Dědictví krve
Amélie Wen Zhao
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460823/bmid_dedictvi-krve-iPF-460823.jpg
4
398
100
Dědictví krve / Krvavá dedička série
1. díl >
Princezna Ana strávila celý svůj život v paláci. Když ji obviní z vraždy jejího otce, musí uprchnout, aby našla pravého vraha a prokázala svoji nevinu. Sama to rozhodně nedokáže. Ale existuje vůbec někdo, kdo by jí byl ochoten pomoci? Jeden adept by tu byl: prohnilý podrazák Ramson se srdcem černějším než ta nejtemnější noc. Ten má sice vlastní plány a tajemství – ale brzy zjistí, že Ana je nebezpečnější, než si kdy vůbec představoval.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
Blood Heir , 2019
více info...
Přidat komentář
Tahle knizka me fakt bavila!! Od zacatku az do konce.. Zajimavy namet. Tesim se na dalsi dily :))
Slušné tři hvězdičky za svět a postavy. Jinak bylo znát, že se jedná o prvotinu - moc mělké, místy nedomyšlené a nelogické (tundra, mráz a kvetoucí květiny?), hlavní hrdinka mi k srdci nepřirostla - a vlastně nikdo (s výjimkou May, Linn a jegra - vidíte, už ani nevím, jak se přesně píše) - příběh mohl být klidně uzavřen v této jedné knize, ale umím si představit, že by další díly mohly přinést velké zlepšení - hlavně co se týče mytologie a mytologických zvířat, ale také to může skončit velkým fiaskem - budu hodně přemýšlet, zda číst další díly.
Tak do poloviny plynul děj dost zvolna, ale pak kniha nabrala spád. Od dalšího dílu mě rozhodně neodradila.
Většinou dávám knihám pět hvězdiček, ale tady jsem opravdu nemohla, ale i tak si myslím, že kvůli hlavnímu hrdinovi byste si to měli přečíst ;)
Přečtená jedním dechem . Jedinečná magie , zajímavý příbēh . Kniha předešla moje očekáváni . Prostē super . Doporučuju .
Dědictví krve od Amélie Wen Zhao na mě vyskočilo jako další možnost po sérii Griša. V mnoha ohledech jsou si knihy podobné. I tato autorka se asi nechala inspirovat Ruskem, neboť příběh je zanesen do císařství, kde vládne rod dosti rusky znějícího jména Michailovové a zem kolem pokrývá chladná tajga. Další podobnost je v tzv. Spřízněncích, což jsou lidé spřízněni s různými elementy - voda, oheň, země, tělo, mysl. I oni jsou pronásledováni, zotročováni a zabíjeni. A pak fakt, že svět je ovládaný podvody a přetvářkou a jde jen o jediné - vyhrát.
Hlavní hrdinkou je Anastázie Kateryanna Michailovová, korunní princezna Cyrilie, jež byla obviněna z vraždy otce. Příběh začíná 11 lun poté, co utekla a vydala se hledat Ramsona Sedmilháře (podvodníka a zločince), který ji měl dovézt k pravému vrahovi. Postupnými náhledy do minulosti se dozvídáme víc o osudu těchto dvou podivných spojenců, které pojí jediné. Pomsta (podobné Prohnilému městu).
Aninou přízní je krev a jakmile se u ní projevila, rodiče ji zavřeli v paláci a postupným mučením se jí snažili z této "nemoci" vyléčit. Jak ale bylo mnohdy řečeno a příběh je na tom z velké části postaven, samotná Přízeň o člověku nic nevypovídá. Důležité je to, jak s ní naloží. A tak to je i v životě.
Celkem zvláštní bylo to, jak Ramson Anu oslovoval: holubičko, zlato, lásko. Autorka často používá oslovování, což mi přišlo mnohdy nadbytečné. Co mě ale chytlo za srdce, byla její práce se smutkem a ztrátou. Zde ukázka: Existuje slovo, jímž je možné popsat zármutek tak hluboký, že člověka roztrhne, vyrve mu vnitřnosti a nechá jen prázdnotu? Zde se dostávam k bodu, že příběh má dosti drastické a krvelačné scény. Popis, jak Ana svou Přízní kolikrát roztrhla člověka vejpůl a krev a vnitřnosti se válely všude po podlaze, to je občas i pro silnější žaludky.
