Deníček moderního páru aneb Ženy jsou z Venuše a muži jsou debil
Zuzana Hubeňáková , Dominik Landsman
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/307332/bmid_denicek-moderniho-paru-aneb-zeny-js-QfZ-307332.jpg
3
1049
271
Kdo by neznal eskapády „moderního fotra“, které Dominik Landsman zachytil ve svých úspěšných Deníčcích? Nová kniha, kterou napsal společně s blogerkou a spisovatelkou Zuzanou Hubeňákovou, se pouští na stejnou půdu, ale zpátky do doby, kdy ještě nebyl otcem. Jindřich a Nataša s ironií a černým humorem sobě vlastním popisují své seznámení, sestěhování a nakonec i početí dítěte a mezitím neodolatelně glosují rozdíly mezi muži a ženami, vztahové stereotypy, různé fáze zamilovanosti nebo nástrahy společného bydlení. Deníček moderního páru zachovává styl předchozích dílů, ale díky spoluautorství je bohatší o dva rozdílné, ale srovnatelně humorné styly. Pojďte zjistit, co se dělo předtím, než na svět přišel Čeněk!... celý text
Přidat komentář
Do poloviny se mi knížka zdála naprosto úžasná. Tedy asi do kapitoly s návštěvou kartářky. Pak se to trochu zvrhlo v něco jiného.
Ale celkově spokojenost. Čekala jsem humor a zasmála jsem se.
Na knížku jsem se těšila. Pak jsem trochu ubrala na nadšení při čtení komentářů. A děsila se. Pravděpodobně oprávněně. Ono - když vás kniha začne opravdu bavit až u 6. kapitoly od konce - něco je špatně.
Ale neřekla bych, že je úplně hrozná. Jen mi nesedí humor, kde se mi zdá, že mezipohlavní rozdíly (které mám jinak ráda) jsou nafouknuté až moc. A ona je kráva, zatímco on debil, bohužel. Příliš přesvihnuté, jeví se mi to. Ovšem těch posledních šest částí se uklidnilo a docela to šlo. Dokonce jsem se zasmála! :-) Takže jsem ráda, že jsem to nevzdala.
Další knihu autorů si však nechám už ujít (i ty, co stvoří samostatně). Nějak mi už nic extra nedávají, škoda. 30%
První polovina knihy mě bavila, připomínala mi styl Šimka a Grossmana. Postupně mi to přišlo takové křečovité, takže jsem nakonec nedočetla...
Ze začátku mě kniha bavila a přišla mi celkem vtipná. Škoda, že zvrat nastal tak brzy (hned po první schůzce). Vtip se vytratil a nahradila ho spíš trapnost a otrávenost. Knížku odkládám nedočtenou.
Ryze ze subjektivního pohledu - celé je to strašlivě prvoplánové. A je to opravdu škoda, protože oba autoři umí psát velmi vtipně. Více jim ale evidentně sedí příběhy z každodenního života, než uměle vytvořený příběh, který je místy hodně natlačený tak, aby byla situace co nejvtipnější. Je potřeba brát s velmi velmi velkou nadsázkou, ale mě prostě nesedlo...
Velice vtipná kniha. Ukazuje naprosto rozdílný pohled muže a ženy na stejné situace, u čehož se nejde nesmát. Rozhodně jsem knihu nečetla naposledy.
Knihu jsem měla přečtenou asi za čtyři dny. Bavila mě, i když někdy už hraničila s absurditou. Mám ráda humor pana Landsmana. Hodnotím třemi hvězdičkami.
Knihu jsem otevíral s obavou a zároveň s očekáváním. První díl Moderního fotra mě bavil, druhý díl byl už opakující se. A tahle kniha mě potěšila. Kombinace pohledu může a ženy na stejnou událost a situaci je zábavná, obzvláště v podání autorů.
Kniha se čte sama, hodně vtipných pasáží. Ale ať zde nepěji pouze chválu, i zde jsou hluchá a nudná místa. Ale je jich minimálně.
Podobně jako deniček moderního fotra. Perfektni začátek,královsky jsem se bavila. Později děj upadal,demtsm úsměvné momenty.
Na muj vkus to bylo misty hodně přitažené za vlasy.
