Dneska už se tomu směju
Adina Mandlová
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57344/bmid_dneska-uz-se-tomu-smeju-i1J-57344.png
4
601
140
Někteří z nás mají ve své knihovně zařazeno některé z předchozích vydání knihy "Dneska už se tomu směju". Ať již to první z roku 1977, které ve svém exilovém nakladatelství "Sixty-Eight Publishers" vydal Josef Škvorecký, nebo ta, která ihned po změně režimu v roce 1990 resp. 1993 zaplavila nenasycený československý knižní trh. Pokud si je vybavíte, zjistíte, že již dávno prošla jejich "záruční doba", a kvalita, kterou nabízejí, odpovídá rychlosti a podmínkám, ve kterých vyšla, ale zdaleka již neodpovídá potřebám dnešních čtenářů: od typografie až po reprodukce fotografií. Zdálo se, že hvězda typu Anidy Mandlové si zaslouží vzpomínku, která by odpovídala její kráse a významu. Je zde rovněž další důvod. V archívech i pozůstalosti zůstalo mnoho nikdy nepublikovaných materiálů a fotografií, které by zůstaly široké veřejnosti, a především obdivovatelům, utajeny. Navíc se zdálo vydavateli zajímavé zveřejnit i rozhovory Adiny Mandlové z období jejího návratu do Československa v roce 1991, kdy s nadhledem hodnotí svůj život a dopisuje tak poslední kapitolu svých memoárů...... celý text
Přidat komentář
Adinu Mandlovou jsem vždycky uznávala jako herečku. Moc se mi líbila. Dle této knihy byla zřejmě i ve skutečnosti taková sympatická "rošťanda" , Většina těch kdo píší o sobě trochu blafují a snaží se vzbudit dojem, že jsou úžasně hodní a podobně. Paní Mandlová nic nepředstírala a já si proto této knížky velmi vážím. Vlastně hlavně si vážím paní Mandlové. Je to herečka, která nic nepředstírala. Doporučuji si o ní přečíst dle jejích vlastních slov.
Musím říci, že se mi kniha opravdu líbila. O životním osudu Adiny Mandlové jsem něco málo tušila. Ale její osobní vyprávění dává jejímu životnímu příběhu v mých očích zcela nový rozměr. Velice zajímavá osobnost s pro mě blízkým smyslem pro humor, kterého se vzdávala málokdy. Způsob jejího vyjadřování mi opravdu sedl a líbí se mi, jak na události zpětně nahlíží, bez zbytečného pathosu.
Po přečtení knihy jsem došla k tomu, že Adina Mandlová byla velice zajímavá osobnost. Z mého pohledu značně rozporuplnná, ale rozhodně zajímavá.
Adinu Mandlovou znám jako skvělou herečku z filmů pro pamětníky. O jejím pohnutém osudu jsem ale neměla ani tušení. Celkově mě kniha moc zaujala a dojala. Líbil se mi styl psaní a fotky ze života byly příjemným bonusem.
Většinou jsou biografie jen suchopárné ve faktech psané knihy, tahle je ale skutečně něco jiného a rozhodně stojí za přečtení.
Životopis bez příkras, to chválím - autorka se vyvarovala přílišné sebechvály (na rozdíl od Baarové, které se nepříčí ve svých memoárech opakovaně připomínat, jak byla "krásná a talentovaná a všichni ji milovali").
Adinu jsem přečetla téměř jedním dechem. Kniha je napsaná čtivým jazykem a sebeironickým pohledem na sebe sama, je plná přiznání a chyb, ale i krásných okamžiků, které krásná prvorepubliková šarmantní Adina zažila. Rozhodně to stálo za přečtení, ale v její kůži bych nechtěla být ani za nic....
Nejen krásná, ale i přirozeně inteligentní žena se skvěle ironickým pohledem na sebe sama. Její život je neuvěřitelně bohatý, krásný a krutý zároveň. Kniha u mě patří mezi jasné srdcovky.
