Hádejte autory:)
Hledaný sice nenapsal žádnou beletrii, má však na svém kontě pár děl literatury faktu a vědeckých publikací, mj. se mezi svými mnoha zájmy věnoval i studiu bible a učinil detailní rozbor části Nového Zákona (až vzniklo dílo běžně označované jako "jeho Bible").
Díru do světa, doslova, ale učinil jako spoluautor mimořádně krátkého textu, který známe všichni aspoň dle názvu, ale mnozí se jej učí skoro celý nazpaměť. Mimo jiné v něm stojí: "že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. "
Nuže, podívejme se, jak to ladí s jeho životem: dotyčný měl 200 otroků, 25 z nich pečovalo o domácnost. Jeden z jeho životopisců poznamenal: "Když XY píše o tom, že sázel olivovníky a granátová jablka, musíte si uvědomit, že se neoháněl rýčem, nýbrž jen dával povely svým otrokům."
Záludná otázka na závěr - koho že to hledáme?
Ano, citací z Deklarace nezávislosti Spojených států amerických jsem hádání hodně zjednodušila, ale to bylo nutné kvůli porovnání jeho vlastního života a vznešených slov o rovnosti a svobodě (opět jsem čerpala z knihy Dům od Billa Brysona, tam se vážně najde kdeco).
Předávám
Otázka žel je, jestli Jefferson a jeho současníci považovali černochy za lidi v plném slova smyslu. Pak jim to jako rozpor možná nepřišlo. :-(
Text příspěvku byl upraven 06.12.17 v 10:28
Určitě se museli zakladatelé státu nějak srovnat s tím, co měli a znali, a tím, co chtěli a prosazovali. Ono když je na něco někdo zvyklý doma od mala, a navíc to funguje všude kolem, tak mu ani na mysl nepřijde, že by bylo něco špatně a vhodné ku změně...
Který spisovatel zažil takovou bídu, že chodil žebrat o slupky z brambor, v dětství trpěl ztrátou zraku, potýkal se s duševní chorobou, byl vyloučen z učitelského semináře a coby recidivista si několikrát poseděl ve vězení?
Když jsem u toho arestu: který spisovatel byl zatčen v pěkném hotelu, kde do té doby rád a často pobýval a který se tím do našich dnů chlubí (a nabízí dokonce související tématické balíčky pro své hosty v dubnový výroční den). Poté si odseděl dva roky a do hotelu se již nikdy nevrátil.
Samotné zatčení bylo doslova skandální, stejně jako obvinění a následné odsouzení. Sám autor po propuštění z vězení odjel přes vodu a nikdy se domů nevrátil.
Ve vězení psal "z hloubi (duše a srdce)" a veselé to moc nebylo.
Poslední místo odpočinku má na hřbitově Père Lachaise.
Ano, toť on.
Ještě doplním k indicii - dílo "z vězení" bylo De Profundis.
Text příspěvku byl upraven 08.12.17 v 10:38
Hádáme současného vysoce oceňovaného autora, který dovede skvěle využívat metodu tzv. nespolehlivého vypravěče. Nejméně dvě jeho známé knihy jsou na této metodě přímo založeny.
Cituji z definice nespolehlivého vypravěče "- vypravěč bude poskytovat jenom informace, které uzná za vhodné; vypravěč vyprávěné události podřizuje svému zájmu, svým hodnotovým kritériím a vytváří tak vlastní verzi příběhu; to čtenáře nabádá zkoumat vypravěčovy výroky s kontextem výpovědi a na základě tohoto prolnutí konstruovat fikční svět".
Tuhle se tu v hádankách mihly orientální pohádky - při té příležitosti jsem zjistila, že jako Arabské noci je do příslušného jazyka přeložil někdo, do koho bych to neřekla. Nu pak se ukázalo, že to není ten (a ani nejsou zpřízněni), který by nás při tom jméně včetně titulu jediný napadl - veliký filmový a (divadelní) herec, milovník i drsňák, který si zahrál i se svou rovněž přeslavnou manželkou.
(Na DK záznam nemá, ale jeho osud cestovatele-dobrodruha, znalce jazyků, kultur a překladatele, je natolik bohatý - někoho možná spíš zaujme lechtivá stránka jeho života -, že si jej dovolím zadat. Za manželku měl rovněž spisovatelku, ale byli podle všeho bezdětní - odtud ta vyloučená spřízněnost s modernějším jmenovcem.)
Text příspěvku byl upraven 08.12.17 v 10:48
Výše hledaný byl anglickým průzkumníkem a etnologem, geografem a kartografem, překladatelem (eposy, Arabské noci - ty i odvážně rozšířil), orientalistou (především arabistou) a jazykovědcem (ovládal prý kolem 40 jazyků + nářečí), spisovatelem a básníkem, diplomatem (Afrika, Blízký východ) a špionem, a v neposlední řadě i šermířem.
Proslul zejména cestami (a knihami) o pouti do svatých míst islámu. A jak už bylo naznačeno výše, lechtivými knihami, které anglická wikipedie popisuje jako "risqué or even pornographic at the time and which were published under the auspices of the Kama Shastra society".
S tím titulem u jeho mladšího jmenovce, velšského herce, jsem se unáhlila, ten získal "pouze" řád britského impéria, i když je stavěn na roveň Olivierovi... (a dokonce ani Oscara nezískal - jak k tomuhle došlo...?).
Ano, Sir Richard Francis Burton (1821 – 1890). Jeho bio- a biblio-grafie na https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Francis_Burton#Works_and_correspondence jsou skutečně zajímavé až překvapivé.
U takovýchle osobností si říkám, kde na to všechno vzaly čas. A pak si smutně pomyslím, jaký zajímavý život měly ve srovnání se mnou :-).
Nyní hledáme barokní dámu, která si velmi ráda dopisovala. Těžko by asi sama sebe označila za spisovatelku, ale vzhledem k tomu, že její korespondence vyšla knižně, můžeme ji tak dnes označit. Její dopisy dnes slouží jako velmi čtivý a hezký pramen pro poznání její doby i současníků. Byla to dáma vzdělaná a vtipná, alespoň pokud usuzuji z jejích glos a komentářů.
Mne napadla Marie Terezie, ale to by asi ta nápověda zněla přeci jen trochu jinak...?
Vložit příspěvek