"Nejsem cílová skupina"
Často v komentářích čítám větu: "Nebudu hodnotit, protože nejsem cílová skupina..."
Ani nevím proč, ale pokaždé mě to rozčílí. Já tomu totiž nerozumím. Vždyť nemusíme číst a už vůbec není pravidlo, že se nám musí líbit, pouze knihy cílené na naší věkovou kategorii. Proč by dospělý člověk nemohl zhodnotit knihu pro děti? Přeci to, že nespadám do věkové kategorie, na kterou je kniha mířena, neznamená, že nemám povoleno ji zhodnotit.
Co si vy o tom myslíte? Opravdu mi to vrtá hlavou.
Text příspěvku byl upraven 28.05.19 v 01:43
Možno majú ľudia pocit, že je to nefér, hodnotiť knihu, ktorá im nesadla, pretože je zameraná na čitateľov s úplne iným vkusom. Ak mi nechutia hrozienka, nebudem kvôli tomu kritizovať hrozienkový nákyp. Mňa skôr vzrušujú tí, ktorí majú pocit, že nie oni sami by nemali hodnotiť knihu, ktorá im nesadla, ale iní to právo nemajú. Koľkokrát som narazila na reakciu: Ak sa vám to nepáči, prečo to čítate a hodnotíte a kritizujete? A navyše rozhorčenú reakciu.
Ja osobne sa napríklad nudím u hororov. Nejaké som si prečítala, zistila, že to nie je nič pre mňa, lebo to budovanie atmosféry strachu ma otravuje a uspáva, tak nehodnotím, pretože to nechápem ako znak nekvality knihy. Proste mi to nič nevraví, aj keby sa autori pokrájali na kocky.
Ano, je to pojistka. Ještě dodnes mám v mysli debatu uživatelky (no, debatu, no), která vynadala uživateli, který četl čistě ženský román (no, román, no, obyčejná lobotomie během čtení), že teda nemá číst knihy pro ženy, když má už dopředu tušení, že nebude hodnotit nadšeně jako všichni ostatní (no, ty dočetli, no, lobotomie proběhla). Není nic horšího, když nadšené čtenářce erotického románu napíšete, že vám se to nelíbilo, a to ani nemusíte být chlap, a hlavá saň najde hlavy, co ztratila cestou a je po vás...
Ja si myslím, že kniha buď zaujme alebo nezaujme. Na pojem cieľová skupina som alergická. Pohlavie, vek ani vzdelanie nemusia nič vypovedať o tom, čo sa dotyčnému páči. Áno, na jednej strane, asi každý má to “svoje”, čo ho berie viac, a potom niečo, čo ho berie menej, ale je veľmi škodlivé uvažovať spôsobom “je to teenagerka, tak sa jej určite budú páčiť sladučké hlúpučké romány o teenageroch”. A nemal by tak uvažovať o sebe ani čitateľ samotný. Takže áno, prikláňam sa k názoru dia.riedl. Aj k názoru aj tsal, že je to len spôsob, ako sa vyhnúť negatívnemu hodnoteniu.
Někdy to napíšu, když zjistím, že kniha není to, co jsem např.dle recenze v tisku (bohužel často i anotace) čekala a nechci kvůli tomu dávat špatné hodnocení. Na druhou stranu je člověk mnohdy zase mile překvapen....
Faktom je, že pojem "cieľová skupina", je reálna vec. Ruka v ruke s nim kráča ďalší pojem a to "trend". Netýka sa to však každej knihy samozrejme, ale predovšetkým kníh, ktoré su vyložene písané s cieľom trafiť sa do určitej skupiny v určitom čase, to jest, trafiť "trend", ktorého objektom je určitá "cieľová skupina". Inými slovami, sú to často knihy písané z cieľom zarobiť. Ako príklad by sa dal uviesť populárny žáner YA, či severská kriminálka, ktoré rastú ako huby po daždi. Nikto netvrdí, že sa medzi nimi nenachádzajú dobré knihy, alebo že nemôžu zaujať čitateľov mimo "cieľovej skupiny", no pravdou zostáva, že na jednu kvalitnú knihu je ďalších desať brakov, ktoré sa snažia priživiť. Ale je to taktiež fráza, ktorú mnohí používajú ako vyjadrenie, že kniha proste nieje pre nich. Tak to aspoň chápem ja.
