12 pravidel pro život: Protilátka proti chaosu

Dosti velké zklamání. Psané asi pro vypasené amíky. Zcela postrádám nějakou kontinuitu a celistvou myšlenku těch chaotických textů, které jsou některé na hraně pěkné smyšlenosti, ale hlavně chodí tak šíleně a nezáživně široko okolo, že skutečně nejde o náročné čtivo, ale o špatně zkomponované, revidované i sepsané čtivo. Přijde mi hodně daleko od motivačních i vědeckých knih. Hodně daleko od někoho, kdo umí psát. Těch 12 bodů asi ok. Tak jedině..

To, že je autor náboženská konzerva, jeste neznamená, že nemá aspoň někdy pravdu. Nečte se to snadno, některé pasáže se nedají číst vůbec, ale za přečtení to přesto stojí. I od lidí, kteří jsou z jiného vesmíru, se můžeme něco naučit, tak jsem k tomu přistupoval. A pár fakt dobrých bodů k zamyšlení jsem tam potkal.

Autor prináša 12 pravidiel, pomocou ktorých môže človek preplávať životom o čosi lepšie. Poukazuje na to aby sa snažil urobiť svet lepším miestom na život. Zdôrazňuje že ak chceme viesť plnohodnotný život, musíme si najskôr zamiesť pred vlastným prahom a až potom sa vrhnúť na väčšie problémy.
Kniha je koncipovaná tak že autor na začiatku každého pravidla uvedie veľa prípadov zo svojej praxe, ktoré dopĺňa poznatkami rôznych známych autorov: Jung, Freud, Nietzsche, Goethe, Tolstoy, Dostojevskij, Orwel, Neumann. Často sa odvoláva aj na Solženicyna a jedho dielo Súostrovie Gulag, veľkú inšpiráciu berie aj z biblických príbehov.

Návod na život.
Jinak naše lidstvo směřuje ke sebezničení. Vidíme to jak ve válce RU/UA , ale i nerespektovaní výsledku demokratických voleb.

Jordan vysvetluje proc je dulezita disciplina pri vychove deti, kdy a jak pouzit silu proti detem a ze je uplne OK deti nechat obcas deti delat nebezpecne veci.
Pred 50 lety by jeho kniha byla tim nejzbytecnejsim ctenim na trhu, protoze zakladni principy o kterych autor mluvi byly znamy a spolecnost je v jakesi mire praktikovala.
Dnes je svet jiny, deti jsou bez disciplíny, vychovává je Tik tok a rodice behaji za detmi na hristi jako ocasci aby si nahodou neublížili.
Kniha patri do dnesni doby, doporucuji!

Část o výchově dětí byla zajímavá. Jinak autor vždy řekne pravidlo (zajímavé), ale pak přijde mega dlouhý nudný off topic často spojený s Biblí nebo něčím jiným mně nic neříkajícím. Nevím, co si o tom myslet. Někde na začátku autor říkal, že při prvním dopsání měl hrozně moc materiálu. Možná kdyby to celé proškrtal a držel se tématu, mohla to být zajímavá kniha.

Dielo pôsobí na mňa trochu rozporuplne. Na jednej strane zaujímavé informácie od odborníka psychológa, na strane druhej pomerne hlboký ponor do rozboru biblie a významu kresťanstva vo vývine ľudstva. Dosť rôznorodé témy. Na môj vkus je tu priveľa vaty, zbytočných slov. Napriek tomu ma kniha zaujala a obohatila.

Velmi dobrá kniha, ale jelikož je psána odborníkem tak některé pasáže jsou dle mého názoru těžší k pochopení a člověk se u nich musí více zamyslet, popřípadě si je víckrát přečíst aby jim plně porozuměl. Některé věci bych řekl jsou už trochu staromódní a některé mohou i lehce pobouřit, viz o výchově dětí, jelikož dnešní společnost vnímá věci trochu jinak nicméně kniha jako celek je velmi dobře napsaná a já se k ní budu velmi rád společně s jinými knihami vracet.

Knížku jsem měla půjčenou, dlouho jsem s ní bojovala, ale neměla jsem sílu ji dočíst, skončila jsem asi v půlce. Absolutně se mě nesouznělo propojování s biblickými příběhy. Tečkou bylo, když jsem podruhé nebo potřetí četla, že ženám byla dána bolest při porodu za trest snězení jablka v Ráji. No, ke knize se určitě nevrátím.

Nebudu se tvářit, že jsem pochopil každou větu a každou myšlenku, kterou autor v knize předkládá. Ale za to si můžu sám, knihu jsem si pořídil v době, kdy český překlad ještě neexistoval a ono ejhle, slovník byl celkem často potřeba.

