Do vody
Paula Hawkins
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533468/bmid_do-vody-65e43b24a3432.jpg
3
2576
2576
Je Beckford místem sebevražd? Nebo se tu lze jen snadno zbavit potížistek? Malé městečko Beckford obtáčí řeka, jejíž tichá zátočina vytváří tůň, nad kterou strmí vrcholky skal. Její poklid je však jen zdánlivý - smrt tu během historie našlo nemalé množství žen, pověsti vyprávějí i o topení čarodějnic v rámci "zkoušky vodou", díky množství sebevražd se jezírku začalo říkat tůň Tonoucích. Poslední z obětí místního genia loci je svobodná matka Nell Abbotová, jejíž sestra Jules se po letech vrací do kraje svého dětství, aby tělo identifikovala. Ačkoli spolu sestry po dávné rozmíšce už roky nekomunikovaly, nezdá se jí, že by zrovna Nell byla sebevražedný typ. Toho roku to navíc není první ženská mrtvola nalezená ve vodě, svůj osud tu nedávno završila i mladá dívka Katie. Jejichž smrt rozčeří nejen hladinu temného toku, ale i zdánlivě idylické životy místních obyvatel. A z hlubin začínají na světlo dne vyplouvat dlouho zamlčovaná tajemství ÚČINKUJÍ: Jitka Ježková – Jules Abbottová Lucie Pernetová – Lena Abbottová Jana Stryková – Erin Morganová Apolena Veldová – Libby Seetonová Marek Lambora – Josh Whittaker Růžena Merunková – Nickie Sageová Dana Černá – Louise Whittakerová Aleš Procházka – Mark Henderson Vasil Fridrich – Sean Townsend Ladislav Frej – Patrick Townsend Paula Hawkins (* 1972) Narodila a vyrůstala v Zimbabwe, než se v roce 1989 přestěhovala do Londýna, kde žije dodnes. Studovala filozofii, politologii a ekonomii na univerzitě v Oxfordu a 15 let pracovala jako novinářka (např. pro londýnský deník Times). V roce 2009 začala pod pseudonymem Amy Silver psát humoristické romance, poté se však začala věnovat temnějším stránkám lidské duše. Její první román z tohoto ranku Dívka ve vlaku byl přirovnáván k dílům Alfreda Hitchcocka nebo ke Zmizelé od Gillian Flynn a záhy se stal literární senzací roku 2015. Práva na jeho vydání byla prodána do více než 35 zemí. Ve Velké Británii se román ihned po vydání vyhoupl na 1. místo v žebříčku bestsellerů, aby se zde udržel následujících 20 týdnů, což se doposud žádné jiné knize nepovedlo, a stal se nejrychleji se prodávajícím debutem v Británii všech dob. V Americe, kde deník USA Today román vyhlásil „Nejočekávanější knihou roku 2015“, se situace opakovala, když se kniha na 13 týdnů usadila na 1. místě nejprestižnějšího žebříčku The New York Times Bestsellers a byla také nejrychleji se prodávajícím románem v historii. V roce 2016 vznikla podle románu rovněž filmová adaptace v režii Tatea Taylora (Černobílý svět, 2011) s Emily Bluntovou v hlavní roli. Její druhý román s krimi zápletkou se jmenuje Do vody (Ikar, 2017). Jitka Ježková (* 1978) Vystudovala Pražskou konzervatoř a katedru teorie kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na televizní obrazovce se objevila poprvé roce 1994 v seriálu Prima sezóna, o rok později pak v seriálu TV Nova Nováci. Od té doby pravidelně účinkuje v televizních inscenacích a seriálech (Jetelín, Případy 1. oddělení, Rapl, Obchoďák, Doktoři z Počátků, Expozitura) a filmech (Ostravak Ostravski, Intimity, Početí mého mladšího bratra, Báječná léta pod psa). Hostovala. Už od 14 let se úspěšně věnuje dabingu. Svůj hlas propůjčila například Kate Winsletové ve filmu Titanic nebo Liv Tylerové v Pánovi prstenů. Lucie Pernetová (* 1978) Po absolvování gymnázia nastoupila jako elévka do Městského divadla v Mostě. Nyní je členkou souboru Městských divadel pražských. Spolupracuje s Českým rozhlasem, hostuje také v Činoherním klubu a v Divadle Palace. Je členkou souboru Veselé skoky. Zahrála si v televizních filmech Dva na schodišti, Crash Road, Až kohout snese vejce, v pohádce Boháč a chudák či v seriálu Život a doba soudce A. K. Je hlasem Tryskomyši ve Studiu Kamarád. Jana Stryková (* 1979) Po absolvování studia činoherního herectví