Vzhledem k tomu, že blog Deníček moderního fotra sem tam čtu a je to vždy zábavné, od knihy jsem čekal něco podobného. Opět napsané s velikou nadsázkou, stereotypní reakce mužů i žen jsou naschvál přehnané a vzniká tím typický humor. Vyprávění z pohledu partnerky Nataši, které se střídá s mužským náhledem, je v podobném stylu a taktéž vynikající. Výborná oddechová záležitost.
Velice dobře napsáno. Pohled muže a pohled ženy na stejnou věc formou kapitol. Pobavil jsem se, protože jako muž jsem se nejen v lecčem viděl, ale místy jsem se domníval, že se píše o mně.
Kdybych řekl, že jsem se u knihy nebavil, nebyla by to pravda, ale.. Byly kapitoly, u kterých jsem zvažoval, zda s knihou vůbec dále pokračovat. Když jsem se kousnul a překonal je, narazilo se dříve, nebo později opět na kapitolu, u které jsem se zasmál a dodala mi chuť knihu dokončit. Další věc - těžko říct, jaká byla autorova myšlenka, jestli postavy vedl ab absurdum do tak neskutečné podoby, aby se v nich občas někdo našel a probral se, nebo jen aby to vedlo k větší humornosti. Občas to vtipné bylo, občas ale byly postavy opravdu velice "protivné". Jako oddechovka, formou audioknihy, to není špatné, ale pořád mám z knihy takový zvláštní pocit, že takhle ne, že je tam něco trochu špatně. Z literárního hlediska to žádné velké dílo vážně není, ale určitě se najde řada lidí, kterým kniha sedne lépe, než mně a úplně zatracovat jí svým komentářem rozhodně také nechci. Tři hvězdy, ale pokračování si už nekoupím.
Děníček moderního páru jsem měla přečtený raz dva, královsky jsem se u této knihy bavila. Opravdu jsem si uměla představit pana Landsmana jako Nadsamce Jindřicha, příležitostně jsem litovala Natašu (ale i Nadsamce Jindřicha) a hlavně jsem se velmi často hlasitě smála. Zejména teda návštěva nemocnice mě doháněla k slzám.
Není to žádná klasická literatura, je to oddechovka na zasmání. Svůj účel splnila, já se bavila, rozhodně dporučuji. :)
Absolutní ztráta času, hlavní hrdinka blbá nána a hlavní hrdina absolutní debil :D
Docela kontroverzní dílenko. Takový ten klasický trapný český humor, který se buďto někomu líbí, nebo jej nesnáší. Za mě: „Těžko říct.“
Z dlouhé chvíle mě deníček docela probral. Žádná sláva – polní tráva. Některé vtípky byly i zábavné. Jinak je kniha založena na satirickém vykreslení genderových stereotypů. S mírnou dávkou absurdity pro navození jakéhosi kritického pohledu z obou pohlaví.
Pozitivně hodnotím styl psaní, jak se oba protagonisté střídají ve svých pohledech a zároveň se přelívají. Dobrý nápad, dodalo to knížce na atraktivitě.
Zbytek je pak nevalné kvality. Ono není moc o čem. Prvně knížka není v ničem originální a sází na běžné rámcování heterosexuálního vztahu. Vysloveně otravné mi přišlo, jak se z ubohého polochlapa a mírně duchaplné ženy stal párek pololidí. Nataša dostala mnohem víc prostoru a její postava se plíživě táhla až k samému dnu toho nejhoršího, co ženský stereotyp nabízí. Omlouvám se, ale docela urážlivé. Jindřichovy naproti tomu jeho aura flákače a ztracené existence pořád kolísala nahoru-dolů a ke konci z této dvojice vyšel jako vítěz. Alespoň pro mě.
Finální hodnocení je pro mě ošidné. Na jedné straně to opravdu není žádná sláva, na straně druhé si nemyslím, že autoři aspirovali k něčemu většímu, nežli bezduché zábavě založené na obecně platných vzorcích, které se alespoň mírně otrlému čtenáři, který má už nějaký ten příběh za sebou, docela zajídají. Aby mě někdo nenařkl z pokrytectví, své bilancování uzavírám třemi hvězdami, protože v rámci žánru se jedná o přesné naplnění toho, co by člověk čekal.
Rozhodně se líbila více než Deníček fotra, člověk ještě nevěděl co může čekat.. Četla jsem ji jako první.. Bylo vtipné číst podání ženy a muže zvlášť.. Žena si řekne jaká je to pravda o chlapech a muž si řekne jaká je to pravda o ženách.. Bylo to vtipné a čtivé, oddechovka, která mě bavila..