200 let egyptologie: Archeologické vykopávky, slavné objevy a egyptologové

200 let egyptologie: Archeologické vykopávky, slavné objevy a egyptologové
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/502650/bmid_200-let-egyptologie-archeologicke-v-0lD-502650.jpg 5 6 6

V roce 2022 si světová egyptologie připomíná několik významných výročí. Před sto lety byla v Údolí králů objevena hrobka „zlatého krále“ Tutanchamona. A hlavně – uplynulo 200 let od chvíle, kdy Francouz Champollion rozluštil hieroglyfy. Vznikl nový vědní obor, egyptologie. Bez znalosti písma starých Egypťanů totiž bylo možné odkrývat a obdivovat monumentální stavby, nádherné sochy a stěny chrámů popsané hieroglyfy, nikdo ale nerozuměl jim, ani oné dávné civilizaci. Po Champollionově objevu přišli do Egypta první skuteční archeologové. Přední český egyptolog Miroslav Verner se při vyprávění s novinářkou Ivanou Faryovou vrací na začátek a přibližuje čtenářům hlavní milníky a nejzajímavější momenty tohoto dvousetletého příběhu.... celý text

Přidat komentář

jana0400
15.02.2024 5 z 5

Další kniha na mé tolik oblíbené téma - egyptologie. Poslední kapitoly pro mě byly jistým druhem překvapení, protože za celé roky četby o Starém Egyptě jsem se nijak zvláště o oblasti Núbie nedočítala, leda tak o chrámu Abú Simbel, ten je zmiňovaný v mnohých publikacích, hlavně proto, že zobrazuje Ramesse II., jednoho z největších vládců Starého Egypta.
Není třeba se dlouze o této knize rozepisovat, je prostě skvělá.

mira.l
28.03.2023 5 z 5

Tady se snad dá směrem k autorovi jen zvolat: "BRAVO, pane profesore Vernere!!

Skvělá knížka o dvou stoletích historie světové egyptologie, která je vlastně tak trochu i kronikou starověkého Egypta samotného. Není to ale žádná nudná učebnice, ani tu nejsou předloženy nudné pasáže na několik stran o tom, co znamená který výjev z Knihy mrtvých ve které hrobce, jak zemřelý faraon putuje temnou částí dne ke svému znovuzrození s dalším východem slunce, jako to v některých knihách podobného zamměření bývá.
Toto je nesmírně poutavě a čtivě podaná historie výzkumů země na Nilu od jeho samých prvopočátků, které by se daly přibližně datovat zájmem Napoleona, objevem Rosettské desky na samém konci 18. století, prvními průkopníky archeologie v osobách Belzoniho či Champolliona, který rozluštěním hieroglyfů dá se říct odstartoval moderní egyptologii.

Pak už následuje doslova smršť událostí, objevů v nejrůznějších lokalitách Egypta, ale i nejasností, záhad a současně přehlídka těch nejslavnějších jmen egyptologické historie. Vedle těch již zmíněných třeba K. Lepsius, A. Mariette, G. Maspero, F. Petrie, A. Erman, F. Griffith, J. H. Breasted, A. Gardiner, V. Loret, L. Borchardt, G. Reisner, pochopitelně H. Carter, ale i mnozí další, včetně takových jmen jako F. Lexa, J. Černý či Zbyněk Žába mají v knize své zasloužené místo. Spolu se jmény těchto slavných egyptologů se začíná odvíjet příběh rozplétání egyptské historie a mapování a záchrany nejrůznějších památek. Jak autor v textu mnohokrát zmiňuje (a dnes to není nic neznámého), řada raných badatelů si při práci počínala poměrně svérázně či nešetrně, tam, kde to nešlo, tak šlo třeba i za použití dynamitu, mnohé památky byly nenávratně zničeny, a naprostá většina badatelů si dlouhé desítky let počínala poněkud "přivlastňovacím" způsobem, díky čemuž jsou dodnes egyptské památky rozesety po muzeích celého světa. Nepočítáme-li to, co se nacházelo či dodnes nachází v různých soukromých sbírkách.
Vedle obecně známých lokalit navštívíme i některé, která tak známá nejsou.
Tohle byla kniha, která mě velmi bavila a zcela jistě si zaslouží plný počet hvězdiček.