Do vody
Paula Hawkins
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533468/bmid_do-vody-65e43b24a3432.jpg
3
2578
2578
Je Beckford místem sebevražd? Nebo se tu lze jen snadno zbavit potížistek? Malé městečko Beckford obtáčí řeka, jejíž tichá zátočina vytváří tůň, nad kterou strmí vrcholky skal. Její poklid je však jen zdánlivý - smrt tu během historie našlo nemalé množství žen, pověsti vyprávějí i o topení čarodějnic v rámci "zkoušky vodou", díky množství sebevražd se jezírku začalo říkat tůň Tonoucích. Poslední z obětí místního genia loci je svobodná matka Nell Abbotová, jejíž sestra Jules se po letech vrací do kraje svého dětství, aby tělo identifikovala. Ačkoli spolu sestry po dávné rozmíšce už roky nekomunikovaly, nezdá se jí, že by zrovna Nell byla sebevražedný typ. Toho roku to navíc není první ženská mrtvola nalezená ve vodě, svůj osud tu nedávno završila i mladá dívka Katie. Jejichž smrt rozčeří nejen hladinu temného toku, ale i zdánlivě idylické životy místních obyvatel. A z hlubin začínají na světlo dne vyplouvat dlouho zamlčovaná tajemství ÚČINKUJÍ: Jitka Ježková – Jules Abbottová Lucie Pernetová – Lena Abbottová Jana Stryková – Erin Morganová Apolena Veldová – Libby Seetonová Marek Lambora – Josh Whittaker Růžena Merunková – Nickie Sageová Dana Černá – Louise Whittakerová Aleš Procházka – Mark Henderson Vasil Fridrich – Sean Townsend Ladislav Frej – Patrick Townsend Paula Hawkins (* 1972) Narodila a vyrůstala v Zimbabwe, než se v roce 1989 přestěhovala do Londýna, kde žije dodnes. Studovala filozofii, politologii a ekonomii na univerzitě v Oxfordu a 15 let pracovala jako novinářka (např. pro londýnský deník Times). V roce 2009 začala pod pseudonymem Amy Silver psát humoristické romance, poté se však začala věnovat temnějším stránkám lidské duše. Její první román z tohoto ranku Dívka ve vlaku byl přirovnáván k dílům Alfreda Hitchcocka nebo ke Zmizelé od Gillian Flynn a záhy se stal literární senzací roku 2015. Práva na jeho vydání byla prodána do více než 35 zemí. Ve Velké Británii se román ihned po vydání vyhoupl na 1. místo v žebříčku bestsellerů, aby se zde udržel následujících 20 týdnů, což se doposud žádné jiné knize nepovedlo, a stal se nejrychleji se prodávajícím debutem v Británii všech dob. V Americe, kde deník USA Today román vyhlásil „Nejočekávanější knihou roku 2015“, se situace opakovala, když se kniha na 13 týdnů usadila na 1. místě nejprestižnějšího žebříčku The New York Times Bestsellers a byla také nejrychleji se prodávajícím románem v historii. V roce 2016 vznikla podle románu rovněž filmová adaptace v režii Tatea Taylora (Černobílý svět, 2011) s Emily Bluntovou v hlavní roli. Její druhý román s krimi zápletkou se jmenuje Do vody (Ikar, 2017). Jitka Ježková (* 1978) Vystudovala Pražskou konzervatoř a katedru teorie kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na televizní obrazovce se objevila poprvé roce 1994 v seriálu Prima sezóna, o rok později pak v seriálu TV Nova Nováci. Od té doby pravidelně účinkuje v televizních inscenacích a seriálech (Jetelín, Případy 1. oddělení, Rapl, Obchoďák, Doktoři z Počátků, Expozitura) a filmech (Ostravak Ostravski, Intimity, Početí mého mladšího bratra, Báječná léta pod psa). Hostovala. Už od 14 let se úspěšně věnuje dabingu. Svůj hlas propůjčila například Kate Winsletové ve filmu Titanic nebo Liv Tylerové v Pánovi prstenů. Lucie Pernetová (* 1978) Po