Jak naložit s knihami, které už nechceme?

tsal
Trochu jsem nepochopil váš příspěvek. Slyšel jsem a vycházím z toho, že jen 3% "úspěšných spisovatelů" celého světa prodá více než 500 knih jednoho titulu. K tomu mi chybí něco okolo 167 kusů vytisků. Kdo si to umí spočítat ví, že o profit nejde. Jde o dobrý pocit, prestiž a naplnění snu.

binysek
Jo beru. Jsem trochu zatížen odporem k té době.
Přidal jsem v té dnešní době také jeden nový titul a je pro jiné obtížné poznat, hlavně pro ty, kteří si nepřečetli alespoň pár stránek, poznat jestli je to ta 90-ti procentní blbost nebo jestli to stojí zas to číst.
Co tak asi má říct autor?
Jinak těch knížek doma mám spíš tisíce než pět tisíc. Ale o tom to je. Jak v tom množství poznat co za to stojí.

tsal: Teď jsem na tom jako ten co hledá Peroutku. Článek kde jsem to četl jsem nenašel, ale odměnu nevypíši. Prostě v něm bylo, že 97% spisovatelů celého světa nedokáže prodat 500 knih jednoho titulu. Kterým se to povede, se mohou považovat za úspěšné. Dál tam bylo, něco jako, že kdo v našich vodách prodá 5000 knih jednoho titulu, ten už může hovořit o bestselleru. Moje představa byla, že 500 kusů nemůže ani pro začínajícího autora být problém udat. Musel jsem si představu poopravit. Hlavní příčinu proč to není tak snadné vidím v tom, že s tak málým nákladem si nemohu dovolit, nedokáži knize udělat reklamu, aby vešla ve známost. Potom už není tak důležité jestli je ta kniha dobrá nebo brak. Ono to dřívější socialistické heslo "Naše zboží nepotřebuje žádnou reklamu, protože je kvalitní a tím si dělá reklamu samo", v dnešní době nějak nezabírá. Zkuste se poptat prodejců, jestli lidé kupují knih zhruba stále stejně. Já to udělal. Hovoří o dramatickém poklesu. Že prodeje z let devadesátých jsou už jenom vzpomínkou.

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

No to je opravdu překvapující že se dnes prodává méně knih. V 90. letech pochopitelně došlo k otevření trhu nejen u knih a když se lidé nasytili, těch co si nezačali hledat jinou zábavu než je kniha zůstalo jen pramálo. Jděte se, milý pane, podívat dnes do školy a jestli najdete někoho s knihou a ne s tabletem nebo telefonem v pazourách, máte u mne korunu. A než si nastřádáte na první pivo, garantuji že se hodně naběháte. Takové generaci mají konkurovat knihy? Vždyť už jejich rodiče odrostli na masové (vesměs televizní) zábavě a dnešní rozšíření techniky je jen pokračování výchovy ve stylu "hlavně aby byli hodní/v klidu".

Já jsem, moje milá tsal, také napsala že dnešní děti jsou produktem předchozí generace - tedy už skoro mojí vlastní. Číst, to tě (pokud nejsi úplně slabomyslná), naučí v první třídě. Jenže číst knihy, k tomu si každý musí dospět sám, to se z největší části naučit nedá.
A to že by dětičky v lavicích tajně louskaly Dostojevského místo toho že si ob lavici posílají sms nebo hrají hry.... To je opravdu zábavná představa, díky za ni :-)) To musím dát k lepšímu... Všechny moje známé učitelky se potrhají smíchy.

Apropo MOJE dítě čte... ve své třídě je sice víceméně za exota a bude to čím dál horší (natolik dobré zprávy "z fronty" ještě mám), takže ať si tvrdíte co chcete, je to i o té době...

