Nevyváženost díla...
@Maanna:
Tohle je především chyba "druhých očí", tj. redaktora nebo editora. Nepohlídali prostě autorův styl a neřekli mu to (z různých důvodů).
Mimochodem, jednou částí v tvůrčím psaní (v rámci té kuchařky :D ) je i udržení rovnoměrného spádu děje tak, aby měla pointa ten svůj "pik" na správném místě (zhusta se to nedodržuje, hlavně kvůli požadovanému počtu slov, nebo k budoucí možné, připravované odbočce v ději).
Scénáristé (někteří) mají ve scénáři uvedenou časovou osu s označením, kdy přesně má k jaké akci dojít a jak dlouho má trvat, aby efekt byl co největší (psychologicky působivé momenty vzepjetí přichází po vlnách depresí).
ijcro, díky za vhled. No, v každém případě zajímavá zkušenost... Ať se v psaní daří. V psaní a jeho "udání":)
@Lenka.Vílka:
Co když k nevyváženosti díla přispívají i nesympatičtí hrdinové, kteří se nechovají adekvátně v situacích, kde bychom to očekávali?
Já osobně vidím nedostatek třeba zrovna v určitých thrillerech nebo detektivkách. To mě zrovna napadlo po přečtení "Predátor - Betonová džungle". Autor párkrát aplikoval takový prazvláštní přeskok v myšlení, jistý druh prozření, kdy chybí aspoň Poirotovská spekulace - nejedná-li se rovnou o věštecké schopnosti. A když ne, pak to vypadá, že mezi dvěma kapitolami vypadlo pár odstavců ;)
Ijcro: podle mě to jsou dvě věci ;)
nesympatičtí hrdinové...ty mi nevadí
nechovají se adekvátně v situacích...to mi vážně vadí.
Je asi rozdíl mezi hloupým, naivním, protože je třeba hlavní hrdinka nána...a když se chovají jinak z ohledu čtenáře, viz to slavné "nechoď ke dveřím, když se klepe koule", protože on (čtenář) v té situaci byl hodněkrát. Narozdíl třeba od té postavy...
Ale asi musím s barvou ven. Nesympatičtí hrdinové jsou možná lepší než sympatičtí hrdinové :D asi záleží na knize, řekla bych :)
Text příspěvku byl upraven 04.04.21 v 18:23
@Lenka.Vílka:
no, myslím, že blbec v roli tupouna by asi vadil každému ;)
(není-li to podle komedie amerického střihu)
Icrjo: rovnoměrný spád děje -to je vlastně to nejdůležitější, co mě udržuje u čtení (tedy pokud nejde o odbornou literaturu nebo poezii), dost mi vadí, když pár set stran zabere líčení pár měsíců a pak na deseti stranách pár let i s událostmi zásadními pro průběh děje - autor zjistil, ze se nevejde do počtu stránek? Něco úplně jiného ovšem je, pokud těch posledních pár stránek je avizováno ve smyslu něco jako: Tady končí vzpomínky na toto období a od té doby dodnes se přihodilo toto a toto...
Text příspěvku byl upraven 05.04.21 v 12:12
@zdeha:
Spád děje je rozhodně důležitý, ale myslím si, že je efektní, když přichází ve vlnkách. Docela vzorem pro "taky" plynulost děje je Gil Blas (od Alain-René Le Sageho). Poklidné, spíše popisné pasáže se střídají s těmi dramatičtějšími, tragičtějšími, které jsou o poznání kratší ale tím důraznější.
ja mám skúsenosť s vyváženosťou diela - keď porota nevie, akým spôsobom dielo sprdnúť, použije napríklad nevyváženosť....
Pro mne je dílo vyvážené, pokud nemá výkyvy v tom, jak hodnotím jeho kvalitu (podotýkám, že hodnocení je subjektivní). Takže vyváženým dílem může být kniha, která je sra... průjem od začátku do konce, stejně jako kniha, která je celá vynikající bez znatelných "škobrtnutí".
Nevyvážené dílo typicky naplňuje Cimrmanovu (původně hudební) poučku o střídání dvou prvků: prvku očekávání a prvku zklamání. Myslím, že jsem se doposud nesetkal s opakem.
Co je to za pojem, termín : vyvážené dílo? Podle mě kniha která je svým způsobem kompaktní ( alespoň z větší části na sto procent to nejde nikdy, knihy přeci jen píší lidé ne stroje), ale i taková kniha může vyvolat rozpaky ( koncem např. nebo nějakou jinou událostí..)...
Ovšem kniha je pořád součást umění ( což je dobře), stejně jako obraz nebo socha apod. A jako umělecké dílo na nás projev i obsah působí aniž bychom si to třeba uvědomovali na první dobrou.
@Atuin:
pro mě jen pojem, který používají čtenáři ve svých komentářích.
Každý žánr je jiný, ale má svá nějaká vnitřní pravidla, která z něj dělají právě to vyvážené dílo a asi je dobré, pokud je tvůrci dodržují. Pokud je nějaké pravidlo porušeno nebo chybí, jak to může být pokus o vytvoření nějakého jiného, nového, soběpodobného žánru nebo je to jen chyba (nezamýšlená anebo i záměrná), a tím vybočením nutně pro určitý okruh čtenářů zajímavá.
Na konci toho už je pak jen dojem, či pocit, který to v tom kterém čtenáři vyvolá.
No, třeba to do komentáře napíše ten, komu kniha nesedla. Nebyla podle jeho gusta, tj byla nevyvážená. A myslí si, že to bude znít lépe než pravda. Blbé potom je když nenapíše, v čem je ona nevyváženost. To je to samé jako s tím odpadem. Pokud někdo dá odpad a nenapíše proč, neberu to vážně.
@Lenka.Vílka:
má to malou vadu, nedá se to statisticky porovnávat přes hodnocení, komentáře a uživatele. Možná by z toho vykouknul zajímavý graf.
Mně třeba nesedla kniha Stíny jeviště od Roberta Pocha, přesto o ní nemohu tvrdit, že je nevyvážená. Naopak je vyvážená ve smyslu, že je špatná celá. ;-)
PS: že jsem hodnotící a komentářové vemeno vím i bez grafů a statistiky :D
Ad Lenka.Vílka:
Přestože bych Vaše komentáře mohl označit slůvkem "svébytné", čtu je rád. Líbí se mi na nich ta bezprostřednost, s kterou je (podle mého názoru) píšete.
PanPredseda:
Já jsem emoční magor. Což jde vidět i zde v diskusi.
Ano, když se mi něco líbí, tak to napíšu. Kolikrát až moc nadšeně. Když se mi něco nelíbí, ráda se v tom šťourám o to víc.
He, vlastně jsou strašně nevyvážené :D můžu se stát spisovatelem nevyvážené literatury :D chudáci čtenáři :(
@Lenka.Vílka
máte to v komentářích ale pěkně srovnané, klobouk dolů :) oceňuji, protože nadšení není nikdy dost !
Hana H.: já se dozvěděla od jedné fanynky, že je fajn, že druhý díl nebudou číst ti, kterým se nelíbil první díl. Sice nebudou hodnocení podle reality, ale fanynkám se bude lépe spát. V ten okamžik jsem se na druhý díl začala těšit o to víc ;)
Hana H.: jo, já jsem občas mrcha, pokud to letos bude moje jediná taková kniha, dám to :)
Vložit příspěvek