Chaloupky
Štěpán Javůrek
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474036/bmid_chaloupky-TY3-474036.png
4
790
222
František a Florián, dva chlapci z českého vnitrozemí, se shodou okolností dostávají krátce po vzniku Československé republiky do pohraniční oblasti Krušných hor. Jeden touží po dobrodružném životě, druhý i s rodinou přichází z donucení. Usadí se v malé obci Chaloupky a snaží se zvyknout si na nový život v horách a mezi místními obyvateli. V celé obci však žijí pouze dvě české rodiny, ostatní obyvatelstvo je německé. A přestože v meziválečné době spolu lidé vycházejí dobře a jsou zvyklí si pomáhat, se zdvihající se vlnou agresivního nacionalismu berou zavedené pořádky v pohraničí rychle za své. Z dosud rozumných lidí se stávají nepřátelé a v nově vzniklých Sudetech už nikdo z Čechů není v bezpečí…... celý text
Přidat komentář
Začnu tím, co mi trochu vadilo. Rodinné, příbuzenské vztahy, neuvěřitelně složité, propletené...kdo, s kým, kde, jak. V tom jsem občas plavala a musela přemýšlet, kdo je kdo. Příběh jako takový se mi líbil velmi. František a Florián. Těžká, smutná doba. Smutné konce. Není to knížka pro vylepšení nálady, to opravdu ne.
Velmi smutné a drsné čtení. Jediným mínus je délka knihy. Mohla by být delší. Takhle je hodně uspěchaná, plná postav, ve kterých se pak člověk malinko ztrácí.
Příběh dvou kamarádů Františka a Floriána, kteří se po první světové válce kvůli práce odstěhovali do Krušných Hor, do Chaloupek, aby zde našli své štěstí a usadili se s rodinou. I když v Sudetech nebyl život lehký, oba si tento kraj zamilovali a věřili, že zde již zůstanou do konce svého života. Ovšem člověk míní a časy se bohužel mění a právě nástup Vůdce do čela Německa, převrátil život všem místním obyvatelům. Po dočtení se ve mě mísí určité rozpaky, příběh jako takový mi přijde plochý, psaní o hodně lidech, příbuzných, známých, ale o žádném více dopodrobna. Počátek před první světovou válkou, první světová válka, poválečné časy, nástup Hitlera, druhá světová válka a vysídlení místních obyvatel. Vše je popsáno ve velké rychlosti. Líbilo se mi nastínění proč místní němci v Podkrušnohoří podporovali nástup Hitlera a SdP, kdy částečně to bylo zaviněno tehdejší vládou a to, že sudetský problém nebyl černobílý. Trochu mi vadily chyby, které zde nemusely být, např. vylodění spojenců v Normandii nebylo v dubnu, ale až v červnu. A je to sice trochu hnidopišské, ale ..... Celkově kniha nebyla špatná, ale ve srovnání s podobnými knihami např. Šikmým kostelem, mi nepřijde tolik propracovaná. Ale určitě za přečtení stojí
Jako dítě jsem se setkávala se sudetskými Němci, kteří nebyli odsunuti. Poznat je nebylo vůbec těžké, protože se nikdy nenaučili pořádně česky a vždy měli silný přízvuk. Byla jsem dítě vyrůstající v socialismu a moc jsem nerozuměla, proč nemluví jako ostatní. A nikdo mi to vlastně ani nechtěl vysvětlit. Nechápala jsem proč, ale asi to stále bylo palčivé téma a to i přesto (možná právě proto), že většina z nich už byla velmi stará. Až po revoluci jsem se začala seznamovat s pohnutou historií Sudet a sudetských Němců. Většina informací o sudetských Němcích je z období odsunu po válce. Tato kniha se zabývá vztahy Čechů a Němců v Sudetech mezi oběma válkami. Což není příliš frekventované a prozkoumané téma. Za mě výborný a čtivý román.
Chaloupky...
Od Štěpána Javůrka jsem přečetl Sudetský dům (první i druhý díl) a také Nebe nad Perninkem... Jako poslední se mi do rukou dostaly Chaloupky, tedy kniha kterou napsal autor jako první... Chaloupky se mi četly dobře, ale... Mně to přišlo takové uspěchané... Kniha má pouze 285 stran a samotný příběh začíná v roce 1915 a končí v roce 1945... Možná by bylo lepší, kdyby byly Chaloupky I. a II. ;-)
Ale dost kritiky... ;-) Můj názor je, že si Chaloupky, a nejenom ty, ale celá, doposud vyšlá, autorova tvorba zaslouží Vaši pozornost...
