Autismus & Chardonnay

1 04. dubna

Být autistou je dost široký pojem. Tahle kniha dává lidem lidem vhled do života a myšlenek jednoho konkrétního autisty. Je ale nutné si uvědomit, že každý autista je jiný. Zatímco pro jedny je autismus na určité straně svého spektra darem, pro jiné je prokletím, které stíhá nejen dotyčného, ale i celou jeho rodinu. Je důležité o této genetické dysfunkci mluvit, abychom tyto lidi víc chápali a uměli jim jít naproti. Už dávno to není tak, že bychom měli učit autisty, přizpůsobovat se nám, přizpůsobit bychom se měli především my jim. A nahlédnutí do jejich světa pro nás může být ohromující. I o tom je tahle kniha, kterou vřele doporučuji všem.

2 30. března

Autismus v jeho nahotě. Bez příkras, bez patosu, bez zbytečného litování. Historky podané s humorem, ale přesto ve své křehkosti.

17 09. března

Tohle je velmi příjemná záležitost od člověka, kterého bych třeba i ráda potkala, protože se s mnoha jeho názory dokážu ztotožnit. Myslím, že právě lidé jako on by měli řídit inkluzi - lidé, kteří si hendikep nijak neidealizují, vidí v lidech s postižením především lidi a mají je rádi. Formát krátkých blogových příspěvků kombinujících humor a podněty k zamyšlení mi velmi sedl a rozhodně jsem tuto knížku neměla v rukou naposledy. Vzpomněla jsem si na vlastní zážitky z táborů pro děti s mentálním postižením a snad i získala naději, že bychom se spolu jednou mohli naučit žít - i když to nikdy nebude ideální a snadné, občas budeme unavení a budeme potřebovat řádný přísun vína...

05. března

Kniha, která Vás donutí zamyslet se. Je psaná moc příjemným stylem. Asi nebyla kapitola při, které bych se neustálá nad roztomilostí dětí, o kterých autor vypráví.

02. března

Netušila jsem že jsou to takové krátké povídky, vlastně blogy a k tématu o kterém autor píše jiná forma vlastně ani nejde. Podařilo se v nich autorovi přiblížit druhým jak se děti s touto "vadou" chovají, velice poutavou formou i když vlastně chování těchto dětí nikdo asi úplně nepochopí. Podtrženo, zajímavé poučné a vysvětlující. Mě se to velice líbilo. Hned jdu číst druhou.

3 22. února

Tahle útlá knížka se mi dostala do ruky díky knižní výzvě. Dneska mi u dveří zazvonil pošťák, a když jsem zjistila, že má jen 120 stránek, nemohla jsem ji odložit na později, protože mě zaujala už svou obálkou. Přečteno během jednoho večera a jak píše již mnoho z vás v předchozích komentářích - i přes téma, které většinou vzbuzuje lítost či smutek, ve mě knížka zanechala spíše milý pocit. Autorova upřímnost a lidskost, kterou vložil do každé věty, člověka zkrátka zahřeje u srdce. A to ani nemluvím o laskavém humoru, díky kterému jsem se opravdu zasmála. Těším se na druhý díl.

4 21. února

Tato kniha je naprostý skvost! Hořkosladký humor Martina mi naprosto sedl a velmi jsem se nasmála, zároveň mě však kniha donutila přemýšlet - zamyslet se nad svým chováním. Za mě naprostý top, který si vysloužil čestné místo v mé knihovně.