absolvování gymnázia nastoupila jako elévka do Městského divadla v Mostě. Nyní je členkou souboru Městských divadel pražských. Spolupracuje s Českým rozhlasem, hostuje také v Činoherním klubu a v Divadle Palace. Je členkou souboru Veselé skoky. Zahrála si v televizních filmech Dva na schodišti, Crash Road, Až kohout snese vejce, v pohádce Boháč a chudák či v seriálu Život a doba soudce A. K. Je hlasem Tryskomyši ve Studiu Kamarád. Jana Stryková (* 1979) Po absolvování studia činoherního herectví na pražské DAMU (v roce 2003 obdržela Cenu Valtra Tauba určenou pro nejlepší absolventy herectví na DAMU) zůstala na jednu sezonu v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a následně v pražském Divadle Rokoko. Od září 2013 je na volné noze, avšak spolupracuje s řadou pražských scén. Natočila několik filmů (např. Případ Andrey S., Zakázané uvolnění, Díte číslo 44) a seriálů (např. Ordinace v Růžové zahradě, Dokonalý svět), pracuje v rozhlase i v dabingu a stala se rovněž oblíbenou audioknižní interpretkou. Vasil Fridrich (* 1976) Absolvoval DAMU, ještě na škole se setkal s režisérem Dušanem Pařízkem, který ho obsadil do role Peachuma v Žebrácké opeře. Po skončení studií získal angažmá ve Švandově divadle, v letech 2002–2005 působil ve Středočeském divadle Kladno. V současné době je členem souboru Městských divadel pražských a hraje také s Komorní činohrou Praha. Zahrál si například ve filmech Vaterland (2004), Hlava-ruce-srdce (2010), Kobry a užovky (2015) nebo v seriálu Ohnivý kuře (2016).... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno:
2017
,
OneHotBook
Originální název:
Into the Water , 2017
více info...
Přidat komentář
Pro mě příjemné překvapení.
Dívku ve vlaku jsem nebyla schopná dočíst a tak jsem ke knize přistupovala přece jenom s určitými obavami. Ale tento zamotaný příběh mi kupodivu sedl.
Problémem je zpočátku trochu nepřehledná spousta postav, ale časem jsem se zorientovala. Líbila se mi různorodost charakterů a skvělá ponurost městečka.
Dlouho jsem na profilu nebyla, knihu jsem dočetla, ale už absolutně nevím o čem byla
Přečteno, ale byla to dřina...Někoho určitě bude bavit, ale pro mě zdlouhavé a bez gradace.
Naprosto skvělé! Byla jsem skeptická vůči tomu, jak moc je autorka vychvalována, ale už se těším na přečtení dalšího její díla. Kniha mě zatáhla do děje, nenudila jsem se s ní, když už si myslíte, že znáte odpověď na otázku, přijde další otázka nebo něco, co vám tu odpověď vyvrátí. Líbily se mi i postavy, byly dobře napsané. Hezký popsána i jejich minulost, takže je díky tomu lépe pochopíte. A ten konec? Ten je skvělý!!! Opravdu mě překvapil. Jsem ráda, že jsem sáhla po tomto žánru, kterému se obvykle vyhýbám. Stalo to za to.
Zbytečně šponovaný a komplikovaný děj ale napětí se téměř vytratilo, takže místo avizovaného bestselleru jsem četl hodně nepovedený propadák. Ale dobře mi tak, už po přečtení Dívky ve vlaku jsem se měl další knize této autorky vyhnout.
Shoda s komentářem od Šánka. Zklamání. Předešlá autorčina kniha - prvotina Dívka ve vlaku byla výborná. Doufejme, že další - třetí - kniha autorky se přiblíží té prvotině a nenaváže na nedobrou druhou knihu...
Přečíst tuto knihu mi dalo dost zabrat...v příběhu je mnoho postav které se mi neustále motali a nevěděla jsem kdo je kdo.
Nápad ohledně celkového pojetí sebevražd v malém městečku je dobrý, ale podle mého ta přemíra postav působí až moc rušivě.
.