Bylo tam pár gramatických chyb, na mě zbytečně časté oslovování, ale jinak to byla dobrá knížka a ráda si přečtu druhý díl. Už jen proto, že čekám na jejich první polibek
3⭐z5
Som prekvapená, koľko iných kníh mi Krvavá dedička pripomenula pri čítaní. :) Ani ich nebudem vypočítavať, lebo v každej scéne je niečo... Ale napriek všetkým klišé (alebo možno aj vďaka nim) som knihu prečítala rýchlo. Niektoré zvraty som už očakávala, iné menej, samozrejme, niekoľko napínavých únikov v poslednej chvíli zo zdanlivo neriešiteľnej situácie. Každá z postáv dostala svoj priestor, ukázala kladné aj záporné stránky. Princezná, ktorá ovláda (resp. ešte poriadne neovláda) zakázanú mágiu, je z nej čarodejnica, netvor, skrývaná pred svetom. Zločinec, ktorý sa chce pomstiť. Dva zdanlivo nespojiteľné charaktery a formované tak odlišným prostredím sú si zároveň podobné. Musia prijať svoju prirodzenosť, nemôžu zmeniť to, s čím sa narodili a vyrástli, no zároveň majú svoju budúcnosť vo svojich rukách a tú teraz ovplyvniť vedia. Môžu sa podvoliť útlaku, alebo bojovať proti nemu a spolupracovať.
A ako je spomínané v anotácii, ak hľadáte niečo podobné ako tie princeznovské fantasy, kde sa musí postarať o svoje kráľovstvo a jeho nápravu, tak zhodných diel je oveľa viac.
Série Trón zo skla, Vrania šestka, Červená kráľovná, Kráľovná Tearlingu, Krvavec, Falošný bozk, Deti krvi a kostí, Iskari, Sníh nebo popel... a mnohé iné...
(SPOILER) Příběh se odehrává v Cyrilském císařství, jehož reálie vycházejí z ruské kultury. Princezna Ana se snaží najít vraha svého otce, v pátrání jí pomáhá zločinec Ramson a Spřízněnci, kteří jsou vykořisťováni většinovou společností. Objevuje se zde několik nelogičností a věcných chyb (např. v zimě ve zmrzlé půdě tajgy bez problémů vykopou hrob, opakované koupele v ledové řece bez nachlazení). Ana se s protivníky nepáře a kosí je jako Rambo. Jediné, co mě překvapilo, je skutečnost, že se Ana s Ramsonem ani jednou nepolíbili, čímž se Dědictví krve vymyká jiným YA knihám. Vadily mi neologismy - např. smoking nebo dát si sprchu.
Za mě teda moc fajn knížka.
Jo, v oboru jsou i lepší, ale tahle není vůbec špatná! Škoda, že má tak málo pozornosti.
Postavy jsou fajn, děj taky. Má to neskutečný nádech podobný příběhu Šesti vran a možná trochu i mého oblíbeného Krvavého lístku.
Moc jsem si čtení užila a mohu vám knížku jedině doporučit.
(SPOILER)
Po celkem dlouhé době jsem se dostala ke knize, kterou jsem si naprosto zamilovala, a kterou odteď bezmezně zbožňuju. Okamžitě se zařadila na do seznamu TOP knih 2021, a nasadila mu vysokou laťku.
Kniha mi byla poskytnuta na recenzi od Humbooku v rámci Humbook blogerů. Za poskytnutí e-knihy moc děkuju.
A teď proč tu knihu miluju:
Styl psaní je nádherný. Je to napsáno tak, že vás to chytne a už nepustí. Kniha obsahuje krásný popisy, ale zároveň jich není tolik, aby vás to unudilo k smrti. Naopak je to prokládané takového množství akce, že nestačíte zírat. A jste do toho tak ponoření, že vás zajímá, co s kým bude dál, a každá emoce vás zasáhne jako tlaková vlna. Každý klopýtnutí vás bolí, každá hláška vás dostane.
Úplně bravurní mi přišlo na konci napsáno, že si hlavní hrdinka uvědomuje, že tohle není pohádka, a že musí bojovat pro vlastní bitvy! To tomu dalo tak skvělý reálný pocit.
Když už jsem to naťukla, tak je tu tolik úžasných citátů a hlášek, které vás zasáhnou, pohladí po duši, otevřou vám oči. Tuhle knihu si prostě potřebuju přečíst znovu v pevné vazbě, a všechny ty skvělé myšlenky si označit.
