Pán much
William Golding
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/3645/bmid_pan-much-IAp-3645.png
4
2843
451
Již klasický příběh chlapců z britské internátní školy, kteří se ocitnou na opuštěném ostrově. Hra na Robinsony se však brzy změní v boj všech proti všem, v němž je hlavní předností síla, autorita a schopnost šířit strach. Kniha se obrací ke stále aktuální otázce: Je civilizace v našem chování opravdu tak silně zakořeněna, jak si namlouváme? Nebo jsme stále jen příslušníky smečky?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2003 , MaťaOriginální název:
Lord of the Flies , 1954
více info...
Přidat komentář
Příběh se mi nelíbil - 2/3 knihy o ničem, resp. o nekončícím "hrocení vztahů": spory o vůdcovství a poradní sněmy a lastura. Poslední třetina náhle vygraduje - odpudivým a zároveň těžko uvěřitelným způsobem. Hodně mi tam chybělo rozvinutí příběhu jako takového: co se stalo s letadlem, se kterým chlapci havarovali, proč ho nevyužili na stavbu přístřešků, jak dlouho vlastně na tom ostrově byli, kolik jich bylo, jak mohli přežít prakticky jen na ovoci (a tu a tam pečené maso), jak si co vyráběli... apod. (chyběl mi tam zkrátka takový ten "duch robinsonky"). Zarážela mě i téměř úplná absence stesku po rodičích. I to, že ač tam dětí hodně, ale vše se točí jen kolem několika hl. postav - ostatní jsou v naprosté anonymitě. Ani jedna z postav mi navíc nebyla sympatická ... Kdyby to bylo rozsáhlejší, nedočtu. Závěrem: odmítám přijmout ústřední myšlenku knihy, že by děti dokázaly být tak nechutně a rafinovaně kruté.
Tentokrát to vezmu hezky stručně - z téhle "povinné školní četby" mám dodnes lehké trauma z pustých ostrovů a toho, jak dokážou působit na charakter člověka.
Minulej týden to bylo deset let, co jsem maturovala a vylosovala si v češtině to, co jsem si přála nejvíc, tedy Goldinga a jeho Pána much. Re-reading byl stejně intenzivní jako první čtení, stále řadím Pána much mezi díla, která se mi nesmazatelně vryla do paměti.
'Je civilizace v našem chování opravdu tak silně zakořeněna, jak si namlouváme? Nebo jsme stále jen příslušníky smečky?'
Golding ukazuje zlo, manipulaci, fanatismus a syrovost lidství na dětech, a celej ten příběh slušných britských hochů z dobré školy je plnej symboliky a taky je výborně realistickej, mrazí z něj. Zanechává spoustu emocí a podnětů ke dlouhé diskuzi. Přečíst!
za mne perfektní obraz toho, v jak málo z nás a jak tenká je ta slupička "lidskosti" a jak rychle se může ukázat, že ti "správní". jsou mávnutím proutku ti násilní vrazi, mají-li k tomu příležitost a nebojí-li se trestu.
(SPOILER) První půlka nic moc a přiznám se, že jsem to chtěl vzdát. Zato ta druhá, to je jinej nářez. A Čuňasova smrt, to bylo opravdu skvěle napsané, děsivé, kruté a ne nereálné. Na prvotinu dost dobrý počin.
Do první poloviny docela nuda, pak se to začíná rozjíždět, i když mi přišlo, že v některých situacích se ty děti chovaly prostě.. až moc zle. A to nejen ke konci, ale i ze začátku. Pak se ale člověk zamyslí, zavzpomíná a zjistí, že to zase taková fikce není..
Pán much - ukazovat zlo, zlo, které manipuluje s davem, ukazovat to na dětech . . .
Nemohu si pomoci, ale mně se to nelíbilo. Děti dokážou být kruté, ale co je moc, to je moc. Je to kniha, tak snad až se z toho příběhu trochu oklepu, budu to brát jako dobrou četbu, která do poloviny románu nenaznačovala žádné veliké drama. Druhá polovina mě srazila na kolena.
Knížka mě zaujala svým originálním tématem. Celou dobu jsem přemýšlela a říkala si: „Co by asi udělali dospělí?“ nebo „Tohle by dospělí neudělali“. Ale bylo by to tak? Ukázka charakterů, které se najdou v drtivé většině skupin, byly přesně ukázkou typických lidských povah. Bylo hodně deprimující číst, jak se snadno začali nudit, a když je něco nebavilo, tak to prostě nedělali, i když na tom závisel jejich život. Perspektiva dětského myšlení byla moc hezky vystižena. Trošku mě mrzí, že o Pánovi Much nebylo napsané více. Je zde spíše vyjádřena jeho symbolika, ale i tak bych uvítala více přímé interakce jako měl Simon.
Kniha pro mě byla asi do poloviny poměrně zdlouhavá, až nezáživná. Rozhodně jsem do ní šel s očekáváním něčeho trochu jiného. Autorovy detailní poetické popisy všeho na ostrově jsou sice krásné, ale po čase už mě začaly unavovat. Nicméně posléze se příběh konečně začíná rozjíždět, zlověstná a temná atmosféra se stupňuje a zbytek knihy jsem přečetl jedním dechem. Poslední kapitoly, kde se dostane k moci opravdové zlo, onen Pán much, číhající v každém z nás, jsou mrazivé. Hodně se mi líbil skvělý závěr, který jsem vůbec nečekal. Poselství knihy je jasné a zanechá ve vás velmi silné emoce. Co mě úplně neuspokojilo, byly postavy, které, byť prošly velkým vývojem, mohly mít o něco lépe propracované charaktery a chovat se uvěřitelněji. Knihu jako celek ale rozhodně hodnotím kladně.
