A láska samotná

A láska samotná https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518944/bmid_a-laska-samotna-64a3fa690422b.jpg 4 23 8

Jedna dívka, dva muži na opačné straně barikády a příběh nejedné lásky. Píše se rok 1941 a slovinský Maribor je po okupaci německými vojsky připojen ke Třetí říši. Sousedé a rodiny jsou od sebe násilně odtrženi a v okolních horách se organizuje hnutí odporu. V ulicích stísněných strachem potká mladá Sonja rodinného známého, který ji kdysi zachránil, když zapadla při lyžování do sněhu. Tehdy mu říkala Ludek, nyní je z něj přísný a odměřený německý důstojník SS Ludwig Mischkolnig. Sonja má ale na srdci něco, s čím by jí mohl pomoci… Co vše za tu službu bude ochotná obětovat?... celý text

Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: , Kniha Zlín
Originální název:

In ljubezen tudi , 2017


více info...

Přidat komentář

netopýr088
17.02.2024 5 z 5

Opäť ma Drago Jančar nesklamal...

Sofolina
30.01.2024 4 z 5

Knihu jsem četla v rámci Čtenářské výzvy.
Ona se jmenovala Sonja, on Ludwig a je tu ještě Valentino. Čekáte romantickou linku na pozadí války (matně jako Petr a Lucie) a nakonec dostanete syrovou realitu té doby - konce druhé světové války. Nutila jsem se do čtení, ale ne kvůli tomu, že by to bylo napsané tak či onak, to kvůli té syrovosti.
Nechci se tu moc rozepisovat, níže bylo psano vše. Výborně poskládaný příběh. Takhle kniha stojí za přečtení. Zavřete ji a rozhodně neupadne hned v zapomnění.


anovy64
03.01.2024 2 z 5

Kniha mě neoslovila, byla jsem zklamaná. Téma zajímavé. ale zpracování nezáživné, zdlouhavé.

Hema
18.12.2023 5 z 5

Dojemná, místy i napínavá a poučná kniha. Četla se velmi dobře.

Fidibus
14.11.2023 2 z 5

Začátek a konec knihy je o Ludekovi - o jeho přerodu v pravého Němce a tragickém konci. Do toho se tam mihne Sonja se svým pokusem zachránit svou lásku. Ale ve skutečnosti je hlavní děj, který se točí kolem partyzánského života a ne zcela idylických vztazích mezi nimi.
Divný styl napsání, který mi vůbec nesedl, děj se trochu chaoticky ztrácí ve vzpomínkách a úvahách. Vyprávění bez klasických uvozovek přehlednosti moc nepřidá.
Myslím, že už jsem četla dost válečných knih, tahle mne bohužel zklamala. Příběh by byl zajímavý, ale ne tímto stylem podání.

Katka2382
11.11.2023 4 z 5

Taková hodně zvláštní kniha,člověk si musí zvyknout na styl psaní.

Zara
16.09.2023 5 z 5

Jsou knihy, u kterých po přečtení několika prvních vět víte, že tohle je ta pravá, dobrá literatura, příběh, který ve vás bude dlouho rezonovat.
Slovinský autor zpracovává podobné téma jako ve své předchozí knize Dnes v noci jsem ji viděl - a dělá to opět naprosto precizně, za pomoci jazyka lyrického, jak jen příběh samotný dovolí a vykresluje postavy naprosto uvěřitelně a exaktně.
Příběh známý tolika (dnes posttotalitním) státům o střídání moci v přelomové druhé půlce čtyřicátých let, kdy jedna totalita nahrazuje předchozí, a to za použití těchtýž prostředků fyzických i ideologických.
Soukolí zlé doby semílá hned několik hlavních protagonistů,přičemž (to jediné bych snad autorovi vytkla) nejdéle setrvává vypravěčská linie u postavy mladého geodeta, líčí jeho působení u partyzánské jednotky s lehkým prokládáním vzpomínek na bývalou lásku....(asi bych osobně uvítala minimálně stejný počet stran věnovaný i jiným postavám).
Tleskám i (u autora předpokládanému) závěru a trpkému vyznění knihy samotné, protože tím Jančar povýšil román na mnohem vyšší stupeň kvality, než kam by zřejmě patřil při jakémkoliv jiném rozuzlení.

lydie7986
14.09.2023 5 z 5

Je to ten typ knížky, která vám po přečtení ještě pár dní rezonuje v hlavě. Pořád si říkáte, co by bylo, kdyby a proč to dopadlo tak, jak to dopadlo.
Z původního téměř nevinného plánu mladé dívky přimluvit se za svého milého zatčeného gestapem, se stává příběh ženy a muže, které válka nejen od sebe oddělila, ale udělala z nich úplně jiné lidi. Ozubená kola fašistické mašinerie semelou nejen samotnou zamilovanou studentku, ale i všechny v jejím okolí. Z lásky, která měla být až za hrob, se stává pouhá vzpomínka na něco, co snad ani nemohla být pravda. Na všech frontách vítězí nenávist, zloba, nedůvěra a hlavně nespravedlnost. Nespravedlivě jsou zabíjeni lidé, kteří se do soukolí dostali bez vlastního většího přičinění. Je jedno, na které jsou straně fronty, protože zabíjení probíhá i ve vlastních řadách při vyhledávání zrádců, potenciálních zrádců, podezřelých. Stačí nosit na krku nevhodný medailonek.
Když dočtete první tři části knížky a říkáte si, že přece zlo musí být po zásluze potrestáno, tedy ten, kdo tohle všechno způsobil, určitě sám trestu neunikl a po právu tedy očekáváte, že v poslední, čtvrté části knížky se dočtete o vojenském soudu nad fašistickým přisluhovačem, jehož zásluhou byly zničeny osudy hlavních dvou hrdinů, budete překvapeni. Za sebe mohu napsat, že se mi závěr líbil z celé knížky nejvíc. Jako by to byl samostatný, trochu detektivní, příběh, kdybychom ovšem neznali některé osoby z předchozího vyprávění. Po válce se vše obrátilo, ti co rozkazovali a pohrávali si s lidskými osudy, jsou naráz hračkami v rukou vítězů. Někteří spravedlivě, jiní ne. Bude-li zlo potrestáno, je otázkou. Větší otázkou je, co se tím spraví.