Každý může napsat knihu a vydat ji. Je to dobře?
Akorát že tyto "špatné knihy" se, žel, objevuji i mezi knihami vydanými ne autorovým samonákladem, ale nějakým vydavatelstvím. Nemělo by to být, ale stává se to. Přičemž s prvního příspěvku se zdá, že zakladatel tohoto vlákna právě považuje za kriterium kvality to, jestli si ji autor vydá sám (nekvalitní), nebo ji vydá nějaké to vydavatelství (kvalitní kniha).
Je ovšem možné, že jsem to špatně pochopila :(
Text příspěvku byl upraven 05.09.18 v 16:54
Adhara: Rozhodně nemůžu souhlasit s výrokem " … zlá kniha naozaj existuje. Je to taká kniha, v ktorej nekvalite sa zhodne drvivá väčšina sčítaných posudzovateľov´..."
To, že se na něčem shodne drtivá většina "posuzovatelů" (hodnotitelů, pozorovatelů nebo třeba voličů), v žádném případě neznamená, že to musí být pravda!
(Předpokládám samozřejmě, že slovo "zlá" v tomto případě znamená v českém překladu "špatná", protože v češtině významy zlý a špatný nelze vždycky ztotožnit. České adjektivum "zlý" nevyjadřuje jenom vlastnost, ale i úmysl, záměr.)
Myslím si, ale třeba se mýlím, že svět knihy je celkem v pořádku. Jsem totiž naprosto zásadně proti jakékoli dotované kultuře. Pokud si kdokoli, ať už vydavatelství či soukromá osoba, vydá jakoukoli "slátaninu", tak mě zajímá pouze jedno, a to, jestli si vydání této "slátaniny" financovali z vlastních zdrojů. Pokud ano, je vše v pořádku. V případě, že vydání dotuje stát nebo obec, je to špatně. Pokud knihu zafinancuje mecenáš, tak je to taky v pořádku. :-)
Dotovaná kultura je zlo. :-)
Text příspěvku byl upraven 05.09.18 v 18:34
Eicherik, to si nemyslím. Jsou totiž knihy, které nezaujmou davy, ale přesto jsou dobré. Kdybys podporoval takovýto knižní kapitalismus, tak tu budeš mít v nabídce pouze romány pro ženy a severské detektivky ;-)
Eicheriku, vážně? Víte existuje grantový systém, který samozřejmě funguje i v kultuře. A nevidím na něm nic špatného. Máte snad pocit, že např. provoz knihovny, do které chodíte, není financován ze státního rozpočtu, tudíž z daní i těch, kteří do ní nechodí? A co je to jiného, než dotace.
Víte, tato jednoduchá prohlášení, ať si každý platí sám všechno, platí jen do té doby, než sám zjistíte, že byste si sám všechno, ze sta procent, financovat nemohl...
siena: Co se týká knihoven, tak ty bych samozřejmě zachoval a naopak bych je finančně ještě více podpořil. :-)
Vidíte, a někdo zase by rád na koncert , někdo by si rád přečetl poezii, atd...takže bych byla opatrná s tím, co je zlo a co není...Jak praví jedno přísloví...Odříkaného největší krajíc.
Knihy jsou fenomén a čtení knih by stát měl formou knihoven podporovat. Koncert a nebo třeba divadlo by si na sebe mělo vydělat samo. Já když jdu na koncert blackmetalové kapely, tak ho taky nikdo nedotuje. Když ho chci vidět, tak si ho zaplatím. Divadelní představení nebo koncert vážné hudby je zábavní průmysl. Nic víc. :-)
Souhlasím s Eicherikovým názorem na dotace, tedy co se týká vydávání knih. Na knižním kapitalismu oproti Dudu nevidím nic špatného. Vydavatelé sami jsou milovníci knih, jinak by tuhle práci nemohli dělat. Jasně, aby se uživili musí vydávat romány pro ženy a severské detektivky. Pokud ale mají šanci vydat kvalitní literaturu a mají na to finance, většina z nich na peníze nekouká.
siena: V tom případě mě na stará kolena čeká vymetání divadelních kapliček. :-D
Toto vlákno už opravdu aspiruje na "Bohnický ementálový metál". Myslela jsem, že pitomosti popsané na prvních pěti stranách této diskuze už nic nepřekoná, ale pak přišlo "dotovaná kultura je zlo" a "je zapotřebí knihovny co nejvíce podpořit", a já poznávám, že jsem se mýlila.
Ale vrátím se k původní otázce zakladatele vlákna a prohlašuji, že velmi mu rozumím a velmi s ním souzním. Jsem přesvědčena, že nevolá po žádném omezování svobody slova ani zavádění regulí, ale pouze po sebekritickém přístupu autorů a vydavatelů, kteří by se opravdu mohli brzdit v té nadprodukci šuntu. Toho se však nedočkáme - to se nenosí. Myslím tedy, že ZONA nevyzývá k zavádění žádného tiskového dohledu, pouze si potřeboval povzdechnout nad stavem knižní nabídky, který je vážně tristní. (I do televizní pěvecké soutěže se může přihlásit každý - to uznávám, ale přesto si pak u obrazovky říkám, že mnozí to dělat neměli ...)
