Dneska už se tomu směju

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Někteří z nás mají ve své knihovně zařazeno některé z předchozích vydání knihy "Dneska už se tomu směju". Ať již to první z roku 1977, které ve svém exilovém nakladatelství "Sixty-Eight Publishers" vydal Josef Škvorecký, nebo ta, která ihned po změně režimu v roce 1990 resp. 1993 zaplavila nenasycený československý knižní trh. Pokud si je vybavíte, zjistíte, že již dávno prošla jejich "záruční doba", a kvalita, kterou nabízejí, odpovídá rychlosti a podmínkám, ve kterých vyšla, ale zdaleka již neodpovídá potřebám dnešních čtenářů: od typografie až po reprodukce fotografií. Zdálo se, že hvězda typu Anidy Mandlové si zaslouží vzpomínku, která by odpovídala její kráse a významu. Je zde rovněž další důvod. V archívech i pozůstalosti zůstalo mnoho nikdy nepublikovaných materiálů a fotografií, které by zůstaly široké veřejnosti, a především obdivovatelům, utajeny. Navíc se zdálo vydavateli zajímavé zveřejnit i rozhovory Adiny Mandlové z období jejího návratu do Československa v roce 1991, kdy s nadhledem hodnotí svůj život a dopisuje tak poslední kapitolu svých memoárů......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57344/big_dneska-uz-se-tomu-smeju-i1J-57344.png 4.5493
Nahrávám...

Komentáře (119)

Kniha Dneska už se tomu směju

RMarkéta
05. října

Přiznám se bez mučení tady teď a rovnou, že jsem Adinu Mandlovou měla zaškatulkovanou jako takovou štětku a mrchu, která se ráda nechávala vydržovat svými milenci a muži na vysokých postech (aférka s Frankem) . No, zdání klame. Nakonec jsem svůj názor úplně otočila. Až mi z toho poklesla čelist. Ještě teď se sama sobě divím, jaký to byl veletoč. Je pravda, že její život byl velmi bouřlivý a vydal by na několik románů!!! Byl skutečně bohatý a pestrý. Na jednu osobu toho bylo opravdu dost. Zažila slávu i pád, obdiv i nenávist, lásku a ponížení, smrt dítěte, vězení, nemoc. Uměla dávat i brát. Muži jí leželi u nohou a taky ji někteří využivali (Šmeral). Musela opustit domov i milovanou práci. Byla ctižádostivá, odhodlaná a cílevědomá. Ovšem taky ironická, sebeironická a naprosto otevřená, ne úplně vyrovnaná žena. Nebrala si žádné servítky, co měla na srdci, to vypustila do světa. Díky té otevřenosti je tato kniha velmi čtivá. Může za to i její vlastní bezprostřednost, civilnost a síla. Po tom všem, čím si prošla dokázala najít klid, pokoj a možná i jakousi pokoru dle poskytnutého rozhovoru na Dobříši. Ale byla tam bohužel i zahořklost vůči lidem, což dokazují její dopisy psané Lídě Baarové do Salzburgu. Já se jí nedivím.

BaNaMa
24. září

K této knize jsem se dostala díky ČTENÁŘSKÉ VÝZVĚ a děkuji za to. Jsem milovník filmů pro pamětníky a Adinu mám ráda, ale nikdy mě nenapadlo jaký měla život co všechno musela zažít a prožít. Člověk si myslí, jak tyhle celebrity (jak v minulosti, tak v součastnosti) mají na růžích ustláno, ale opak je pravdou. Někdo má opravdu na růžích ustláno, ale někdo má tak pos.... život, že se chce člověku až plakat.
Děkuji, že jsem se k téhle knize dostala a do budoucna určitě sahnu ještě po Burianovi a dalších.


