Deníček moderního páru aneb Ženy jsou z Venuše a muži jsou debil
Zuzana Hubeňáková , Dominik Landsman
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/307332/bmid_denicek-moderniho-paru-aneb-zeny-js-QfZ-307332.jpg
3
1049
271
Kdo by neznal eskapády „moderního fotra“, které Dominik Landsman zachytil ve svých úspěšných Deníčcích? Nová kniha, kterou napsal společně s blogerkou a spisovatelkou Zuzanou Hubeňákovou, se pouští na stejnou půdu, ale zpátky do doby, kdy ještě nebyl otcem. Jindřich a Nataša s ironií a černým humorem sobě vlastním popisují své seznámení, sestěhování a nakonec i početí dítěte a mezitím neodolatelně glosují rozdíly mezi muži a ženami, vztahové stereotypy, různé fáze zamilovanosti nebo nástrahy společného bydlení. Deníček moderního páru zachovává styl předchozích dílů, ale díky spoluautorství je bohatší o dva rozdílné, ale srovnatelně humorné styly. Pojďte zjistit, co se dělo předtím, než na svět přišel Čeněk!... celý text
Přidat komentář
Snaha, aby byla každá věta vtipná, vedla pouze k tomu, že to po pár větách bylo spíš trapné :-( kdyby to bylo normálněji napsané, mohla to být i skvělá kniha. Deníček moderního páru aneb tahle kniha je debil..
Verim, ze to nekomu muze pripadat vtipne ale ja tu knizku zkousim docist uz vic jak rok. A nedari se. Je to hrozne prestrelene, vtipy mi prijdou spise hloupe nez vtipne. Nektere situace zbytecne vyhrocene a snad nidko nemuze byt takovy idiot jako hlavni hrdina Jindrich ???? Ale jak rikam, nejspis mam jen jiny smysl pro humor. Kazdopadne nikdy vice za me
Oproti Deníčku moderního fotra jsem se zdaleka tolik nebavila, několikrát jsem se nahlas zasmála. Zpočátku jsem byla hlavně zvědavá, jak se popasuje dvojice autorů se stylem a la Čeněk. Nemá to ty grády, ale zase bych knihu úplně neodsuzovala, jisté kouzlo má právě v ukázkách, jak rozdílně vnímáme tytéž události my ženy a jak muži - a myslím, že navzdory nadsázce je to dost blízké realitě.
Nemohu tak docela říci, že by mě kniha úplně zklamala. Spíše mě jen nenadchla. Vtipný mi přišel začátek knihy a převážně Landsmanovské pojetí. Hodně mě zklamalo, že v knize oba autoři popisují vždy jednu událost ze svého úhlu pohledu, hrozně zaobaleně a zlouhavě se snaží vylíčit drobnosti a používají detinská přirovnání.
Za moji maličkost tedy hodně slabá četba. Asi milionkrát jsem se ironicky smála... Ha ha ha to je tedy vtípek! Možná jen nemám podobný vkus a typ humoru. Někomu se může líbit a věřím, že hodně.
Musím říct, že jsem se docela těšila na konec knihy. Číst si jednu kapitolu z pohledu jedné osoby a na další stránce tu samou kapitolu z pohledu druhé osoby jen s menšími odchylkami, mne už otravovalo. Občas jsem se zasmála, to jo, ale stejně mi tam chyběl ten malý Čeněk. Na šponování děje do absurdit jsem byla připravena, takže to mne nepřekvapilo. Víc se mi rozhodně líbily předchozí knihy od autora.
Po Deníčku je toto trochu slabší, ale když nehledáte nějaké povznášející výsledky po přečtení, tak budete spokojení a pobavíte se.
Zpočátku dobré, pár vtipů skutečně povedených, ale pak bych to charakterizovala jako "přehnaný humor". Jistá nadsázka je potřeba, ale když je ji příliš, tak už se z toho stane od reality úplně odtržená blbost, a to se přesně stalo tady. S hlavním hrdinou jsem se ztotožnila po úděsné druhé polovině až v závěrečném interview, kde prozíravě odhadoval, že se tato kniha nejspíše nebude nikomu líbit.