Text příspěvku byl upraven 11.10.15 v 22:15

Ach jo milé dámy. Netřeba se do sebe pouštět. To jsem příspěvkem iniciovat tedy nechtěl. To že se do mě pouští Lektor, to je profesionální záležitost, kterou beru i když se vším nesouhlasím. I když mám Kristova léta za sebou už dvakrát, tak jsem si ten tablet a do něj e-knihy pořídil také. Dnes je prostě takový trend a o to se méně kupují tištěné knihy. Pokud jde o mne Tsal. Živím se a dobře se uživím jinou činností než psaním knih. A docela mě to mrzí. Mám takové slovní průpovídky. "Při psaní knih nejde o peníze, dokud by nešlo o velké prachy" Svoje vydání jsem zadotoval a je mi úplně jedno kolik se vrátí. Jde spíše o tu prestiž o které psal Lektor. Knihu jsem vydal. Splnil si svůj sen. Tak jó. Není úplně precizní z pohledu profesionála, ale .... no však víte. Z mého pohledu je to spíše o pohodě a o tom trefit se do toho co příjemce očekává. To není podléjzavost. Měl jsem kdysi šéfa, o pět let staršího. Těžce do všeho šil. Debaty prožíval. V 55-ti ho trefilo. Já tu snad ještě deset, patnáct roků budu.

Mohla bych sepsat dlouhou litanii o tom co všechno mne na školách, dětech a dnešních mladistvých pálí, ale budu si šetřit karpální tunely. To že nečtou mě na nich mrzí podstatně méně než jiné věci...

starší knihy, pokud o ně nemá zájem antikvariát, se dají umístit do knihobudky v parku, případně odnést do místní knihovny (aspoň u nás na ně mají před dveřmi v chodbě poličku, kde si je zájemci mohou rozebrat - já si odtamtud nedávno přinesl Příběhy pilota Pirxe). Taky je možné je nabídnout v nemocnici, pacienti si občas rádi počtou.

V OC Letňany v Praze - je teď nově mezi obchody docela pěkná místnost - a v ní přes celou jednu stěnu regály s různými staršími knihami. Dalším vybavením jsou pohovky, křesla a válendy. V policích bylo dost místa na "nové" knihy. Zatím jsem si tam jen půlhodinku četla svoji knihu, ale příště tam vezmu pár přebytečných ze své knihovny.
A několikrát jsem i v Praze narazila na zvláštní stůl - např. jednou to bylo v pasáži u kina Lucerna - a na stole pár knížek a cedulka, že je možné si je vzít, případně vyměnit. Ale myslím, že knížky by se daly "zapomínat" kdekoli - v čekárnách u lékaře, v nádražních halách... možná by si tam našly nového páníčka...

Text příspěvku byl upraven 17.10.15 v 19:13

Mahenova knih. v Brně zřídila projekt knižních laviček. Jedna je před Jakubským kostelem a druhá je tato: http://www.kjm.cz/jirinka

nokid: je to roztomilý nápad, jen si nejsem jistá jak taková věc (a hlavně knihy v ní) přežijí zimu nebo období intenzivních dešťů

Text příspěvku byl upraven 30.10.15 v 12:58

nebo v nějakém vestibulu... souhlasím. Ale varianta "jiřinky" a "mahenky" je, vzhledem k použitým materiálům, provedení a umístění, poněkud uhozená

Nevím jestli to zde už bylo. http://knihobeznik.cz/o-projekte Objednal jsem si nálepky a některé knihy které jsem umístil někdo možná přečetl. Knihy rozdávám a nekupuji. Zvyšuji čtenost knih. Moje posametová solventnost co se týká nakupování knih po SAMETU dosti klesla.

Čas ukáže jestli venkovní budky uchrání svůj obsah... Jsou zastřešené a možná že si je čtenáři rozpůjčují přes zimu a na jaře opět vrátí...

nokid: ani nemusím na schránky vrhnout kbelík vody a na první pohled vidím spoustu děr kudy pronikne nečas. A sníh a déšť dokáže proniknout i těmi neviditelnými škvírami.
Mně je prostě líto všech knih, které tam fungují jako pokusní králíci, byť by byly pro většinu čtenářů bezcenné...

