Divá Bára
Božena Němcová
Divá Bára je povídka z venkovského prostředí. Titulní postava přináší do literatury nový typ dívky. Samostatné, nezávislé na muži. Bára je zdánlivě drsná, zároveň velmi statečná, v jádru velice ušlechtilá, empatická a lidská. V zájmu přítelkyně Elišky z fary se postaví proti celé obci.
Přidat komentář
Knihu jsem musela číst kvůli povinné četbě. Ještě , že to bylo krátké , protože se to skoro vůbec nedalo číst. Byla jsem tak neskutečně ráda , že to mám za sebou a že už to nikdy nebudu muset číst znova.
Moc pěkně se povídka četla. Děj rychle ubíhal a jak psala Naďa2411 o čem kniha vypráví líp bych to nenapsala.
Knihu jsem měla jako povinnou četbu na střední škole, dnes poslechnuto jako audiokniha. Kniha vypráví o nebojácné, mrštné a hezké dívce Báře, kterou ve vesnici, kromě jejích dvou přátel Jozífka a Elišky, nikdo neměl rád. Bára nevěřila v nadpřirozené bytosti, a proto jí dali přezdívku Divá Bára. Příběh o lásce, kamarádství, pomoci a trochu strašení. Kniha se velmi dobře poslouchá.
Vím, že Božena Němcová je trochu kontroverzní autorka, já mám ale její tvorbu velmi ráda. V Divé Báře nečekejte tunu děje ani překvapivé zvraty, i když na konci vás možná něco lehce překvapí. Tohle je takový pomalý a krásný popis všedního života na vesnici, kde autorka ukazuje, jaké to je, když patříte mezi ty, kteří nejsou úplně oblíbení. Bára byla od rány a to jsem na ní milovala, stejně tak vztah s Elškou a to jejich kamarádství, které by v jiné době třeba neskončilo jen u toho. Minimálně to tak na mě působilo. Knížku jsem přečetla na dva zátahy, bavilo mě to číst a konec se mi líbil, až na to, že byl stejně jako u všech jiných klasik zbytečně rychlý. Určitě doporučuji od autorky zkusit nějaké dílo a podle toho poznáte zda vám sedne. Na start může být Divá Bára ideální, je to krátké a autorka opakuje podobný vzorec, který mě osobně opravdu sedí.
Četla jsem jen Divou Báru v rámci povinné četby. Božena Němcová se mi vždy četla špatně, tak jsem ráda, že i takto krádkou povídku jsem vůbec přečetla. Na druhou stranu se mi líbil příběh.
Přiznám se, že to nebyl zrovna můj šálek horkého kafe, ale toho, že jsem se k knize dostal, nelituji. Kniha mi něco předala, ale asi záleží na člověkovi.
(SPOILER)
Kdysi jsme ve škole asi ve čtvrté třídě četli Babičku na pokračování a měla jsem z ní tehdy rozporuplné pocity. Na druhém stupni jsme měli Divou Báru jako povinnou četbu a tehdy jsem se na ni moc netěšila. Ale pak mě příjemně překvapila. Znovu jsem po ní sáhla až nedávno, abych si ji oživila a také porovnala s filmem s Vlastou Fialovou v roli Báry.
Příběh vykresluje způsob života na venkově zhruba v 1. polovině 19. století. Zbožnost se tu střetává s tmářstvím a pověrčivostí. Kdo vybočuje, je automaticky označen za podezřelého nebo je nařčen z čarodějnictví.
Bára svým jednáním a odvahou imponuje hned několika mladíkům, nicméně jejich rodiny nedokáží překousnout její nízký původ, chudobu a také smělost, kterou se Bára vyznačuje, a kvůli které ji mají za dítě Polednice. Nakonec je však nejvíce pohorší způsob, jakým se vypořádá s problémem své nejlepší přítelkyně. Když ji obyvatelé obce v čele s rychtářem zavřou za trest do márnice, zachrání ji myslivec, který má Báru už nějakou dobu rád a chce si ji vzít.
Je to celkem jednoduché a nenáročné čtení, ačkoliv samozřejmě někomu může trochu činit potíže zastaralý jazyk díla. Nejspíš bych povídku nezařadila mezi to nejlepší, co může naše česká klasická literatura nabídnout, ale v podstatě se mi tento příběh líbil. Je nekomplikovaný a mně osobně se postava Báry líbila. Oceňuji její charakter, oddanost a ochotu pomoci kamarádce v nesnázích.
Došlo přesně na ty důvody, proč jsem se dlouho k Němcové nedostala. Zbožný život na české vesnici mě zrovna nebaví ani v podání Báry. Nebylo to ovšem špatně početní, neurazí, nenadchne. On i ten konec se mi docela líbil, ale jednu věc mi nikdo nevymluví. Takhle to v knize z té doby samozřejmě být nemůže, ale Bára je na holky, toho se odmítám pustit.
Taková pohádka se vším všudy, přes strašidla až po dobrý konec. Líbil se mi náhled do dob dávno minulých, hlavně na chování lidí.
9 bodů z 10
Kniha byla velmi čtivá a vcelku i krátká. Děj byl moc pěkný, a i přes straší jazykové výrazy dobře srozumitelný. Povídka sama o sobě nebyla příliš komplikovaná, ale ne všechny knihy musí mít složitý a zbytečně komplikovaný děj.
Podobnou povídku bych si klidně přečetl, nezabere to příliš času a hodí se například, když dočtete nějakou rozsáhlejší knihu nebo knižní sérii jako taková "oddechovka".
Štítky knihy
přátelství láska feminismus mezilidské vztahy vesnice české povídky romantismus (literatura) život na vesnici klasická literatura
Autorovy další knížky
1958 | V zámku a v podzámčí |
1942 | Divá Bára |
2021 | Babička |
2002 | Povídky |
1988 | Velká kniha pohádek |
Je to milá povídka, která neurazí, ale taky nemohu říct, že by mě nadchla. Líbil se mi vztah Elšky a Báry. Bylo to takové čisté přející přátelství, že kdybych nevěděla, v jakém století bylo dílo napsáno, tak bych si myslela, že se bude ubírat jiným směrem. Božena tu nahlodává téma postavení muže a ženy ve společnosti, pověrčivosti a zabývá se vesnickým životem. To nalezení lásky s myslivcem jí ale moc nevěřím. Přišlo mi hrozně na sílu, aby ta divá holka teda s někým skončila. Tím nemyslím, že by si nezasloužila lásku, ale že si ji spíš dokážu představit jako svobodnou a šťastnou ženu.