Celkově jsem si ale knihu užíval. Ano, některé kapitoly jsou trochu slabší než jiné. Ano, některé souvislosti, které autor popisuje, by se dle mého názoru daly rozporovat. Ano, některé biblické příběhy byly na můj vkus analyzované až do absurdní krajnosti.

Ale ten zbytek rozhodně stál za to a rozhodně se ke knize ještě v budoucnu vrátím. Mám zaškrtnutých asi pět pasáží, které mě donutili zamyslet se - což je něco, co se zatím žádné jiné "self help" knize nepodařilo. A to je co říct.

Je to kumšt, aby se vědci povedlo něco říct srozumitelně pro širokou veřejnost a navíc vystihnout cosi zásadního, s čím se dál dá pracovat, implementovat to do svého vlastního života a moci se o to opřít. A to přesně všechno tady je.

V tejto recenzii chcem tak trochu reagovať na iné recenzie. Niektorí čitatelia sa totiž sťažovali, že kniha je písaná až príliš odborne či nezrozumiteľne, že autor často odbáča od témy, alebo že zbytočne všetko rozoberá do detailov.

Tak za prvé: odborne? To teda nie – ak táto kniha je pre niekho „odborná“, čo by pre neho potom bola skutočne odborná, vedecká práca plná odborných termínov? Práveže si myslím, že kniha je super aj preto, že nie je priveľmi odborná. Samozrejme, niektorým neznámym slovám sa celkom pri čítaní nevyhnete, ale práveže sa Peterson snaží všekto vysvetľovať polopate, v prirovnaniach či v príbehoch zo života, tak, aby to pochopil každý.

Čo sa týka „odbáčania od témy“ či „rozoberania detailov“, toto je niečo čo na knihe tiež oceňujem. Život nie je niečo jednoduché, čo sa dá zhrnúť pár vetami. Chápem, že v dnešnej rýchlej dobe, chceme všetko rýchlo a hneď, ale mám dojem, že aj to je jeden z kameňov úrazu tohto sveta.

Podľa mňa častou chybou iných kníh je práve absencia vysvetlenia princípov, čo spôsobuje nižšiu pochopiteľnosť a teda aj zapamätateľnosť, a teda – logicky – aj použiteľnosť v praxi. Z čítania takej knihy sa kvôli tomu stáva stratený čas a vyhodené peniaze… To však nie je prípad tejto knihy.

To, že Jordan Peterson má vo zvyku ísť vo svojom vysvetľovaní do detailov a veľmi široko či hlboko, až k samotným základom týchto princípov, umožňuje čitateľovi lepšie pochopiť súvislosti a lepšie si osvojiť tieto pravidlá.

Navyše: vysvetlenia tak zásadných pravidiel pre život si priam vyžadujú, aby autor šiel do takej hĺbky (keď už má „tú drzosť“ staviať sa do role kazateľa či moralistu a radiť nám, ako žiť, všakže?).

Keď čitateľ skutočne porozumie zmyslu týchto pravidiel, spozná ich pôvod a pochopí, že si ich autor len tak nevymyslel, ale že tieto pravidlá vyplývajú priamo z reality (priamo z toho, ako je tento svet stvorený, ako funguje ľudský mozog či spoločnosť…)

… potom dostáva 12 pravidiel radikálne väčšiu váhu a dôležitosť dodržiavať ich v živote.

Pre mňa je to najzásadnejšia kniha, ktorú som kedy čítal / počúval – žiadna iná moje zmýšľanie a správanie neovplyvnila viac než 12 pravidiel pre život.

Fenomenální počin osvíceného člověka, který se stal přístavem v době bouře neomarxistických ideologií a silné levice, která klade důraz na osobu člověka a nikoli na společnost. Toto dílo je i úvodem do filozofii a dává dobré tipy na další rozvoj.

Kniha je založená na odpovědi JBP na webu quora (https://www.quora.com/What-are-the-most-valuable-things-everyone-should-know) - tehdy to bylo 42 pravidel. Četl jsem ji asi v roce 2021 a vysál jsem z ní, co to šlo, a vypsal jsem si poznámky. Na webu goodreads.com mě nedávno překvapily negativní recenze. Chci zareagovat na jejich kritiku: 1) "pravidla jsou banální, očividná a samozřejmá" - Právě to je na té knize tak dobré. Někdy je hodně těžké popsat slovy jednoduché věci. Když jsem se hádal se svým šéfem, proč by mě měl nechat pracovat více samostatně, tak mi byl každý argument dobrý. Nebo když jsem se hádal se svými bývalými spolužáky o tom, že kapitalismus je lepší než socialismus. Nikoho z nich jsem sice nepřesvědčil, ale ani jsem se nenechal přesvědčit jimi - protože chápu ty "banální, očividné a samozřejmé" principy a to je mi k nezaplacení. 2) "příliš mnoho citací z bible" - přijde mi dobré, jak JBP dokáže biblické příběhy interpretovat pro 21. století. A podobně dokáže pitvat Disneyho příběhy. 3) "příliš se rozepisuje o všem možném" - má skutečně volný styl a dotýká se všeho možného a zároveň to všechno má nějaký smysl a význam v celku. Náhodou já si z ČVUTu pamatuju zejména ty přednášky, kde se třeba pan profesor zmínil o nějaké věci ze svého osobního života. Myslím, že JBP je polarizující osoba a samotného už mě taky přestal bavit, ale knížka je to OK.

