Smršť
James Clavell
Asijská sága série
< 6. díl
Smršť je román od Jamese Clavella, poprvé vydaný v roce 1986. Je chronologicky poslední knihou z tzv. Asijské ságy – šestice Clavellových románů z asijského prostředí. Děj se odehrává v Íránu v roce 1979 a soustředí se na osudy skupiny pilotů vrtulníků firmy Struan's během pádu íránské monarchie a vzestupu Ajatoláha Chomejního. Stejně jako v ostatních Clavellových románech i ve Smršti vystupuje velké množství postav a prolíná se tu mnoho dějových linií.... celý text
Přidat komentář
Kniha krásně popisuje život v islámu, jejich nesmyslné zákony, mentalitu a barbarství. Chtějí zůstat ve středověku, cizinci musí dodržovat jejich zákony, oni u nás ne. Doporučuji přečíst zvlášť k dnešnímu dění na blízkém východě.
Děj se odehrává sice v roce 1979, ale i dnes je stále aktuální, zvláť teď co se děje ve světě. Clevel žádnou knihou nezklamal, přes 1000 stran uteče jako nic. Nelíbí se vám naše zákony, odejděte. Opusťte Irán. My vás nechceme. - Proč to takto nefunguje naopak, my také nechceme nepřízpusobivé cikány a migranty, kteří nedodržují naše zákony. Do Evropy se pozvali sami a naše zákony nerespektují.
Mollá: cizincům vysvětlil, že musí dodržovat islámské zvyklosti. (když šla anglická dívka v těsných kalhotách s kloboukem na hlavě) a u nás chtějí chodit zahalení
Smršť se mě nějak hůře četla, jakoby to bylo psáno chaoticky, roztříštěně, spousta jmen, žádný hlavní hrdina, jen sled událostí po celém Iránu. Bez přímočarého děje, zbytečně zdlouhavé, opakujíci se některé situace s vrtulníky stále dokola. Nevadí mě počet stran, Šóguna jsem zhltl jak malinu, tade jsem se od samého začátku musel do čtení nutit i když se v každé kapitole toho děje hodně.
Přísaháš, že to byla vůle Boží? Že se břemeno posunulo? Přísaháš, že to Bůh chtěl?
Všechna náboženství jsou zlo, dají se zneužít k ovládání ovcí
Triády se mohly snažit seč mohly, samurajové mohli čtvrtit nepřátele kdykoliv se jim zachtělo, ale stejně v této historické sáze bude Smršť ta nejbrutálnější a nejšílenější část celku. Nedokážu pochopit lidi, kteří by dobrovolně v této době a v této zemi setrvávali. Já bych tam nestrčil ani nohu. Radikálové a střílení na každém rohu, člověk by ani nevěděl, jestli se dožije rána a že mu v noci nepadne do baráku nějaký ten molla se svými přívrženci. Śógun je sice na prvním místě, ale tohle mu možná šlape na paty. Jedna velká akce, kterak dostat většinu svých pilotů a vrtulníků ven ze země, je napínavá až do poslední stránky. A samozřejmě jako vždy, krásně mi to potvrzuje, proč nemám rád náboženství.
Zhruba do tří čtvrtin knihy jsem si pletla piloty i jejich manželky či milenky a kniha mi přišla zbytečně dlouhá. Poslední čtvrtina mě bavila hodně. Období 70. let 20. století v Íránu mě až tak nenadchlo,přestože šlo pro danou oblast samozřejmě o důležité revoluční události.
Islám - masakr jako vždy, pro mě nepochopitelné, úplně jiná kultura. Život člověka podle něj nemá vlastně žádnou cenu, v tomhle se naše a jejich kultura nikdy nemůžeme srovnat.. A práva žen, úplná katastrofa.
Za mě od autora zatím nejlepší Šógun.
Asijská sága byla jedno z nejlepších čtení a tohle zakončení je určitě jedna z nejlepších knich celé série. Ze začátku je dost chaos v postavách, kterých je víc než dost, ale časem se to dá. V knize je pár slabších částí, ve kterých se vytrácí tempo, ale pak se to opět rozjede. Velká škoda je, že kniha vygraduje cca 100 stránek před koncem a poté už jen dojíždí s minimem napětí. Ale jasných 5*
Mám moc ráda dlouhé romány, oceňuju vypravěčské umění i netradiční a zajímavé prostředí, i když uplyne několik set stran, než se člověk zorientuje v množství postav, strojů, základen a lokalit.