Hlavní postavy jsou perfektně vymyšlené a mají skvělý charakter. Ramson je odteď na mém seznamu knižních boyfriendů. Je to parchant, který má trefný hlášky, umí jednou větou každého sesadit na zadek, přemýšlí dopředu a má to v hlavě dost dobře srovnaný, co se týká, když musí něco podniknout. Zkrátka s ním bych se fakt nebála jít vykrást banku nebo tak.
Naopak Ana je celkem dost impulzivní, někdy až moc. Jenže si prošla svým, a dá se to naprosto pochopit. Ví moc dobře, za čím jde, a co je jejím cílem. Hloupá taky vůbec není, a sesadí vás úplně stejně jako Ramson.
Co je ještě lepší, než Ana a Ramson? Ten vztah mezi nimi. Jako voda a oheň. Ana je jako ohýnek, který vás umí zahřát, když chce, ale taky dokáže vypálit celý les. Ramson je voda, která dokáže uhasit intenzivní Any oheň, když ho není potřeba, ale když si umane, tak vás v ní vymáchá jak kotě.
Umí se doplnit, a umí se hodně provokovat, hašteřit a usazovat. A to je taaaak božííí! Ty hlášky co mezi nimi padají, to je něco neskutečně úžasnýho. :D A ten progres mezi nimi, to je radost číst.
Samotný magický svět je neskutečně vystavěný a propracovaný. Svět rozdělený na ty, kteří mají Přízeň (určitou moc) a ty, kteří ji nemají, což samozřejmě vytváří problém. Magie krve je skvělý prvek snad v každé knize, kde jsem o ni zavadila. Navíc se to odehrává v zimě a je tam nádech slovanského folklóru asi jako Griša vibes. V tomhle období se to úplně hodí, a co si budeme ten padající sníh za oknem tomu dodával tu správnou atmosféru. Všechno dávalo smysl, všechno do sebe zapadalo a mělo svůj účel.
Samotná linka moc dobře ukazuje a popisuje problematiku zkorumpovaného světa, úplatkářství až otrokářství. Je to proložené moc trefně skrz celý příběh.
Hlavní zápletka je propletená flashbacky z minulosti, které se nádherně četly, a hlavně nám dotvářely celkový pohled na věc. Dost mi vysvětlily, proč jsou postavy, jaké jsou, čím si prošly, a proč směřují za tím svým cílem.
Párádní je i to, že to není žádná kniha ve stylu bububu postrašíme, ale jinak je všechno sluníčkový, a všechno nám vychází. Ani omylem. Připravte si slzné kanálky, protože tady se umírá, tady nevychází plány, a není nic uměle dokonalé.
Tohle budu opravdu doporučovat, kudy budu chodit! Protože tohle si to opravdu zaslouží.
Kniha měla nějaké chybičky, ale na to že to je autorčina první kniha to byla jízda. Pokud máte rádi Šest Vran tak doporučuji.
Tak na tuhle knížku jsem se moc těšila, ale moje očekávání bohužel nenaplnila. Jak už tady mnoho lidí podotklo, kniha vám nenabídne nic, co byste už nečetli někde jinde. Mně kniha v některých aspektech velmi připomínala sérii Skleněný trůn a především Grišu a Šest Vran, a to hlavně díky slovanskému prostředí a schopnostem Spřízněnců. Kvalit těchto populárních knih ovšem Dědictví krve nedosahuje. Chápu, že jde o autorčin první literární počin, ale i tak to podle mě mohlo být lepší. Už jenom to, že na začátku knihy hned skáčeme do děje a rozjíždí se velká akce a já i přesto měla velký problém se začíst (a to dlouho!), říká dost.
Jak už tady také někdo zmiňoval, postavy byly docela ploché, v podstatě jsem přečetla 400 stran, ale žádná postava mi k srdci nepřirostla, což se mi většinou nestává. Také se v knize hodně slov či frází opakovalo, např. že něco bylo zalito měsíčním světlem či se od něčeho odráželo měsíční světlo...to se objevovalo snad v každém odstavci a já si toho záhy začala všímat a vadilo mi to.