Silné, rozvleklé, k zamyšlení, jdoucí do hloubky, rozhodně ne pro někoho, kdo se aspoň letmo neorientuje v historii/filozofii 20. století a v křesťanských základech, náročné na čtení, ale zároveň i velmi pravdivé (i když ne se vším mohu souhlasit). Kdyby byla knížka třetinová, četla by se lépe, ale na druhou stranu by možná nevedla k onomu potřebnému zamyšlení.. Doporučila bych to všem přemýšlivým lidem, kteří se nebojí přiznat si, že něco dělají blbě a chtěli by to dělat jinak.

Ťažko ohodnotiť. Peterson sa na svet v mnohých uplne základných otázkach pozerá z inej perspektívy ako ja a tak sa asi nikdy plne nezhodneme, ale na druhú stranu je vzdelaný, múdry a veľa z toho co píše stojí aspoň za úvahu ak aj s tým súhlasiť ťažko.
Na taký komunizmus má úplnú obsesiu a spomína ho v jednom kuse aj ked sa to nijako k téme nehodí, pre krestanstvo má slabosť čo je aj dobre aj zle.
Pripisuje mu viaceré zásluhy, ale nie všetky právom pretože taka prostitúcia a otroctvo neboli ilegalizovane ešte dlho po triumfe kresťanov A ze bol kresťanský svet humánnejsi nez cokolvek pred ním je veľmi diskutabilny nazor a ja s nim nesuhlasim.
Veľmi som sa naopak stotožnil s autorovou obhajobou,, chalanskej odvahy "a s tým ze,, vychovávať" ich k tomu aby boli poslušní ako dievčatka je smiesne.
Lenže najväčší nesúhlas (a paradoxne nad tým som najviac musel uvažovať lebo sa nad tym nedalo tak rýchlo mávnuť rukou) mam s pasážami o bití detí.. Nie som moralista a neudsudzujem bez kontextu,,, akékoľvek nasilie "voci deťom ani ženám ale jednoducho mi jeho zdôvodnenia prídu uplne scestné a falošné.
Ano za istých výnimočných prípadov môže byť podľa mňa správne dať decku facku. Lenže nie za to aby sme ho,, zdiscipkinovali" ako scestne píše. Fackou a prinútením z nikoho dobrého človeka nikdy neurobíme, lebo ešte aj kevy ho donútime k dačomu akoze dobrému robí to nie od srdca a vnútri má len zatrpklosť a túžbu po pomste a nepoučí sa z toho nikdy. Kto sa podvoľuje násiliu nemá hrdosť a tiež zas nie je čestný a správny človek.
Kedy je teda v poriadku dat decku facku? Peterson sam spomína ze,, mu dáte facku aby ste zabránili zabit súrodenca ". Presne. Akoby si neuvedomil, že jeho príklad je o niečom úplne inom nez co sam tvrdí. V tomto príklade je to totiž správne nie ta to,, aby sme ho zdisciplinovali"ale aby sa zabránilo inému väčšiemu zlu. A to sú odlišné veci.

Posloucháno jako čtená kniha. Nebylo to jen monotónním hlasem čtečky, že když jsem neposlouchal půl hodiny, o nic jsem zřejmě nepřišel. Knihu bych si nekoupil a jeden poslech až nad hlavu...39%

Knihu jsem na podruhé doposlouchala, ale pořád mám pocit, že přes dobrý úmysl byla kniha zbytečně nafouklá, jako by měl autor chuť napsat úplně jinou knihu o něčem dost jiném, ale nikdo by to nečetl a proto to nějak napasoval takhle. Nevím. Idea není špatná, ba dokonce velmi dobrá, ale celkově to bylo až příliš ze široka. Skoro by se hodilo pravidlo 13. - neplýtvejte. Ani slovy, ani časem (o jídle nemluvě :).
Četba/poslech knihy plýtvání časem asi ani není, ale přeskočit pár stran semo tamo určitě, a to bez ztráty kontinuity a morálního ponaučení, lze.
5/10

Silně pravicové ostatně jako celý Jordan. Rozhodně nejde o 12 stručných rad, což jsem podle názvu tak nějak čekal ale autor jde na některé věci dost "ze široka". Každopádně Jordana mám moc rád a asi se ke knize za nějaký čas znovu vrátím. Tohle určitě není na jedno přečtení.