Trápí mě však spíše opačná situace, než jaká je v nadpisu: že ne každý může napsat a vydat knihu. Že je spousta lidí, kteří by "měli co říct", jejichž paměti či příběhy by byly přínosem (citovým, poznávacím, historickým), ale si nikdy netroufnou či nestihnou to sepsat, nebo jejich dědicové nedovedou rozpoznat, co se v umatlaných sešitech skrývá, a tak mnohé končí v odpadu. Velmi si proto cením různá ta sdružení, co pořizují a schraňují orální historii, vyhledávají rukopisy nebo zapomenutá nízkonákladová vydání, aby je oživili.
Jen nedávno jsem měla fascinující zážitek z jedné knihy vzpomínek, která mi o slovenské a československé historii 20. století řekla víc, než všechny ročníky mé školní docházky. Ta kniha vznikla tak, že po smrti autora sebral jeho "bohatý americký syn" tátovy papíry a zaplatil slovenské vydavatelce, která sice korektury dost odflákla, ale alespoň že knihu vydala - bez ní by byla národní literatura docela ochuzena. O kolik takových příběhů, memoárů, před rodinou utajovaných básní, zážitků, technických nápadů ... jejich nesepsáním přicházíme - se nikdy nedozvíme.
Hm, záleží na tom, čemu se říká dotace. Vím, že například skandinávské země finančně podporují překlady knih domácích autorů do cizích jazyků. Vzhledem k tomu, že Švédů, Norů a Dánů je dohromady pět a půl, má to smysl, protože peníze za práva na překlad jsou jediným zdrojem, který může domácí literární produkci podpořit. U nás se nic takového neděje a to je chyba. U "malých" jazyků je to v podstatě jediná cesta.
To je i jeden z důvodů, proč je u nás severská krimi tak rozšířená. A je to dobře. :-)
Koka omlouvám se, ale největší pitomost jste teď napsala vy. Ještě nikdy v dějinách lidstva nebyl člověk svobodnější, co se týče vydávání knih. Kdokoli může sednou k počítači, napsat knihu, umístit jí na internet a přes sociální sítě jí udělat propagaci. Nestojí ho to ani korunu, jen jeho čas.
braunerova - nechápu, proč se omlouváte a současně mě označujete za pitomou. Jedno, nebo druhé, buď mi hrdinsky vynadejte, a nehrajte si na zdvořilého, nebo se omlouvejte - ale jen za vlastní neschopnost porozumět tomu, co jsem napsala.
Vy technickou dostupnost klávesnice a publikačního média - internetu (která vůbec není pro značnou část lidstava tak samozřejmá, za jakou jí považujete) zaměňujete za autorskou kuráž, sebevědomí, touhu ... Ale to jsou úplně jiné parametry !
Koka, z toho ovšem plyne, že ve svém předchozím příspěvku jste nás tady všechny označila za pitomce. Na takovouto diskuzi nejsem zvědavý. Sbohem.
ad woodward " ,, jediným zdrojem, který může domácí literární produkci podpořit. U nás se nic takového neděje a to je chyba. .."
děje se to, dotace na překlady se udělují, a to docela masivně, viz kupř.:
http://www.programculture.cz/cs/literarni-preklady
... a existují i mnohé další formy podpory překladů původní české tvorby do cizích jazyků, stejně tak, jako stovky u nás vycházejících knižních titulů vycházejí s podporou zemí původu (jen si možná čtenáři toho nevšimnou, neboť to bývá uvedeno malým písmem na předsázce, někdo vlevo nahoře :=) .
tsal - jistěže nikdy nebudou pdopořeny všechny žádosti, jistěže každoročně bude hodně lidí remcat a tvrdit, že je to hrozné, pořád horší a neudržatelné, a jistěže si "chudá" a "strádající" ČR nikdy nedovolí dát takové procento HDP do kultury, jak bohatá Skandinávie, nebo jak chudý ale hrozně hrdý a ambiciózní Island.
Ale také si uvědomme: kolik v ČR vznikne ročně kupř. beletristických titulů, které bychom třeba jenom my, obyčejní čtenáři, považovali za "exportní zboží" - tedy za něco, čím chceme dát světu o sobě vědět? Já jich mnoho nevidím.
Schválně - zkusím takovou malou anketu: navrhněte, kterou z loňských českých knih by bylo dobré (i s pomocí vašich daní a odvodů) nechat přeložit do alespoň 7 světových jazyků (angličtina, němčina, francouzština, čínština, arabština, portugalština, španělština)?
Já taky zkusím takovou anketu: jmenujte sedm filmů, které stojí za to poslat do světa. (Na to taky platíme.) A podotázky: jmenujte z těch.sedmy filmů nějaké, které jste viděli a proto za ně dáte ruku do ohně.
pri filmoch je to trochu jednoduchšie. A napriek tomu sú filmy oceňované a ovešiavané oskarmi a inými oceneniami a nie každému sa páčia. Málokedy sa strafím do vkusu "davu".
Asi najjednoduchšie sa rozhoduje o kvalite výtvarného umenia.
Vložit příspěvek