O to víc se mi četlo špatně když jsou všechny postavy nesympatické... všichni mají své tajemství a pro někoho to může působit tajemně a zajímavě...ale já viděla město plné nesnesitelných lidí, kteří jen neustále hážou svou vinu na někoho jiného.
.
Kniha je rozdělena na čtyři části - kdy první je nejméně zajímavá ale od druhé se to zlepšilo a čtení mě i trochu bavilo. Měla jsem ale dost problém pochopit co mi chce autor předat /sdělit ... a o čem vlastně kniha je. Každá z postav vyprávěla svůj příběh a bylo tam toho opět moc.
.
Pro začátečníka v thrillerech možná zajímavé čtení a pro mě - jako kdo má už něco načteno dost chaos a kniha se zajímavým nápadem jen špatně uchopená. Také je tam hodně nedořešeného...což mi obvykle nevadí, ale tady je to jen další mínus.
No... ze začátku jsem se vůbec nemohla zorientovat v postavách (je jich tam opravdu hodně), ani v tom, co vlastně vyprávějí. Když mi to opravdu začínalo dávat smysl, byla jsem už v půlce knihy a tam to i začíná být zajímavější.:) Celkově je pro mě kniha průměr. Četla jsem horší i o dost lepší..
Hm, "knižní událost roku" si představuju jinak, a "thriller" vlastně taky ;). Bylo to sice chytlavě napsané, ale nijak extra napínavé, asi to rozmělňovalo to množství vypravěčů a jejich vlastních příběhů. Téma bylo přitom zajímavé, ale podle mě z toho šlo vytřískat víc.
Nečetla se špatně, ale celkově dojem z knihy - nijaký. Nezajímavý příběh, postavy, prostředí. Žádné napětí, spád, prostě vše plynulo jako řeka.
Po přečtení Dívky ve vlaku jsem tak trochu očekávala, na co se mám u další knihy připravit, ale až budu číst v pořadí již třetí knihu, tak si začnu dělat i poznámky.
Ten začátek byl pro mě naprostý chaos. Jak já tak i většina lidí pode mnou jsme se jen těžko orientovali ve jménech. Ta jména se mi neustále pletla a já nevěděla kolik žen ve skutečnosti přišlo o život. Než jsem to všechno více méně pochopila, začala druhá část, ale už to bylo mnohem lepší.
Na vraha jsme typy měla. Každou chvíli to udělal někdo jiný, ale ten konec mě vážně překvapil, i motiv, který se každou chvíli měnil.
Když to srovnám s Dívkou ve vlaku, tak ta byla napsaná napínavějším a čtivějším stylem, ale tady se mi mnohem víc líbil celkový příběh. Ale popravdě ani tady mi ty postavy nebyly kdovíjak sympatické.
Líbilo se mi to o něco víc, jen mě mrzí, že nebylo vyřešeno úplně všechno.
Není pochyb o tom, že Do vody nepatří mezi oddychové knížky..ale mě teda bavila moc. Když pominu ten počáteční zmatek v postavách, tak je příběh velmi napínavý a konec nečekaný. Maličko víc se mi asi líbila Dívka ve vlaku, ale opravdu jen trochu.
Mě tahle spisovatelka asi vážně vyhovuje. Jsem spokojená, ačkoliv počet osob, které vyprávěly svůj depresivní a smutnej příběh je spousta, a člověk se lehce ztratí, ale po chvíli čtení je to dobré. Zvykla jsem si i na vyprávění v 1. a 3. osobě, asi mi to ani nevadilo.
Příběh dobře plynul, na čtení jsem se těšila a bavilo mě to. Chvílema to bylo fakt napínavý a vraha jsem odhadla asi 4x, ale špatně. :D
Konec je teda dobrej. Líbilo se mi. :)
Já vlastně ani nevím, o čem ta kniha byla, respektive co měla čtenářům předat. Pořád jsem čekala, až přijde chvíle, kdy to konečně pochopím, kdy konečně přijde nějaká chvíle, která všechno v knize osvětlí.. a ono nic. Hodně jsem se ztrácela v postavách a obtěžovaly mě posmrtné hlasy k žijícím. No, asi jsem čekala moc a upřímně, kdyby to nebylo od autorky, která napsala Dívku ve vlaku, odložila bych ji nedočtenou.
