Nová hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Ťuk, ťuk, je tu někdo?
Že je hledané místo velkolepou dopravní tepnou dokládají statistiky: projde jí ročně zhruba 1/4 veškerého přepravovaného zboží a 1/4 objemu ropy světa.
Včera mě napadlo, že by se mohlo jednat o Suezský průplav, jenže jsem nenašla žádnou vhodnou spisovatelku. Stejně tomu bylo i s Gibraltarem. Tak aspoň nadhodím tyto dvě lokality, jestli vůbec uvažuju správným směrem.
Vodní mořská cesta (přírodního typu) je krok naprosto správným směrem, ale ta hledaná klíčová tepna je od nás poněkud dál ;-)
Text příspěvku byl upraven 03.02.18 v 13:24
Mě napadla jako první Brazílie, ale tam se nejezdí vlevo... A po nápovědě s ropou už nevím vůbec...
Jedná se o průliv, úžinu, dlouhou 805 km, širokou až 36 km, s maximální hloubkou 200 m, ale ne všechny přepravní lodě či tankery tam mohou, protože minimální hloubka činí 25 m.
asi by to chtělo taky nějakou nápovědu ohledně knihy, která se má uhádnout.
Co se týče dopravních tepen, takových by se našlo, třeba někde mezi Singapurem a Austrálií, Panamský průplav nebo Hormuzská úžina, pokud jde čistě o ropu, velmi vytížená je taky Doverská (Calaiská) úžina, Cušimský průliv, Bassův průliv, delta Mississippi a bůhví co ještě.
Teď už jsem to dost vymezila - přírodní mořská cesta výše uvedených rozměrů, pojmenovaná podle nejbližšího velkého města v zemi, kde se jezdí vlevo. A není to ani jedna z konkrétně vyjmenovaných možností ;-(
Myslím, že kniha bude ještě větší oříšek než místo - je už zřejmé, že půjde o cestovatelku (lékařku) oblibující výhradně vodní svět, tady tedy plachetnici pro dva. A takových současných "mořeplavkyň" zase moc nemáme, které by napsaly od roku 2004 celkem šest knih o plavbách všude možně (často i nemožně).
Teď mě napadlo, že to bude asi Malacký průliv mezi Malajsií a Sumatrou. Ovšem autorka ani kniha mě nenapadá.
Je to Malacký průliv (Straits of Malacca) mezi Malajsií, Indonésií (ostrov Sumatra) a ještě s ní má co do činění Singapur (a ve všech těchto zemích se jezdí vlevo).
Kniha bude ještě větší oříšek než místo - je už zřejmé, že půjde o cestovatelku (lékařku) oblibující výhradně vodní svět, tady tedy plachetnici pro dva. A takových současných "mořeplavkyň" zase moc nemáme, které by napsaly od roku 2004 celkem šest knih o plavbách všude možně (často i nemožně). Autorka je ročník 1975, to už by mohlo stačit.
Text příspěvku byl upraven 03.02.18 v 14:27
Je to Osudová plavba Karin Pavloskové. Vlka odhalila knihu a woodward místo (na Malacký průliv se po tom dlouhém boji hned tak nezapomene ;-), vy dva se určitě domluvíte, na koho padne zodpovědnost za další zadání.
to není moc spravedlivé, jelikož já tu autorku ani její knihy vůbec neznám. jen se trochu vyznám v zeměpisu.
No dobrá, já něco vymyslím.
In Sneffels Yoculis craterem kem delibat umbra Scartaris Julii intra calendas descende, audas viator, et terrestre centrum attinges. Kod feci.
Toto strohé sdělení přivedlo hrdiny románu na podivuhodnou cestu, jejíž počátek a konec ležely na dvou různých ostrovech. Říkám konec, nikoliv cíl, protože zamýšleného cíle se jim dosáhnout nepodařilo.
Předmětem hádání jsou samozřejmě jména obou ostrovů a titul románu.
Tak tak, z Islandu na Stromboli. Školu do toho netahej, uhádlas to správně. Stejně jsi tuhle hádanku měla zadávat spíš ty než já. Máš babu.
Kocour Bob svého parťáka (záměrně jsem to otočila ;-) doprovázel po Londýně, třeba do Covent Garden či na Piccadilly.
A teď zase hledáme alespoň jeden z několika domů (stačí jejich "barevné" přezdívky), které postupně, s elánem a láskyplností sobě vlastními, využívala jedna početná rodinka, která - ač byla domovem úplně odjinud - celou lokalitu nadmíru milovala, jak o tom bezkonkurenčně vypráví nejmladší syn.
Text příspěvku byl upraven 03.02.18 v 19:10
Domy dodnes najdeme na jejich místě, na ostrově, ale nemusejí mít nutně tehdejší barvu.
Jejda, já jsem se domnívala, že už to dávno někdo vyřešil, protože se mi nechtělo vymýšlet hádanku. Ale přece jen mi to nedá:
jahodově růžová vila - narcisově žlutá vila - sněhobílá vila, a to vše samozřejmě na ostrově Korfu, což naprosto neodolatelným způsobem popsal ve svých knihách Gerald Durrell.
Ano, je to samozřejmě správně - a tyhle vily najdeme nádherně zpodobněné v knihách O mé rodině a jiné zvířeně, Ptáci, zvířata a moji příbuzní, Zahrada bohů a asi i v jiných, třeba povídkových knihách.
Tak konečně:
ve kterém přístavním městě byl zdecimován speciální tým tajné služby jistého státu, z čehož vyvázl pouze jediný muž, později považovaný za zrádce?
Pardon, dnes nějak nestíhám.
Nápověda: i když je to také přístav, není to Barcelona, v níž kniha začíná brutální teroristickou akcí. Hledané město leží severněji, za 2.světové války byla dějištěm mimořádně rozsáhlé akce.
Zatím žádný nápad?
- úvod knihy se odehrává v Barceloně, která je dějištěm teroristického útoku s velkým množstvím obětí
- hledané přístavní město leží severněji (je známo především jako oblast jedné z rozsáhlých akcí 2. sv. války), v knize zde byl zlikvidován speciální tým jedné tajné služby
- hrdinou knihy je jediný člen týmu, který se náhodou zachránil, ovšem má smůlu, je považován za zrádce, a tak mu dá hodně práce a cestování, než dokáže opak
- kniha u nás vyšla loni, je dost tlustá a hlavně hodně těžká (tím myslím váhu jako fyzikální veličinu) a zatím má poměrně málo hodnocení
Vložit příspěvek