Co vás u knížek dokáže naštvat?
V poslední době se stává, že knihy bývají plné překlepů, chyb...hrubek. Naposledy mě odrovnalo v druhém díle Merde spojení... mizely v dálY!!! Musela jsem si to několikrát přečíst, jestli jsem se nezbláznila.
u knížky mě dokáže naštvat, když si koupím špatný kousek.. už se mi stalo, že u knihy "To" od Kinga chybělo 20 stran.. ale to je chyba výrobny. :)
Souhlasím s Bovinkou, nejvíc mě dokážou naštvat chyby, překlepy a párkrát se mi už stalo, že prohodili postavy (nejhůř je na tom asi Aktuel).
Jo a taky mě trochu štve ve spojitosti s knihami, že jich dostávám strašně málo ;)
Já si vloni koupil "dějiny lidstva". Takovou encyklopedii s obrázkama...ale těch chyb co tam bylo. Snad na každé stránce překlepy. Minimálně 100 překlepů, kterých jsem si všiml. Některá slova dvakrát za sebou, chybějící písmena a podobně. U knihy za 800 korun to už člověka docela nasere ne?
Mě taky nejvíc štvou chyby. To člověka úplně vytrhne ze čtení :-/ a špatné překlady názvů knih... Když je nějaká série knih... 3 jsou dokonalé a další překládá někdo jiný a nemá páru, jak se co jmenovalo a tudíž překládá určité názvy jinak... to je tak k naštvání... Konkrétně mám na mysli sérii knih od Laurell K. Hamiltonové. A předposlední vydaná kniha se jmenuje "Krvavé koleno"... co to je za název? V originále je to "Bones" tedy "Kosti"... to mi fakt zkazilo zapálení :-/
Mě rozčílilo, že Tim Powers nacpal do svého Stáčení temného piva i artušovskou legendu. To nemůže být trochu originální a vymyslet taky něco vlastního? Ale jinak se u čtení knih málokdy rozčiluji. Na překladatelské chyby kupodivu často nenarážím. A nebo si jich spíš nevšímám.
Taky mě štvou chyby, překlepy... většinou se u nich zarazím... Ale ještě víc mě rozčilovalo o jednoho vydání knihy G.R.R. Martina, myslím že to byly Písně mrtvých, že bylo nějak divně napsané každé ť bylo to normální t a nad ním normální háček, ne tak jak to vypadá tady... To by jste se divili kolik ť je v jedné knize...
Žirafa: Úplně vím, jak takovéhle věci dokážou štvát. To se pak nedá soustředit :-D
Karmína: to nedá no... Ale to jak jsi psala o překladu knih Hamiltonové, to byl taky děs. V jednom překladu Kavárna šílenců, Prvinilé slasti... a v druhém Potřeštěná kavárna a slasti Trestuhodné... no fakt dobrý vizitka toho druhého překladatele, který se ani neobtěžoval otevřít první díly a dokázal přejmenovat třeba i psa a z upíra ženy udělat chlapa... :-/
Já hrozně šílela u překladu knihy od Fieldingové - Dej mamce pusu z roku 1993. Pán to překládal lehce "staročesky". Dítě posadil na hrníček, manželé když se hádali, byl to děs. A nejvíc se upnul na slovo jež. V jednom odstavci o dvou "souvětích" 10 řádků se toto slovo objevilo asi 7x. Byla jsem tak naštvaná! Myslela jsem, že mu napíšu dopis.
Otvorený koniec. :/ Celú knihu napäto čakám, ako to dopadne a ono to nakoniec nemá koniec. Nie v pravom slova zmysle. Jednoducho mám pocit, že to nie je fér! Akože čo? Mám si to domyslieť? Nie ďakujem! Je to akoby autor nedotiahol svoju prácu do konca...a mňa to strašne štve! Napríklad Zvieracia farma od Georga Orwella...vyslovene som hľadala, či tam niekto nevytrhol nejaké strany... :(
Momentálně mě štve čekání na Lelii-Život George Sandové. Už 5 týdnů na ni z aukra čekám a jsem zklamaná. Tak jsem se těšila.
Chyby, chyby a chyby. To je prostě katastrofa, že se mohou takové knihy vydat bez pořádné kontroly.
Nejen překlepy a pravopisné chyby, ale také mne dokáží naštvat čtenáři knihoven, kteří si knihu pletou s písankou a podtrhávají, poznámkují ap. Nemám nic proti kreativnímu čtení, jehož skvělou propagátorkou je Marie Königová, ale věřím, že její rady se týkají jedině a pouze knih vlastních ...
Lisa Black: Naprostý souhlas. Dokáže mě naštvat otevřený konec, zejména u tak výborné série, jako je "Píseň ledu a ohně" G.R.R. Martina. U této série jsem navíc pochopila, co mě na knihách dokáže naštvat - špatný a kostrbatý překlad. Vím, že práce korektora není jednoduchá a chybovat je lidské, takže nějakou tu chybku občas snesu (mám na mysli 2-3chyby/cca 100stran), ale právě u série G.R.R. Martina jsem pochopila, co je to překladatelská zběsilost.
