Před povodní
Anna Bolavá (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450433/bmid_pred-povodni-8Ts-450433.jpg
4
474
139
Vilu na břehu řečovické řeky navštěvuje neznámý host. Přichází starou studnou a nepatří do suchozemského světa. Také Hanu Strnadovou přitahuje spíše svět pod hladinou než mezilidské vztahy ve městě. Nešťastně zamilovaný Jarda Vávra pozve na návštěvu Haninu bývalou psycholožku Radku Borskou, aby mu poradila s řešením komplikovaného vztahu. Doktorčino počáteční nadšení je vystřídáno rozčarováním a nutnou sebeobranou. Na pilu rodiny Vávrových chodí anonymní dopisy a dny začínají chutnat jako zkažená ryba. Řeka si žije vlastním životem, po dlouhém suchu se hladina nečekaně zvedá a vrací obyvatelům to, co do ní během zimy nerozvážně naházeli.... celý text
Přidat komentář
Přečetla jsem, ale tato třetí kniha A.B. mně moc nesedla..... psychicky narušeným postavám, a že jich je, rozumím, ale fantasmagorické prvky vstřebávám špatně.
Výborné.Lehce,,hororový"napínavý příběh,odehrávající se na hraně reality a snu.Nadpřirozeno.Tajemná atmosféra.Vytříbený,jazykově velice bohatý styl.Pět hvězdiček.
Tohle bylo moje poprvé s autorkou a musím říct, že jsem byla opravdu překvapena. Příběh a především styl psaní mě úplně vtáhnul, cítila jsem jaro a řeku v kostech. Rozhodně se chystám přečíst si její další knihy.
nebetyčná slátanina, to snad autorka dostala z nakladatelství befelem dodat "něco, aby to byla trilogie"
Po sympaticky podivném Do tmy a mrazivém Ke dnu, které mne obě velmi chytly, přichází zklamání. Sympatické a pro Bolavou specifické rezonance magického realismu jsou přínosem potud, dokud se věc nezvrhne do fantasmagorie, kde se nikdo nechová ani trochu přirozeně, motivace postav jsou naprosto náhodné, kauzalita nemá ani magickou logiku... Navíc mi připadá - nevím, jestli je to tím, jak ke mně díla přicházejí - že motiv dvojice/trojice vodník + jeho milenka (+ jejich dítě) už je natolik vytěžený, že narazit na něj znova mne příliš netáhne.
Ano, pokud se člověk zaměří na jazykovou stránku a sem tam nějaké roztomilé motivky typu bulgur, vyměšující psi a vyměšující děti, je nad knihou poněkud občerstven. Podivná přemrštěnost a víceméně banální happyend s tím bohužel nehraje.
Pokud by kniha zůstala v realitě se špetkou magična, jistě by to nebylo tak křečovité.
Přečetla jsem, ale tato třetí kniha A.B. mně moc nesedla..... psychicky narušeným postavám, a že jich je, rozumím, ale fantasmagorické prvky vstřebávám špatně.
Tato útlá knížka mi tentokrát nesedla. A můžu se tady přiznat (nedělám to ráda), že se mi vlastně vůbec nelíbila. Autorčiny knížky Do tmy a Ke dnu byly fajn a i proto jsem sáhla po Před povodní, ale bohužel mi přišel celý obsah zvláštně chaotický, dočetla jsem, ale jen z povinnosti bez radosti. Zajisté najde i tato knížka své nadšence, ale tentokrát k nim patřit nebudu... Snad příště bude líp !
Jen touha po respektu, svobodě a lásce. A děsuplný rám přidává kupodivu ruce píšící více lehkosti a sdělení vykřičníky...
"Obyvatelky města vás nedokázaly rozšifrovat, takže teď počítejte s tím, že na vás budou zlé."
Její prvotinu mám velmi ráda, ale její poslední kniha je vaření z vody... velká nuda.. dočetla jsem jí s úlevou, že už to mám za sebou, což je u knihy hodně špatně.
Předchozí knihy mě bavily více...toto na mě bylo moc fantaskní a psychedelické asi... Reálná dějová linka mě bavila.
Kniha jako vždy od Anny Bolavé čtivá a atraktivní. Nicméně ta "nadpřirozená" linka příběhu mi přišla tak nějak nefunkční a nadbytečná. Tentokrát z mého pohledu o jednu hvězdu slabší.
Tak nevím, nevím. Všechny knihy Anny Bolavé mají co do sebe a svým zpracováním a pojetím jsou jistě každá originál. Ale pro mě byla tato třetí kniha asi tou nejslabší. Nějak jsem se nemohla pořádně “začíst”, což se mi u předchozích dvou knih nestalo. Mystická linka příběhu mi nesedla, ale to jistě neupírá nic na autorčině jedinečném stylu psaní. Ovšem musím přiznat, že pokud by se nejednalo o Bolavou, asi bych knihu ani nedočetla.
