Dědictví krve
Amélie Wen Zhao
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460823/bmid_dedictvi-krve-iPF-460823.jpg
4
396
100
Dědictví krve / Krvavá dedička série
1. díl >
Princezna Ana strávila celý svůj život v paláci. Když ji obviní z vraždy jejího otce, musí uprchnout, aby našla pravého vraha a prokázala svoji nevinu. Sama to rozhodně nedokáže. Ale existuje vůbec někdo, kdo by jí byl ochoten pomoci? Jeden adept by tu byl: prohnilý podrazák Ramson se srdcem černějším než ta nejtemnější noc. Ten má sice vlastní plány a tajemství – ale brzy zjistí, že Ana je nebezpečnější, než si kdy vůbec představoval.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
Blood Heir , 2019
více info...
Přidat komentář
Předvídatelné oddechové čtení.
Čtivě psané, neurazí, ale ani neoslní originalitou. Tam, kde čekáte, že někdo umře, tam doopravdy umře. Tam, kde čekáte špatné rozhodnutí hlavní hrdinky, tam přijde. Tam, kde čekáte nepochopitelné pubertální odmítání lásky, tam ho najdete.
Rozhodně vás to nevyvede z míry, pokud jste již pár knih přečetli. Svou věkovou kategorii si kniha najde.
Za mě spokojenost. Nic převratného jsem od toho neočekávala a přesto jsem mile překvapena. Samotný příběh ani hrdinové nejsou nikterak originální, vše tu už stokrát bylo a samozřejmě mě to nutí ke srovnání s jinými úchvatnými sériemi, ALE za mě jo. Vůbec mi nevadí podobnost s Kazem Brekkerem (naopak hlasuji pro více hrdinů podobného charakteru), ale jsem i naprosto spokojená s postavou hlavní hrdinky a to se mi často nestává. Milostná linka byla celkem zastřená a o to více se těším na další díly a už dopředu předpovídám, že se bude jednat o jednu z mích nejoblíbenější sérií.
(SPOILER) Dala bych tomu tak 4,5 hvězdičky. Nebyla to nejoriginálnější fantasy kniha, ale i tak byla dost dobrá. Hlavní hrdina Ramson se opravdu podobá Kazu Brekerovi z Šesti vran, ale to mi nevadilo. Trochu mě zklamala romantická linka, ale tak třeba v dalších dílech to bude lepší. Knížka je hrozně čtivá, je napsána opravdu dobře.
Hezká fantasy. Hlavní hrdinka Ana byla naivní ale dalo se to pochopit. Zápletka úžasná.
Tak jako jo. Bylo to čtivé. Spřízněnci a to všechno bylo fajn. Hlavní hrdinka mě ale bohužel dost iritovala. Ramson mi byl mnohem sympatičtější. Zápletka byla vyvedena slušně, jen ten jejich řekněme vztah dost skřípe. Vážně mi nepřipadá romantické když mu Ana pořád vyhrožuje odpornou smrtí a on na to pak ještě blaženě vzpomíná jaká to je vlastně skvělá holka. Doufám, že se autorka trochu zlepší v druhém díle.
Kde začít. Kniha zněla opravdu hodně lákavě a začátek taky vypadal slibně. Bohužel pak se začalo v příběhu objevovat čím dál více klišé a celé to šlo do háje.
Co mi vadilo:
Příběh se očividně úplně vykašlal na logiku, postavy skákaly z místa na místo atd.(SPOILER! Nejhorší asi bylo to, že postavy -hlavně teda Ramson - byly prakticky nezranitelné. Protože, jak je sakra možné, že někomu prostřelíte rameno, mučíte ho atd. a ten někdo pak v pohodě vstane, opráší se a jde v pohodě dál, jakoby se nic nestalo. KONEC SPOILERU!) Celé to bylo předvídatelné (takže pokud jste četli alespoň jednu YA fantasy, musí vám být jasné, jak to dopadne). Postavy neměli žádnou hloubku a za měsíc už si asi ani nevzpomenu, jak se jmenovaly. Oba dva se chovali se naprosto hloupě a zasloužili by pořádně proplesknout, aby se probrali. Taky tam mezi nimi chyběla jakákoliv chemie.
