Dívka, která se dotkla nebe
Luca Di Fulvio
Tři navzájem propletené osudy v dramatické době vzniku prvního židovského ghetta v Evropě. Neodolatelný příběh o lásce a smrti, přátelství, nenávisti a odpuštění, i o naplnění životních snů. O tom, jak se mladý pouliční zlodějíček, který strávil dětství v pekle, změnil v neohroženého ochránce svobody. Jak se z židovského šarlatána stal uznávaný lékař. A z děvčete bez budoucnosti vlivná módní návrhářka. Odpověď se skrývá v Benátkách na počátku 16. století. Neboť v tamním labyrintu uliček a kanálů nejtajemnější laguny Evropy, se rozvíjí fascinující panorama života…... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
La Ragazza Che Toccava Il Cielo , 2013
více info...
Přidat komentář
Řím, Benátky na počátku 16. století. Byla to drsná doba a pro většinu hrozné podmínky pro život.
"Od té doby, co ležel v posteli, pochopil, že naděje je vzácné zboží."
Románový příběh, který zprostředkovává spoustu emocí, krutosti a nenávisti, lásky a naděje. Cesta hlavního hrdiny se mi moc líbila. Přes nepřízně osudu získává motivaci a chce změnit svůj příběh, změnit svět. Další postavy v příběhu se také velmi vyvíjí. Ne všechny si vlivem svých bolestí vybírají cestu dobra.
Cítila jsem se dost pohádkově, i když některé scény umí z poklidného vnímání krutě vytrhnout. Na pohádku to bylo ale velmi dlouhé a konec jsem dojížděla už jenom z principu. Nepocítila jsem nějak výrazné gradování děje ani překvapení, které by mě ke konci mohlo povzbudit.
Jako historický román a oddechové čtení s atmosférou Itálie a s mladými hrdiny bych knihu doporučila.
To bylo ták zbytečně dlouhé. A úplně bezdůvodně, jelikož ani děje a zápletky tam mnoho nebylo. Postavy působily nedostatečně vykreslené a ploché. Giuditta mě ukrutně nebavila a Mercurio s Bendettou a Zolfem hned v závěsu za ní. Jediné, co se mi přišlo zajímavé, byl popis života v Benátkách v 16. století.
Leží mi tu od pana autora ještě dvě další knížky, do kterých si po této zkušenosti nejsem jistá, jestli se pustím.
Táhlo se to jako med. A stejně to bylo sladké. Nemohla jsem se ubránit dojmu, že takhle se nechovají a nemluví lidé ve středověku. Popisy rozsáhlé, ale atmosféra na mne nedýchla. Zklamání.
Pohádka pro dospělé. Jednoduché čtení, lehce předvídatelný děj se spoustou nepravděpodobných náhod okořeněný velkou láskou. Ale příběh hezky plyne a dobře se čte...takové odpočinkové čtení.
Většina příběhu byla fajn, konec byl trochu utahaný, což trochu kazí celkový dojem. Hodně mě bavily popisy Benátek. Je to lepší průměr 3,5/5*.
Jasně, je to pohádka. Ale já mám pohádky ráda. Pravda, postavy nejsou tak černobílé, jak to v pohádkách většinou bývá.
Plus za popis Benátek a vůbec mou milovanou Itálii. I když popis je někdy tak naturalistický, že člověk málem cítí ten zápach.
Na první pohled poklidný příběh, který neměl v ději nějaké extrémní zvraty, ale autor dokázal vše popsat tak, že čtenáře dokázal vtáhnout i bez bojových scén, atp. Četlo se mi velice dobře a i přes ne příliš velké nadšení na začátku, jsem knihu ráda přečetla.
Autor v tomto historickém románu, dokázal vynikajícím způsobem navodit a zároveň také vykreslit atmosféru Benátek z počátku 16. století. Děj je napínavý, dobrodružný a velice dobře vymyšlený. Bohužel můj celkový dojem velmi výrazně pokazila charakteristika jednotlivých postav tohoto příběhu. Na konci se z románu stává regulérní červená knihovna, což v zhledem k prostředí ve kterém se příběh odehrává, působí víc než podivně. Celkově ale převládá spokojenost a autor ode mne určitě ještě šanci dostane. Audiokniha, kterou načetl pan Libor Hruška je naprosto dokonalá a všem ji mohu vřele doporučit.
Kniha se dobře čte, podobný styl jako Follet, děj mi utíkal. Je pravda, že je vyprávění je občas hodně popisné, ale na druhou stranu jsem při četbě téměř cítila puch tehdejších Benátek či trpěla s nemocnými ženami, atd. Pokud máte rádi historické romány, určitě doporučuji.
