12 pravidel pro život: Protilátka proti chaosu

19.01.2020

Táto kniha ma osobne, napriek veľhlasu, ktorý ju predchádzal, príliš nezaujala. Je tam veľa myšlienok, ktoré som vedel aj bez Petersona. Podľa mňa neprináša nič nové.

30.12.2019

Velmi doporučuji tuhle knihu. Pokud ovládáte angličtinu, a v případě téhle knihy, opravu velmi dobře tak doporučuji originál.

20.10.2019

Četl jsem, kniha mne příliš nezaujala. Autor se až příliš často nechává myšlenkovými pochody zavést na vedlejší kolej, až to začne nudit, zbytečně to odvádělo mou pozornost od hlavní myšlenky. Sem tam problesklo na povrch něco zajímavého, nicméně já osobně bych uvítal přímočařejší styl psaní. Kniha se mi nečetla lehce, více se k ní vracet nebudu, posílám jí do bazaru, třeba někom poslouží lépe.

15.10.2019

Jordan B. Peterson, kanadský psycholog, konzervativec, odborník na všechno a světově proslulý chovatel humrů se opět jal oblažit svět svými myšlenkami, které však nejsou zcela jeho. Ví je totiž každý. To je koneckonců doménou Petersona - říci zjevný fakt tak, že zní přelomově, novátorsky a intelektuálně vytříbeně a na výši. Třeba uznat, že i to je samostatným uměním (I got to give devil his due). Například pravý přítel se údajně pozná tak, že s námi oslavuje naše úspěchy a v době našich selhání nás podpoří. Kdo toto neví, ten by měl vyhledat Petersonových služeb coby psychologa a jeho knihu nechat ležet. Dále způsob jak si najít ženu (či obecně partnera) tkví v nutnosti racionalizace subjektu, tedy v nezbožšťování žen a v nestavění si jich na piedestal, tedy v jejich vnímání jako obyčejných lidských bytostí s individuální povahou. No bravo! Opět, pokud toto někdo dosud neví, pak má zřejmě větší problém, než si původně myslel a 12, 16 ani 40 pravidel pro život to za něj nevyřeší. Cílovou skupinou motivačních knih obecně jsou spíše lidé, kterým už takové knihy nepomohou, ale Peterson to povýšil na zcela novou úroveň. Peterson je zkrátka mistrem intelektuálního sebeukájení, které mu navíc příliš nejde. A pokud se někdo chce mermomocí seznámit s jeho myšlenkami (věřte mi, lze se bez nich obejít), pak existují mnohem časově a finančně ekonomičtější alternativy než tato kniha. Závěrem lze říci, že pokud je J.B. Peterson dle NY Times skutečně nejvlivnějším intelektuálem západní civilizace, pak se nelze divit, že to s ní jde od dvanácti k pěti.

12.10.2019

Nejsou to rady.
"Psychoterapie není udílení rad. Radu dostanete, když si člověk, s nímž se bavíte o něčem strašném a složitém, přeje, abyste zmlkli a nechali jej být. Radu vám dá ten, kdo vám chce předvést nadřazenost svého intelektu. Kdybyste koneckonců nebyli tak hloupí, neměli byste hloupé problémy." str. 253
A tak je potřeba k celé knize přistoupit. Ne jako k jednoduchému výčtu pravidel, které vás zbaví starostí a jako mávnutím kouzelného proutku se všechno ve vašem životě k dobrému obrátí. Ne, tohle je spíš filozofické pojednání o stavu současné společnosti. Peterson nadhodí téma a pak kolem něj krouží v obrátkách a odbočkách tak vzdálených, že si říkáte, že už se ani nemá šanci k původnímu tématu vrátit... Zřejmě ani s některými myšlenkami nebudete souhlasit, ale upřímně to po vás ani autor nechce. Předkládá své úvahy tak, aby se čtenář nad nimi zamyslel a ne je jen tupě následoval...

