Anna z Avonlea
Lucy Maud Montgomery
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404195/bmid_anna-z-avonlea-T6c-404195.jpg
4
439
68
Anna ze Zeleného domu série
< 2. díl >
Příběh Anny ze Zeleného domu pokračuje! Ve druhé knize z řady o Anně naše milá rusovláska přijme místo učitelky v avonleaské škole. Také se rozhodne založit v Avonlea okrašlovací spolek. Anna dospěla, není už tolik ztřeštěná, ale nějaký ten průšvih si ji čas od času přesto najde… Obzvlášť když se její představy a ideály střetnou s realitou. Ani tak ale neztrácí svůj pověstný optimismus a odhodlání, kterými si získala srdce čtenářů po celém světě!... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2019 , Albatros (ČR)Originální název:
Anne of Avonlea , 1909
více info...
Přidat komentář
Krásně klidné a milé čtení. Jednoduše pohlazení po duši :) Do pokracování se určitě pustím.
Čtení mě bavilo ale není to zrovna můj „šálek kávy ". Spíš bych to doporučila začínajícím čtenářům. Knize se však musí nechat její krásné prostředí a okouzlující obálka (kvůli ní jsem knihu potřebovala do své knihovny). Za mě se kniha hodí na cesty, vejde se všude, a proto hodnotím třemi hvězdičkami.
Anna z Avonlea je trochu jiná než Anna ze Zeleného domu. Je to spíš příběh Avonlea a jeho obyvatel, příběh o dětech a o jejich vnímání světa, o ideálech, přírodě, o drobných osudech skrytých i obecně známých... Prostě není to už jen Anna a její příběh. Nápady se trochu opakuji, ale pořád je to moc příjemné čtení.
Čtení jemné, laskavé, zábavné, zasněné, láskyplnné… takové, jako Anna sama… Moc se mi tento díl líbil - jako učitelku mě hladilo po duši Annino zapálení pro toto povolání - pro které musíte mít mimo vzdělání především vlohy - a ty Anna bezesporu má :-)
Pokračovania úspešných kníh často vyznejú ako slabých odvar pôvodných diel. Inak to, žiaľ, nie je ani s Annou z Avonlea. Motívy a charaktery postáv sa nápadne opakujú, čím strácajú údernosť a postupne aj uveriteľnosť. Napriek tomu fantázia autorky, hoci už citeľne ochudobnená, ešte nie je vyčerpaná do dna. Stvorila čitateľné dielko pre všetkých, ktorých Annin osud veľmi zaujal a chcú vedieť, ako to s ňou bolo ďalej. Pretože sa však Anna v prvom dieli vyvinula na pokojnejšiu a rozumnejšiu osôbku, už svoje omyly tak strašne neprežíva a nemajú preto až také grády. Navyše si nemožno nevšimnúť, že všetko dopadá až podozrivo idylicky.
Kladom je, že 16-18 ročná Anna je v porovnaní s inými 16-18 ročnými hrdinkami úplne netypická. Kým dievčatá tohto veku zo súčastnosti sú v knihách zákonite bláznivé pubertiačky zmietané konskou dávkou hormónov, Anna už v šestnástich vystupuje ako mladá žena, ktorej by sme podľa správania hádali prinajmenšom dvadsať. Je zodpovednou učiteľkou, svedomite sa stará o svoju adoptívnu tetu a adoptívne deti, chce pomáhať a zlepšovať. Na druhej strane si cení detské rojčenie a detské spôsoby, v istom ohľade nechce dospieť. Pre mňa Anna predstavuje vysnený prototyp dospievajúceho dievčaťa.
Mně se druhý díl líbíl rozhodně víc než první. Asi mi víc sedí vyzrálejší, ale přesto ne úplně dospělá Anna stále plná své fantazie a nadšení ze všeho kolem. Je to prostě milé, pohodové čtení plné obyčejných každodenních problémů dospívající dívky před sto lety.
Tak a už mám za sebou ďalší diel Anny zo Zeleného domu a opäť sa mi veľmi páčil.