Take patrim mezi lidi, kteri by knihu nevyhodili. Ale ted likviduji knihovnu po rodicich, kde zrovna nejsou trhaky poslednich peti let. Cela jedna stena v obyvaku az po strop. Co delat s brozovanymi knihami z padesatych let, ktere jsou navic zasle prachem? 5 metru Nezvalu, Hrubinu, Holanu, atd.

Mno, kamarádka podobné množství nafotila - tak jak to bylo v knihovně (založila si fotoalbum na rajčeti), prskla to na internet, tuším 15 Kč kniha a co se po 2 měsících nerozebralo, tak odnesla částečně do domova důchodců, částečně do Adry a lepší kousky rozstrkala po čekárnách u doktorů nebo na nádraží :)

Napíšu na opačné téma :-) .. jak bylo naloženo s knihami, které majitelka chtěla. Viděla jsem nedávno dokument, kde vyklízeli dům po střechu zarovnaný harampádím a nepořádkem. V jednu chvíli přišla organizátorka akce k majitelce domu nešťastně sedící před domem (nechtěla se vzdát ničeho, ale bylo to nutné) s hromádkou encyklopedií. A ptala se jí, jak chce s těmi encyklopediemi naložit, že si je přece nemůže chtít nechat, když to jsou knihy z roku 1976 a informace v nich jsou už zastaralé a mnohdy "nepravdivé" - například, že Pluto je planeta (! - neboj, Pluto, pro mě stále JSI planeta), nebo že Československo už není jeden stát. Paní majitelka už byla tak hyn z toho vyklízení, že ty knihy neochránila, nechala je dát pryč.. Bylo mi jí i těch knih líto, já bych je nedala.

Ale proč to píšu. Napadlo mě, že vlastně mám v Lese taky staré encyklopedie a knihy ještě z dětství, po rodičích, v nichž mohou být zastaralé nebo již neplatné informace. Vadilo by vám to? Jak byste s nimi naložili, byl by to pro vás důvod dát je pryč a pořídit si nějaké novější, aktuálnější encyklopedie?

Text příspěvku byl upraven 16.02.16 v 22:49

elfos: Začnu nelogicky, ale tím atraktivnějším. Pluto teď sice není, ale v budoucnu možná zase bude uznáno planetou. V současné době se astronomové přou o definici planety a také o zařazení Pluta. Hrozí, že vyhodíme naučnou knihu o vesmíru s informací o 9 planetách, koupíme novou s 8, abychom za rok či dva vyhazovali novější vydání a pracně sháněli staré nebo naopak nejnovější dílo, kde bude znovu aktuálně správný počet devíti planet :-).

Jak jsem zjistila, cesty vědy, teorií a hypotéz nejsou rovné silnice, bez odboček. Mnohokrát se objevila nová teorie, která popírala tu starší, aby o pár (desítek) let byla vědeckou obcí zavržena. A aby to bylo ještě složitější, často žijí vedle sebe i protichůdné teorie, které na potvzení nebo vyvrácení správnosti čekají.

Starší encyklopedie nevyhazuji. Pokud dojde k nějaké výrazné změně, zapíšu informaci na papír a vložím do příslušné knihy.
Pak mám další knihy, které, přestože jsou koupené přibližně ve stejnou dobu, vysvětlují jevy nebo události odlišně. Tady mohu porovnávat a jako laik subjektivně hodnotit, porovnávat...

