Do vody
Paula Hawkins
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533468/bmid_do-vody-65e43b24a3432.jpg
3
2579
2579
Je Beckford místem sebevražd? Nebo se tu lze jen snadno zbavit potížistek? Malé městečko Beckford obtáčí řeka, jejíž tichá zátočina vytváří tůň, nad kterou strmí vrcholky skal. Její poklid je však jen zdánlivý - smrt tu během historie našlo nemalé množství žen, pověsti vyprávějí i o topení čarodějnic v rámci "zkoušky vodou", díky množství sebevražd se jezírku začalo říkat tůň Tonoucích. Poslední z obětí místního genia loci je svobodná matka Nell Abbotová, jejíž sestra Jules se po letech vrací do kraje svého dětství, aby tělo identifikovala. Ačkoli spolu sestry po dávné rozmíšce už roky nekomunikovaly, nezdá se jí, že by zrovna Nell byla sebevražedný typ. Toho roku to navíc není první ženská mrtvola nalezená ve vodě, svůj osud tu nedávno završila i mladá dívka Katie. Jejichž smrt rozčeří nejen hladinu temného toku, ale i zdánlivě idylické životy místních obyvatel. A z hlubin začínají na světlo dne vyplouvat dlouho zamlčovaná tajemství ÚČINKUJÍ: Jitka Ježková – Jules Abbottová Lucie Pernetová – Lena Abbottová Jana Stryková – Erin Morganová Apolena Veldová – Libby Seetonová Marek Lambora – Josh Whittaker Růžena Merunková – Nickie Sageová Dana Černá – Louise Whittakerová Aleš Procházka – Mark Henderson Vasil Fridrich – Sean Townsend Ladislav Frej – Patrick Townsend Paula Hawkins (* 1972) Narodila a vyrůstala v Zimbabwe, než se v roce 1989 přestěhovala do Londýna, kde žije dodnes. Studovala filozofii, politologii a ekonomii na univerzitě v Oxfordu a 15 let pracovala jako novinářka (např. pro londýnský deník Times). V roce 2009 začala pod pseudonymem Amy Silver psát humoristické romance, poté se však začala věnovat temnějším stránkám lidské duše. Její první román z tohoto ranku Dívka ve vlaku byl přirovnáván k dílům Alfreda Hitchcocka nebo ke Zmizelé od Gillian Flynn a záhy se stal literární senzací roku 2015. Práva na jeho vydání byla prodána do více než 35 zemí. Ve Velké Británii se román ihned po vydání vyhoupl na 1. místo v žebříčku bestsellerů, aby se zde udržel následujících 20 týdnů, což se doposud žádné jiné knize nepovedlo, a stal se nejrychleji se prodávajícím debutem v Británii všech dob. V Americe, kde deník USA Today román vyhlásil „Nejočekávanější knihou roku 2015“, se situace opakovala, když se kniha na 13 týdnů usadila na 1. místě nejprestižnějšího žebříčku The New York Times Bestsellers a byla také nejrychleji se prodávajícím románem v historii. V roce 2016 vznikla podle románu rovněž filmová adaptace v režii Tatea Taylora (Černobílý svět, 2011) s Emily Bluntovou v hlavní roli. Její druhý román s krimi zápletkou se jmenuje Do vody (Ikar, 2017). Jitka Ježková (* 1978) Vystudovala Pražskou konzervatoř a katedru teorie kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na televizní obrazovce se objevila poprvé roce 1994 v seriálu Prima sezóna, o rok později pak v seriálu TV Nova Nováci. Od té doby pravidelně účinkuje v televizních inscenacích a seriálech (Jetelín, Případy 1. oddělení, Rapl, Obchoďák, Doktoři z Počátků, Expozitura) a filmech (Ostravak Ostravski, Intimity, Početí mého mladšího bratra, Báječná léta pod psa). Hostovala. Už od 14 let se úspěšně věnuje dabingu. Svůj hlas propůjčila například Kate Winsletové ve filmu Titanic nebo Liv Tylerové v Pánovi prstenů. Lucie Pernetová (* 1978) Po absolvování gymnázia nastoupila jako elévka do Městského divadla v Mostě. Nyní je členkou souboru Městských divadel pražských. Spolupracuje s Českým rozhlasem, hostuje také v Činoherním klubu a v Divadle Palace. Je členkou souboru Veselé skoky. Zahrála si v televizních filmech Dva na schodišti, Crash Road, Až kohout snese vejce, v pohádce Boháč a chudák či v seriálu Život a doba soudce A. K. Je hlasem Tryskomyši ve Studiu Kamarád. Jana Stryková (* 1979) Po absolvování studia činoherního herectví na pražské DAMU (v roce 2003 obdržela Cenu Valtra Tauba určenou pro nejlepší absolventy herectví na DAMU) zůstala na jednu sezonu v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a následně v pražském Divadle Rokoko. Od září 2013 je na volné noze, avšak spolupracuje s řadou pražských scén. Natočila několik filmů (např. Případ Andrey S., Zakázané uvolnění, Díte číslo 44) a seriálů (např. Ordinace v Růžové zahradě, Dokonalý svět), pracuje v rozhlase i v dabingu a stala se rovněž oblíbenou audioknižní interpretkou. Vasil Fridrich (* 1976) Absolvoval DAMU, ještě na škole se setkal s režisérem Dušanem Pařízkem, který ho obsadil do role Peachuma v Žebrácké opeře. Po skončení studií získal angažmá ve Švandově divadle, v letech 2002–2005 působil ve Středočeském divadle Kladno. V současné době je členem souboru Městských divadel pražských a hraje také s Komorní činohrou Praha. Zahrál si například ve filmech Vaterland (2004), Hlava-ruce-srdce (2010), Kobry a užovky (2015) nebo v seriálu Ohnivý kuře (2016).... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno:
2017
,
OneHotBook
Originální název:
Into the Water , 2017
více info...
