Čierna a strieborná

29.12.2015

Co někteří autoři nedokáží vyjádřit ani na běžných 300 stranách, tady podává Giordano výživným způsobem na pouhých 114. Mladé manželství viděno skrze postavu umírající hospodyně. Nemoc, smrt, rodina a pomíjivost života - témata, která nutí se zamýšlet, přehodnocovat... Útlá, ale výborná kniha!

27.11.2015

Pro mě byl tento titul, na který jsem se velice tešil, zklamáním roku. Ve světle kritik uveřejněných dámami níže mě až napadá, jestli ve slovenštině nezvnikl daleko kvalitnější překlad, ale tím to asi nebude. Po geniálním románu Osamělost prvočísel a po Tělu (kde bylo tolik skvělých a nostných myšlenek, že by vydaly na nejmíň tři romány) napsal Giordano podle mě naprosto plochou knihu, která o lidských vztazích sice pojednává, ale vůbec je nedokresluje. Čekal jsem nějaká zásadní vnitřní dramata mezi "Jejím stříbrem a jeho černí", ale až na posledních pár stránek se nedostavila. Navíc jako muž moc nechápu, co hlavní postava na své "kouzelné" manželce vidí, v čem mu přijde tak dokonalá. Vykreslená je spíš jako neempatická, rozmazlená a trochu protivná ženská. Celá kniha se zaobírá tím, jak se jedna rodina vypořádala s rakovinou a smrtí své pomocnice v domácnosti. Určitě dobrý úvod, ale Giordano se od této myšlenky bohužel nevzdálí. Téměř úsměvně pak působí věta psychoanalytika, jehož hlavní postava navštěvuje, asi 20 stran před koncem knihy: "Přestaňte mluvit o rakovině své chůvy a začnětě mluvit o své ženě." Kéž by se té rady Giordano držel a napsal knihu podle ní.

14.10.2015

Silné, presvedčivé, AKTUÁLNE. Osamelosť ako leitmotív Giordanovej tvorby, opäť v novom, tentoraz minimalistickom šate. Giordano sa stáva skutočným „psychológom“, znalcom ľudských pováh a medziľudských vzťahov. Zlepšuje sa od knihy ku knihe. V tomto prípade mu pomohla aj vhodne zvolená forma rozprávania, ktorá to celé podčiarkla a punc filozofického prístupu. Pripomína mi to niektorý z tých staticko-dynamických obrazov súčasného moderného umenia, na ktorých pri letmom pohľade nezbadáte nič zvláštne a až keď sa zadívate, zaregistrujete pohyb, preskupovanie, gradujúce napätie. A taký je aj tento text. Statický pokiaľ ide o dejovú líniu, no pod povrchom, vo vnútre postáv, tam je dynamika nesporná. Tam to vrie, metamorfuje, postavy odchádzajú „z boja“ poznačené poznaním. Navonok sa možno nič nezmenilo, no oni už nikdy nebudú také, aké boli kedysi. Pre mňa zatiaľ to naj od Giordana.

11.10.2015

Giordana milujem za jeho Osamelosť prvočísel a kebyže napíše nákupný zoznam do potravín, neobjektívne mu aj za ten dám 5 hviezdičiek. Čierna a strieborná mohli mať pokojne o 100 strán viacej ale tomuto autorovi stačí aj pár strán na popísanie dostatočného množstva emócií, ľudkých životov a vzťahov aby z toho bol pri čítaní zážitok!!!