04.10.2019

12 pravidel je sama o sobě záludnost. Obecně tyto motivační knihy moc rád nemám, ale říkal jsem si, že znát názory zrovna od někoho jako Peterson by stálo za to. A ono se to rozjíždí docela zajímavě, fakticky i z oblasti vědy, kdy je k tomu i nějaká ta omáčka, aby to bylo více podložené. Jenže ta omáčka brzy ztratí chuť a začne být dost řídká. Autorovi nedělá problém mnohdy odskočit od tématu někam bůh ví kam a pokud Vás to zrovna nebaví, můžete mít problém. Už samo o sobě může být problematické, že Vám to připadá jako odbočka někam úplně jinam, ale ve skutečnosti to na sebe perfektně navazuje, ale vy jste už někdy tak konsternovaní a znudění, že Vás to prostě obchází. Velmi brzy, pokud nad čtením uvažujete si uvědomíte, že s mnoha věcmi nesouhlasíte a knihu vlastně musíte brát jako nějakou filozofickou úvahu. V rámci Petersona možná i nějaký propagandistický manifest proti dnešní společnosti. Něco, co se snaží ukázat nebo naznačit jak dnešní mládež táhne k levici a neví, co si od ní vlastně vzít. Jenže je však otázkou zda to je tak horké? Samo o sobě je docela zajímavé zjištění, že chtít jednoduché odpovědi na tak komplexní otázky je těžké, ale zajímavý poznatek je ten, že si všimnete toho, že pokud přečtete poslední stránku každého "pravidla" vlastně zjistíte to, co jste chtěli v pár minutách a ne v mnoha úmorných hodinách. Mnoho lidí Vám může říct, že se kniha četla lehce a je plně srozumitelná. To je asi zcela subjektivní, ale musím říci, že mám za sebou i nějaké základní studium psychologie a nepovažuji se za úplně tupého člověka, ale i přesto mi přijde, že jsem pochopil asi jenom 25% (i méně) z obsahu knihy. A to je dost málo. Minimálně je tato kniha skvělé vystřízlivění ega v tom, že si uvědomíte, že víte, že nic vlastně nevíte. Je to těžké, tahle kniha vlastně může fungovat jako určitá možnost inspirace pro zlepšení svého života, ale měnit veškerý životní styl, ve kterém můžete žít i v celku dobře je trochu radikální. Plus k tomu, když polovinu obsahu ani nepochopíte a nevíte, co byste vlastně měli dělat. Dobrá, budu se snažit chodit vzpřímeně, hladit nějakou zvířenu a podobně. Ale to, co chtěl básník říci mi v detailu bude prozatím zapovězeno. Protože i mnohdy nejedno pravidlo Vám může zcela logicky subjektivně připadat stupidní.

19.08.2019

I když obdivuji tohoto člověka jako řečníka a komentátora, kniha byla zklamáním.
Na knize mě zaujaly zajímavé postřehy z psychologie nebo názory, které mi v něčem otevřely oči a v něčem mě utvrdily.
Na druhou stranu jak autor sám popsal, kniha měla obsahovat několik desítek rad, které tlakem editora musel zredukovat na 12, a je to znát.
Názvy kapitol a samotný obsah kapitol měly k sobě často hodně daleko. Nerozuměl jsem, kam autor míří a ztrácel jsem se ve velikých odbočkách od hlavních tém.
Na mnoha místech vysvětloval něco, co vysvětlování nepotřebovalo a někdy se úplně zbytečně pouštěl do tvrzení, ve kterých ukázal hranice svého rozhledu.
Bylo to psané americkým stylem, pro amerického čtenáře, který má jiné chutě.
Jinak souhlasím s cubeice.

06.08.2019

Tak vám nevím, asi zase půjdu trochu proti proudu. Na začátku jsem si říkal, hezky to ten Jordan vysvětluje, co se to s námi v tom dnešním světě děje a jak se chovat, aby se to dělo tak nějak lépe. Ale... jsem skeptický k autorům, kteří se už v předmluvě (předehře) začnou chválit, že jsou lepší a úspěšnější než ostatní a později v tom nepokrytě pokračují (např. převýchova cizího nesnesitelného hyperaktivního dítěte během jednoho večera, když to jeho rodiče nezvládnou za celý jeho život atd.) Zkrátka po skvělé první kapitole jsem se v tom začal nějak ztrácet a to stále častěji. Interpretace biblických příběhů, na které autor klade celkem silný důraz, mi místy přišly taky silně subjektivní a mystifikační - ve smyslu přizpůsobené tomu, co chtěl autor prostě v té chvíli říct a zobecnil tedy svůj vlastní úhel pohledu, učinil jej místy dokonce univerzem (to platí o většině toho, co autor uvádí, nejen biblických textech) , a přitom to tak dle mého názoru rozhodně ve skutečně obecné rovině být nemusí a nabízí se nebo vysloveně existují i jiné výklady. Dost musím přemýšlet, jestli mi tahle kniha pro život vážně něco dala a upřímně musím říct, že si tím nejsem příliš jistý a spíše se kloním k tomu, že toho mnoho nebylo a to ani v jakémsi autorem zamýšleném sebeuvědomění vlastních chyb, přehnaných očekávání atd. podruhé. Celé mi to přijde jako když "pejsek s kočičkou vařili dort", dáme tam hodně dobrého a zajímavého, (rádoby) oduševnělého - bible, chvíli starý, chvíli nový zákon, Tolstoj, Dostojevskij, Solženicyn, Hitler, columbinští mladiství vrazi, Nietzsche, Jung, Freud, Faust, nejrůznější další díla, studie a výzkumy - spojíme to do přitažlivé formy, která se líbí nám čtenářům (přesněji však spíše jejímu autorovi) a celé to pak bude jednoznačně chutnat jako skvělý guláš. No jo, ale neměl to být původně ten dort? K tomu ještě jeden postřeh: autor vytváří 12 "jednoduchých" pravidel pro život jako protilátku proti chaosu, ale poté ta pravidla složitě na mnoha stranách a s použitím mnoha pramenů vysvětluje, rozvádí, vemlouvá a občas i omlouvá nebo ospravedlňuje a přitom právě to působí značně chaoticky, ač to má přesně být látka proti tomu. V konečném důsledku jsem vlastně ani nepochopil, komu je text vlastně určen. Pro tápající v dnešním světě není dost přímočarý, pro filozofii je nekoncepční, pro psychology málo návodný a pro obyčejného čtenáře příliš chaotický a složitý. Snad pro mladistvé intelektuály, ale ti už dnes dost možná fandí zábavnějším formám tvorby typu Velkého třesku. Za mě tedy ne více než dvě hvězdy a pokud se budu chtít o dnešním světě a našem omezeném fungování v něm něco skutečně dozvědět, desetkrát raději si přečtu nějakou z esejistických knih od Františka Koukolíka.