Dnes jsem dočetla tento rozsáhlý román-kdo má rád delší knihy, jako já, přijde si na své, vydrží opravdu na hodně dlouho :-) Postav je opravdu hodně, ale kdo četl třeba Sto roků samoty, tak zažil i horší. Oceňuji zajímavé reálie, vhled do života běžných Iránců té doby, hlavně žen, popis mentality místních lidí, vliv náboženství na ně. Líbil se mi i pohled do komunity pilotů vrtulníků žijících v tak kulturně odlišné zemi. Děj je místy hodně napínavý a poutavý, místy se to dost vleče. Oceňuji, že se další vývoj událostí nedá příliš dopředu odhadnout. Slabý mi přijde konec, jakoby byla kniha ve spěchu ukončená, zvlášť v porovnání s některými rozvláčnými pasážemi v jejím průběhu.
Smršť stojí za přečtení, i když nedosahuje úrovně Tajpana, Šogůna a Panského domu. Co se autorovi povedlo je vykreslení šílenství doby v zemi zvané Irán, kdy nad logikou a zákony vítězí víra v Boha a v Islám. Násilí, zmatky, intriky, náhody. Výborně zachycené ponížené postavení žen v Islámu. Občas velmi dobré akční scény.
Co mi vadilo bylo velké množství postav, ve všech těch pilotech vrtulníků jsem měl chaos až do poslední strany 998, a to byly velké stránky. Dále mě otravovalo všechno kolem vrtulníků, pořád na jedno brdo, mají licenci, nemají licenci, došel benzín, došly náhradní součástky, v typech vrtulníků jsem měl hokej stejně jako v postavách. Na konci už jsem to všechno přeskakoval a soustředil se jen na příběh dvou Iránek a jejich manželů. To byly nejlepší části knihy.
Trilogie je napínavá, výborně se čte, ale příběh kazí podle mého příliš mnoho postav a tím zbytečně velké kouskování příběhu a nepřehlednost. Nepomáhá ani nekvalitní práce korektora kdy se občas vyskytne záměna letadla za vrtulník (a opačně). Celkově pěkná kniha, ale plný počet hvězd rozhodně ne (viz mém hodnocení jednotlivých knih).
Nechápu, že Smršť je v modrých číslech. Je totiž vynikající.
Závod o čas v občanskou válkou zmítaném Íránu je opravdu zajímavý a napínavý. Slušně vykreslená atmosféra šílenství doby.
Pro mě tedy byl nejslabší Gaidžin.
Začátek knihy mi dělal problémy z důvodu mnoha postav a prolínajícím se dějům, ale vydržela jsem a nelituji.
Právě jsem dočetl Smršť a je to bomba,nejakčnější Clavellův román,který zachycuje dobu v roce 1979 v Iránu a nesouhlasím s názorem,že to bylo napsané ve spěchu,či politika byla nejasně objasněná,naopak si myslím,že velmi dobře bylo vše zobrazeno.
Clavella mám přečteného kompletně a osobně si myslím,že nejslabší je Gaidžin
Četla jsem všechny knihy od J. Clavella, kromě Vznešeného domu a všechny se mi moc líbily. Smršť je však o stupínek slabší, začátek knihy mě "znervozňoval"....vrtulníky létali od základny k základně v Perském zálivu a dost neobjasněně se řešila politika té doby a o Struanových moc slov nepadlo....Kapitoly jsou krátké a připadalo mi, jako by byly psané ve spěchu. Ve výsledku je to však věrohodný obraz té doby.
Štítky knihy
islám Írán 80. léta 20. století Blízký a Střední východ
Kniha Smršť je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 96x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 109x |
| Chystám se číst | 88x |
| Chci si koupit | 25x |
| dalších seznamech | 1x |
Tolik krásných lidí, tolik opravdové vydanosti něčemu vyššímu! A přeci se toho člověk až štítí, protože jako by tam nebyla lidskost. Ona tam je, ale je jiná, než na jakou jsme uvyklí v naší (post)křesťanské kultuře a dobrovolně bychom nevyměnili. Přesto, pokud něco víte o lidech v Iránu, tak je vám známo, že nás v mnohém lidském zahanbují... Jsou opravdovější, ale jejich boha jim nezávidím. Přečtením románu neplivu na všechna náboženství, dál se s vděčností a hrdostí v srdci držím Ježíše Krista a k lidem jako Hossein mám velkou úctu.