Jediné, co bych pochválila je čtivost, obálka a svět, který sice je jak vytržený z šesti vran, ale to bylo to poslední, co mi vadilo.
Doporučila bych ji snad jen lidem, kteří nikdy nic z YA fantasy nečetli, nebo toho nepřečetli moc. Pro ostatní je to jen ztráta času. 2*/5*
Tuhle novinku jsem viděla snad úplně všude, takže mi bylo jasné, že ji nemohu minout. Hned na začátek chci říct, že mě kniha velice mile překvapila. Jakožto velká milovnice fantasy jsem podobných knih přečetla spousty, ale přesto mě Dědictví krve nadchlo. Líbil se mi nový svět, který autorka hezky promyslela, hlavní hrdinka je taková klasická Mary Sue, ale to mi vůbec nevadilo. Příběh hezky plyne, čte se rychle a knihu máte zachvilku přečenou. A i když je to jedno klišé za druhým, já si ji plnohodnotně užila. Jasně, není to moje top strop fantasy, ale za přečtení to určitě stojí. Občas se mi nelíbilo, jak byl příběh posouván dál. Prostě bych některé rozhodnutí v knize úplně smazala, nebo bych tam něco přidala. Proto knihu hodnotím 4/5, a pokud vyjdou další díly, určitě se do nich s radostí pustím.
Spíš 4,5 hvězdiček. Bylo to jednoduše super. Strašně mi to připomínalo Šest vran a to jak stylem psaní tak světem a postavami. Taky to, že postava, která se nejdříve zdá jako zlá nemusí být vyloženě zlá a naopak se mi hrozně líbilo. Navíc to jak se tady pokazí skoro vše, co mají hrdinové v plánu, takže jsme neustále v napětí je božííí!! Za co bych ale srazila půl hvězdička je to, že nějakou postavu strašně mučí/mlátí/týrají a ona o den později v klidu pokračuje v činnosti, kterou by dělala i normálně a to bez jakýchkoli následků... Jinak je to naprosto boží a musíte si to přečíst.
(SPOILER)
V dnešní době, kdy je trh zahlcen obrovským množstvím YA fantasy, je těžké vymyslet něco originálního a jedinečného. Zde je to nové asi schopnost hlavní hrdinky, ale jinak bohužel nic nového zde nebylo. Tajně jsem doufala ve vývoji hlavní postavy na tu temnější stranu. Opět bohužel. Bylo to fajn, ale za sebe to řadím mezi průměrné YA.
Radši si označuji jako Spoiler
Dědictví krve láká na zaručené chytáky. Princezna, co umí ovládat krev. Podrazák který jako kdyby vypadl z příběhu Šesti vran a získá si čtenáře svojí drzostí i mazaností. A navíc jedno zkorumpované císařství, kde se děje spousta špatností, ale přesto stojí za záchranu.
V Dědictví krve najdete překvapení, tajemství i rychlejší akční části. Z knihy na vás dýchne atmosféra císařského Ruska, zimy a krve. Mladší čtenáři budou nadšení. Sečtělejší si příběh užijí, ale neubrání se porovnávání. Dobrý příběh a originální svět zaujmou a potěší, ale pocit knihomolské extáze Děditcví krve nejspíše nevyvolá. Navíc pokaždé scéně, kde Anna někomu ,,trhla nebo cukla krví,, mi trochu pocuchala nervy.