V knize je v podstatě popsán tragický život velice talentované herečky. Pomluvy od závistivých lidí skutečně dokážou udělat hodně a určitě bych nechtěla být v její kůži. Na druhou stranu si za to ale mohla Adina i trochu sama, když střídala chlapi jako ponožky. To se potom nemohla divit, že jí nařknou z kde čeho, i když to nebylo pravda. Zlé jazyky se prostě nezastaví před ničím.
Černobílé filmy ve mně vzbuzují pocit unuděné neděle, ti pánové, kterým je tam dvacet a vypadají na padesát, mi připadají směšní, nevím, která je Madlová, která Baarová, která Vítová.. Knížku jsem zdědila, tak jsem ji přečetla a je výborná. Pro ty, kteří se orientují v tehdejších režisérech a hercích/herečkách, to bude zážitek ještě větší.
Adina mě příjemně překvapila. Žádná rozhýčkaná fifĺena, ale rázná ženská, která si zažila svoje a přesto neztratila jiskru, vtip a optimismus.
Živelná - je to správné slovo pro Adinu.
Upřímná Adina a její zhýralý a opravdu zajímavý život. Co se souboje autobiografií týká, tady je pro mě Adina vítězka na Lídou Baarovou. Kniha je živelná, pravdomluvná a neuhlazená. Zkrátka Adina se s tím nepáře.
Věra Ferbasová mi v prvorepublikových filmech vždy přišla ukňouraná a nesnesitelná, Haas na mě působil jako šeredný strejda a Lída Baarová prostě musela být úplně blbá. Zato Adina Mandlová byla vždycky okouzlující a vznešená (nemám to jen z DVD obalů).
Její životopis je skvělý. Zatímco biografie Agathy Christie (jedné z nejúspěšnějších spisovatelek!) je nudná jak regionální zpravodajství, Adina zaujme od prvních stránek, ačkoliv postupuje totálně chronologicky (narodila jsem se, studovala jsem, dostala jsem první roli...). Dala bych ruku do ohně za to, že si pranic nevymyslela. Neobhajuje se, nelituje se a je doopravdy vtipná. Opravdu nerozumím tomu, že její osud ještě nebyl zfilmován. Kdyby na to konečně došlo, ať to prosím nedělá Renč.
Krásna Adina Mandlová – jej meno a tvár sú známe doma aj v zahraničí. Okrem hereckého nadania mala tiež iné umelecké sklony (maľovala či sochárčila), nuž a dokázala aj písať, a to veľmi dobre.
Adina bola interesantná osobnosť oplývajúca ostrovtipom a plná úprimnej sebakritiky. Táto autobiografia je naozaj nenáročné a prekvapivo pútavé a plastické čítanie. Chválim prehľadné členenie kapitol a množstvo rozkošných fotografií.
V jej búrlivom živote sa toho udialo skutočne veľa. Precestovala kusisko sveta, poznala desiatky zaujímavých ľudí, mala rada rozpustilé flámy a večierky... hrala vo filme a divadle, žiarila na hviezdnom nebi. Avšak každé svetlo vrhá tiene... Ľuďmi, ktorí boli jej prekliatím, bola opakovane zadupávaná do prachu, zažila vojnu či povojnové väzenie, choroby, neúspechy a odmietanie. Často bola na všetko sama... no a mala očividnú smolu na chlapov.
Oceňujem však jej nadhľad – načo sa rozčuľovať nad minulosťou, keď ju nemôžem zmeniť? Toto obdivujem. Žiadne vášne, negatívne emócie, osočovanie – skôr mám pocit, že za všetko, čo jej v živote nevyšlo, volala na zodpovednosť samú seba... ach, keby tak človek aspoň raz v živote vedel dopredu, že sa chystá urobiť čin alebo rozhodnutie, ktoré sa ukáže byť absolútne chybným. Myslím, že Adina nič nezamlčuje a neprikrášľuje, udalosti popisuje tak, ako sa z jej pohľadu stali a ako si ich pamätala.
