Bílá nemoc
Karel Čapek
Drama o třech aktech ve 14 obrazech. Čapkova hra napsaná v předvečer 2. svět. války. Na příběhu dvou hlavních protagonistů - doktora Galéna a maršála - ukazuje na nesmyslnost války v životě národů.
Přidat komentář
Zatím nejlepší Čapek. Oceňuji jeho smysl pro megalomanství, kdy stejně jako u mloků a R.U.R., příběh zahrnuje celej svět a jeho možnou zkázu bílou nemocí a válkou. Bohužel mezi bílou nemocí a válkou není nebo, a tim pádem si to Čapek zase Mirko-Dušínovsky šněruje tam, kam by to čekal i slepej.
Tentokrát se nekoná happy end, když už to vypadá, že jo, tak to Čapek utne. Jako Řecko naše tažení na Euru 2004. 8/10, protože je to přeci jen zbytečně černobílý.
Nejsem zvyklá číst divadelní hry, takže zvyknou si na tento styl pro mě bylo trošičku náročnější. Čapek krásně vystihl pomíjivost všeho a dokonale vepsal hlavní poselství mezi řádky
Co je silnější - strach ze smrti nebo touha po moci?
Čapek se v geniálně vymyšleném příběhu zamýšlí na
d lidskými hodnotami a preferencemi.
Už už jsem si myslel, že to bude Happy end, ale to by Čepek nikdy neudělala, protože ví, že by dílo takového rázu zásadně ztratilo hodnotu poslání. Doporučuji - 100%
Zvláštní, jak jsem se tomu dlouho vyhýbala a po přečtení jsem se nestačila divit, jak nádherně to bylo napsané. A nadčasové! Až to nebudu mít v paměti, přečtu si to znovu.
Jen jedno slovo: naivní. Toto slovo perfektně popisuje celou knihu. Něco to do sebe má, ale ta naivita to zabila. Úplně.
Film zbožňuji a až po přečtení knihy na mě plně dopadla genialita Hugo Haase jako doktora Galéna a Zdeňka Štěpánka jako Maršála. Kniha totiž vyznívá ve srovnání s filmem trochu plytce a naivně, ovšem právě herecké mistrovství obou zmíněných dodává textu na působivosti a naléhavosti. I přesto všechno je třeba ocenit Čapkovu předvídavost i osobní odvahu, která ho v době sílícího fašistického nebezpečí a řinčení zbraněmi vedla k napsání silně protiválečného a protinacionalistického textu.
Silné...hrozně moc hrůzu nahánějící, často se nelze ubránit znechucení z lidské přízemnosti nebo strachu z fanatické víry v ideály. A největší paradox hry, tedy Galénova smrt, už po tolika psychických otřesech vyvolá už jen smutný úsměv.
Mám ideu. Ta idea je taková, že chci v životě něco dokázat. Zapsat se lidstvu do paměti, do tak vzdálené, budoucnosti, že si to ani sám nedovedu představit. Bohužel jsem méněcenné hovado, které zatím nic v životě nedokázalo. Pak se ale naskytla příležitost. Objevila se krize, lidé nadávají na kdeco, převážně pak pracující třída a chudší část obyvatelstva, kterých je většina. Začnu šířit názory o síle národa, která se dá dokázat pouze násilím a šířením nenávisti vůči jinak smýšlejícím jedincům. Lid zvládnu zfanatizovat lehce, jelikož stačí mluvit o věcech, které chtějí slyšet, a nabídnout jim lehké řešení, kterého dosáhnou lehce a ještě na tom budou dobře. Oni poslechnou. Stačí to jenom dobře předat. Slova mají moc, a já ji budu mít také. Každý se bude třást nad mou neskonalou velikostí a hřát se ve světle mé skvělosti. Budou oslavovat mnou vymyšlené kroky, k lepšímu životu a budou mě za to milovat. Já se stanu jejich vůdcem, který je povede, za velkými činy. Stanu se neporazitelným. Budu nejskvělejší a nejmilovanější osobou na světě. Lidé mne budou zbožňovat a já se stanu nesmrtelným hrdinou. Krása.
Maličká knížečka s úžasným posláním, se kterým se plně ztotožňuju. Hloupost a vlastní ideály stavit nad blaho ostatních, to se děje v i dnešní době...
Skvělé Čapkovo drama. Bál jsem se toho, ale tenhle autor mě prostě baví. Bílou nemoc jsem četl několikrát a můžu ji číst pořád dokola.
S každou další knížkou si stále víc říkám, proč jsem k Čapkovi měla ve škole takový odpor. Vynikající spisovatel s geniálními myšlenkami - a byl to Čech. Perfektní kniha, sice psaná jako varování před fašismem, ale člověk by se divil, jak to dnes je opět aktuální téma.
Na Bílé nemoci jsem byla v divadle a moc se mi líbila. Knihu jsem si proto také chtěla přečíst a rozhodně mě nezklamala, právě naopak. Je to asi nejlepší kniha od Čapka, kterou jsem četla. Skvěle dokázal popsat politickou situaci tehdejší doby, je přesně jasné o koho jde, ale na první pohled není žádná spojitost.
Úžasná kniha, která je do teď aktuální. Politika se vetře prostě všude... Nejvíce mě dostala věta:,,přece by hlavy států nenechali své lidi zbytečně umírat." Bohužel, nechali, jak tehdy tak i dnes. Lidé jsou prostě nepoučitelní a stále příliš hloupí. :)
Zprvu jsem k ní měla averzi - díky tomu, že patří do knih, které musím povinně přečíst k maturitě. Ale když jsem ji začala číst, tak mě do sebe vtáhla a musím říct, že je to opravdu velmi dobrá kniha. Podobnost s nacistickým Německem je zastrašující... Doporučuji!
Štítky knihy
zfilmováno divadelní hry rozhlasové zpracování pandemie dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Po od naivní Makropulos se Čapek dostal do reálné utopie živého pre-orwellovského typu. Nevyčerpatelné téma se silným symbolismem antitotalitarismu a antimilitarismu. Poutavý jazyk, zajímavé postavy, skvělé scény. Nemohu se dočkat až uvidím nějakou inscenaci, Čapkovských je bohužel v ČR málo.