Daleko od stromu

od:


KoupitKoupit eknihu

Daleko od stromu vyjadřuje tísnivý životní pocit senzitivní dívky dospívající v atmosféře socialismu 70. a počátku 80. let: její složitý vztah k předkům, její opakovaně ztroskotávající úsilí poznat sebe samu a snahu definovat vlastní generaci v opozici vůči nátlaku společenských struktur. Pocit ohrožení nabývá metaforickou podobu potopy, která neodvratně zaplavuje Prahu – klíčový prostor dějin národních i osobních. ...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/23_/23084/daleko-od-stromu-23084.jpg 3.624
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Index
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (6)

Přidat komentář
SSTknihy
18. října

Generační výpověď z období reálného socialismu v podání hrdinky Věry, která humorným a bohatě obrazotvorným stylem popisuje své peripetie a trable s rodinou, dospíváním, láskou, přátelstvím, světem i sebou samou, které chtěla vyřešit absolutním vzdorem, což se tak nějak nepovedlo, takže milá Věra nakonec skončila v blázinci. Vyprávění o generaci bez kotvy, které je ovšem samo takové neukotvené.

freejazz
06. května

na ten štýl si treba zvyknúť. a ak je priestor, knihu treba prečítať na jeden nádych, inak je to rozkúskované, potrhané... ale vlastne také, aké boli naše životy v tej dobe...
"pradědeček v blázinci, dědek v komunistické straně, otec farář, jak bys mohla zůstat normální..."
"...archivy vydaly desetitisíce udání lidí naší řeči na desetitisíce lidí naší řeči..."
je ťažké brodiť sa touto riečkou, ktorá nedokáže splaviť všetok kal a nečistotu našej histórie. ale inú možnosť naozaj nemáme.

anansie
12. ledna

Bohužel, tuto knihu jsem musela odložit. Ačkoli její poetický styl je hodný obdivu, kniha mě nudila a nelákala mě k dokončení.

kap66
12.12.2017

Někdy se zakousnu a řeknu si: dočtu tu knížku, i když je to čtení hrbolaté - klopýtám, padám a odkládám, vstávám a vracím se; dočtu ji, protože tam cítím kvalitu a nechci se nechat odradit nejednoduchostí formy. Složitější knížky mě vždycky nakonec odmění, cítím, že v mozku mi zůstávají.

holkaslebkou
25.03.2017

Změť vzpomínek obalených do krásných metafor, do představy vody, potopy, která pomalu stoupá, pracuje, pohlcuje suchou omítku - motiv, který prolíná celou knihu.
Na první pohled působí neuspořádaně a chaoticky, ale když ji člověk dočte, dojde mu, že odchází jen s jedním (a to jedním konkrétním) pocitem. Tíseň.

Vojslava
17.08.2013

Jediné, co mne na knize nadchlo, je styl, krásný poetický jazyk se spoustou metafor a vzájemných odkazů... ale jinak šel text tak trochu "mimo mne". Ale to se stává, ne vždy si autor se čtenářem k sobě skrz knihu najdou cestu...