Claudius Bůh a jeho žena Messalina

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ve druhé knize historického románu (první díl: Já, Claudius) přibližuje Robert Graves čtenářům neobyčejně zasvěceně i poutavě, s vtipem a ironií, formou fingované Claudiovy autobiografie jedno z nejzajímavějších údobí světových dějin. Vlasatec pátý, jenž zotročí stát, zotročí stát proti své vůli. Hlupák to bude, jímž zhrdají všichni. Bude mít vlasů bohatou kštici. Římu dá vodu a na zimu chleba. Zemře pak rukou své ženy neženy ve prospěch svého syna nesyna… pravila prastará sibylská věštba, již pro její zlověstnost sice už císař Augustus nezařadil do oficiálních římských sbírek proroctví, jež se však přesto splnila. Pátý římský císař Claudius se stal vládcem z donucení, proti svému republikánskému přesvědčení. A tak se alespoň snažil panovat moudře a spravedlivě – samozřejmě v mezích dobového pojetí spravedlnosti – napravovat státní aparát, zkorumpovaný senát a soudnictví, vymycovat zlořády, dbát o veřejný blahobyt – a leccos se mu dařilo; jeho bystrost a důvtip se osvědčily i ve vojenské strategii, například při tažení proti Británii. Méně už se Claudiovi dařilo v osobním životě; nakonec ho zradili i ti, jimž nejvíc věřil: jeho dlouholetý přítel, židovský král Herodes Agrippa, a jeho nejmilovanější manželka, krásná Messalina. Zavražděním Claudia v roce 54 našeho letopočtu, jímž se uvolnil trůn pro nového císaře, Claudiova adoptivního syna Nerona, uzavírá Graves druhou knihu svého románu – fiktivního Claudiova vlastního životopisu....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/3052/claudius-buh-a-jeho-zena-messalina-3052.jpg 4.6364
Série

Claudius 2.

Žánr
Literatura světová, Romány, Historické romány
Vydáno, BB art
Orig. název

Claudius the God and his Wife Messalina

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (34)

Kniha Claudius Bůh a jeho žena Messalina

Přidat komentář
T.Dino
10.11.2020

První díl byl o malinko lepší, ale i tento můžu zařadit k těm nejlepším knihám, které patří do klasiky. Příběh plný intrik, odvahy, zklamání, překvapení, zrad a poučných věcí.

Rihatama
25.10.2020

Kniha začíná nástupem Claudia na trůn, resp. smrtí císaře Caliguly, který si však o zabití říkal vším, co dělal. Jeho proto škoda dle mého určitě nebyla. I když on život ve starověké monarchii obecně nebyl procházka rajskou zahradou. Samá bratrovražda, otcovražda, mučení a zrada. Sám Claudius o tom věděl své. Smrt rozséval (standard doby) a smrt jej nejednou obcházela. Na onu dobu se dožil docela přijatelného věku téměř 64 let. Víc už mu ani nebylo umožněno. Zlatá republika a parlamentní demokracie. Nevíme, co máme. Nebo víme?

Nebohý Claudius, koktavec, mrzák a rodinný hlupák. Ale taky sečtělý, morálně na výši - na tehdejší poměry středomořských vládců počátku tisíciletí - a republikán, byl provolán císařem. Ale nikoliv senátem, který v monarchii pozbyl na významu, ale pretoriánskou gardou. Vlastně vládla svého druhu vojenská junta. Hříčky osudu jsou nevyzpytatelné. Alespoň pro nás obyčejné smrtelníky. Oč větší úděl pro Claudia, o to větší výhra pro Římské království. Ovšem císařský úděl nebyl zdaleka jediný, který Claudia potkal. Jeho žena Messalina byla pěkný ptáček a Claudius se projevil jako úplný trubec. V novověku by nejspíš býval panem profesorem a těm se to stává vcelku normálně ;-). Jenže Claudius nečelí pouze zradě svých žen a manželek, ale i svých nejbližších přátel. Moc je smutná a zákeřná záležitost. Neřkuli moc nejvyšší. A ačkoli sám vášnivý zastánce republiky, paradoxně Claudius svými činy posiloval císařský absolutismus. Pro Řím a jeho občany však byl přece jenom více požehnáním než rozsévanou hrůzou. Dost mě ale nevyhovoval Claudiův fatalistický přístup k životu v závěru jeho vlády. Vlastně mě tím iritoval. A stále nechápu takové naprosté odevzdání se osudu... Dobytí britského Camuloduna pod Claudiovým vedením je ovšem krásný příběh. Vůbec je v knize hodně zajímavostí. Claudius je rozený vypravěč, tak se připravte na dlouhé příběhy a popisy.