Dědictví krve je první díl z trilogie, který u nás nedávno vyšel. Získává samé pochvalné recenze, ale sama se musím přiznat, že jsem knize nepodlehla jako ostatní. V knize se nachází spousta krásných myšlenek a citátů. Rozhodně má skvěle napsané hlavní hrdiny. Princezna Ana je uprchlice, která je obviněna z vraždy vlastního otce. Jelikož je obdařena neuvěřitelnou mocí, kterou tak úplně neumí ovládat, prchá aby našla skutečného vraha a očistila své jméno. Na své cestě za spravedlivostí potkává Ramsona, kterému pomůže utéct z vězení. Oba vycítí jisto výhodu v tom, že budou spolupracovat. Ramson je skvěle napsaný bad boy, který nejde pro dobrou hlášku daleko. Zároveň se mu nedá úplně věřit, protože mu jde především o uskutečnění vlastních cílů. Romantická linka v této knize je opravdu miniaturní a nenásilná, takže jsem jásala. Kniha je psána v er-formě, což bylo velkou změnou v young adult fantasy knihách. Na druhou stranu jsem se ale nedokázala s hlavní hrdinkou moc sžít. Dědictví krve je vzdáleným re-tellingem na známý pohádkový příběh o Anastázii.
Princezna Ana nikdy nechtěla nikomu ublížit, vládne ale děsivé moci – dokáže ovládat krev. Když je neprávem obviněna ze smrti svého otce, uteče s cílem dopadnout otcova vraha. Sama to ale nedokáže, a tak uzavře křehké spojenectví s proslulým zločincem…
„Ještě před rokem by dostála cti a postavila se svým nepřátelům čelem. Jenže ve světě ovládaném podvodníky, pány podsvětí a hrdlořezy se na čest ani pravidla nehraje. Jde o jediné – vyhrát.“
Dědictví krve je young adult fantasy tak, jak má být. Představuje silné postavy, zajímavý svět a spoustu akce. Právě prostředí, ve kterém se kniha odehrává, bylo velmi dobře zpracované. Autorka čerpala inspiraci na východě, zejména v Rusku. Zároveň si vyhrála s nastavením společnosti i jejími problémy a vytvořila zajímavý magický systém.
Hlavní hrdinka Ana v průběhu knihy hodně bojuje sama se sebou a se svou mocí. V nitru je totiž dobrý člověk a bojuje za to, co jí přijde správné. Zároveň se ale nebojí ušpinit si ruce, pokud to situace vyžaduje, a ne vždy činí ta správná rozhodnutí.
Ramson Sedmilhář se oproti tomu na nikoho neohlíží a jde si za svými cíli. Navenek je sebejistý a neoblomný, uvnitř se ale i v něm pere spousta věcí. Ramson byl za mě opravdu dobře propracovaná postava. Autorka totiž kousek po kousíčku odhaluje jeho příběh a ukazuje, že má víc vrstev, než by se na první pohled mohlo zdát. Zároveň to ale není jednoduše v srdci dobrý kluk, který ve skutečnosti nikdy nic hrozného nespáchal.
Na hlavních hrdinech obecně bylo skvělé, že ani jeden z nich nebyl dokonalý. Naopak autorka se s věcmi nepárala a protagonisti nebyli žádní uťáplí dobráci, oba měli své démony a chyby, které se autorce povedlo moc pěkně zachytit. Nerozhodovali se vždy správně a nejednou za sebou zanechávaly stopy po krvi.
„Myslím, že ve všem je něco zlého i něco dobrého, Ano. A že svět stojí za záchranu právě kvůli tomu, co je v něm dobré.“
Za co autorka opravdu velmi chválím, je zpracování romantické linky. Šlo totiž o slow-burn v pravém slova smyslu, vztah mezi hrdiny se vyvíjel velmi pomalu a byl jen lehce naznačen v pozadí. Ten hlavní důraz autorka místo toho kladla na samotný příběh, což bylo skvělé.
