Drahý život
Alice Munro
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/194252/bmid_drahy-zivot-GTf-194252.jpg
4
96
23
Osudy, které utváří touha, citová vzplanutí, náhlá hnutí mysli i náhodné události. To všechno ovlivňuje hrdiny, kteří zjišťují, že od určitého okamžiku se jejich život už nikdy nevrátí do původních kolejí. Nenápadná hloubka, nepředvídatelnost a průzračnost příběhů znovu dokládají sílu autorčina vypravěčského umění, schopného postihnout věčnou proměnlivost, bohatství a jedinečnost i toho nejobyčejnějšího života.... celý text
Literatura světová , Povídky
Vydáno: 2014 , Paseka
Originální název:
Dear Life , 2012
více info...
Přidat komentář
Tak to byla lahůdka, moc dobré čtení. Už se těším, až si knížku přečtu podruhé. Musí se číst pozorně, v tichu, jen tak vám neunikne např. drobný náznak něčeho a vy pochopíte, proč se co stalo. Poetické, zdánlivě všední příhody.
Mně to zasáhlo ... musela jsem se hned do postav vcítit.
Autorka má skvělý smysl pro empatii a vykreslení psychologie hrdinů.
Moje první setkání s touto autorkou mě nezklamalo. Má dar vyprávět velmi jemně a s velkým citem pro detail o zdánlivě všedních událostech, o důsledcích náhod a činů, které mění život dotčených osob. Mnohé je v povídkách nastíněno, často nedořečeno, což čtenáře nutí k zamyšlení.
Povídky mě nijak nenadchly. Ztrácela jsem se v už tak minimálním ději, pointy mě často nezaujaly, nic mě ve čtení nepohánělo dál. Snad jen touha, aby už kniha skončila.
Knihu jsem dočetla, ale nějak mě nezaujala ... než jsem pochopila, že se jedná o jednotlivé příběhy, které na sebe nijak nenavazují, byla jsem v ní celkem ztracená ... nejlepší byly asi ty 4 autobiografické povídky na konci knihy
Nečekejte žádné šokující pointy, Munroová pracuje s jemnými nuancemi, náznaky, podpovrchovým napětím, nedořečeností. Jednoduše pozoruje a vypráví, aniž by čtenáře vodila za ručičku k jednoznačnému "poučení". Přiznám se, že na mě je té všednodennosti a nevzrušivosti možná až příliš, podstatně víc mě berou povídkáři typu Raymonda Carvera nebo Huberta Selbyho. Pravda, ti bývají často podobně nedoslovní, ale pro mě čímsi podstatně atraktivnější. Nicméně i povídky Alice Munroové mají svoje hůře rozpoznatelné ale nepopiratelné kouzlo.
Pri prvej poviedke to idete odlozit, pri druhej si poviete, dam tomu sancu a potom uz len citate a citate, komentare a recenzie na zadnej strane knihy su pravdive, na par strankach cely zivot popisany velmi svojskym stylom v kazdej poviedke. Urcite stoji za to neodlozit knihu bokom.
Za majstrovstvom Munrovej poviedok nie je vypeckovaná pointa, či zámerné navodzovanie atmosféry alebo akciou nabitý dej. Naopak, život plynie tak ako v skutočnosti a Munro ho viac-menej konštatuje, hoci práve v tomto konštatovaní objavíte sem-tam niečo, čo nesedí, čoho význam vám takmer mohol ujsť, čo je skryté pod povrchom tej banálnej všednosti.
Nejsou to žádná výbušná témata, ani dramatické scény se nekonají, pouze dennodenní nabírání osobních zkušeností - většinou žen. Příběhy ale mají svou hloubku, plynou pozvolna a závěr mnohdy dojme. Jak říká autorka, každá osoba má svůj příběh...
(Jak jiné je číst o současném životě žen. Dávala jsem do DK do oblíbených severské autorky a vzpomněla jsem si v této souvislosti na Kristínu Vavřincovou a Katrinu.)
Styl Alice Munro mě ani v této knize nikterak neokouzlil, povídky jsou vyprávěné jednoduchým stylem, postavy a jejich osudy mě míjejí bez silnějšího zážitku. Takové... beztvaré, všední, průměrné (což je někdy ta nejhorší varianta literatury),
Hluboká sonda do různých životních situací, příběhů a vzpomínek. Autorka často čeká, že náznak pochopíme sami, takže se je třeba vracet o pár stránek zpátky. Jsem příznivcem spíš dlouhých příběhů, když jsem s hrdiny co nejdéle. V těchto povídkách je to takové ŤUK a hluboký zásah, který Vás může pobavit, rozesmutnět, zabolet nebo rozesmát. Ale často si vzpomenete na to, že v podstatě jste se s něčím podobným setkali. A najednou pochopíte, proč ten člověk mohl beze slova odejít , to dítě revoltovalo, ta stará paní mluví o něčem, co nechápete. A najednou pochopíte, a víte, že Vám jedna paní z Kanady vyprávěla příběhy, které Vás obohatily a možná v nich naleznete odpověď na otázku JAK DÁL nebo PROČ? Někdy se zase s touto autorkou pustím na další povídkovou pouť. Pro mne to bylo hodně dobré čtení.
Prečítala som všetky, ale nie je to pre mňa kniha, ku ktorej sa budem vracať. Pekné poviedky, ale čítala som už aj lepšie a pútavejšie.
Nebudu hodnotit, nedočetla jsem ji. Za prvné nejsem povídkový typ (nebaví mě začínat stále znova v jedné knize) a za druhé mě ty povídky prostě nezaujaly a do těch pár, co jsem přečetla, jsem se musela dost nutit. Co mě zaujalo, byla obálka, anotace a placka nobelovky, ale ani toto nezaručí správný výběr.
Poslední z povídkových knih od Monroové, tato navíc obsahuje i čtyři krátké autobiografické povídky z autorčina dětství a mládí. Velmi příjemná četba. Je úžasné, jak poutavě umí popsat i zdánlivě zcela banální příhody a drobné zlomky vzpomínek...
Štítky knihy
povídky kanadská literatura osudy lidí
Část díla
- Amundsen 2012
- Až do Japonska 2012
- Corrie 2010
- Dolly 2011
- Drahý život 2011
Autorovy další knížky
| 2009 |  Nepřítel, přítel, ctitel, milenec, manžel |
| 2014 | Drahý život |
| 2011 | Útěk |
| 2021 |  Přítelkyně z mládí |
| 2015 | Láska dobré ženy |
Kniha Drahý život je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 117x |
| Čtenářské výzvě | 13x |
| Doporučených | 9x |
| Knihotéce | 61x |
| Chystám se číst | 59x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 1x |
Malinko mi do toho nesadli záverečné štyri minipoviedky, inak medzi 4 a 5*. A celému tomu kraľuje poviedka Vlak, ktorá je rovnako krásna, ako krutá.
Dosť ostuda, že sa Munroovej knihy u nás predávajú po 20kč/kus.