Já to mám naopak, mohla bych psát komentáře ve stylu: "sice nejsem cílová skupina, ale kniha se mi líbila".
Nikdy som sa za cieľovú skupinu nepovažovala. Ale je mi jasné, že ak ma nejaký žáner nezaujíma, nebudem ho asi čítať a už vôbec nie kritizovať. Ale stiahnem si ho radostne do svojej knižnice a zaplevelím si ju. Pri elektronickej knižnici sa to dá, pri mechanickej by som si už dávno zúfala. Aj keď už som si medzitým vytvorila tri elektronické knižnice. /A z mechanickej knižnice si zúfam tiež/
Pojem "cílová skupina" jsem v komentáři ještě nevyužil, děkuji za tip. ;-)
Moc děkuji za příspěvky do diskuze!
Ano, taky si myslím, že se občas čtenáři prostě bojí napsat negativní hodnocení, ale, co si budem, některé knihy ho dostávají právem, bohužel.
Lenka.Vílka: lobotomie.. To mě pobavilo :)
Naias: I tak to může být. Někdy kniha nesedne, i když jsme věřili v opak. Ale přesto bych se nebála negativního hodnocení, nemusím knihu úplně zhanit, ale myslím, že je dobré napsat, co mi třeba nesedlo. Jiný čtenář se podle toho může rozhodnout přečíst/nepřečist..
smazenaryba: Je, ale vždy bych se tím neřídila :)
Já jsem za tuhle informaci hrozně vděčný, protože si pak mohu dát komentář a hodnocení do kontextu. Pokud čtu nějakou takovou knihu, tak to také píšu do komentářů. Uvedu stupidní příklad. Kdyby muži začli číst červenou knihovnu, tak protože nejsou cílová skupina, začali by tomu dávat velmi nízké hodnocení nebo odpad. Výsledná hodnocení takových knih by však pro cílovou skupinu čtenářek neměla vypovídací hodnotu. Já naopak nechápu, proč lidi čtou literaturu u které nejsou cílová skupina a pak to špatně hodnotí. Pochybuju totiž, že se lidi snaží o objektivní hodnocení. Zas ten hloupý příklad. Jak má muž ohodnotit "objektivně" červenou knihovnu, když je to podle něj celé pitomost? Extrém tohoto chování, který se tu také projevuje je, že lidi pomocí hodnocení hlasují. Spoustě knih, se kterými uživatelé nesouhlasí, dávají odpad, ikdyž to nečetli. Ale třeba mi něco uniká. Já totiž knihy, u kterých nejsem cílovka vůbec nečtu. :D (Podíváme se na tento hloupý film a pak budeme nadávat jaká to byla sra*ka :D )
Velmi se mi líbí spojení "neztotožnil jsem se s hlavní/vedlejší postavou", to je vlastně taky negativní hodnocení.
S "cílovkou" je to složitější. Jsou kategorie, které o něco častěji preferuje určitý typ čtenářů. Když bude horor hodnotit 100 lidí, nemající tuto kategorii v oblibě, zkreslí to vypovídací hodnotu pro milovníka těchto knih (i když bude brát hodnocení s rezervou). Všimla jsem si čtenáře, který sází romantickým knihám a YA jeden odpad za druhým, ale pro nadšené čtenáře těchto knih nebude mít takové hodnocení žádnou vypovídací hodnotu.
