Čas vlčích máků
Corina Bomann
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/381320/bmid_cas-vlcich-maku-TNV-381320.jpg
4
274
79
Nicole svého otce nikdy nepoznala. Její matka Marianne o něm nemluvila a minulost halila mlčením. Nicole vždycky toužila po sourozencích, po velké rodině, vyrůstala však jako jedináček. O to větší má radost, když téměř ve čtyřiceti letech zjistí, že je těhotná – ačkoli otec dítěte ji opustil. Pak se ale dozví, že dítě nejspíš nepřijde na svět zdravé, protože má dědičnou srdeční vadu. Vyděšená Nicole se vydá za svou matkou, aby se od ní konečně dověděla, kdo byl její otec. Marianne jí po mnoha letech mlčení začne vyprávět o svém dospívání v poválečné době, o své lásce k francouzštině a pozůstatcích staré nenávisti mezi Němci a Francouzi, kterou měla na svědomí válka. A také o jedné dodnes bolestné ztrátě…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
Das Mohnblütenjahr , 2016
více info...
Přidat komentář
Uchováváním tajemství se mohou jeho nositelé připravit o mnoho let štěstí.
Příběh romantický, nenáročný a předvídatelný. Trochu lepší červená knihovna, jako ty vlčí máky na obálce. Přesto nese i krásnou myšlenku. Na špatné věci ( v tomto případě nepřátelství dvou národů způsobené druhou světovou válkou ) se nemá zapomínat, přesto je osvobozující odpustit a posunout se dál.
Kniha se mi četla dobře. Hlavní hrdinka Nicole se dozvídá, že její nenarozené dítě pravděpodobně trpí srdeční vadou... Je možné, že srdeční vadu zdědilo po Nicole otci... Toho Nicol nikdy nepoznala a vůbec o něm nic neví... "Díky" této zdravotní situaci se Nicole o svém otci dozvídá... Co vše jí matka celá léta tajila?
Moc se mi líbilo střídání současnosti a minulosti. Minulost byla vyprávěna vzpomínky matky Nicol... Knihu doporučuji :-)
Nie, nie je to kniha, ktorú by som prečítala jedným dychom, ako je hodnotená v komentároch nižšie. Nepáčila sa mi. Drobnosti, ako napríklad keď David prišiel za Nicole, že sa ide dať sterilizovať, ma vytáčali. Prečo jej to oznamuje? Čo tým chce dosiahnuť? Veď nech ide. Chabé vysvetlenie na záver a jeho sladký návrat do hry sa mi zdal až príliš rýchly a jednoduchý. A žili šťastne až kým nepomreli.
Krásný příběh, který se čte jedním dechem. A romantičkám, ke kterým patřím, doporučuji.
V tomto příběhu se obě dějové linky odehrávají v jen malém časovém odestupu. Pohled na dobu poválečnou byl velmi zajímavý.
Stejně jako ostatní romány Coriny Bomannové mě i tento velmi bavil.
Nicole je těhotná, její přítel David ji opustil, protože děti v žádném případě nechce a navíc se dozvídá, že dítě má pravděpodobně srdeční vadu. Uchýlí se proto na vinici do náruče své matky, která ji také vychovávala sama. Nicole svého otce nikdy nepoznala a matka o něm nikdy nechtěla mluvit, ale teď nastává čas vydat se do vzpomínek, aby zjistila, jestli srdeční vada jejího miminka je dědičná po jejím otci.
Moc se mi líbilo Mariannino vzpomínání na její výměnný učitelský pobyt ve Francii. A dost i překvapilo vylíčení situace, jak ještě i třicet let po skončení války na mnoha místech stále vládla nenávist mezi Němci a Francouzi, která se přenášela z rodičů i na děti, které vlastně už válku ani nezažily, ale měly pykat za chyby otců.
A vlastně až do konce jsem byla napjatá, jestli Nicole odpustí Davidovi :) Takže prima počtení a brzy se poohlédnu po nějaké další romantice od C. Bomann.
Nenáročné čtení vybrané pro výzvu... I takové knihy jsou potřeba, ale jdou napsat lépe. Mám na mysli "technickou" stránku - vadilo mi věčné omílání jednoho a téhož v části z přítomnosti, hodně jsem přeskakovala a Nicole mi moc sympatická nebyla.
Příběh matky a dcery, které se prostřednictvím vzpomínek vracejí do minulosti a díky tomu prohlubují svůj vztah.
Je to poutavé vyprávění o těžké poválečné době, o vztahu dvou národů, které si ještě nedokázaly odpustit a o lekcích, které nám život může uštědřit.
Pěkná oddechovka, musím ale sebrat pár hvězd za bohužel zcela nevyužitý potenciál postavy Kiliána a za ten až příliš nerealistický happy end, ale co bych chtěla od červené knihovny :-)
Nádherná kniha, do které jsem se ponořila hned od první stránky a líbila se mi až do konce. Často jsem i dech zatajovala, jak jsem se toužila dozvědět, jak bude příběh pokračovat dál. Marianne i Nicole mi byly obě moc sympatické a jejich osudy zaujmou hlavně čtenářky - tím jsem si jistá ;-). No a také postupné rozkrývání minulosti mne neskutečně bavilo, popisované příhody byly poutavé a zajímavé byly kromě toho i německo-francouzské vztahy třicet let po válce. A že kniha skončila hezkým happyendem? Za to mám autorku ráda snad ještě víc, protože já takové dobré konce miluji ;-). Kniha mne pohladila na duši a určitě autorce zachovám věrnost a časem si od ní zase něco dalšího přečtu.