Právě dočítám poslední stránky Pandina palce, kde autor Stephen Jay Gould píše:
Historikové – navyklí tradičně a postaru (ovšem také mylně) pojímat vědu jako spění k pravdě prostřednictvím úspěšného odhalování a odvrhování omylů – šli pokojně dál svou cestou. Neboť co jiného nám omyly můžou poskytnout než něco historek pro zasmání anebo sbírku mravokárných kázání psaných s pozdviženým ukazovákem?
To dnešní historikové vědy mají k podobným podnětným omylům větší úctu. Ve své době dávaly smysl; co na tom, že dnes se zdají nesmyslné. Naše století není měřítkem všech věků, a věda je vždy průsečíkem převládající kultury individuální výjimečnosti a hranic, jimiž je omezena empirie…
Mezi vědci najdeme jen málo vyložených bláznů. Omyly obvykle mívají své dobré důvody. Přijdeme na to, jakmile se nám podaří proniknout do všech souvislostí, a za předpokladu, že je nebudeme posuzovat z hlediska našeho nynějšího pojetí „pravdy“. Nezřídka bývají daleko víc poučné než zahanbující; jsou totiž známkou měnícího se kontextu…
Zkoumání geniálních omylů by nemělo končit kázáním o hříšné pýše; mělo by nás přivést k poznání, že schopnost pronikat hluboko k podstatě věcí a schopnost dopustit se velkých omylů tvoří dvě strany téže mince – a obě jsou stejně skvělé.
- Netradiční pohled na omyly ve vědě.
- V knize je takových postřehů mnohem více, vkládám tento, který mám zatím jako jedin ý opsaný k dispozici.

Text příspěvku byl upraven 16.02.16 v 23:56

Encyklopedie a další zastarávající publikace jsou z většiny na webu, už se je tedy nevyplatí držet v papírové formě.
Ostatně to nikdy nebyla tradiční literatura; nedala se číst od začátku do konce. Jen vyhledávat podle potřeby. A na to jsou lepší databáze, byť někdy s placeným přístupem.

nokid: Které prověřené encyklopedie na webu používáte? Které databáze? (Předpokládám, že wikipedii nemáte na mysli.)

R.E.M.
S tím papírem s doplňujícími informacemi vloženým k heslu v encyklopedii to je skvělý nápad! Taky to budu dělat, přece jen, nelze všechny změny nosit v jedné hlavě, obzvlášť pokud je elfosí. Taky by se na ten papír daly poznamenat odkazy na knihu/knihy s podrobnějším heslem k danému tématu.
S Plutem jsi mě potěšila taky, i když pro mě je fakt planetou pořád. :-)

Ty informace ve starých encyklopediích jsou mnohdy zajímavé i z historického hlediska (připomnělo mi to i moji další posedlost, sběratelství pohlednic - konkrétně pohlednice NDR a Jugoslávie....).

Dát pryč knihy ve kterých jsou staré informace? Nikdy! A není to jen tím že miluji starou veteš, ale nejen slovníky, ale i atlasy mají pořád svou hodnotu a kdybych měla obnovovat "vozový park" aktuálními informacemi, museli by si všichni revolucionáři, vědci a ostatní novátoři dát alespoň jednou za čas pohov.
Kromě toho nad ničím se člověk tak krásně nezastydí, jako když nahlédne do staré dětské knihy nebo časopisu kde se kromě krásy naší vlasti velebí i všechna ta průmyslová a zemědělská výroba.

Jo a i pro mne Pluto bylo, je a bude planeta.

Pluto už není planeta?? To jsou mi věci!

Také nevyhazuji staré encyklopedie. Když potřebuji aktuální informaci, podívám se na internet, ale ve starých encyklopediích rád listuji, i když občas mohu narazit na překonaný poznatek. A možná právě proto - baví mě sledovat, jak se poznatky měnily a mění.

A ještě radši to mám u atlasů. Kdysi jako školák jsem se s kamarádem bavil tím, že jsme v různých vydáních Kapesního atlasu světa porovnávali vývoj světa. Jaké země vznikly či zanikly, jak se země rozvíjely třeba počtem obyvatel nebo produkcí průmyslových výrobků či zemědělských plodin apod. Vždy, když vyšlo nové vydání, běželi jsem ho rychle koupit a pak jsme se ponořili do bádání nad světem - jak se za ty dva roky změnil. Dnes mám doma asi 12 takových atlasů a nevzdám se ani jednoho z nich. Mám i atlas více než 100 let starý - a to je teprve dobrodružství sledovat, jak ohromně se tenkrát svět lišil od toho současného.

Staré encyklopedie či atlasy mají svou hodnotu a kouzlo, je škoda se jich vzdávat.