Býčí skála: Jeskyně a člověk - příroda a kultura
kolektiv autorů
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/527616/bmid_jeskyne-a-clovek-priroda-a-kultura-656de793ed6c1.jpg
4
1
1
Kniha Býčí skála: Jeskyně a člověk příroda a kultura je výsledkem vědeckého poznání týmu odborníků, kteří dlouhodobě provádějí výzkum v této jeskyni ve střední části Moravském krasu. V knize najdeme pasáže o jeskyni, geologii, dějiny speleologie, prehistorický a historický vývoj, historii mapování, paleontologii, zoologii, ad.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
paleontologie jeskyně Moravský kras jeskyňářství, speleologie příroda živá
Autorovy další knížky
Kniha Býčí skála: Jeskyně a člověk - příroda a kultura je v
| Přečtených | 1x |
Brožura, která je nabitá informacemi nejen o Býčí skále, ale i o související jeskyni Barové. Kromě základních informací (např. geologie, historie využití Býčí skály lidmi), mě nejvíc zaujala část týkající se speleologie. A to nejen díky přehledu jednotlivých objevů, ale i výzkumných technik, které se tu využívaly a využívají. Snad v žádné jiné jeskyni není tento výčet tak pestrý, navíc některé postupy tu byly vyzkoušeny vůbec poprvé.
Od roku 1997 tu začala být používána hydrotěžba – zásadní metoda, pomocí které zde jeskyňáři uvolnili stovky metrů zasedimentovaných prostor. Krásně tu jsou popsány první experimenty s hydrotěžbou až po její masivní použití. Býčí skála byla zřejmě i první jeskyní na světě, kde kolem roku 1913 zkoušeli němečtí jeskyňáři potápění pomocí skafandru. První české pokusy s potápěčským přístrojem tu proběhly až v padesátých letech, ale postupně přispěly k dalším objevům proti proudu Jedovnického potoka (např. postup v Proplavané skále), nebo i směrem k jeskyni Barové. Neuvěřitelný je příběh Aleše Pekárka o prvoprostupu od vchodu Býčí skály až k Rudickému propadání v roce 1991. Z popisu jeho výbavy i celého průběhu mrazí, až se člověk diví, že to vůbec přežil. Jsou tu zaznamenány i horolezecké postupy v horních patrech a přehled nejdůležitějších objevů. Pro mě osobně nejlepší část se týká klasického kopání. Nikde jinde jsem nečetl tak přesné shrnutí, proč tuhle činnost, která je pro plno lidí nepochopitelná, děláme.
Po této jeskyňářské kapitole následuje shrnutí paleontologických objevů a výčet živočichů, kteří tu podzemní prostory obývají v současnosti. Vše doplňuje několikastránková aktuální mapa Býčí skály i jeskyně Barové včetně části Rudického propadání.
Jako přehled těch nejdůležitějších informací je brožura víc než dostatečná. Zamrzí snad jen nezvládnutá korektura. Na závěr ocituji Jiřího Svozila: Speleologie je duševní choroba, která se nedá léčit. Pokud je člověk opravdu speleologem, je toto postižení trvalé. Účelem speleologa je v jeskyni dřít. Za veškerý pokrok na světě může 0,1 % lidí. Speleolog s velkým S paří mezi ně.