Knížku jsem dostala k Vánocům a docela mi dala zabrat. Nemohla jsem se začíst, postupně vyskakovaly další a další postavy a já se v nich nějak ztrácela. Asi tak v polovině se děj trochu urovnal a já si ho užívala, ale během soudního líčení už jsem se ve vzájemných vztazích, intrikách a taktikách jednotlivých osob ztratila úplně. Asi jsem nebyla schopná pořádně se začíst a soustředit se. Kdyby to nebyl dárek, možná bych knížku odložila, přestože to běžně nedělám. Teď mám dobrý pocit, že jsem vydržela. A knížka fyzicky je nádherná, mít celou sérii v knihovně je skvost. Ještě tam na mne čeká Chlapec, který rozdával sny, ale musím si od pana autora na chvíli odpočinout, abych se na něj zase naladila.
Krásný příběh, někdy ale byl děj velmi zdlouhavý. Konec měl rychlý spád a dobře se četl.
Od knihy jsem očekávala především romantiku, které se mi dostalo, přesto mi však četba trvala necelý půl rok. I přes zajímavé události a barvité vylíčení prostředí mne kniha nijak nepřitahovala. Spíž než úvodu, statě, vyvrcholení a závěru jsem se dočkala výňatku jedné životní etapy, otevřeného začátku i konce.
Knihu bych zařadila do oddechového čtení
Jsem z této knihy zklamaná. Na knihu jsem se těšila, až si ji přečtu, ale ve výsledku se mi skoro nelíbila. Začala jsem ji číst kvůli tomu, že se odehrává v Benátkách. Polis Benátek skvělý, ale děj vůbec neutíkal. Příběh byl hrozně roztahaný, konec o ničem. Na druhou stranu mi byly postavy sympatické a dobře popsané.
Knihu jsem četla těžce, určité pasáže, především ty o násilí, jsem nemohla rozdýchat, není to můj šálek čaje. Od autora jsem četla již druhou knížku a mám stejný pocit, takový hořký, už nemám zájem.
Tento typ knih není zcela mým šálkem čaje, knihu jsem dostala jako dárek a mile mě překvapila. Dobře propojené příběhy. Místy pro mě až moc pohádkové a nereálné, ale v konečném důsledků hodnotím kladně. V rámci svého žánru, myslím, zaujme. Pokud jste byli v Benátkách a dokážete se přenést na místa, o nichž se vypráví, věřím, že se začtete stejně jako já.
PS Já sama mám z obdobných knih přečtenou pouze Cizinku, která mi přišla o poznání horší. Tato kniha má alespoň spád, příběhy ubíhají a postupně gradují.
V prostředí Benátek 16. století se splétají příběhy hlavních hrdinů - naturalistické zobrazení drsné doby i mravů, poetika lásky i vykreslení silné nenávisti, to vše udržuje čtenáře v napětí.
Bohužel závěr vyznívá až příliš idealisticky.
Tato kniha je od autora mou první přečtenou, čili nemůžu porovnávat s jeho ostatními díly. Nicméně musím přiznat, že vzhledem ke kladným ohlasům na autora celkově jsem přeci jenom doufala v něco víc. Spíše nežli jako historický román, ve kterém jsem čekala detailně vykreslený život tehdejších lidí a prostředí ve kterém žili, mi kniha přišla jako dobrodružná pohádka jen tak mimochodem zasazená do Benátek 16. století.
Každopádně jako odpočinková četba dostačující.
Štítky knihy
láska 16. století italská literatura židovská ghetta tragédie Benátky historické romány romance
Autorovy další knížky
2016 | Dítě, které v noci našlo slunce |
2015 | Chlapec, který rozdával sny |
2014 | Dívka, která se dotkla nebe |
2019 | Sen, který se naplnil |
2021 | Všechny touhy vedou do Říma |
Kniha Dívka, která se dotkla nebe je v
Právě čtených | 34x |
Přečtených | 1 331x |
Čtenářské výzvě | 348x |
Doporučených | 95x |
Knihotéce | 489x |
Chystám se číst | 953x |
Chci si koupit | 166x |
dalších seznamech | 18x |
Zkusil jsem další knihu od pana Di Fulvio a fakt se mi líbila. Doba to byla tenkrát dost drsná a jsem rád, že jsem se narodil o nějaké to století později :))). Ale jinak příběh okay, taková trochu jako červená knihovna, protože už zase všechno skončilo až podezřele dobře :). No ale asi to tak tenhle spisovatel vyřeší pokaždé, takže se na to dá zvyknout. Poslední star přidávám za Benátky, které mám moc rád :).