Nicméně i tak bych řekla, že kniha není špatná. Velmi se mi líbila schopnost hlavní hrdinky manipulovat s krví, to je opravdu originální a zajímavé, stejně jako její vnitřní konflikt spojený s používáním této moci. Také se mi líbilo mrazivé, zasněžené prostředí, což dodávalo knize takový trošku kouzelný pohádkový nádech. Musím říct, že mě kniha i v určitých momentech dojala, což se taky nepodaří každému autorovi, takže za to určitě plus. Celkově přečtení knihy nelituju, do dalších dílů se pravděpodobně pustím, ale rozhodně se nejedná o žádný klenot.
Na túto knihu ma už vo februári influencla Mara z @kniznenebo a knižku sa mi podarilo prečítať až teraz (shame on me).
Na začiatok upozorňujem, že táto kniha je strašne ale, že strašne klišé. Ale za mňa to bolo veľmi dobré klišé a kniha mala taký 2015 vibe a strašne som si to užila. Romantická linka je založená na enemies to lovers a zistila, že začínam byť obsessed s týmto trope. Postavy som si strašne obľúbila, aj keď možno hlavná hrdinka nemala najlepší charakter (stále menila nálady, ako aprílové počasie), ale Ramson bol úžasný. Svet je prekrásny a veľmi sa mi páči.
Dej bol zaujímavý, ako hovorím klišé, ale zaujímavý. Zdá sa mi, že im sa v tej knihe nič nedarilo a stále tam bola nejaká akcie. Celý príbeh bol nabitý akčnými scénami a ja som tú knihu nevedela pustiť z ruku a prečítala 200 strán na posedenie (oops). Veľmi sa mi celkovo páčila aj atmosféra knihy. Predstavte si, zasneženú krajinu, mínusové teploty. To je presne Krvavá dedička. Štýl písania mi osobne sadol a kniha sa mi dobre čítala.
Mám tu dve veci, ktoré musím vytknúť. Vadilo mi, že v knihe bolo strašné zložité názvy a mená. Pre mňa osobne to bolo ťažké na zapamätanie (btw, vzadu je aj slovník). Druhá vec mi až tak osobne nevadila, keďže som ju čakala. Kniha je veľmi podobná iným kultovým knihám a v niektorých miestach je nimi až príliš inšpirovaná. Napríklad Vrania Šestka, Hunger Games či Trón zo skla.
Knihu vám odporúčam, mne sa veľmi páčila. Dávno som nečítala fantasy príbeh, ktorý by ma takto veľmi bavil. Myslím si, že kniha, ale nesadne každému (sama som na ňu vedela dosť negatívnych recenzií, ktoré ma od nej takmer odradili. 4,5/5
Dalo se to číst, ale po chvíli mi začaly vadit stále se opakující slova. Děj byl dost jednotvárný a postavy se tu prakticky neobměnily. Také mi hrdinové přišli příliš málo propracovaní a tak dost plochý. Žádná větší akce se nekonala a celou dobu se tu řešil jediný problém (že to není zrovna ideální se člověk dočte už v základní příručce o psaní). Slyšela jsem víc lidí jak knihu opěvovali, po přečtení knihy to ale vůbec nemůžu pochopit. Aby mě kniha nadchla musí mít minimálně zajímavý děj/myšlenku, propracované postavy nebo bohatý jazyk a krásné popisy. Kniha mi bohužel nenabídla ani jedno.
Tahle knížka není ničím vyjímečná, nejspíš se mi děj bude prolínat s ostatními fantasy knihami co jsem četla, protože se jim příběh Dědictví krve velice podobá. Pokud jste nenáročný milovník ya fantasy tak hurá do čtení, jinak ruce pryč.
Ráda bych řekla, že jsem si příběh oblíbila, ale za mě to bylo prostě jenom MEH...
Hned na začátku se nás autorka snaží navnadit velkou akcí, u některých to mohlo zabrat, u mě to ovšem až tak moc nezabralo, spíše v mých očích uškodilo.
Vybudovaný svět je poměrně jednoduchý, s nádechem Ruska a něco jako ruského jazyka. Svým způsobem je škoda, že si autorka více nevyhrála se světem, který asi bude rozvíjen v dalších dílech, ale co se jí musí nechat, má překrásnou mapu.
Co se týče samotných postav, máme tu klasiku-princeznu, obdařenou mocí. Ana- s tím jménem jsem bojovala ,,Ana, Ano" sem tam jsem si říkala, jestli odpovídají ano, nebo ji oslovují Ano. Trochu víc mě to mátlo. Co mě vadilo bylo, že nejdřív byla Ana strašně mocná a pak největší chudák .