Analady
22. září

Tuto knihu jsem si vybrala kvůli Výzvě. Filmy pro pamětníky se mi vždy líbily, tak jsem si řekla, že by mohlo být fajn dozvědět se něco o jedné z hvězd. Kniha byla čtivá. Problém byl v tom, že paní Adina mi nebyla vůbec sympatická. Působila na mě namyšleně až arogantně. Neměla lehký život, ale často si to způsobila sama. O svém životě mluví naprosto otevřeně, nic neskrývá. Obdivuji její paměť. Je až neskutečné, do jakých detailů si vše pamatuje.

kiki11
13. září

Po biografii Adiny Mandlové jsem sáhla jen díky čtenářské výzvě, nebýt jí, asi bych se k této knížce vůbec nedostala. Určitě jsem ale ráda, že jsem se o životě této významné české herečky dozvěděla víc. Adina mi sice nebyla moc sympatická, myslím, že kdybych ji znala osobně, určitě bychom kamarádky nebyly, ale na jednoho člověka toho prožila strašně moc, vytrpěla si své a její život byl opravdu jako jízda na horské dráze. Až jsem se divila, jak dobře si pamatovala všechny detaily. Sympatičtější mi začala být až na samém konci, kde se se vším už tak nějak smířila.

Rozhodně to ale bylo zajímavé čtení.

Bája89
22. srpna

První myšlenka, která mi padla na mysl, když jsem dočetla tuhle knížku "To byla, ale houževnatá ženská." Adina psala svůj životní příběh s neuvěřitelnou lehkostí, díky čemuž se kniha neskutečně dobře četla. Byly místa, kdy jsem se dokonce nahlas smála. Adina je velmi otevřená, vtipná, nemravná a nebere si servítky. Obdivuhodné a inspirativní ve všech směrech. Jediné, co mě poněkud rozladilo byl dovětek pana Škvoreckého, za který by si zasloužil pořádně vytahat za uši. Jeho alibismus ohledně toho, že text nepsal on, a tak je poněkud neohrabaný se mi lidsky vůbec nelíbil. Adina to napsala bravurně.

Marciem
19. srpna

Kniha se krásně čte. Hektický život Adiny Mandlové určitě stojí za přečtení. Troufá si otevřít své kladné i stinné stánky a otevřeně o nich píše.

haWranka
11. srpna

No, jak jen tohle hodnotit. Čtivost je výborná - do života Adiny Mandlové jsem se ponořila a prožívala s ní každou chvilku. Jen se mi trochu pokřivil můj pohled přes růžové brýle na období 30. let - člověk to vidí krásně romanticky podle všech těch sladkých filmů. A realita byla úplně jinde. Nejvíc se mě dotklo poválečné období a ten odporný nástup komunismu. Naštěstí paní Mandlová dokáže vše popsat tak, že se společně s ní oklepete a jedete dál. Zatímco první dvě třetiny knihy pro mě byly náročné, protože názory, postoje a životní styl autorky mi vyloženě lezly na nervy (upřímně kopla bych ji, kdybych ji znala v reálu), konec knihy a její životní prozření pro mě byly velmi silné a konečně jsem ji dokázala pochopit.

u_marketa
10. srpna

Upřímný deník jedné ženy, která se v životě nesvazovala pravidly a konvencemi. Užívala si naplno a po svém. V první třetině knihy mi asi byla i sympatická, pak už toho ale bylo prostě moc. Čtyři manželé, nespočet milenců, minimálně tři těhotenství, která nedopadla dobře, většinou z její vůle, nespočet bytů a domů, mezi kterými se Mandlová stěhovala sem tam. Připadalo mi, že si při takové roztěkanosti nemůže utvořit obraz sebe sama, že se pořád jen někde pokouší něco začít a u ničeho nevydrží. S herectvím by to bylo bývalo jiné, vlivem událostí, které ona sama tentokrát zase tolik nezpůsobila, se ale její kariéra za války / po válce v podstatě rozpadla a Adina pak už spíš tak bloudila životem... až našla ve stáří klid na venkově na Maltě.

1