Vynikající, napínavé, složité, absurdní - co z toho vyleze? A vylezlo! To není samo sebou, to jen tak nevymyslíš, autorka musela cosi prožít a odžít. Skvělé!
Mrzí mě to, ale tady šla úroveň dolů. Ve třetí knize je nejvíc zjevně mimosmyslových nebo nadpřirozených prvků, přitom je zdaleka nejdějovější, až akční. A není to k dobrému, Bolavá je výborná spisovatelka přírodní lyriky v próze, náznaky a nejistota, jestli je popisované reálné, nebo pouze subjektivní, v předchozích dvou knihách fungovaly skvěle. Zato divoká zápletka (ta suchozemská) čítající psychiatričku s chováním rozmazleného prepubescenta, porušující všechna pravidla své profese, psychotickou stalkerku a víceré rekvizity thrillerů, která je podaná jako realita, vyznívá neuvěřitelně, přemrštěně, ve výsledku jalově. Místy jsem měla pocit, že to autorce není vlastní, že ji tlačí čas nebo prostor a detaily a věrohodnost musely jít z nějakého důvodu stranou.
Retrospektivy a přírodní pasáže se čtou výborně, vztah ústřední dvojice je příjemně nedořečený a intimní, některá osobní dramata mají depresivní působivost obyčejně pokažených všedních životů jako v Ke dnu. Dopovězené linie z předchozích knih mě na jednu stranu sobecky zahřály u srdíčka, na druhou vnímám, že když se v celé knize objeví určité jméno jen jednou, aby mohlo slavit happy-end, elegantní řešení to zrovna není.
Dobré části, špatné části, nenapadlo mě, že budu někdy u Bolavé koukat dopředu, čí kapitola bude následovat, abych se na to mohla s trochou štěstí těšit.
Nejslabší část trilogie. Nicméně to pořád v sobě mělo něco čtivého a k zamyšlení. Nebylo to tak voňavé jako na začátku série, teď to bylo plitké a vodnaté. Stejně, ale autorka dokázala velmi osobitě popsat prostředí a vykreslit lidské osobnosti. Nejvíce mě vadilo, že tato kniha byla psaná jiným stylem písma než ostatní díly, což opravdu nechápu.
Vůni bylin z knihy z prvního dílu trilogie Do tmy vystřídala vůně říčních břehů. Nepříjemný pach k mému nosu nedošel, ale těch divností pro mě bylo na jedno město už trochu moc. Na rozdíl od druhého dílu Ke dnu mi některé detalily a osudy vedlejších postav připadaly v příběhu zbytečné. Ovšem atmosféra, hlavní postavy a magická linka všech tří knih jsou podle mého vynikající.
Autorka ve svých knihách skvěle vytváří atmosféru okamžiku, v této je to síla a moc proudu řeky, u které se nachází dům Hanky Strnadové, která je s vodou od dětství nerozlučně spjata. Krásný a bohatý jazyk nám dává ochutnat života všech postav, které nás příběhem provází. Kniha nebude pro každého, není to žádná oddechovka, ale své příznivce si určitě najde.
Kniha navazuje na předchozí díl Ke dnu. Není nezbytně nutné jeho znalost, ale řekla bych, že dost pomůže zorientovat se v ději. Jestli máte možnost, přečtěte si ho dřív než Před povodní. A teď ke knize samotné: opět nechybí skvělé používání detailů a náznaků, které však dělají příběh srozumitelným. Na druhou stranu - nechybí ani syrové popisy a zásahy do přímo do černého. Perfektní práce se slovy, s textem.
POZOR, NÁSLEDUJE SPOILER
Jestli jsme si nebyli jistí, jestli jsou nadpřirozené prvky skutečné nebo jen důsledkem většího či menšího šílenství, tak nyní se ukazuje, že jsou velmi konkrétní.
Kniha zároveň hezky vyobrazuje vztahy jednotlivých osob zasazených do maloměstské reality. Jednotlivé postavy prochází svým vlastním vývojem, ať už jakýkoliv, aby se nakonec střetly v samotném závěru knihy v domě u vody ve chvíli, kdy voda rychle stoupá a příběh se mohl uzavřít, byť je tu jisté místo pro pokračování. Jestli bude, ráda si ho přečtu.
Štítky knihy
česká literatura řeky, říčky, potoky povodně jižní Čechy rozhlasové zpracování Vodňany
Před povodníKniha Před povodní je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 627x |
| Čtenářské výzvě | 135x |
| Doporučených | 13x |
| Knihotéce | 179x |
| Chystám se číst | 170x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 3x |
V tom, co tu vychází, je to originální hlas. Možná trochu zmatené, ale nádherný jazyk. Doporučuji.