08.07.2019

Kniha stvořená pro každého SJW, aby si přečetl. Třeba by zmoudřeli. Protože ta jejich levicová ideologie opravdu zachází do extrému. Peterson to někde řekl a já s ním zcela souhlasím: Ideologie je obecně špatná. Myšlenka jednoho člověka nemůže uspokojit všechny, vždycky tu budou ti, co budou trpět.
A Peterson v této knize nepíše, jak se stát Bohem - člověkem, co si může dovolit prosadit svou ideologii. Naopak jsou jeho pravidla spíše cesta ke skromnosti a zodpovědnosti k sobě samému a k ostatním. Život je dle jeho slov utrpení a člověk ho nemá strávit tak, že bude brečet v koutě a bude všem na obtíž. Syndrom Petera Pana je v dnešním světě častější a to plodí jen infantilní jedince, kteří se nemohou zapojit do chodu společnosti, a tak budou pouze otravovat a plodit další nádorové buňky.
Jordan je Kanaďan a je logické, že mluví k úplně jiné kultuře než té naší, ale i přes to je kniha plnohodnotná pro nás všechny. Většinu pravidel už jistě znáte, ale jak pan Peterson říká, člověk to kolikrát potřebuje vidět vizuálně, aby si v tom mohl udělat jasno.
Já jen doporučuji!

25.06.2019

Na první pohled to může vypadat jako kniha, která vám chce radit, jak máte žít, ale na druhý pohled ... je tomu opravdu tak. Každopádně od klasických knih osobního rozvoje to má hodně daleko. Spíše se to blíží k filozofické či populárně vědecké literatuře a to díky rozsahu témat a hloubky do jaké vždy autor jde.
I u celkem triviální rady “Mluvte pravdu a nebo alespoň nelžete” se na 35 stránkách rozepisuje z citátů z bible, zkušenosti z psychologické praxe a vědeckých poznatků z posledních let. Někdy jde tak hodně do hloubky, že se čtenář může ztrácet a nechápat, co to s danou radou má společného. Vždy to ale na posledních stránkách kapitoly poskládá dohromady.
Jsem přesvědčen, že všech 12 rad opravdu vede ke spokojenějšímu životu a dalo by se říci, že nejsou nijak objevné a každý trochu rozumný občan západního světa se jimi již dávno řídí. Pokud tomu ale u vás není a potřebujete jít jako já ve všem do hloubky a pochopit celý kontext, tak ta kniha bude pro vás jako stvořená. Pokud nemáte v podobných knihách rádi zbytečnou omáčku kolem hlavní myšlenky, tak si uberte z hodnocení jednu hvězdičku, někdy je text opravdu zbytečně rozvláčný.

10.06.2019

Pán Peterson vlastne spísal Tradíciu aka Paulo Coelho, ibaže vedecky, lenže kto to pochopí? Svetelným perom napíšem odpoveď: Záhradkári, Susedia, bylinkári, výrobcovia sirupov, pastieri, skutoční duchovní atď.

20.04.2019

Určite to nie je self-help book. Peterson objavil čosi, čo je súčasnú generáciu zabudnuté, alebo opovrhované - zmysel pre realitu v ktorej sa nachádzame a potrebu "systému", ak chceme ísť ďalej.

09.02.2019

Veľmi odporúčam. Táto kniha má moc zmeniť váš život.