Knížka mi dala na začátku trochu zabrat, nez jsem se začetla. Ale stalo to za to. Byl to zajímavý a popletený příběh. Škoda, že spolu lidé víc nemluví. Pak to má takové zbytečně bolavé následky.
Tahle kniha se mi absolutne netrefila do vkusu. Cervena knihovna s nesympatickou hlavni hrdinkou. Opakujici se fraze. Ani jsem nedocetla.
Moje oblíbená spisovatelka, takže jsem věděla, co mám čekat. Nezastavam názor, ze se jedna o cervenou knihovnu. Ano příběh nepostrádá romantiku, ale jako vsechny jeji ostatni knihy, se dotyka vážných témat. Je na každém z nás , jak moc o nich přemýšlíme. Za mne krásné a zaroven i poučné čtení. Úplně jsem si dovedla tu nenavist francouzů k německé učitelce představit.
Již podle názvu, který sice zní nesmírně poeticky, se dá očekávat, že Čas vlčích máků bude protkaný tou nejsladší romantikou, jakou kdy lidská duše dokázala strávit, ostatně i ta záplava červené na obalu tomu přímo nasvědčuje. Přesto jsem knize dala šanci, a i když se mé předtuchy naplnily, bylo příjemné si na moment odpočinout u ryze oddechové četby, která nevyžaduje nijak zvláštní zapojení mozkových buněk.
Postavy nebyly zpracovány příliš do hloubky, jejich charaktery byly vesměs až černobíle idealistické, láska až za hrob zde figurovala jako nejkrásnější ideál a jediný smysl života. Ani linka poválečné nesnášenlivosti mezi Němci a Francouzy zdaleka nedostála svého potenciálu, autorka se jí jen tak letmo dotkla na povrchu a rozhodla se, že pomocí ní vytvoří hlavní hrdince spoustu situací, při nichž bude moct prokázat čistotu a naivitu své mladistvé duše. Při takovém tématu, okolo nějž se tvoří spousta polemik a kontroverzí, bych čekala hlubší záběr a detailnější zpracování, ale místo toho ho autorka použila jen pro okořenění vší té romantiky.
Abych však jen nekritizovala (přece jen jsem knihu ohodnotila jako průměrnou a výše zmíněné poznámky se hlásí spíše k odpadu), musím ocenit i několik světlých míst. Jakožto milovnici všeho francouzského se mi velmi líbilo prostředí francouzského venkova, malebných kamenných domků obklopených kvetoucí zahradou a makovými poli, která symbolizují mír, smíření, odpuštění, ale i válečné krveprolití, a která vytvářela idylický obraz poklidně plynoucího života v pohraničním městečku. Zaujala mě i linka z minulosti, zasazená právě do této malebné krajiny.
Soudě podle myšlenkových pochodů hlavní hrdinka neoplývala příliš velkou inteligencí a zřejmě do ní autorka trochu promítla svou lásku ke Kevinu Costnerovi, ale možná je chyba na mé straně a už mám příliš velké nároky...
Takže pokud se chcete na chvíli poddat opojnému nepřemýšlení a nevadí vám romantika v barvě vlčích máků, je tohle přesně knížka pro vás!
I přesto, že takové romantiky nejsou můj žánr, tak knihu doporučuji. Chvíli mi trvalo než jsem se rozečetla, ale pak už jsem se zase neodtrhla.. A tak má vypadat výborná kniha.. :-)
Moje třetí knížka od autorky a opět vynikající. Opět se prolínají dvě dějové linie, jak je zvykem u autorky, ale tentokrát je minulost hodně blízká. A kromě krásného romantického příběhu odehrávajícího se v Německu a ve Francii se řeší otázka odpuštění. Odpuštění člověk člověku, ale i národ národu....
Štítky knihy
pro ženy romantika poválečná doba vrozené nemoci matky a dcery romány prolínání minulosti a současnosti nemanželské děti matky samoživitelky, svobodné matky
Autorovy další knížky
| 2014 |  Motýlí ostrov |
| 2015 | Zahrada v měsíčním svitu |
| 2018 | Čas vlčích máků |
| 2017 | Vůně jasmínu |
| 2020 | Agnetino dědictví |
Kniha Čas vlčích máků je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 387x |
| Čtenářské výzvě | 72x |
| Doporučených | 17x |
| Knihotéce | 231x |
| Chystám se číst | 190x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 5x |
Minulost nás dostane i tehdy kdy bychom to vůbec nečekali.Mlada Nicole je těhotná. Už dávno chtěla dítě a když se jí podaří otěhotnět ultrazvuk odhalí u plodu srdečnou vadu. Je podezření, že dědičnou nemoc měl její už mrtvý otec. Ale to by se Nicole musela dozvědět od matky celou pravdu. Retrospektivní román o historii, Francii a bojů za druhé světové války, současném životě, strachu o dítě, ale hlavně o minulosti . Doporučuji všem, nádherný příběh ️️