Druhou stránkou je (možná) alibistické vyjádření "nejsem cílovou skupinou". U jednoho to bude neochota vyjádřit se negativně, a že mnozí uživatelé dokážou ostře rozcupovat odvážlivce negativně hodnotícího např. klasiku, u druhého půjde o snahu objektivně hodnotit.
ijcro: Výrok "neztotožnil jsem se s hlavní/vedlejší postavou" může být myšleno některými čtenáři negativně, ale další tím mohou vyjadřovat jen konstatování pocitu vzdálenosti a odlišnosti charakteru a jednání postavy. Setkala jsem se s postavami, které mi byly cizí, a přesto se mi vykreslení postav, přiblížení jejich myšlenek a důvodů pro určitě rozhodnutí, jednání a celá kniha jako celek líbila.
Text příspěvku byl upraven 29.05.19 v 08:37
ijcro: Máte pravdu, to je něco jiného.
Takové profesionální! :)
Text příspěvku byl upraven 29.05.19 v 11:07
Myslím že Lector popísal spôsob, akým čitatelia tento výraz používajú, úplne perfektne.
Já tedy nevím, nevím. Ale občas je fajn, když se neztotožňíte s hlavní postavou. Třeba když to je sadistickej vrah. Už hodně krát jsem napsala, že jsem se sice neztotožňila s hlavní postavou, ale byla dobře napsaná, což pro mě není znamení proč negativně hodnotit knihu.
Jinak pobavil dodatek ijcra prvního příspěvku. Jasně, ten člověk může být vůl, ale vůl, díky kterýmu je na chleba, takže to je trochu jiná situace...
Záleží na tom jak kdo přistupuje k hodnocení knih. Já jsem tady přestal hodnotit, protože mi to přijde nesmyslné. Stejně jako se řídit podle zprůměrovaného hodnocení. Ale to je asi na jinou debatu. Ale dokážu si představit, že bych komentář s cílovkou použil. Např. v případě, že přečtu knihu, které nemám co vytknout, obsahuje vše co daný žánr obsahovat má, ale zároveň mě naprosto minula. Třeba kvůli věku (v patnácti bych ji považoval za skvělou, ale ve třiceti už mě míjí). Druhý případ je žánrová literatura. Jak ji honotit? Obecně v kontextu všeho co jsem četl? Nebo jen v kontextu daného žánru? Rád si přečtu detektivku, pokud bych je měl hodnotit obeně, tak žádná nebude mít víc jak tři vhězdy, protože se tomu nejelpšímu co jsem četl žádná detektivka ani nepřiblížila. Ale v rámci žánru by si zasloužila nejvyšší hodnocení. A potom si přečtu něco co normálně nečtu. Zjistím, že nejsem cílovka a budu se danému žánru dál vyhýbat. Hodnotit v rámci žánru nemůžu, protože jsem přečetl jedinou knížku a hodnotit některé žánry v rámci celé literatury, je vlastně nefér/zbytečné. Pokud bych chtěl okomentovat, vše co jsem přečetl, tak mi "nejsem cílovka" přijde jako nejlepší řesení.
Je velký rozdíl "objektivního hodnocení" odborníka se specializací (který nebere provize za "správné" hodnocení, recenzi, chcete-li) a běžného, nepříliš vyhraněného člověka.
To objektivní hodnocení průřezu v dnešním multipólovém světě prostě chybí a nikdo ho nezaručí.
Když někdo řekne cokoliv o (jakékoli) cílové skupině, tak to vždycky nějak zavání komercí, skrytou reklamou a podprahovým ovlivňováním.
ijcro - "objektívne" hodnotenie literatúry je iba o niečo menej objektívne ako pri krasokorčuľovaní. Literatúra nie je atletika, nedá sa merať čas a dĺžka. Aj keď v tomto prípade časom možno niektoré diela vyplávu na povrch a niečo zase zapadne prachom.
Objektivní hodnocení literatury (beletrie) je pěkná blbost. :-) To mi připomíná filmovou nebo hudební akademii. Pár kluků, co se "znaj", rozdá ceny jiným klukům, nebo holkám, který "znaj". :-D
Text příspěvku byl upraven 30.05.19 v 21:32
Vložit příspěvek