Den, kdy jsem se naučil žít

Den, kdy jsem se naučil žít https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/241944/bmid_den-kdy-jsem-se-naucil-zit-241944.jpg 4 734 203

Nový román autora světoznámého bestselleru Muž, který chtěl být šťastný je poutavě napsaným příběhem, který osloví každého, kdo se zamýšlí nad sebou samým, hledá odpověď na otázku po smyslu života a chce se stát strůjcem svého osudu. Představte si, že se jednoho obyčejného nedělního odpoledne procházíte po nábřeží v sanfranciském přístavu, celkem nezúčastněně pozorujete dění kolem, když v tom vás chytne za ruku mladá cikánka a nabídne se, že vám z dlaně přečte budoucnost. Nebráníte se a pro pobavení a snad trochu i ze zvědavosti nabídku přijmete. Cikánka si vaši dlaň zkoumavě prohlíží, po chvíli však její tvář zbledne, v jejích očích se zračí nepředstírané zděšení. Zlověstná věštba, kterou posléze vysloví, vás nenechá chladným, a třebaže jste racionálně založený člověk a na věštecké předpovědi nevěříte, od tohoto okamžiku už nemůžete žít poklidným, stereotypním způsobem jako doposud a váš život se převrátí vzhůru nohama. Co když cikánka nelhala, co když na jejích slovech něco je? A proč vzápětí po vyslovení věštby zmizela, aniž vás požádala o peníze?... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Rybka Publishers
Originální název:

Le jour où j'ai appris à vivre , 2014


více info...

Přidat komentář

Pawlisman
25.06.2015 3 z 5

Autora mám rád, koukám, že jsem přečetl všechny jeho přeložená díla. Toto je ale asi nejslabší kniha. Jediné plus, že své myšlenky nepředkládá až příliš klasickou a všední metodou lektro - učeň. Ale více se snaží vše říci příběhem a vývojem postav. Na druhou stranu je pak kniha víceméně o ničem, přenáší málo poselství. Nejlepší moment je zde právě opět rozhovor "slepého" s pozitivní tetičkou. Jinak je to málo nabyté a ne příliš záživné. Prostě spíše šáhněte po ostatních knihách či po Sharmovi. Zde trošku pokles dolů. 6,5/10

ivana5609
16.04.2015 4 z 5

Kniha se mi líbila, jen oproti knihám Filozof, který nebyl moudrý a Bůh chodí po světe vždy inkognito mi přišel méně dějově zajímavý a pln moudrých pouček, jak žít. Přečetla jsem si ji s chutí, jen by poučky mohly být více skryté v dějové linii. :)


msjadepaton
10.04.2015 4 z 5

Oproti prvním dvěma knihám autora, o něco slabší. Bylo to zhruba na úrovni Filozofa. Četlo se to dobře, ale chvílemi jsem ztrácela přehled o postavách a neustálé odbíhání od hlavní postavy a ústředního příběhu mě dost rušilo. Děj byl o dost pomalejší než u prvních dvou knih a celkově trochu víc přednášela, než aby názorně ukazovala. To se trochu zlepšilo v druhé polovině knihy. Pár těch myšlenek mi taky přišlo už trochu přitažených za vlasy (zatímco u prvních dvou knih jsem oceňovala, že se docela držel v realistických mezích). Konec se dal očekávat. Celkově mě to rozhodně neuchvátilo, ale ani neurazilo. Tři hvězdičky dávám hlavně proto, že vím, že autor má na víc.