K samotné knize...
František Hrubý a Florián Talich - dva mladí kamarádi se z českého vnitrozemí dostávají po vzniku Československa do pohraničí... Kdo už pár knih autora přečetl, tak se nebude divit, že zavítáme do Krušných hor... Nyní do obce Chaloupky... Obyvatelstvo je téměř celé německé, v obci jsou jen dvě české rodiny... V meziválečné době spolu vychází všichni dobře, avšak posléze vznikají Sudety a nikdo z Čechů už zde není v bezpečí...
Mimo knihu...
Koukal jsem na Wikipedii a zjistil jsem, že v obci Chaloupky žilo v roce 1921 440 obyvatel, pouze jeden Čech... Samotná obec po válce - na začátku padesátých let zanikla...
U mě to má Štěpán Javůrek za Chaloupky za čtyři hvězdičky... Jestliže máte chuť na knihu od českého autora, tak určitě sáhněte po knihách Štěpána Javůrka - budete příjemně překvapeni... ;-)
Nemám co číst, tak mi přišly pod ruku Chaloupky, přečteno potřetí...Drsný kraj, ještě drsnější doba. Díky
Během čtení jsem to viděl na 4/5, ale vykreslení situace v pohraničí v poslední třetině knihy včetně poučného náhledu do historie to u mě vyšvihlo výš.
V první polovině mi děj přišel, že rychle utíká, velice stručně a svižně byly popisovány osudy jednotlivých postav bez většího rozvinutí, ale vše to směřovalo k tomu, jak se jednotlivé postavy zachovají a co se jim stane po Mnichovské dohodě.
Ve výsledku se na malém prostoru podařilo autorovi popsat osudy lidí nejen v Chaloupkách ale i nastínit sociální situaci a náladu v pohraničí i ve vnitrozemí v době před a po 1. světové válce, změnu uvažování (převážně německého) pohraničního obyvatelstva po tom, co se Hitler stal kancléřem, a období roku 38, které bylo pro celé Československo neblahé.
To vše zasazeno do krásné přírody Krušných hor, ve které jsem se cítil jako doma.
V průběhu čtení byl mnohokrát zmíněn “krvavý pes Frank. Nevěda toho tolik, kolik by bylo vhodné, začal jsem si v průběhu čtení předem hledat nové a nové informace o něm, SdP, Sudetech obecně, a nacházel jsem najednou pro mě nové zmínky o Teplickém incidentu, Bitvě o Habartov, A pak to vše Javůrek taky zmínil okrajově.
I za zmínku těchto událostí, které utvářely atmosféru Sudet, a že mě to motivovalo si hledat více informací, musím dát plný počet.
Navíc mám teď motivaci navštívit údolí Jelení a další okolí, které zde bylo popisováno.
Zaujala mě tato pasáž z knihy (str. 237):
“Němci se chovali jako smyslů zbavení. Útočili na vše české hlava nehlava a další a další Češi prchali pryč. Jako stádo se k těm hrůzám přidávali všichni. Mladí i staří. Slušní i lumpové. Bylo to nepochopitelné. Národ Goethův, národ Einsteinův, kulturní a vzdělaný, se choval jako nejhorší středověcí barbaři, zmámeni psychopatem, který se rozhodl zničit svět. Bylo to neomluvitelné.“
Mně se moc líbilo.
Jemně a citlivě psaný příběh o životě lidí v pohraničí v dobách válečných.
Bylo tu opravdu vše, sociální a náboženské rozdíly, tvrdý život, láska i smrt.
Připomnělo mi to vyprávění jedné z mých příbuzných, která v této době v Nejdku žila a o to mi byla knížka ještě bližší.
Hodně jsem se ztrácel v sourozencích Anny a Františka, zmatený byl pro mne začátek se seznamováním s lidmi. Ale pak už klasika - nemělo to sílu Cejchu Zdeňka Šmída, ale i tak dobré, hlavně osudy Grossovic rodiny a Floriana, ty mne zaujaly. Bohužel v době národnostních a náboženských válek stále varující a stále pravdivé. Sociální problémy vyostřily rozdíly a spirála násilí a odvet se roztočí nevídanou silou.
Pro mě byla kniha slabým odvarem Mornštajnové Slepé mapy nebo Hotýlku. Záměr asi byl dobrý, ale megalomanský na malém prostoru, takže kniha byla stručná a příliš povrchní se zbytečným množstvím postav. Ale na druhou stranu velmi čtivě a stravitelně nabízí přehled o dějinách první poloviny 20. století a faktografickým chybám navzdory bych si dovedla představit, že knihu doporučím svým deváťákům.