Kniha jede v klasickém Landsmanovském stylu, nicméně je za mě příliš dlouhá. Pár povedených vtipů se najde, nicméně knize by prospělo výrazné zkrácení, často jsem se nudil a modlil se, ať se historka pohne ke svému konci. Podle mě tomu nepomáhají dvě roviny vyprávění, vždy z mužské a ženské perspektivy, které se střídají. Oddělením těchto perspektiv se trochu vytrácí náboj z příběhu, moc mě nebavilo si něco přečíst napřed očima hrdiny a pak jeho manželky, respektive historky byly příliš dlouhé a mě pak nebavilo v druhé rovině vyprávění hledat nuance oproti první verzi příběhu.
Ale jednou jsem se zasmál i nahlas, což hodnotím pozitivně. Dát si na topení sušit pytlík s mokrým oblečením a svačinou, to se stává i mě:). Ať žije chleba se sádlem:)
Úsměvná knížka, humor podle mě trochu nadsazený, ale přesto se mi moc líbila a vrhnu se na Deníček moderního fotra 1. Pro mě jedna z nejlepších hlášek: "Než jsem se k němu nastěhovala, byla jsem spořádaný alkoholik. Teď jsem navíc i kuřák."
Ted budu vypadat, že nemám žádný smysl pro humor, ale vážně tohle připadá někomu tak vtipné?? Ano, jednou jsem se zasmala, ale to mi přijde docela malo. Při čtení jsem spis cítila pocit trapnosti. Škoda papíru na tenhle výtvor...
V první řadě je třeba říci, že jsem čekal čtení pro dospělé a ono ejhle, životní situace odpovídaly spíše postpuberťákům co ve dvaceti hledají své místo v životě. Což není nutně špatně, jen jsem už jinde. Ale Dominik Landsman stále baví, takže nuda to rozhodně nebyla. Jen Zuzana Hubeňáková mi přišla nějak navíc, jako by se sama nutila do pózy, která jí není tak úplně vlastní. Ostatně oba autoři tlačí s humorem zbytečně na pilu, kvůli čemuž jejich imaginární vztah působí, jako by byl založen pouze na vzájemném opovrhování. Alespoň že tu lásku občas vytáhnou.
Překvapením pro mě byly prohozené role, kdy se on chová jako naivní ženská a ona zase jako ostřílený chlapák. Zpočátku k sobě postavy ještě hledají cestu, a když konečně naleznou literární souznění, přijdou se dvěma, třemi podařenými vtipy a pak se komika víceméně opakuje až do konce. Ovšem některé scény se skutečně povedly; například druhé rande, výlet za maminkou nebo návštěva nemocnice jsou pro svou jednoduchost takřka geniální.
Humorná jednohubka, kterou je potřeba brát s velkou rezervou . Autoři psát umí a jejich humor a nadsázka mě baví. Od srdce jsem se zasmála a přesně to jsem od knihy očekávala. Kdo se neberete příliš vážně, rozhodně zkuste...
Dočetla jsem to do konce, protože se nerada vzdávám. Ale už tak od půlky jsem se musela do čtení nutit. Lhala bych, kdybych řekla, že jsem se vůbec nebavila. Dokonce jsem se na pár místech uchechtla i nahlas. Ale spíš v začátku knihy. Velmi záhy se totiž ukázalo, že co může být za jistých okolností vtipný facebookový status, už nefunguje na prostoru celé kapitoly, natož celé knihy. Oceňuji zajímavý nápad střídání kapitol mužského a ženského pohledu na stejné situace. To byl pro mě hlavní zdroj vtipu. Ale častěji mi přišlo, že je vtip do knížky hnán pod tlakem, za jakoukoliv cenu, jako by ani jedna věta nemohla být "obyčejná". A čím víc kniha postupuje, tím jsou vtipy absurdnější, jako by každý další musel překonat v nesmyslnosti ten předchozí a donekonečna to prostě hnát nejde. Takže, ač sleduji Dominika Landsmana na FB a docela mě baví, knížka očekávání nenaplnila, spíš dost zklamala.
Kniha se mi moc líbila.V některých situacích jsem se viděla je vtipná a dobře se čte.Hezké je porovnání jak situaci vidí žena a jak muž
Cekala jsem propadak, ale kniha me prekvapive bavila.. a priznam se, ze trochu vice me prave bavil zensky pohled na probirana temata..
Knihu už jsem doporučila třem známým, protože ten pohled muže a ženy na stejnou věc je tak reálný, že jsem se ze 70% čtení jen smála a přesně si vybavovala mě a přítele nebo páry kolem mě. Skvělý!
Ze zacatku to byla sranda a bavila jsem se. Pak uz mi to prislo "na jedno brdo". Nedocetla jsem..