Najprv musím vyzdvihnúť grafické spracovanie, ktoré je dokonalé a tieto nové vydania sú nádherné. Kniha bola neskutočná čtivá a nevedela som sa od nej odtrhnúť, akurát škoda, že som mala teraz menej času, keďže by som ju čítala stále. Kniha ma veľmi bavila, i keď trošku menej ako jednotka. Anna je v tejto knihe o trošku staršia, preto rieši iné problémy ako v prvom diely, ktorú boli pre mňa zaujímavé. V príbehu sledujeme približne dva roky Anninho života. Kniha obsahuje veľa humorných situácii, ale aj niektoré dojemnejšie scény.
Anna mi už ako v prvom diely prirástla k srdcu a ako hlavnú postavu ju mám veľmi rada. Ostatné postavy sú taktiež veľmi úžasné. Veľmi som si aj nové postavy napríklad dvojčatá, či Gilbertra, ktorý mi bol v prvej časti menej sympatický. Chýbal mi tu však Matej. Koniec bol úžasný a veľmi ma navnadil na tretí diel, ktorý bude určite dokonalý. Autorka má úžasný štýl písania a príbehom som priam aj vďaka čtivosti, ktorú som spominala, preletela.
Určite vám knižku odporúčam. Aj keď je klasika, tak si myslím, že sa môže veľa ľuďom páčiť, keďže je to jedna z tých lepších klasík a hlavne sa netiahne a je zaujímavá. 5/5
První pokračování Anny ze Zeleného domu. Anna se stává učitelkou ve své staré škole v Avonlea. Navíc do Zeleného domu přibudou dva sirotci, dvojčata. Skoro dokonalá holčička a kluk plný příšerných nápadů. Takže o další zábavné příběhy je postaráno.
Druhý díl (sudý - dle mé teorie méně záživná polovina série) se vrací do Avonlea za naši milovanou Annou. Příběh se opravdu zaměřuje na městečko a jeho obyvatele, z druhé části na Zelený dům a rodinu, která v něm žije.
Já beru Annu a Gilberta za jeden z nejlepších literárních párů, které kdy byly sepsány. Proto mi Gilbertova absence (párkrát se tam mihne) dost vadí. Ne, že by Anna příběh neutáhla, ale to, co na knize miluji nejvíc, je právě jejich vztah.
Nicméně do knihy jsem se nenutila, přesto však liché díly jsou mnohem lepší.
Úprimne, pokračovania Anny nie sú také strhujúce a hrajúce "na city" ako prvý diel, lebo veď v prvej knihe bolo všetko také prekvapujúce, milé, smutno-trpké a tiež dievčenské. Pokračovanie sa číta dobre a stále je príbeh pútavý, no Anna už nerobí neplechy, vie toho viac ako polovica Avonlea a už v sebe neživý detské traumy o červených vlasoch a volánivých šatách. Je to stále milé čítanie, na toto domasedavé obdobie ideálne.
Anna o něco zestárla a zmoudřela, ale stále je tím snílkem z prvního dílu a fantazii má také bohatou. V neposlední řadě se stále dostává do prekérních situací, ze kterých ale vždy vybruslí. Spolu s ní se vrací jak známé postavy z prvního dílu, také se seznamujeme s novými. Pro mě byl druhý díl o malý chloupek horší než první, ale těším se na další dva.
Podruhé se vracím k Anně a nemůžu si pomoct. Když jsem totiž knihu četla, pragmatik ve mně se pral se snílkem, a to dost často. Zjistila jsem, že zase moře času trávím s vlastními představami. A jéje! Každopádně, druhý díl je stejně líbezný jako ten předešlý a je plný radosti a lásky lidí k lidem i přírodě. Anna jako slečna učitelka může působit trošku zvláštně, ale je to osoba na správném místě. A těším se, co ji potká dál.
Ve druhém díle se z Anny stává mladá slečna, která pozbyla většinu své dětské ztřeštěnosti, fantazie a dobré srdce ji ale zůstává. Autorka přichází s několika zajímavý náměty a opět nechává Annu, aby je opředla svými vzletnými názvy a čtenářům představila prostřednictvím svých barvitých popisů. Anna balancuje mezi světem dětí a dospělých, ztrácí tak část své dětské bezprostřednosti, která dělala první díl tak kouzelným, stále je to ale pokračování, které pohladí na duši.