Knize nicméně na můj vkus trvalo až moc dlouho, než mě dokázala skutečně zaujmout. Prvních sto stran jsem měla pocit, že se toho zas tak moc neděje a bylo to prostě pomalé. Styl psaní byl trochu zvláštní, takže mi navíc nějakou dobu trvalo, než jsem si na něj přivykla. Později ale věci naštěstí nabraly na obrátkách a já netrpělivě čekala, co bude dál. Akce je zde totiž nakonec přeci jen opravu dost, stejně jako překvapivých zvratů.
Dědictví krve vnímám jako ztělesnění klasických YA fantasy a fanouškům žánru ho mohu vřele doporučit. Já sama ho hodnotím jako lepší průměr. Po technické stránce mi přišlo velmi dobře zpracované, nicméně celkově mi nepřišlo natolik podmanivé, jako některé konkurenční tituly. I přes to si ale myslím, že jistě stojí za pozornost.
----
Kniha mi byla poskytnuta na recenzi společností Albatros Media.
Kniha mě velmi zaujala svou obálkou a přiznám se, že jsem po knize koukal už delší dobu. Musím říct, že nevím jestli jsem zklamaný z knihy. Neměl jsem nějaké velké očekávání, přeci jenom je to první kniha autorky. Což jsem zjistil, až když jsem měl knihu doma. Ale zase na to, že je to její první vydání, tak nápad na děj je super a nápad se mi líbil. Postavy se mi po pravdě moc charakterově nelíbili. Což sem si říkal, že se může ještě změnit v průběhu čtení (jak někdy bývá). Bohužel se tak nestalo - sice pravda Ana měla něco do sebe, ale to nesmyslné chování a hlavně na konci jsem nepochopil. Chápu, že autorka chce asi pokračovat v tomto příběhu další knihou, ale proč to dopadlo tak zvláštně? Nějak jsem měl chuť těch pár stránek do konce co mi zbývalo ani nedočíst, prostě mi to přišlo padlé na hlavu. Co se týká Ramsona, tak tam vůbec nevím, mám z té postavy zvláštní pocit-od té doby co bylo v příběhu popsaná událost z mládí na "výpravě" za lékem, jsem ho měl méně a méně rád. Nic už mu v mých očích nepomohlo se z toho vyhrabat.
(SPOILER) Dobře napsaný fantasy. Neměla jsem problém téměř s žádnou postavou. Romantická linka mi přišla krapet nerozvinutá, ale snad v druhém díle. A poslední věc. Může mi někdo vysvětlit, proč najednou všichni autoři zabíjí nějaké důležitější postavy?
Po dlouhé době jsem měl konečně štěstí na výběr ya fantasy. Dědictví krve je totiž přesně tou knihou, která vás ze začátku chytne a až do konce nepustí.
Skvělé postavy, skvělý svět, skvělá atmosféra, skvělý druh schopností hlavní hrdinky. Velmi se těším na další díly.
Dědictví krve je takové to typické, nadprůměrné fantasy. Připomínalo mi to takový mix Šesti vran a Holubice & hada...
Prvních pár kapitol mě opravdu hodně zaujalo a říkala jsme si, že to bude pecka, ale pak děj tak nějak ztratil grády.
Moc se mi líbily postavy, protože u nich byl vidět nějaký psychologický posun, ale ta romantická linka mezi nimi mi přišla hodně uspěchaná a dost k neuvěření...
Je vidět že je to autorčina prvotina, ale určitě si přečtu další knihy této nadané mladé autorky.
Nechápu, co na této knize všichni vidí. Fantasy mám všeobecně dost ráda a asi jsem měla díky skvělým ohlasům velké očekávání, přesto mě Dědictví krve nehorázně zklamalo. Kniha se sice nečte zrovna nejlépe, určité věty postrádají smysl (věta na dva řádky bez jediného slovesa? - četla jsem v češtině), ale hlavně děj je neskutečně předvídatelný! Kdo se chce odreagovat a nemyslet, doporučuji. Ale pokud od této knihy očekáváte příběh, jenž nebude mít mnoho děr... hledejte jinde.