na pražské DAMU (v roce 2003 obdržela Cenu Valtra Tauba určenou pro nejlepší absolventy herectví na DAMU) zůstala na jednu sezonu v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a následně v pražském Divadle Rokoko. Od září 2013 je na volné noze, avšak spolupracuje s řadou pražských scén. Natočila několik filmů (např. Případ Andrey S., Zakázané uvolnění, Díte číslo 44) a seriálů (např. Ordinace v Růžové zahradě, Dokonalý svět), pracuje v rozhlase i v dabingu a stala se rovněž oblíbenou audioknižní interpretkou. Vasil Fridrich (* 1976) Absolvoval DAMU, ještě na škole se setkal s režisérem Dušanem Pařízkem, který ho obsadil do role Peachuma v Žebrácké opeře. Po skončení studií získal angažmá ve Švandově divadle, v letech 2002–2005 působil ve Středočeském divadle Kladno. V současné době je členem souboru Městských divadel pražských a hraje také s Komorní činohrou Praha. Zahrál si například ve filmech Vaterland (2004), Hlava-ruce-srdce (2010), Kobry a užovky (2015) nebo v seriálu Ohnivý kuře (2016).... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno:
2017
,
OneHotBook
Originální název:
Into the Water , 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha na mě čekala v knihovně 2 roky. Kdysi jsem ji začala číst ale nechytila mě a odložila jsem ji.
Teď napodruhé se mi zalíbila a vytáhla mě do děje a závěr jsem teda nečekala. Moc smutné čtení o smutných osudech, chvílemi mi to vehnalo i nějakou tu slzu do očí. 4*
Knihu jsem měla dlouho v knihovně, a po dlouhém uvažovat i jsem po ní sáhla a nezklamala.
První byl dej zamotaný hlavně s postavami, nakonec se kniha pěkné rozjela a dokonce jsem vůbec netipovala člověka, který měl vše na svědomí.
Dohromady jsem v knize napočítala cca 30 postav.
Knize se četla rychle, měla spád a dej mě zaujmul.
více postav, více osudů, více zmařených životů, každý si opět nese svou temnou minulost a nikdo není čistý. Zapletka prědvídatelná ale děj přesto napínavý a plynulý. U této autorky mě více baví psychologie a realistické postavy, než samotná krimi zápletka. Nic není nikdy černobílé.
Rok 2024 už je nějaký ten pátek tady a já bych vám dnes ráda přinesla knihu, se kterou jsem do nového roku vstoupila. A i když to nebylo perfektní, naštěstí neplatí “Jak na nový rok, tak po celý rok a já touto cestou moc děkuji @stafety.rachel.roo.
Vyhýbejte se tichým vodám, nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou.
Na dně řeky v malém městečku Beckford se najde tělo svobodné matky – a zrovna na místě, kde bylo toho léta objevena mrtvola mladého děvčete. Avšak v historii místa to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy místních obyvatel.
Pro mě šlo o první setkání s autorkou a s největší pravděpodobností taky poslední. Kniha, na to jak drobně působí, obsahovala 416 stran hustě pospaného textu, ale svým způsobem o ničem.
Už v nějaké 5. kapitole jsem se začala ztrácet ve jménech postav, kterých bylo na můj vkus požehnaně a možná tím autorka chtěla zmást čtenáře v honbě za pachatelem.
Příběhy obyvatel se zajímavě prolínaly, ale některé pasáže byly dle mého zbytečné nebo naopak přehnané. Konec poměrně předvídatelný.
Zujala mě však moc hezká obálka a i když se rozhodně nejednalo o thriller roku, byla to milá zkušenost. Od autorky už toho ale víc číst nepotřebuji.
Na Divku ve vlaku to nema. Tady uz je slabsi dej, na zacatku zmatek v postavach, musela jsem se fakt soustredit a i vracet. Ale autorka umi velmi hezky vytvorit atmosferu, diky tomu me bavila i jeji dalsi knizka Pomalu horici ohen. Urcite bych si od ni precetla i dalsi vec.
Překvapilo mě nízké hodnocení této knihy. Osobně jsem váhala mezi 4 a 5 hvězdičkami. Nahlíženo zpětně, kniha sice nebyla naditá zvraty, přesto velmi napínavým způsobem pozvolna vykreslovala děsivé okolnosti smrti několika žen a odkrývala souvislosti mezi různými událostmi skrze pohledy různých osob.
Nic v ní není, jak se na první pohled zdá.
