Aspoň trochu normální
Trish Doller
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/259457/bmid_aspon-trochu-normalni-6CI-259457.jpg
4
378
102
Když se Travis vrátí domu z mise v Afghánistánu, zjistí, že jeho rodiče se rozvedli, bratr mu přebral přítelkyni a ukradl auto. A navíc ho pronásledují noční můry, v nichž stále dokola vidí smrt svého nejlepšího přítele. Zdá se, že jeho život je úplně v troskách. Pak ovšem potká Harper, svou dávnou kamarádku ze střední školy, s kterou se začne prodírat minovým polem rodinných problémů i posttraumatické poruchy. A konečně se zdá, že život by mohl být aspoň trochu normální. Travis suchý humor, smysl pro čest a povinnost i schopnost věřit v životě v to dobré, z něj dělají neobyčejného a neodolatelného hrdinu. Trish Dollerová, autorka knihy Kde hvězdy stále září, se tentokrát pustila do neobyčejně aktuálního tématu. Ale z pozice mužského vypravěče se jí ho podařilo uchopit poutavě, zajímavě, ale ne pateticky. Příběh o tom, že i v sebehorší situaci nesmíme ztrácet naději a že život je vlastně krásný.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2015 , CooBooOriginální název:
Someting like normal , 2012
více info...
Přidat komentář
Bylo to hezké čtení a vůbec ne tak jasný předpokládaný konec on miloval ji a ona jeho a jestli neumřeli. ...
Líbilo se mi, že kniha tolik lišila od všech těch jí tolik podobných.
Sympatičtí hrdinové, vtipné scény, zajímavé téma a nějaké to rodinné drama.
Našla jsem zde vše, co by správná kniha měla mít, ale stejně toho ve mně moc nezanechala.
Přišlo mi, že ani nezačala a už jsem dočítala poslední stránky.
Zřejmě se nikdy nedostanu k jejímu opětovnému přečtení. A to je důvod, proč hodnotím třemi hvězdičkami.
Poslední dobu mám opravdu šťastnou ruku při výběru knížek, tato mi opět skvěle sedla do nálady. Bylo vidět, že přesto, že je kratší, strávila nad ní autorka mnoho času a bavila se s lidmi, kteří zažili něco podobného. Jediné, co bych vytknula je, že knížka mohla být trochu delší, všechno se stalo možná až příliš rychle... Na druhou stranu je ale text kompatibilní a rozhodně není zbytečně roztahaný. Rozhodně doporučuji, skvělé čtení na jedno odpoledne/večer.
První, co mě při dočtení napadlo: nenápadná knížka, která stojí za to. Pro mě oddechová knížka, která nezklamala. Hezká práce se slovy, ale neustále opakování slova "ok" mi ke konci knihy vážně hodně vadilo.
Čtivě napsaná kniha spíše pro mládež. Hlavní hrdina s ne zcela typickým osudem v tomto žánru - voják, který se vrací z mise v Afghánistánu. Co s mladým klukem válka udělá? Jak se postaví posstraumatické poruše ze smrti svého kamaráda? Travisova maminka mi byla strašně sympatická, stejně tak Harper. Na Travisovi bych mouchy určitě našla, ale stejně tak jako on, je má každý z nás... Určitě kladné hodnocení.
Krásná kniha, dobře napsaná, čtivá jako blázen... :D
Líbilo se mi, jak bylo v knize ukázáno, co taková válka dokáže s člověkem udělat... i slza mi ukápla, ale já jsem přecitlivělá osoba, takže na mě moc neberte ohledy... ;)
S láskou,
Solo... teda Rose... ;P
Tak to byl zase krásný příběh pro mládež, který pohladí po duši, vydrží na celý večer, ale hotoví z něj nebudete.
Hlavní hrdina byl zvláštní sympaťák, se kterým mi bylo dobře. Celý příběh byl moc pěkně napsaný a vymyšlený. Opět se kniha zabývala hlubším tématem: válkou v Afghánistánu, smrtí kamaráda a posttraumatickou poruchou. Příběh je to krásný, příjemná oddychovka na večer.
Mé momentální citové rozpoložení mi nedovolí nic jiného, než označit tuto knihu za naprosto dokonalou! Už dlouho nejsem náctiletá a uvědomuji si naivitu i jistou nereálnost, či spíš zjemnění příběhu, ale jde primárně o čtení pro mladé dívky, takže je tu toto přizpůsobení na místě. Jsem z knihy nadšená a už teď vím, že bude jednou z TOP letošního roku...