Ramson mi připadal zase jako taková levná vykradená napodobenina Kaze Brekkera... a celkově ta kniha byla taková napodobeni Vranám, jako by to bylo asi takhle ,,Mohu si opsat domácí úkol?" ptá se Amélie ,,Jo jasně, ale trochu ho pozměň aby to nebylo stejné" odpovídá Bardugo... Asi takhle mi to připadalo.
Dědictví krve mě prostě neoslovilo, taky o tom vypovídá délka mého čtení - dva měsíce a jediné čemu mi brání tomuto dát 2/5 tak ten konec. Ten mi přišel tak nejlepší (a ne pro že to byl KONEC a hurá mám to dočteno), ale proto, že mi to přišlo nejvíce realistický.
Do dalších dílů se ale rozhodně pouštět nehodlám.
Kniha mě nesmírně překvapila! Nemohla jsem knihu odložit. Určitě stojí za přečtení a nemůžu se dočkat pokračování. Mrzí mě většina špatných recenzích tady... Knihu doporučuji! Moc se mi kniha líbila a nedám na ní dopustit. Musíte se překousat pomalým začátkem a pak to stojí za to!
Na tuhle novinku jsem se dost těšila, bohužel jsem jí hodně přecenila.
Příběh má klasické prvky typické YA knihy - zatoulaná a skrývaná princezna, u které se věří, že je mrtvá a ke všemu má naprosto jedinečné a silné schopnosti, rozvrat království zevnitř.. Takže skoro nic, o čem by člověk už nečetl předtím.
I přes to musím pochválit postavu Ramsona, protože nebýt jeho, tak ode mě kniha schytá ještě menší hodnocení, ale bohužel jen na něm se příběh stavět nedá. Ana mi přišla dost naivní, i přes to všechno, čím si za celou dobu prošla. Každopádně jí jde k plusu vysvětlení její magie - bojovala s ní, nevěděla, jestli ji sama chce a nebrala to jako plus.
Jako plus beru i tu slow-burn romanci, co tu vznikala. Šlo vidět, že se autorka soustředila na příběh. Ale i tak to nezachránila.
Občas mi dost vadila nelogičnost zranění - někoho například trefí šíp, ale po pár řádcích je zase naprosto přopravený bojovat a je v pořádku. Takže jsem se i tak knihou docela prokousávala, četla se mi pomalu, hlavně začátek a překlad knihy taky nebyl zrovna růžový.
Podtrženo sečteno, dědictví krve je pro mě příběh, který bere až moc velkou inspiraci ze známějších a lepších děl, nenabídne vám nic nového a po dočtení se nebudete cítit nijak. I přes to se nejspíš časem pustím do dalšího dílu (a to jen proto, že když jsem knihu začala číst, nevěděla jsem, že se jedná o trilogii a já nemám ráda nedočtené série.) A obálka je pro mě stejně průměrná jako příběh.
Dědictví krve je knížka, jejíž čtení mě dost bavilo - rychlý spád, relativně příjemní hrdinové, nějaká ta pomalá chemie mezi nimi... Zkrátka příjemná young adult knížka. A slovanské prostředí je krásnou třešničkou na dortu.
Jenomže, jak jsem se prokousávala dějem, tak jsem objevovala plno typických YA klišé. Hlavní hrdinka je 'skrytá princezna', má speciální a naprosto jedinečné schopnosti, zjistí, že svět není takový, jaký si ho představovala,... Zkrátka něco, co už jsem četla mnohokrát.
Velmi ale oceňuji to, že nám autorka ukázala i vnitřní boj hlavní hrdinky o tom, jestli by měla používat svou moc, nebo neměla.
Samotný koncept Spřízněnců byl také zajímavý, jen bych o něm uvítala trochu víc informací. Třeba v dalších dílech.
Štítky knihy
magie pro dívky romantika pro mládež
Dědictví krve
Dědictví krve. Když jsem četla tento název, trochu mi přeběhl mráz po zádech a nevěděla jsem, zda si to přečíst. Avšak anotace mě nalákala, že bych si to měla přečíst. A knížka mě naprosto uchvátila. Tento žánr jsem nebyla zvyklá nikdy moc číst, ale tady mě to bavilo. To prostředí a celkový námět jsou velice zajímaví. Postavy také a schopnosti Spřízněnců to vše oživují. A hlavně i trochu té romantiky tam je, což zrovna já uvítám. Moc doporučuji a těším se na další díl, který už je venku!!!