Cesty knížecí

Cesty knížecí https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363960/mid_cesty-knizeci-RxB-363960.jpg 4 22 5

Historický román zpracovává námět z dávné slovanské minulosti v 9. století, z pohnutých dob Svatoplukovy vlády a pádu Velké Moravy. Na základě převážně archeologických pramenů vytvořil autor mohutnou fresku o vládcích Velkomoravské říše a jejich zápasu o samostatný slovanský stát, obraz rozpadu prvobytně pospolné společnosti a počátky feudalismu. Ústřední postavou je Svatopluk, pojatý jako věrojatný, složitý lidský typ a zároveň i jako monumentální typ vládce, bojovníka i politika.... celý text

Přidat komentář

Bakana
24.06.2022 4 z 5

Jednu hvězdu přidávám za to, že jde o historický román a autor si přece jen musel něco nastudovat. Ale jinak to bylo napsané tak nějak… introvertně nebo co je to správné slovo. Kdyby knížka byla víc zaměřená na historický děj, byla bych spokojenější.

braunerova
25.11.2020 5 z 5

Příběh o nezřízené touze po moci za cenu dvojnásobné zrady. Svatopluk byl sice křesťanem, jeho srdce se však nová víra nedotkla. Přesto v našich dějinách navždy zůstane zapsán jako vládce, který osud Moravy a Čech spojil na dalších 1000 let se západní Evropou. Autor se drží historických pramenů.


renefer
04.12.2019 5 z 5

Styl psaní spisovatele je zvláštní, ale mně úplně vyhovuje, navíc historický román z Velké Moravy, škoda že jich z této doby nenapsal víc.

jindrich7442
01.10.2019 5 z 5

Kniha mě naprosto uchvátila. Z počátku jsem měl problém si "novému" slohu přivyknout, ale po prvních stránkách jsem doslova hltal stránku po stránce. Během psaní komentáře jsem několikrát své hodnocení smazal, protože se mi jakákoliv chvála příběhu zdá příliš kýčovitá. A Takovou si dle mého kniha ani autor nezaslouží. Již mám vyhlídnuté další autorovi knihy a těším se až se do autorova vypravování ponořím jako nyní.

Finn123
11.12.2016 5 z 5

Podařený historický román. Nemám sice rád smutné konce, ale děj mne velmi zaujal. Kniha je taková sága o rozkvětu a pádu Velkomoravské říše a čte se tak říkajíc "jedním dechem"!
Výborné jsou krátké mezikapitolky Vzpomínka na čas. Zvláště ta na straně 255 a 256 mne velmi pobavila, takže jsem se k ní několikrát vrátil, i když je dost drsná.