Druhá vec vyplývajúca z jej neskrotnej a silnej povahy – koniec koncov, nech prehovorí sama: „Prohlásila jsem taky, že kdyby byl (Hugo Haas) místo toho psa vzal s sebou do emigrace svého bratra, mohl být Pavlíček dosud naživu a nemusel spolu s otcem zahynout někde v plynové komoře. Tak jsem si to myslela, ale měla jsem držet hubu, protože pro pravdu se lidi nejvíc zlobí. Jenže to nebyl jediný případ v mém životě, že jsem ztratila přátele, protože jsem si nebrala servítek. Nikdy jsem nevěřila v lichotky a přetvářku a tím, že jsem nalejvala čisté víno, udělala jsem si mnoho nepřátel.“ No povedzte, ktorá „smotánka“ (nacistická, komunistická, akákoľvek) si vezme pravdu, navyše vyslovenú ústami krásnej ženy s pochybnou povesťou, k srdcu? Žiadna.
Adinku však nie je možné odsúdiť za nič... každý je strojcom vlastného šťastia.
„Život mě naučil větší pokoře, tím nemyslím „prdelolezectví“, jak říká Miloš Forman. Ale až pozdě. Pokora nebyla z mých předních vlastností. Chtěla jsem všecko moc rychle, podle maminčiných slov jsem nemyslela na zadní kolečka. Naházeli na mě špínu za desítky jiných..., a jak dlouho trvalo, než jsem mohla napsat pravdu. A vidíte, dnes už mi ani tohle nepřipadá tak podstatné. Nejdůležitější je, aby člověk sám před sebou, někde na vlastní duši, neměl černý stín.“
Autobiografiu s výstižným názvom Dneska už se tomu směju určite odporúčam, dozviete sa všetko „z prvej ruky“. Brilantne zachytený vír Mandlovej života vtiahne každého čitateľa s otvorenou mysľou a nezaťaženého predsudkami. Vždy som ju mala rada – a teraz ju mám ešte radšej.
Knihu jsem začala číst s představou, že se jedná o takovou tu klasickou autobiografii, popisující dětství, úspěchy a tak. Byla jsem ale překvapená, že se jedná o otevřenou, přímou zpověď ženy, která to, navzdory své kráse a inteligenci nebo možná právě proto, neměla v životě vůbec jednoduché. Vše, co ji v životě potkalo, vypráví bez příkras, s ničím ani nikým si nebere servítky a nic není tabu. Kniha je velice poutavě napsaná a čtenáři odkryje jak život Adiny Mandlové, tak dobu ve které žila a to bez všech příkras.
Po dočtení jsem začala trochu přehodnocovat moje oblíbené "Upřímnost nade vše." Adina v knize totiž přiznává, že za spoustu jejich problémů v životě asi může právě její oblíbená upřímnost a ironický humor. Protože jak říká: "Svět chce být klamán."
Při cteni jsem nad knihou casto premyslela, ze zacatku mi prislo ze se porad lituje, byla hodne arogantni, ale postupne mi ji zacalo byt lito, osud k ni byl opravdu nemilosrdny. Jeste nejakou chvili nad vsim budu premyslet. Dobra kniha
Štítky knihy
životopisy, biografie ženy paměti, memoáry vzpomínky kolaborace film za první republiky a protektorátu herečky české herečky Adina Mandlová, 1910-1991
Kniha Dneska už se tomu směju je v
| Právě čtených | 15x |
| Přečtených | 869x |
| Čtenářské výzvě | 170x |
| Doporučených | 53x |
| Knihotéce | 308x |
| Chystám se číst | 143x |
| Chci si koupit | 23x |
| dalších seznamech | 5x |
"A tak jsem rukopis četl jako lidský dokument, který překvapivě mnoho – aniž to autorka možná zamýšlela – vypovídá nejen o ní, ale i o době, o hereckém prostředí, o povaze národa, o tomto divném století, v němž nám bylo souzeno žít."
(Z ediční poznámky Josefa Škvoreckého)