Když přichází do prodeje strojově přeložené škváry, které kazí jazyk čtenářů. Děti, nečtěte to!!! Budou z vás jazikový barbařy. Kvalita všeho v ČR jde ke dnu.
Docela mě i zamrzí, když skvělý námět pohnojí vlastní zpracování knihy.
Souhlasím s tím, že chyby v knihách ruší a že se nedbá na korektury tak, jak to bylo dříve. Týká se to ovšem jen některých nakladatelství. Na druhé straně chápu, že na některé knihy je škoda plýtvat překladatelským talentem a korektorským umem. Nedávno jsem narazil na několik perel v knize Disturbia, jsou to chyby, které pobaví víc, než celá hloupá kniha.
Ale co opravdu špatně snáším je necitlivé celkové zpracování knihy. Z barevných obálek jinak hodnotných knih se mi dělá mdlo. Chápu, že obchod je především reklama, ale nechci si tu reklamu natrvalo tahat domů. A pokud se na obálce Shakespearova Zkrocení zlé ženy píše "Od autora Romea a Julie", považuji to za urážku (příklad byl vymyšlen, doufám, že takové vydání Shakespeara neexistuje).
Mě toho dokáže naštvat. Nejvíc mě dokázal naštvat zatím Stephen King, který, třebaže má výborné náměty a ještě lepší zpracování, v hodně případech tak nehorázně zmrví konec, až je to k zvteku.
No jinak co mě dál dokáže naštvat? To by bylo na dlouho. Prostě příběh musí být dobrý, musí mít hlavu a patu, nesmí postrádat logiku a musí být dobře a čtivě sepsán. Příběh by neměl být přeslazen, ale zároveň by se nemělo jednat o strohé vyprávění. Vše ostatní mě dokáže naštvat :D
S tím Kingem souhlasím, u knih jako To a Talisman jsem kousek před koncem začala přemýšlet, co to ten King vlastně vyvádí. Takové malé zaškobrtnutí ale jen málo ovlivní celkový dojem z knihy, pokud se netáhne až do konce.
Mně vadí překlepy, příběh, u kterého hned vím, jak dopadne a ještě k tomu je nezáživně napsán (S. Rushdie - Klaun Šalimar), někdy i jednání jednotlivých postav či vývoj děje, neb se stává, že při vžití se do příběhu pociťuji jakousi bezmoc. Též mi vadí, když se ke knihám někdo neumí chovat - upatlané stránky, vytržené či úplně chybějící stránky, popsané listy, zohýbané rohy...
Je toho dosti...
Źirafa: Já jednou četla stařičké vydání Hamsunova hladu a mezi jednotlivými písmenky byla vytištěná slabá čára. U mnoha slov ta čára působila jako "l" (L), to se pak nečte zrovna nejlépe.
Jména který si jsou navzájem dost podobný a pletou se a hlavně nepovedený překlad, jehož názornou ukazkou je UnLunDun. Mohla to být příjemná oddechovka ve stylu Nikdykde, ale hlášky typu "skočil proti Janě a ta... Ztuhla. Vyděsila se. Polil ji pot. ***. atd. mě dokonale odradily od dalšího čtení.
A dále mě neberou malý děti, co všechno vědí a vše umí a dávají to okolí náležitě najevo. Viz Lyra ze Zlatýho kompasu. První díl jsem ještě dal, ale když jsem si uvědomil, že to má ještě dva další a v obou budu takle chytračka... tak jsem rezignoval.
Vůbec na celé literatuře mě nejspíše štve, že dnes už může psát každý a je jedno, jak moc je ten skvost(?) hodnotný a jak velký/malý je autor blbec. Stačí reklama a trochu klišé blbin ranících srdce té největší části čtenářské masy a penízky se hrnou. Jakmile člověk umí poskládat souvětí, okamžitě předpokládá, že se stal nadpozemským literátem znajícím vše a bez sebemenší mýlky. To, že dnes chce na střední někdo napsat knihu je normální a snad i trochu v módě, ale že jejich výpovědní hodnota prolézá kanálovou stokou už je každému jedno. Úplně mě fascinuje to množství ,,originálních" názorů a ,,mouder" smrdících zatuchlinou všude kolem. Kritikům se věřit nedá a komentáře na internetu často píše člověk, kterému připadá fascinující i to, jak se dělá led. (povzdechnutí) Kam se to řítíme...?...
Tak mě u knížky dokáže naštvat, když jí někdo ukradne :((
Čekám půl roku na knihu z knihovny, abych se potom dozvěděla, že jí někdo ukradl, takže jí nemají. No nemamýchlo by Vás to?
Samozřejmě, že to není chyby té knihy :))
Vložit příspěvek