Anna se stává učitelkou v Avonlea. Úsměvné, romantické, krásné. Pořád mě velmi baví barvité popisy krajiny nebo Anniny poetické myšlenky. Jako bych příběh prožívala spolu s ní. Nemůžu se dočkat, až si přečtu pokračování. Jinak i když Anna dospívá, pořád je ještě průšvihářka a snílek. A to je na tom to nejzábavnější. :-D
Anna nám vyrostla a už to není ta malá a extrémně upovídaná holčička, naopak se z ní stává žena, ale o úsměvné situace není nouze. Pořád mě baví, jak si Anna svými omyly dokáže pod sebou podřezat větev, ale nakonec z toho dokáže vždy vybruslit. A nemůžu se dočkat, kam se bude její příběh ubírat dál.
„[...] Příští den skutečně vyrazily Alejí milenců k zadní části Cuthbertovy farmy a odtud pokračovaly cestou vedoucí přímo do srdce rozlehlých bukových a javorových lesů. Byla to nádherná procházka ohnivými barvami a zlatem, tichým purpurovým krajem klidu a míru. „Připadá mi, jako by rok klečel a modlil se ve veliké katedrále plné barevných světel, a zdá se mi téměř znesvěcením, že tudy jdeme,“ [řekla Anna].“
Druhý díl působí, jako by ho napsal někdo jiný. Vzpomněla jsem si několikrát na Petra Bezruče, který exceloval „Slezskými písněmi“, a pak (prý) do konce života tvořil už jen nevalně. Opravdu zvláštní, že první díl se zařadil do klasické kanadské literatury a získal si obdiv (mimo jiné) britského ministerského předsedy, zatímco druhý díl poklesl na úroveň růžové knihovny.
Některé pasáže překypují kýčem a naivitou. Přesto autorka asi píše o něco lépe, než je v daném žánru zvykem (soudím podle jejích ironických narážek na soudobé dívčí romány). Život sice vidí naivně a romanticky, přesto se tu a tam vzpamatuje a vyváží hrdinčino nadšení nějakou střízlivou replikou. I tak je knížka „hloupoučká“. A plná nevěrohodných postav. Annin malý přítel, Paul Irving, není uvěřitelný ani z půlky. Sirotek Davy na mě nepůsobil jako roztomilý rošťák, nýbrž prostě jako lump. Slečna Levandule až příliš prozrazuje sebeprojekci autorky. A Marilla! Vůbec se nechová jako Marilla z prvního dílu (jak pak to, že už zase vyrábí rybízové víno?), což sice lze vysvětlit osobním vývojem, ale přesto... ne, není to už ono. Alespoň že paní Allanová, manželka pastora, zůstala okouzlující. I Charlotta Čtvrtá je zbožňováníhodná.
Navzdory vší té kritice neodnáším „Annu“ do antikvariátu ani si s ní nepodkládám stůl. Kupodivu totiž obsahuje pár nádherných pasáží, které by klidně mohly být v prvním dílu. Tu a tam zajiskří humorem. A hlavně představuje docela zajímavý průhled do života kanadského venkova a do učitelské praxe počátku 20. století. (Z tehdejší tmářské pobožnosti a posedlosti sňatkem mi běhal mráz po zádech.) Je zajímavé sledovat autorčiny myšlenkové pochody, ukazující, jak uvažovala universitně vzdělaná kanadská žena té doby. A hlavně nepopírám, že jsem si při čtení moc ráda odpočinula od složitější literatury.
Tato kniha, v pořadí druhá, mě opět bavila, i přesto, že jsem již dospělý člověk. V porovnání s knihou první mě však tolik nenadchla a ztratila na pár okamžiků jakési kouzlo. Nicméně i tak doporučuji. A nejen dětem, ale i lidem, kteří se v dospělosti rádi nechají občas unést do světa snů.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno příroda kanadská literatura adopce Kanada dívčí romány
Autorovy další knížky
| 1982 |  Anna ze Zeleného domu |
| 1993 | Splněný sen |
| 2019 | Anna z Avonlea |
| 1995 | Annin vysněný domov |
| 1994 | Anna v Glene St. Mary |
Kniha Anna z Avonlea je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 624x |
| Čtenářské výzvě | 99x |
| Doporučených | 47x |
| Knihotéce | 265x |
| Chystám se číst | 87x |
| Chci si koupit | 38x |
| dalších seznamech | 8x |
Překrásné čtení, které dokáže pohladit po duši, přinést radost, pohrát si s představami, nabádat ke snění a ozvláštnit všední den.