Na knihu jsem se velmi těšila, protože jsem slyšela samá pozitivní hodnocení a podobné knihy patří mezi mé oblíbené. Bohužel kniha má očekávání nesplnila.
S hlavní postavou, princeznou Anastázií, jsem se za celou knihu nesžila, i když mě velmi zaujal její druh ''magie'' a její příběh měl velký potenciál. Co se týče příběhu, je pravdou, že není nudný a o překážky není nouze. Na můj vkus je zde však akce přespříliš. V podobných knihách totiž oceňuji i odlehčené pasáže, při kterých se postavy navzájem poznávají, a to ne jen v situacích, kdy jim jde o život. Tento druh vzájemné interakce postav mi zde tak chyběl a mám pocit, že jsem neměla šanci se s jednotlivými postavami opravdu seznámit a sžít se s nimi.
Avšak kniha rozhodně není propadák a má co nabídnout. Líbila se mi různorodost magie, Přízně, a také to, že má své hranice. Přičemž moc umožňující manipulovat s krví je rozhodně originální. Prostředí, ve kterém se děj odehrává, se mi také líbilo a děj do něj skvěle zapadal. (Nevím, zda to byl záměr či jsem jediná, ale jména, názvy a prostředí ve mě vyvolávaly představu Ruska :D)
I přes smíšené pocity budu pravděpodobně v sérii pokračovat, snad mě další díly mile překvapí.
Toto byla knížka, na kterou jsem byla opravdu zvědavá a zároveň mi dala vše, co jsem očekávala i něco víc. Krve rozhodně nebyl nedostatek, smůly a nepříjemných okolností, které hlavním postavám kazily dobrý den, bylo také habaděj. O akci ani nemluvě, ta tam byla snad na každé stránce, ale stejně mi tam ze začátku stále něco chybělo. Takové to něco, kvůli čemu bych se od knížky nemohla odtrhnout.
Ramson byl za mě skvělý, oblíbila jsem si ho okamžitě, za to k princezně Aně jsem si nějakou dobu hledala cestu. Nerozuměla jsem si s její zbrklostí a tím, jak absolutně nic nepromýšlela, prostě šla do všeho, aniž by myslela na následky. Ale i přes to jsem si k ní brzy našla cestičku a začala mě bavit, asi hlavně díky své moci. Takže jediné, co už mně pak na ní vadilo, bylo to jméno.
Ana? Jakože chápu tu zkráceninu, ale pro mě jakožto Annu to bylo něco příšerného. Zvykala jsem si na to snad půlku knihy. Ale to je převážně můj problém, za to ta knížka nemůže.
I když bylo něco celkem předvídatelné, mnohé bylo překvapivé a já se tedy těším na další díl, kde se snad i trošku více rozjede romantická linka.
Štítky knihy
magie pro dívky romantika pro mládež
Dědictví krve
Kniha Dědictví krve je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 491x |
| Čtenářské výzvě | 104x |
| Doporučených | 27x |
| Knihotéce | 316x |
| Chystám se číst | 378x |
| Chci si koupit | 117x |
| dalších seznamech | 10x |
Nečekejte od knihy nic extra a bude se vám líbit. Celé to fungování magie se mi líbilo, bylo dobře promyšlené, jen někdy se mi schopnost nějakého Spřízněnce zdála celkem k ničemu. Hlavní postava se občas chovala dost nesnesitelně, ale i to se dalo vydržet. Zápletka taky fajn, žádná originalita to sice není, ale proč ne. Rozuzlení mě nijak nepřekvapilo, ale taky jsem ho nepředvídal od začátku.
Důvod, proč dávám 3 hvězdy, je jednoduchý. Lidi z Humbooku kolem téhle knihy dělali dost velký humbuk, a tak jsem myslel, že jdu do knihy století. Ale zas tak skvělé, abych si to musel nutně koupit a dát na výstavku to není.