Domeček na Vesuvu

od:

Domeček na Vesuvu

Domeček na Vesuvu je romantický milostný příběh, čerpající z velké části ze života jeho autorky. Ludmila Vaňková je známá především jako spisovatelka historických románů. V tomto pro ni netradičním díle však zobrazila hlavní hrdinku Jarmilu, jejíž příběh v mnohém připomíná část jejího vlastního života. Vysokoškolačka Jarmila je z politických důvodů propuštěna ze zaměstnání, které odpovídá její kvalifikaci, a najde si práci jako signalistka u dráhy. Ve venkovské stanici poznává svérázné železničářské prostředí, seznamuje se s lidmi, kteří železnicí žijí tělem i duší. Jarmila tady nachází přátelství i lásku.V novém zaměstnání je nucena rezignovat na své vzdělání, ale svou práci na železnici si brzy zamiluje. Touží však, vrátit ke své původní práci v reklamě. Osud hlavní hrdinky Jarmily i dalších obyvatel železničářské vesnice v celém příběhu ovlivňuje nejen láska a přátelství, ale i nevěra a žárlivost, která je hnacím motorem dalších událostí Jarmilina života. Sama Ludmila Vaňková byla nucena v sedmdesátých letech opustit z politických důvodů svou práci v nakladatelství a pracovala několik let v železniční stanici Karlštejn. Jak sama píše: "....můj příběh se odehrává na neexistující trati v neexistující stanici mezi zcela smyšlenými postavami a mé domovské stanice se dotýká jen do té míry, jako kterékoli jiné. Přesto by nikdy nevznikl, nebýt jí." Ludmila Vaňková v tomto románu dokázala, že není jen vynikající spisovatelkou a překladatelkou historických románů, ale že dokáže zpracovat stejně dobře i téma současných lidí s jejich touhami, problémy i mnohdy komplikovanými vztahy. Příběh Jarmily je nejen milostným románem, ale i výpovědí o době komunistické diktatury, kdy člověkmohl dělat jen to, co mu bylo dovoleno. Jarmilina kariéra je zničena ve jménu komunistické ideologie,v níž inteligence a schopnosti jsou na žebříčku hodnot mnohem níž, než polické názory. Ukázka z knihy: " ... Vilém poslouchal se staženým obočím, jak přijímá hlášení o vlaku. ' Vy si s Honzou tykáte?' , zeptal se. když se obrátila k přístroji. ' Já jemu. Honzovi přece tyká každej. Když jsem nastupovala, ještě byl u Dolejše v zácviku.' ' Páva ti taky tyká. A to spolu sloužíte jen když se slouží ve třech.' ' Ale Páva přece..." Zarazila se. Tak tohle si nezavedu. To tedy ne. 'Nemáš hlad?' zeptala se jakoby nic. Nadskočil. 'Nezamlouvej to! Se mnou sis vykala.' 'Se Zdeničkou si taky ještě vykám. A to mi byla vždycky mnohem sympatičtější než ty.' 'Zdenka není chlap.' 'Tím spíš.' Podívala se na něj se soucitem. Musí být strašně utahaný. To potom člověk blbne. Ne, nebudu se na něj zlobit. " ...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/33233/domecek-na-vesuvu.jpg 429
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Šulc a spol.
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Přidat komentář
Puntíkatýhrnek
23.04.2017

Tahle knížka je má srdeční záležitost..je romantická, ale přesto nejde o patos červené knihovny, což je zřejmě především díky inteligentní autorce, která tímhle příběhem ukázala, že umí psát nejen historicky přesné a leckdy mimořádně kruté příběhy, ale i příběh obyčejných lidí o obyčejné lásce..Já doporučuji, i když chápu, že dnešní generaci mladých lidí s mobily a tablety tohle nezaujme..

R.E.M.
22.11.2015

Baví mě nahlížet do zákulisí profesí a pracovních prostředí, ať se jedná o biochemickou laboratoř, počítačové středisko nebo jako tady - o železnici a práci signalistky. Tady profese hraje roli dějového rámce pro vztah Jarmily a jejího muže. Vztahu trochu podivného a kostrbatého. Ani jedna postava mě nezaujala, žádná si nezískala mé čtenářské sympatie. Zvláštní charaktery, zvláštní jednání, možná až karikatura lidských vlastností. Jarmila a spol. mě spíš štvali, než pobavili. Až příliš osudově vedená dějová linka. Není to úplně špatná kniha, ale na skvělé historické romány autorky zdaleka nemá. 50 %.

CAM
14.02.2015

Zajímavý příběh o vztahu dvou lidí, kteří se setkali na železnici, kde pracují a kde se odehrává téměř celý příběh. Kniha se mi líbila, je ze života.

tom_kladno
23.11.2014

Jako železničár – úředník jsem nikdy přímo v provozu nepracoval. Přesto je mi prostředí železniční stanice velmi blízké a kniha byla pro mě něco jako vysněná šance v provozu pracovat. Navíc v době, která byla pro železnici velmi příznivá a stanice byly plné lidí, osudů a příběhů. Samozřejmě, že železnice je zde jakýmsi druhotným prvkem, který jen obaluje příběh hlavní postavy, nicméně kniha se takto povést mohla jen někomu, komu se železnice vryla pod kůži stejně jako tisícům železničních zaměstnanců.

Pet007
07.04.2013

Kniha se mi líbila, i když jsem čekala něco úplně jiného, na co jsem od autorky zvyklá.