Přidat komentář
Ze začátku vypadalo téma zajímavě a hutná atmosféra vyprávění mě celkem vtáhla. Bohužel, pak se to celé nějak rozplizlo. Myslím, že by tomu prospělo zjednodušení zápletky a hlavně snížení počtu vypravěčů, včetně změny trochu podivného dělení vyprávěcí formy. Opravdu nevím, proč některé postavy byly psané v první a jiné ve třetí osobě, když i v té třetí osobě čtenář dostává vhled do myšlenek a pocitů postavy. Mě to docela rušilo. Navíc to velké množství postav, z jejichž úhlu se na události nazírá, vede ke zpomalení tempa: o jedné události slyšíme od několika z nich a nových informací zase tolik nebývá. Krom toho ani tak nebyly některé klíčové události vysvětleny - třeba jak se Nelin náramek dostal tam, kde ho našli. Některé události byly zase poněkud nelogické, třeba u znásilnění netuším, proč by se pachatel vrhal za dané situace zrovna na onu ženu... Tady to měl opět editor trochu seškrtat, protože na začátku to opravdu vypadalo víc než slibně.
Dívka ve vlaku mi příliš neučarovala, tak jsem chtěla dát autorce ještě jednu šanci a tím končím, opět nic, bez čeho bych nemohla být ...
Příliš mnoho postav, ve kterých jsem se ztrácela, dej hrozně zamotaný a nepříliš zajímavý.
U této knihy jsem si musela na papír napsat všechny postavy, protože jinak jsem v tom měla ohromný zmatek. Kdo žije, kdo zemřel, kdo je čí příbuzný nebo soused. Jinak ale pěkná kniha.
Jiné knihy se mi od této spisovatelky moc líbily, tato kniha mě ale nijak neoslovila. Je zde hodně postav, nezáživný příběh, knihu jsem nebyla schopná ani dočíst.
Tahle knížka mě naštvala, protože má obrovský potenciál. Upřímně řečeno, autorka nevymýšlí žádné super náročné zápletky, nemá tak ojedinělé nápady, ale zato dovede perfektně navodit hutnou atmosféru, díky které - aspoň v případě "Dívky ve vlaku" - dokázala udělat z obyčejné detektivky něco víc. "Do vody" má perfektní atmosféru, nápad velkoměsta, kde žije divný člověk vedle ještě divnějšího, je sice docela ohraný, ale dá se nějak vyšperkovat. Tady se to nestalo. Budu se asi opakovat, ale mě nejvíce vadil počet postav. Proč? No protože nemáte ani šanci si na nějakou postavu zvyknout, zjistit, jestli ji máte či nemáte rádi a tak podobně. Tím, že autorka píše každou kapitolu s pohledem jiné postavy (a nemluvě o tom, že často přelétává od -ich, -er, ale i -du formy a mezi přítomným a minulým časem), sebere čtenáři možnost oblíbit si postavu. Z toho důvodu vám jsou všechny tak nějak lhostejné. Ano, jsou knihy, které obsahují obrovské spousty vypravěčů a postav: od Hry o trůny po třeba první tři díly Milénia (zbytek jsem nečetl). Jenže v těchto zmiňovaných knihách se autor dokázal mezi počtem postav pohybovat a i když sepsal náročnou knihu, stejně si ji čtenář užil, protože daný autor se nezabýval hloupostmi a psal o důležitých informacích, které čtenář potřeboval znát. Nelíbilo se mi, že často P. Hawkinks začala kapitolu tam, kde skončila ta předchozí, ještě první odstavec byl často jakýmsi shrnutím toho, co se stalo předtím, což mě neskutečně iritovalo. O chaotickém konci ani nemluvě, však to ani nedávalo smysl! Opravdu nesnáším knížky, které vám rozuzlení představí - s "šokujícím" momentem - na poslední stránce. "Do vody" by podle mě fungovalo, kdyby to nebyla jedna kniha, ale třeba rovnou trilogie a postavy dostaly více prostoru, protože ony nebyly nijak nesympatické, to ne, jen na ně prostě nebyl čas. No nic, zklamání. Četl jsem, že autorka brzy vydá novou knihu, tak uvidíme, zdali bude lepší.