Ave Caesar, morituri te salutant!


sheldon8410
18.05.2020

Snad ještě o něco zajímavější čtení než první díl Já, Claudius. Kniha je plná historických faktů, ale i zajímavých příběhů. Snad bych jen uvítala podrobnější popis Messalinina charakteru, byla to vskutku zajímavá postava...

1amu
28.11.2019

Moudrá kniha . Byť vydána v roce 1934, má stále mnoho říci o neduhu, se kterým se setkáváme stále - politice . Bylo tomu tak za vlády koktavého Tiberia Claudia Drusa Nera Caesara Augusta Germanika Britanika, imperátora,Otce vlasti, nejvyššího pontifexa, tribuna lidu a trojnásobného konzula . Je tomu tak přes mnoha staletí i v této době.
Tak třeba moudré rozhodnutí výše uvedeného - zreformovat ještě jednou senát v Římě a zbavit se všech zbytečných a překážejících členů. Všem byla dána možnost, aby zvážili svá postavení a rozhodli se, zda jsou ještě plně kvalifikovaní sloužit Římu jako senátoři. Pokud tomu tak není, ať podají rezignaci. A tak jsem senátu odlehčil asi o sto jmen...

A já si pokládám svým způsobem hloupou otázku : ulehčilo by totéž našemu slovutnému parlamentu ? Nemusím slovy Járy da Cimrmana ani naznačovat ...
Roztomilý je popěvek vysloužilců z XX.legie, kteří také pomohli Claudiovi dobít část britského ostrova:

Claudius byl moudrý vědec, inkoust u něj proudem tek, ale krev, tu prolil nerad, Britů však se nezalek. Vzal si na ně špagát, chůdy, taky velbloudy tam vlek. Jo, ho hó !

Špagát, chůdy, smrad z těch potvor Britům pěkně zasolí. Klepají se, řvou jak bejci, vzbudili by mrtvoly. Takhle umí řvát jen císař, když ho břicho zabolí. Jo,ho, hó !

Přestaň už psát Claudie, napomíná sám sebe, odkládá pero a jeho příběh dokončuje již jen historie.

Pavelpi
03.08.2019

Pokračování osudů císaře Claudia.Moc hezky napsáno.Hlavně konec po smrti Messaliny a nová svatba s jeho neteří,která měla zájem prosadit na trůn svého syna Nerona.V okamžiku,kdy se jí podařilo umést mu cestu,Claudius věděl,že jeho osud je naplněn.A tak umírá otráven svou ženou v klidu a pokoji,protože se mu podařilo i to poslední,zachránit pro budoucí pokolení lidí své vyprávění o císařské rodině.

P.T.
30.07.2019

Pokračování románu Já, Claudius zachycuje dobu Tiberia Claudia jako římského císaře - od instalace na trůn praetoriány po zavraždění Gaia Caliguly do Claudiovy smrti. Vyprávění svým spádem i historickou věrností odpovídá předcházející knize. Na závěr jsou pak jako bonus přičleněny tři útržky z děl římských historiků (Suetonia, Tacita a Dio Cassia) popisujících Claudiovu smrt a bezprostředně související události a kromě nich satiru na totéž téma od Lucia Senecy - na té je vidět jednak to, jak Seneca Claudia upřímně nesnášel (byl za jeho vlády poslán dočasně do vyhnanství) a současně jak věrně se snažil sloužit svému pánu resp. přesněji paní (Agrippině mladší, na jejíž nátlak mu byl z vyhnanství povolen návrat, aby byl jmenován vychovatelem Neronovým, a která podle historiků pravděpodobně nechala svého strýce a současně manžela Claudia otrávit, aby se trůn uvolnil Neronovi - a tím i jí jako regentce, byť neformální a nejmenované).

coquus
24.07.2019

Výborné pokračování prvního dílu. Ten jsem četl před více než rokem, takže po osvěžení kdo je kdo, jsem neměl problémy se v postavách orientovat. Myslím, že zejména milovníci historie si přijdou na své, a to kvůli faktografickým údajům, kterými je kniha doslova nabitá. Postava císaře Claudia coby vypravěče skvěle působí jako spojovací článek všech popisovaných událostí.

Messilina
10.04.2019

Druhý díl knihy Já Claudius. Doporučuji všem k přečtení.

1