Podle anotace to vypadalo na klasickou zamilovanou romanci, zajímavou snad jen tím, že autorka píše v první osobě z mužského pohledu. Nevím, nakolik se jí povedlo realisticky zachytit, co by se mohlo odehrávat v hlavě dvacetiletého kluka po traumatických zážitcích v Afghánistánu, ale já jsem jí ten příběh docela zbaštila a líbil se mi. Nebudu se k němu asi vracet, ale další autorčiny knížky si nenechám ujít.
Knížka měla nápad a občas i vtipné zpracování. Bylo fajn číst ji zase pro změnu z pohledu hrdiny a ne hrdinky.
Ale jinak ničím nenadchla, protože upřímně jsem od ní čekala mnohem víc. Takový obyčejný příběh zasazený do pochmurného prostředí vojáků z Afghánistánu a trošku rozvrácené rodiny.
Moc se mi to líbilo. Travis je kluk, který musel neustále žít ve stínu svého mladšího bratra Ryana a neustále se snažit naplnit očekávání svého otce. Aby právě naštval svého otce, rozhodne se vstoupit do armády, kde nakonec přijde o svého nejlepšího přítele Charlieho. Poté ho sužují noční můry, od kterých nepomůže ani návrat domů, kde musí každý den pobývat se svým otcem a bratrem. Moc se mi líbila jeho matka, protože ho měla ráda a neustále na něho myslela. Jeho otec mi připadal jako pěkný parchant a bratr zase sobecký. Nakonec potká Harper, se kterou po dlouhé době přestane mít noční můry a zamiluje se. Nedokážu si představit, jaké to pro vojáky ve válce musí být, zvlášť u tak mladých, jako je Travis, ale tato kniha mi to trochu umožnila. V příběhu se mísil smutek s humorem a to se mi líbilo. Rozhodně mě chytil a nepustil. Byl to velice poutavý příběh, doporučuji přečíst. :)
Kniha mě zaujala svým tématem. Možná proto, že jsem těsně před tím než jsem na ni narazila viděla film Americký sniper. Možná prostě jen proto, že je to poměrně neobvyklé téma. Alespoň v rámci kategorie, do které je řazena.
Je těžké napsat, že byla kniha pěkná, protože téma je neobvykle vážné a příliš se mi k ní tedy výraz "pěkná" nehodí. Dokonce ani neuvěřitelná, protože byla naopak až příliš uvěřitelná. Asi není prostě jen jedno slovo pro hodnocení této knihy. A nemyslím to kriticky ve špatném slova smyslu. Právě naopak. Knihu rozhodně doporučuji přečíst, protože... Prostě proto!
Z celé knihy mě, ale nedostalo nic tak jako tahle jediná věta: "Do té doby mi drž místo, jo?"
Pěkná oddechová knížka se zajímavým tématem, která Vás možná donutí popřemýšlet o tom, s jakými hrůzami se asi vrací vojáci ze zahraničních misí domů - mě to teda k přemýšlení pobídlo a můžu říct, že to určitě nemají lehké vyrovnat se s tím vším, co zažili - jako Travis.
Na knihu jsem byla zvědavá a upřímně mě celkem zklamala. Nemohla jsem se do knihy úplně začíst. Něco mi tam chybělo. :(
Výborný štýl písania, vynikajúce pútavé rozprávanie v podobe mužského hlavného hrdinu a čo bolo pre mňa úplne TOP - konečne kniha, pri ktorej som poriadne prečistila slzné kanály...
Skutočne uveriteľné, že udalosti, ktoré Travis zažil, problémy s ktorými sa trápil a pocity, ktoré ho sužovali sa naozaj stali a že nejde len o nejakú fikciu pritiahnutú za vlasy, aby stoj, čo stoj pobavila čitateľa...
Budem sa potichu modliť ku všetkým knižným Bohom, aby Dollerovej takýto skvelý štýl písania vydžal čo najdlhšie :D
"Nevím, jestli můj život bude někdy zase úplně normální, ale aspoň něco podobnýho normálnímu životu je dobrej začátek."
V rámci YA nezvykle vážné a zajímavé téma, oceňuji rovněž oživení v podobě chlapeckého hlavního hrdiny. I přesto, že je kniha poměrně tenká, se však musím přiznat, že jsem se občas trošku nudila - některé pasáže mi totiž v ději nepřišly nijak extra důležité.
Štítky knihy
Afghánistán láska smrt rodinné vztahy psychická traumata noční můry spolužáci vyrovnání se s minulostí sex s ex přátelé
Aspoň trochu normální
Kniha Aspoň trochu normální je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 513x |
| Čtenářské výzvě | 42x |
| Doporučených | 25x |
| Knihotéce | 231x |
| Chystám se číst | 298x |
| Chci si koupit | 54x |
| dalších seznamech | 7x |
Jak už bylo několikrát řečeno, je to oddechovka. Potěší alespoň originální téma a celkově atmosféra není typická slaďárna, takže rozhodně neurazí.