Postavy mi v úvodu přišly studené a podivné a dění jako vykousnuté z deníku šíleného pisatele. Trvalo to pár stran, ale příběh se slibně rozvinul a zaujal. Závěr odvyprávěný z pohledu mnoha postav byl překvapivý a vnesl do jinak ponurého příběhu jiskřičku světla.
Kdyby tam bylo bývalo tak o polovinu méně postav, možná by to bylo i na plný počet hvězd. Takhle je to takové trošku "nepohodlné" čtení, kde je těžké se neztratit a zde dne na den udržet vše v paměti...
Opět velmi komplikovaný příběh s různými časovými skoky a množstvím postav. Což nepovažuji za zápor, ale nuto říct, že sledovat několik provázaných situací z různých úhlů pohledu různých postav už vyžaduje opravdu soustředění. Kniha má silnou atmosféru, celé to prostředí a vodní živel, všechno to v člověku doznívá, ale je to stísňující. Některé věci napravit nejdou. Rozuzlení bylo nečekané.
Poslouchala jsem jako audio a tentokrát si nejsem jistá, zda by četba nebyla lepší. Audio mělo až příliš výraznou (ambiciózní) režii a podání některých postav mi nesedělo.
Kniha se četla celkem dobře. Možná jsem od ní čekala trošku více, některé pasáže se mi zdály příliš natažené, ale závěr byl nakonec překvapivý.
Tak nevím, dala jsem Paule všechny šance, které mohla využít a opět NE. A opravdu už si další knihu nepřečtu. Myslím, že to stačilo. Opět jsem se ztrácela, jak v ději, tak v postavách, nepřehledné a neuspořádané čtení, nesympatické a naprosto "divné" postavy. Ať už, dle popisu, vzezřením, tak povahově. Díky, ale už ne, stačilo.
Štěstí, že jsem nedala na hodnocení, protože mě kniha opravdu bavila. Četla jsem Dívku ve vlaku a tak jsem se po letech pustila do další knihy od Pauly Hawkins. Ze začátku jsem byla lehce zmatená z velkého množství postav, ale po chvilce jsem se zorientovala. Několikrát jsem měla pocit, že už je všechno naprosto jasné, ale kniha byla plná překvapení až do úplného konce.
Dlouhý rozjezd a množství postav by mohlo od knihy odradit. K závěru jí však už neodložíte a konec překvapí. Díky za knihu
Hvězdičky dávat nebudu, protože jsem knihu vydržela číst jen do strany 130 a bylo by to nefér. Odkládám, protože trpím na každé stránce.... Změť nahodilých postav, neuvěřitelné množství tajemství, místo jejich postupného odkrývání ale jen přibývají další a další... Naprosto jsem se nudila a do čtení nutila. Třeba se kniha ještě rozjede, ale můj život je příliš krátký na to, abych dočítala knihy, které mě nechytnou do 100 strany....
Ne tak dechberoucí jako fenomenální Dívka ve vlaku, ale jinak velmi dobrá krimi, která zaujme.
Líbilo, ale ve srovnání s Dívkou ve vlaku kterou považuju za bravurní, mi to přišlo trochu překombinované. A zvláštní styl vyprávění, ale ten mě vlastně bavil. Ještě pořád je P. Hawkins mojí hodně oblíbenou autorkou.
Zpočátku mne kniha vůbec nebavila. Postavy se mi pletly, nevěděla jsem, oč zrovna jde. Ale ve výsledku se mi příběh zalíbil. Rozuzlení celého příběhu je až v druhé části knihy, kdy se jednotlivé příběhy doplňují a čtenář tak konečně vše pochopí. Zde je krásně popsáno, jak jedna situace může v každém člověku vyvolat jiné domněnky a až když se vše odkryje, zjistí se pravda.
Kniha má hezkou a zajímavou obálku. V příběhu nechybí napětí a tajemno. Bohužel kniha občas působí docela zmateně a místy se trochu vlekla. Nebylo to nijak špatné čtení, ale rozhodně jsem už četla i lepší knihy. Po úspěchu Dívky ve vlaku jsem ale ráda, že jsem si i tuto knihu mohla přečíst.
Zvláštní způsob vypravování, odosobněný vypravěč byl příjemným ozvláštněním.
Vyústění příběhu nebylo žádným překvapením, ale oceňuji vykreslení ponuré nálady, prostředí a zmatku, který se odehrával některým postavám v hlavě.
Štítky knihy
Anglie vraždy napětí strach voda maloměšťáctví thrillery pro ženy
Nějak jsem se v tom motala. A ani konec se mi moc nelíbil. Mám spíš víc otázek a ani ne v tom dobrém smyslu. U některých knih to bývají otázky o kterých chci debatovat s ostatními. Zde ne.