Napínavé čtení o skupině chlapců z anglické internátní školy, kteří ztroskotají na malém ostrově. Zde se pak rozvíjí příběh, který začal téměř robinsovsky, ale časem se změní život některých chlapců na život na přežití, kdy vítězí nejsilnější "lovec" pocitem absolutní moci.
Sním či bdím ? Je to sen.Totéž ráno,tentýž den,ale ted už jsme jinde,je to jiná vesnice...
Ten ostrov zdá se zřejmě neobydlený.Ta cestovka nám docela jistě lhala.Prý ideální dovolená all inclusive pro celou rodinu.Máte rádi hojnost a bohatě prostřené stoly.Výhodně a hlavně levně.
Na pláž je to padesát metrů od posledního kokosáku.Má to jeden háček,jsou tu jen samé děti.Ztroskotali ? Havarovali ? Sestřelili je snad. Jsme ve válečném stavu ? Je to snad ba co dokonce blízká budoucnost ?
Jídla dostatek.Exotické plody,občas nějakej divočák.S tím opýkáním je to teda problém.Nejen že se nedá jen tak škrtnout.Když nemáte navíc sebou sirky,ale navíc se o něj nechce nikdo starat.To je tak,když jste nechodili do Pionýra.
Konečně hoří.Jeden z největších vynálezu lidstva.Tak jako v době neandrtálců ohen je samozřejmě problém a nejenom ten.Život je boj a kokosy nebudou stačit.Kdo ho má vítězí a vládne.
Ty máš svaly,já mám čáry !
Podivuhodná utopie.Dětské tlupy se dělí na různé frakce.Boj a nebo se boj ! Demokracie je věčnááááá.Ale mušli mám já.Takže se jednomyslně do toho pustíme, at už ta dovča stojí za to.
At už je to možné a nebo ne,zde o myšlénku jde.
Golding na první dobrou.O všem možném vypráví.Neuspává jen tiše tiká.Hlavně je to o tom,máme to v sobě.Jde jen o to,kdy to vybublá na povrch.
Ale jinak se tu máme všici náramně rádi.
Synáčku ! No co ještě ? Bud opatrný.Dobrá.A nezapomen na mě.Dobrá.
Vždycky pomáhej slabším.Dobrá.A starším ustupuj ! Dobrá.
Na prvotinu naprosto vynikající. Ze začátku trochu nudné, ale to se asi jen buduje scéna a od půlky to je nářez. Děsivý.
Perfektne vygradovaný príbeh, ktorý začína vcelku nevinne, no postupne sa zvrháva a slučka okolo celého ostrova sa sťahuje. Od začiatku je jasné, že to nemôže dopadnúť dobre, bráni tomu stádovitosť, chuť po moci, nevôľa spolupracovať, nekomunikácia.. Občas to je pomerne čiernobiele, ale tu mi to tak nevadí. Vyústenie a záverečná pointa sú silné, situácia sa môže obrátiť o 360 stupňov a môže nastať happyend, ale škody sú už napáchané a žiť so sebou treba ďalej. Otázka je, ako a či sa človek aj ľudstvo dokáže poučiť. Kolektívna a často aj osobná história skôr ukazuje opak.
Keď som to čítal pred 15 rokmi, dostalo ma to oveľa viac. Napriek tomu velmi kvalitné dielo.
Jsem zklamaný, protože jsem čekal něco více. Kniha je hodně vyzdvihovaná, a tak jsem měl zřejmě jiná očekávání. Děj se mi sice líbil, protože je děsivé si číst o partě dětí, které si hrají na slušnou společnost, jenž se zvrhne. Bohužel psychologie postav mě nepřesvědčila k lepšímu ohodnocení.
Trochu nereálné chování dětí. S trochou faktů by byla kniha zajímavější a poutavější.
Určitě zajímavý nápad a pěkné zpracování. Kniha byla o zamyšlení se nad společností a zlem, které číhá v každém z nás.
Světový věhlas této knihy mě přiměl k přečtení. Ale spíš mě zklamala. Takové povídání o dětech na opuštěném ostrově - ve stylu Robinsona Crusoea. Chování (a celková psychologie) dětí mi jaksi nesedla a chyběly mi postavy něžného pohlaví. Popis prostředí se mi nelíbil, je takový krkolomný (což tedy může být chyba překladu). Čekal jsem, že nezodpovězené otázky okolo "ztroskotání" jsou záměrné, či nepodstatné. Příběh nepůsobí reálným dojmem. Tedy jsem byl připraven na nějakou hlubší myšlenku. A ono úplně ne. Ano, poukázání na fakt, jak se dokáže šířit strach a co všechno dokáže, to je přínosné. I vyjádření toho, že ve světě bez civilizace v lidské podstatě stejně vede násilí. Ale v konečném součtu jsem se do knížky spíš nutil. To pro mě není znak dobré knihy.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno trosečníci anglická literatura napětí psychologické romány dětský hrdina rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
| 2003 |  Pán much |
| 2010 |  Věž |
| 1996 | Dědicové |
| 2005 | Ztroskotání Christophera Martina |
| 1997 | Dvojí jazyk |
Kniha Pán much je v
| Právě čtených | 45x |
| Přečtených | 4 225x |
| Čtenářské výzvě | 835x |
| Doporučených | 279x |
| Knihotéce | 703x |
| Chystám se číst | 1 315x |
| Chci si koupit | 244x |
| dalších seznamech | 46x |
[SPOILER] Nejvíc mi neseděla Ralphova neutuchající víra v lidský rozum. Lidé žádný rozum nemají.