Červi v hlavě

Červi v hlavě https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/505568/bmid_cervi-v-hlave-LGS-505568.png 4 54 54

Spřízněnou duši můžete potkat kdekoli. Autoři této sbírky se setkali na kurzu tvůrčího psaní, kde se jim začalo říkat „horor tým“. Jestli milujete hřbitovy, přízraky, vetřelce, psychopaty, příšerná tajemství a čas od času vás děsí i vlastní děti, držíte v ruce knihu přesně pro vás. Červy do hlavy vám nasadí Karin Novotná, Kristýna Lyach, Jarka Pelikánová a Jiří Koreš - každý z nich třemi svými povídkami. O zbytek se postará svými ilustracemi Jiří Dvorský. Tak čtěte, protože nikdy nevíte… Hele, co se to té paní před vámi hemží ve vlasech?... celý text

Přidat komentář

milanříský
29.01.2023 4 z 5

Temné příběhy ve sbírce Červi v hlavě jsou plné tajemství, duchů, přízraků, vnitřních pocitů i rodinných vztahů - ingrediencí tolik klasických pro horor. Čtveřice autorů, která se setkala na kurzech tvůrčího psaní, tady nevynalézá kolo, ale píše fakt dobré žánrové kousky.

Antologie sice často nevyhledávám, o to radši jsem, když povídky jsou dobře vypointované, což tady většina je. Dámy prominou, největší souznění jsem měl s kousky od Jiřího Koreše (především Návštěva a Statek), dost mě bavila povídka Nekoukej ven od Karin Novotné, mrazivý byl Dům na konci vesnice od Jarky Pelikánové a depresivní Ta druhá od Kristýny Lyach. Zbytek nezaostává, byť jako to bývá zvykem, něco vám prostě sedne víc, něco míň.

Dvanáctka kratičkých textů je ale dobrá ukázka mladých autorů, od nichž si jistojistě do budoucna něco dalšího rád přečtu. Povídkový formát jim sedí a stejně tak oceňuji pestrost, kterou se prezentují. A vše dotváří vynikající ilustrace Jiřího Dvorského. Před spaním fakt doporučuji!

MajklN.
22.01.2023 5 z 5

Povídková kniha od čtyř českých autorů plná hororu. Vážně jsem se místy bál, a proto dávám 5 hvězd. Každý autor zde má tři povídky a každý čtenář si oblíbí tu svojí. Povídky vás pohltí a donutí vás napětím si kousat nehty či spodní ret od začátku až do konce, vyděsí vás pak každý běžný zvuk ve vašem okolí. :) Osobně si myslím, že minimálně jedna povídka u každého autora by snesla vícero stránek aby se proměnila v novelu! Doporučuji určitě všem kdo rád čte hororové povídky a rád podporuje české autory.


Petruš
21.01.2023 4 z 5

Povídky jsou to hororové a to já jaksi můžu. Že se potom často bojím a jsem "lehce" paranoidní už je věc druhá.
U každé povídky mi chvilinku trvalo, než jsem se prokousala prvními řádky, ale pak se to čte samo. U všech povídek jsem si říkala, že by to mohl být i fajn samostatný příběh na knihu. A každá je super, nedokázala bych vybrat, která je nejlepší nebo nejhorší, protože každá má něco do sebe. A jestli některá měla dobrý konec? To vám říkat nebudu.
Kdo si rád přečte něco děsivého, nebo i něco nechutného, tak tuto knížku doporučuji. Nudit se čtenář určitě nebude. Já jsem si čtení užila.

Pitbullka
12.01.2023 4 z 5

Povídky mám ráda a tyhle byly různorodé, některé více duchařské, jinde zase spíš hororové, některé nechaly více prostor vaší fantazii. Autoři byli velice dobře zvoleni a mají potenciál, jejich povídky byly opravdu skvělé!

Boboking
05.01.2023 4 z 5

Čtveřice tzv. "horor týmu" překvapila. Povídky já rád a tady o žádné z těch dvanácti se nedá říci, že by se nepovedla. Ano, většinou byly předvídatelné, ale závěrečné dílka dokázala překvapit. Číst to po večerech někde na chatě na horách... Přečteno v rámci ČV 23.

želva59
03.01.2023 5 z 5

Nutno říct, že nejsem fanoušek povídek, protože mě to na tak krátkém úseku málokdy dostatečně vtáhne do děje, abych si to zvládla užít. To ovšem není červí případ. Do poslední povídky vás to velmi rychle pohltí a na konci vyplivne o pár nočních můr těžší.

Budete se bát. A přibudou vám nové noční můry...Vážně, neříkejte, že jsem vás nevarovala. Ale jděte do toho. :)

Madla81
26.12.2022 5 z 5

U hororového žánru je prubířským kamenem povídka. Na krátkém prostoru je totiž sakra těžké vytvořit životnou postavu, s níž čtenář naváže niterný (ať už pozitivní či negativní) vztah, budovat napětí a vymyslet neotřelou a originální pointu.
Čtveřici těchto autorů se to ve dvanácti povídkách povedlo bravurně. Každý z nich má ve sbírce tři povídky a každá je velice osobitá. A některé z hlavy jen tak nevyženu.
Ať už se jedná o pochmurný příběh s až naturalisticky popsaným domácím násilím, za kterým se však skrývá něco úplně jiného, daleko horšího, nebo o zodpovězní věčné otázky, kde spisovatelé berou inspiraci, tato útlá sbírka nenechá čtenáře na pochybách, že o Jarce Pelikánové (naprosto famózní závěrečná pvoídka Výzkumná činnost, z níž jsem měla po dočtení noční můry), Jiřím Korešovi (po jeho povídce Prosím, potichoučku snad už nikdy nepocestuji autobusem), Karin Novotné a jejím Našeptávači a Kristýně Lyach (miluju magický realismus a její povídka Ta druhá je magickým realismem ve své nejkrystaličtější podobě) ještě hodně uslyšíme. Ačkoliv některé příběhy z hlavy jen tak nevyženu, o žádné z dvanácti povídek se nedá říct, že by byla průměrná či podprůměrná. Milovníci krve a tělních výměšků se tu tolik nenamlsají (i když některé popisy jsou velice výživné), ale ti, kteří vyhledávají hutnou atmosféru plnou strachu, který zalézá za nehty, ti budou spokojeni.
Jen víc takových antologií, prosím!