Nedokázala jsem se vnést do děje, nedokázala jsem se s postavami sžít ... nezaujalo ..
Po Dívce ve vlaku jsem chtěla si přečíst tuto knihu.. Byla jsem s dítětem v nemocnici a když spinkal, četla jsem.. Přečetla jsem ji za pobyt tam a je to dobře, že jsem neměla prodlevu, tak jsem chápala postavy, souvislosti..
Líbilo se mi to. Myslím ale, kdybych občas odložila knihu a vracela se k ní, tolik by mě nenadchla..
Mám úctu k autorům a obdivuju obří odhodlání, trpělivost vůbec knihu napsat a se svým výtvorem se pochlubit nějakému redaktorovi. Ale proboha, co to jako mělo být?! :/ S takovou nesourodou, zmatenou knihu jsem se v životě nesetkala. Kompozičně naprosto pomatené, každá postava je napsaná jinými jazykovými prostředky, jednou er-forma, pak zas ich-forma. Vždyť takhle to nemá hlavu ani patu! A ten nespočet postav?! Chaos nad chaos, kniha, která by vydala na tři další. Vůbec jsem nepochopila autorčin záměr. Je vidět, že má dobré PR, a jen kvůli Dívce ve vlaku, která je pro mě naprosto tuctovým kouskem svého žánru, si dovolila redaktorka vydat něco takového. Tady se přesně dá použít termín "one hit wonder," protože autorka už nikdy nedosáhne úspěchu jako se svým debutem. Jednu hvězdičku dávám naší One Hot Book za zpracování audioknihy ve spolupráci s nejlepšími hlasy českého dabingu.
Napínavý příběh od začátku do konce. I když jsem si myslela, že znám odpověď i příčinu, tak jsem se mýlila.
Víte co? Ale jo. Rozhodl jsem se, že to autorce budu věřit. Něco takového se mohlo stát. Jen ta forma. Ta forma! Proč tolik postav? Proč tolik příběhů? Proč tolik mrtvol? Nápadů je tam hodně, ale někdo měl víc škrtat. Nevyznám se v těch všech povoláních, která doprovázejí spisovatele od rukopisu až po vydání knihy. Ale někdo měl zasáhnout. Měl říct: "Milá Paulo, je to hezký příběh. Ale to, co přímo nesouvisí s hlavní dějovou linkou si nech na další knihu. Vyděláme na tom všichni." A já dodávám, že v neposlední řadě by to ocenil i minimálně jeden čtenář, totiž já. Mohli jsme dostat dvousetstránkovou novelu, v níž by se pořád něco dělo. Četla by se jedním dechem a zvratů a mrtvol by bylo tak akorát. Jako vějičku na další díly bychom mohli dostat i zmínku o tajemné minulosti záhadného městečka. A knížka mohla dostat super hodnocení.
Když to opravdu shrnu - začátek zvláštní, prostředek se táhl, konec vcelku dobrý. Nebyl to pro mě nějak extra dobrý čtenářský zážitek, i když námět zajímavý.
na rozdíl od Dívky ve vlaku, mě tato kniha nebavila, nemohla jsem se začíst, bohužel dívka ve vlaku evidentně autorku vyždímala ze své originality a tak je kniha Do vody, pouze tuctovým příběhem, který nezaujme.
Do knihy jsem se nemohla začíst a četla jsem ji jen proto, že mě zajímalo téma čarodějnic. To bylo asi jediné zajímavé, jinak tuctový příběh. Určitě bych neřadila do kategorie thrillerů. Zpracováno příjemnou formou - i přes docela dost postav se v nich dalo dobře orientovat. Příjemné na čtení byly i krátké kapitoly. Je to taková oddychovka (např. od severských kriminálek :-D ).
Opět další skvěle dílo od této spisovatelky. Úžasná kniha. Neskutečně mě bavila.
Štítky knihy
Anglie vraždy napětí strach voda maloměšťáctví thrillery pro ženy
2⭐️/5⭐️
Uff.... tak tahle knížka byla pro mě velké zklamání, to musím přiznat hned na začátku. Musím se přiznat, že jsem knížku asi na týden odložila, a potom jsem ji četla jenom ve škole a při cestách do školy a ze školy. Co se tyče postav, tak na začátku (asi prvních 50 stránek) jsem se v nich naprosto nemohla zorientovat, bylo to hrozně matoucí, potom už jsem tedy věděla, kdo je kdo. Jinak ty postavy jsem si naprosto neoblíbila a neměla k nim žádný vztah. Měla jsem v téhle knížce jeden výkyv emocí, jelikož tam jedna postava utopila kočku, čím u mě naprosto skončila a u té scény se mi do očí nahrnuly slzy. V knížce byl podle mě naprosto nevyužitý potenciál spojený s čarodějnictvím. Bohužel mě zklamalo i vyřešení té vraždy, jelikož nemám ráda, když se už něco uzavře, a potom se na poslední půl stránce všechno změní. Za mě vám knížku bohužel doporučit nemůžu.