Příběh je vážně čtivý a poučný. Opět ukazuje na to, co svede davova hysterie a fanatismus. Láska k horám vás nakazí tutove.
Trochu jsem se ztrácel v postavách, kdo ke komu patří. Místy se mi děj zdál zbytečně zdlouhavý, období s odsunem ale zase bylo prosvištěno velice rychle.
Tahle knížka byla hodně zvláštní. Na jednu stranu je příběh vyprávěn velmi stroze, velice často bez nějaké výraznějšího děje - v podstatě jen popis událostí, což je dle mého v podobné literatuře dost netradiční. Na druhou stranu i přes tuto strohost se zde dozvídáme mnoho z toho, jak vypadal život různých skupin obyvatel v období ohraničeném světovými válkami.
Původně jsem čekala, že knížka bude celá jen o životě v Chaloupkách a okolí, a proto jsem si ji taky vybrala, protože dle mého názoru je to asi nejkrásnější údolí v mých milovaných Krušných horách. Nejsem ale zklamaná. Ačkoliv je styl vyprávění dost nezvyklý, zachycuje velmi krásně, jak vypadal život mezi válkami a nekouká na to vše černobíle, ale opravdu ukazuje různé úhly pohledu a nutí člověka se zamyslet nad některými dějinnými událostmi.
Musím přiznat, že poslední kapitoly mnou hodně pohnuly. Až mi na konci ukápla slza. A to se mi stalo zatím u minima knížek.
Moje druhé setkání s autorem (první bylo díky knize Sudetský dům) a mám obavu že poslední. Z obou knih mám stejné pocity, tj. čekání, kdy se NĚCO stane. Nebo alespoň něco, co nepředvídáte od samého začátku. I když je fakt, že informace, že Němci obsadili Československo 16. března, nebo že vylodění Spojenců v Normandii proběhlo v dubnu, jsem nečekala :)
Silná knížka. Líbilo se mi, že nestraní ani jednomu národu. Ocenila jsem, že je vše vysvětleno na pozadí historických událostí, protože ne všichni máme v dějepise stoprocentní jistotu. Jediné, co bych vytkla je, že je to místy podle šablony - každá rodina se svým záporákem. V jednu chvíli se začaly osudy rodin tak podobat, až pro mě při větším množství postav nastal zmatek. Naštěstí se to pak zase rozmotalo.
Drsné, ale překvapivě i dojemné. Hrdinům jsem fandila a prožívala s nimi všechno do posledního písmene, strhující kniha.
Pokládám si otázku, zda bych byla z knížky tak nadšená, kdybych před několika dny právě na místě bývalé vesnice Chaloupky nebyla. To místo ve mně zanechalo nepopsatelně silný dojem a díky tomuhle příběhu, jsem se tam mohla vrátit a ty pocity se ještě umocnily.
Poutavý příběh, který mi zase trochu otevřel oči, co se popisované doby týká.
Taky žiju v pohraničí, taky odsud museli odejít příbuzní a známí mých prarodičů.
Čím víc o té době čtu v kronikách i beletrii, tím víc vnímám, jak těžké to bylo a jak nespravedlivá řešení doba všem přinášela.
Kniha byla velmi zajímavá.
Kniha mi přišla o něco slabší než Sudetský dům. Myšleno co do zpracování. Víc než osudům jednotlivých postav, kterých je mimochodem obrovské množství, je kniha věnována popisu historických událostí nejen v daném kraji. Ale příběh je to silný, smutný a rozhodně stojí za přečtení.
Štítky knihy
venkovské romány Krušné hory, Krušnohoří Sudety historické romány český venkov zaniklé obce české romány
Autorovy další knížky
| 2022 |  Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
| 2021 |  Nebe nad Perninkem |
| 2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
| 2021 | Chaloupky |
| 2024 |  Sudetský dům III: 1959 - 1963 |
Kniha Chaloupky je v
| Právě čtených | 20x |
| Přečtených | 1 142x |
| Čtenářské výzvě | 303x |
| Doporučených | 47x |
| Knihotéce | 257x |
| Chystám se číst | 454x |
| Chci si koupit | 95x |
| dalších seznamech | 10x |
Na zacatku chvíli trvalo, nez jsem se zorientovala kdo je kdo.
Těžké osudy v těžké době.
Jedna hvězdička dolu, špatne skloňování vysloveně tahalo za oči ... "mužové" ...