Bílá nemoc
Karel Čapek
Diktátor (“Maršál”), který chce zahájit válku (dobová paralela na Adolfa Hitlera). V téže době se objevuje nakažlivá neznámá nemoc, která zabijí lidi. Mírumilovný lékař (dr. Galén) nachází lék. Bohaté lidi ale vyléčit nechce, pokud nejsou ochotni brojit proti válce. Maršálovým přítelem je také majitel zbrojovky baron Krüg, který také bílou nemocí onemocní. Dr. Galén, který zažil válku, jej odmítne léčit (dá továrníkovi ultimátum – nechce jej léčit dokud nepřestane vyrábět zbraně), proto je předvolán maršálem, přesto odmítá maršálova přítele léčit, pokud bude maršál pokračovat ve zbrojení. Baron Krüg se posléze sám zastřelí. Poté, co později maršál promlouvá k davu, si na prsou najde bílou skvrnu. Nakonec je ochoten vzdát se plánů na válku a ovládnutí světa, pokud jej dr. Galén vyléčí. Dr. Galén jde tedy pro léky a cestou zpět prochází skrz zfanatizovaný dav, kterým je ubit). Zfanatizovaný člověk z davu vysype obsah doktorova kufříku a nalézá ampulky s lékem, které rozšlape, doktor Galén sám zahyne ušlapán davem.... celý text
Přidat komentář
Čapek s emi čte velmi dobře. Bílá nemoc a R.U.R. pro mě nejlepší knihy. Velmi doporučuji
Hra je to velice naivní, ale byla především reakcí na sílící nacismus před druhou světovou válkou.
Můj první Čapek a musím uznat, že až na částečnou naivitu se mi Bílá nemoc moc líbila. Ono u čtení Bílé nemoci je nejsmutnější to, v co Karel Čapek doufal a jak to doopravdy dopadlo.
Mistrovský kousek.
Až mi skoro přijde, že jakákoliv analýza nemá smysl.
Galén je hrdina. A basta!
O díle jsem slyšela hodně, ale o čem to přesně je, jsem nevěděla. To jsem se dozvěděla až při čtení.
Abych pravdu řekla, tak je to zatím nejlepší divadelní hra, co jsem četla od Karla Čapka.
Opravdu jsem text hltala a čekala jsem na to, jak to vlastně dopadne.
Konec byl opravdu dechberoucí!
Četla jsem hlavně jako přípravu k maturitě, ale řekla bych, že se k dílu ještě někdy vrátím a rozhodně ne proto, že bych musela, ale proto, že budu chtít.
Ačkoli jsem věděla jak to dopadne (fakt díky pančelko!), stejně jsem po přečtení málem vzteky házela knihu do kouta :D
Dostala jsem se k ní díky povinné četbě. Přečetla jsem jí během jednoho dne ve škole. Vážně skvělá knížka. Ten konec je ale k naštvání.
Je to jedna z mála brožovaných (A ROZŘEZANÝCH) knih v mé knihovně a to do jisté míry mluví za vše.
Tohle jsem dočetla dnes ve škole a naprosto ohromeně jsem při čtení poslední stránky vykřikla tak hlasitě, že jsem se rázem stala středem pozornosti. Co dodat - závěr mě naprosto odzbrojil. Šlo o úžasnou a zajímavou hru, plnou myšlenek, do které se mi původně vůbec nechtělo a v závěru jsem se nemohla odtrhnout.
Nechci se opakovat, ale je to výborná kniha. Nejvíce mě odzbrojil závěr.. Vřele dopořučuji..
Štítky knihy
zfilmováno divadelní hry rozhlasové zpracování pandemie dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Dost dlouho se mi dařilo Karla Čapka ignorovat, přečtením Bílé nemoci se to však změnilo. Kniha je skvělá, o tom bez debat, a závěr? Po chvíli mlčení z ohromení jsem se pořádně navztekala. :)