Komentáře knihy 200 let egyptologie: Archeologické vykopávky, slavné objevy a egyptologové

01.08.2026

Claudius

V úvodu autorka píše, že původně přišla za prof. Vernerem a chtěla sepsat jeho biografii, nicméně pan profesor ji místo toho přesvědčil k této knize, k historii egyptologie. A já si nemůžu pomoct než napsat, že bych si asi raději přečetl tu první zvažovanou variantu.
Ne zase tak dávno jsem četl profesorovu knihu o Abúsíru a byl jsem nadšen, zde mi pak po této zkušenosti chybělo to přenesení přímé osobní zkušenosti z pole (jakkoli zcela pochopitelně) a jistá (opět do jisté míry pochopitelná) povrchovost jak egyptologické, tak historické části. Nicméně abych jen nekritizoval, velmi jsem si užil pasáže o Núbii, oáze Dachla a egyptském pravěku.
Dovolím si srovnání s ještě jednou knihou z kategorie populárně naučné egyptologie - Zamarovského Jejich Veličenstvy pyramidami. V nich autor shrnuje jak historii pyramid, tak jejich zkoumání a nemůžu než uzavřít, že spojení historie starověké a historie výzkumu dělá přeci jen o trochu lépe a čtivěji, než tato kniha.

10.01.2026

jiri77

Krásná kniha na zajímavé téma egyptologie. Čtenář se toho hodně dozví a to nenásilnou formou ,plus hodně krásných fotografií. Kniha mě velmi bavila a hodnotím plným počtem hvězdiček.

15.02.2024

JanaKulikovova

Další kniha na mé tolik oblíbené téma - egyptologie. Poslední kapitoly pro mě byly jistým druhem překvapení, protože za celé roky četby o Starém Egyptě jsem se nijak zvláště o oblasti Núbie nedočítala, leda tak o chrámu Abú Simbel, ten je zmiňovaný v mnohých publikacích, hlavně proto, že zobrazuje Ramesse II., jednoho z největších vládců Starého Egypta.
Není třeba se dlouze o této knize rozepisovat, je prostě skvělá.

28.03.2023

mira.l

Tady se snad dá směrem k autorovi jen zvolat: "BRAVO, pane profesore Vernere!!

Skvělá knížka o dvou stoletích historie světové egyptologie, která je vlastně tak trochu i kronikou starověkého Egypta samotného. Není to ale žádná nudná učebnice, ani tu nejsou předloženy nudné pasáže na několik stran o tom, co znamená který výjev z Knihy mrtvých ve které hrobce, jak zemřelý faraon putuje temnou částí dne ke svému znovuzrození s dalším východem slunce, jako to v některých knihách podobného zaměření bývá.
Toto je nesmírně poutavě a čtivě podaná historie výzkumů země na Nilu od jeho samých prvopočátků, které by se daly přibližně datovat zájmem Napoleona, objevem Rosettské desky na samém konci 18. století, prvními průkopníky archeologie v osobách Belzoniho či Champolliona, který rozluštěním hieroglyfů dá se říct odstartoval moderní egyptologii.

Pak už následuje doslova smršť událostí, objevů v nejrůznějších lokalitách Egypta, ale i nejasností, záhad a současně přehlídka těch nejslavnějších jmen egyptologické historie. Vedle těch již zmíněných třeba K. Lepsius, A. Mariette, G. Maspero, F. Petrie, A. Erman, F. Griffith, J. H. Breasted, A. Gardiner, V. Loret, L. Borchardt, G. Reisner, pochopitelně H. Carter, ale i mnozí další, včetně takových jmen jako F. Lexa, J. Černý či Zbyněk Žába mají v knize své zasloužené místo. Spolu se jmény těchto slavných egyptologů se začíná odvíjet příběh rozplétání egyptské historie a mapování a záchrany nejrůznějších památek. Jak autor v textu mnohokrát zmiňuje (a dnes to není nic neznámého), řada raných badatelů si při práci počínala poměrně svérázně či nešetrně, tam, kde to nešlo, tak to šlo třeba i za použití dynamitu, mnohé památky byly nenávratně zničeny, a naprostá většina badatelů si dlouhé desítky let počínala poněkud "přivlastňovacím" způsobem, díky čemuž jsou dodnes egyptské památky rozesety po muzeích celého světa. Nepočítáme-li to, co se nacházelo či dodnes nachází v různých soukromých sbírkách.
Vedle obecně známých lokalit navštívíme i některé, která tak známá nejsou.
Tohle byla kniha, která mě velmi bavila a zcela jistě si zaslouží plný počet hvězdiček.