Detektivka plná emocí od autorky Dívky ve vlaku. Into the Water vypráví příběh jedné řeky, která má už odnepaměti špatnou pověst. Dřív tam topili čarodějnice, teď se tam jednou za čas za podivných okolností utopí nějaké další ženské (pravděpodobně ne čarodějky). Kniha začíná právě jedním takovým záhadným utonutím.
Od začátku do konce je v románu fůra postav, převážně ženského pohlaví, které střídavě rozvíjejí a posouvají děj. Ten není nijak zvlášť špatný, čtenáři se odkrývají podrobnosti jednotlivých (sebe?)vražd a dozvídáme se o různých vážných traumatech, především o sexuálním násilí v různých podobách. Často jde o věci, o kterých bych řekl, že se pořádně mluví až teprve v posledních několika letech. Když nepočítám to, že až na jednoho kluka jsou všechny mužské postavy kreténi, tak je to podle mě zpracované velice dobře a dojde i na nějaké silné momenty.
Tady bohužel ale s chválou končím. Ženské postavy, které tu hrají prim, jsou všechny slušné trosky a možná i tím, že vyprávějí příběh hlavně ony je děj neskutečně matoucí. Hlavně je dost těžké mezi sebou postavy rozlišovat. Všechny jsou podobně divné, takže spisovatelka ani nedokáže pořádně rozlišit, jestli zrovna příběh píše dospívající dívka nebo starší žena. Dokonce jsem si i jednou uprostřed kapitoly uvědomil, že teď nečtu z pohledu dospělého učitele, ale malého kluka. Všichni jsou to prostě divňousové.
Děj má hodně odboček a je zamotaný a překomplikovaný. Hlavně je prostě postav zbytečně moc, dal bych pryč minimálně polovinu. Řekl bych, že jich je tolik především proto, aby autorka mohla ukázat co nejvíc společenských problémů, které je trápí, ale úplně zapomněla na to, aby postavy byly něčím zajímavé. Místo toho spíš překáží v rozvíjení děje.
Šíleně matoucí detektivka plná zmatených, nevýrazných lidí, co vytahují na světlo svá traumata.
Čtyři divní a utopení z deseti.
Kniha má poměrně dost postav, takže mi chvíli trvalo se v nich zorientovat , ale jakmile jsem si postavy utřídila, děj mne vtáhl. Příběh promyšlený, dobře se čte, zvrat na konci nečekaný, do poslední chvíle jsem netušila. Za mne trochu slabší než Dívka ve vlaku, ale stále výborné!
Kniha není zase tak špatná, ale pro mě hodně zmatená. Moc postav, pořád se mi vše pletlo, četla jsem ji douho, protože jsem neměla potřebu se ke knize tak moc vracet. Spíš průměr.
Zvláštní kniha (pro mně). Načtená tak skvěle, až hororově :-)
V maloměstě, ve kterém se dá ukrýt tajemství, ani policie si neví rady. A vy taky na to nepříjdete, protože ten konec je šok.
Tato kniha se vlemi těžko hodnotí. Je to průmerná kniha, ale s moc dobrým příbehem ale špatným provedením a ukončením. Vadily mi různé styly psaní, chvíli -er forma poté -ich. Postav bylo hodně, ale dalo se na to postupem zvyknout. Líbila se mi Lena, její puberťácké chování a i Jules, i když sem nepochopila proč celé roky Nel ignorovala. Docela mě mrzí jak to bylo zakončeno, celou dobu žádný podezřelý a najednou bum bác vraha máme. A co se stalo s Markem? Těžko říct... Prostě průměr, kdyby se autorka do toho více opřela a dala si o trochu víc záležet mohlo to být super, podklad na to byl.
Štítky knihy
Anglie vraždy napětí strach voda maloměšťáctví thrillery pro ženy
Tato kniha byla pro mě trochu nepřehledná, což je můj problém nakonec se vše spojilo a pochopil jsem ;)