Se kterým autorem jste měli možnost se setkat?
s Robertem Fulghumem v divadle Reduta při scénickém čtení jeho knihy Drž mě pevně, miluj mě zlehka. s panem Karlem Hvížďalou na besedě, jež byla spojená s autogramiádou v knihkupectví B&N výborné knihy Interviewer. vícekrát s Arnoštem Goldframem. zároveň s Igorem Malijevským (Družba), Tomášem Sedláčkem (Ekonomie dobra a zla) a Jaroslavem Rudišem (Nebe pod Berlínem a jiné povídky) při tématickém večeru, jako host zde byl muzikant Bonus. s Vladimirem 518 po diskuzi na afterparty knihy Kmeny. a s řadou ménězvučných jmen brněnské literární tvorby. chystám se na autorské čtení s Pavlem Josefovičem Hejátkem.
Nedávno - Olga Tokarczuk (Běguni,...), evidentně nepřipravená - měla mít jen autogramiádu a na místě se dozvěděla, že má tak hodinovou besedu.Spolu se svým sympatickým překladatelem rozkošně improvizovali, ovšem organizátorka - takový ten typ "soudružky" byla zcela zjevně vytočená. Bylo to celkem legrační.
Nĕkdy v kvĕtnu roku 2012 jsem se na knižním veletrhu v Praze setkala s Martinou Drijverovou, Danielou Klorupperovou, Zdeňkem Svĕrákem... Od všech mám autogram.
Když už jsme u těch setkávání, tak tento čtvrtek, 11. 4., bude Michal Ajvaz (mimochodem vítěz poslední Magnesii litery) na svém autorském čtení v NK. Od 17:30.
http://www.nkp.cz/aktuality/novinky-titulni-strana/setkani-v-klementinu-s-michalem-ajvazem
Text příspěvku byl upraven 09.04.13 v 16:27
Před deseti lety jsem se setkal s joginem a léčitelem Bohumilem Houserem,který je
autorem sbírky zážitků, z cest po celém světě, s názvem Sny neprobuzeného. Chodil jsem k němu na jogu v brněnské Unitarii,kde působil až do své tragické smrti. Byl to moudrý muž,i když jeho propagace léčení nemocí, pomocí popíjení vlastní moče-urinoterapie,působila jako pověra či placebo. No,omylní jsme všichni.
Text příspěvku byl upraven 02.08.13 v 23:47
Zdravím :-) Znám se osobně s autorem Zdeňkem Jizerou Vonáskem, který je kromě spisovatele také především výborným malířem, fotografem a velice dobrým vypravěčem. Je mi líto, že není doceněný, myslím, že by si jeho dílo zasloužilo větší propagaci... takže, pokud můžete a budete mít náladu, přečtěte si nějakou jeho povídku a nebo se zastavte v Pacově na jeho výstavě (do 22.8.2013).
Nedávno jsem byla na autogramiádě Lorny Byrne v Brně, byl to úžasný zážitek. Ta žena má neuvěřitelnou energii.
Také jsem byla na koncertě Hugha Laurieho v Praze, přece jenom taky napsal jednu knihu, i když koncert se toho netýká. :D Ale viděla jsem ho, od začátku do konce úžasná párty, to se jinak nedá nazvat a ten smysl pro humor on v sobě prostě nezapře, celé kongresové centrum padalo smíchy.
A teď ve středu měl v Brně autorské čtení autor Rybí krve a Selského baroka Jíří Hájíček, tak jsme s kamarádkou se zašli podívat. Je to velice sympatický, skromný člověk. Byla to taková menší sešlost v malé knihovně, docela mě pobavilo, že tam opravdu až na nás dvě byli vesměs jen důchodci. Až mi to přišlo jako škoda, že tam nebyla ta věková rozmanitost trochu větší. Do té doby jsem o autorovi neslyšela ale hodně mě zaujal, takže hned jak narazím na jeho knihy, pustím se do nich.
V pondělí 30. září máte příležitost setkat se s básníkem a spisovatelem Petrem Kukalem.
V rámci Týdne knihoven se v Městské knihovně v Čelákovicích koná 30. září od 18.00 hodin autorské čtení básníka a spisovatele Petra Kukala, z jeho nové knihy Deník muže ve středních letech. Takže pokud se v pondělí budete ochomýtat někde poblíž Čelákovic, nenechte si to ujít. Nebo dojeďte, pokud budete někde dál. :-)
http://www.databazeknih.cz/zivotopis/petr-kukal-607
.
Ráda se setkávám s autory na jejich besedách v rámci knižního veletrhu, který se vždy na jaře koná ve Veletržním paláci v Praze. Tak jsem se např. poprvé setkala s Radkou Denemarkovou, seděla jsem v Literárním salonku v druhé řadě a ona četla (tím svým zvláštním způsobem) úryvek z - tehdy právě vyšlé - knihy Kobold. Když zvedla oči, viděla, jak jí rozumím, a později při autogramiádě jsme spolu mluvily osobně - řekla, že jsem jí pomohla. To mě potěšilo...
Podobně mile mě překvapila skromnost Terezy Boučkové, nebo mě rozesmálo mě lehce punkové "šílenství" Jaroslava Rudiše...
Co mě moc mrzí je, že už se nemůžu setkat s autory, za kterými bych jela na besedu světa kraj :-) = za mým oblíbeným Edvardem Valentou, Olgou Scheinpflugovou, Karlem Čapkem...
Najsilnejšie a možno aj najosobnejšie bolo stretnutie s Fedorom Gálom.
Milan Lasica & Július Satinský, tak to bolo bázeň a chvenie. Nádherný pár, večná škoda, že už spolu netvoria dialóg.
Karol Sidon, ťažký introvert. Inak snažil sa byť milý a aj bol.,
Michael Viewegh nebolo to blízke stretnutie tretieho druhu, ale každý sme nejaký.
Pavel Kolmačka osobne poznám a vôbec toho neľutujem, fajn človek.
Jan Vodňanský bolo to ako stretnúť blíženca.
Karel Krchovský veľa toho nenahovoril, ale čo povedal to znelo.
Martin Šimečka a Peter Pišťánek každý iný, ale obaja pohoda.
Uršula Kovalyk poznám osobne, žena živel, ale snáď sa raz zastaví, alebo aspoň spomalí :-)
Text příspěvku byl upraven 30.01.15 v 14:44
Vlastně sem můj příspěvek PATŘÍ. Protože s Andersem de la Motte jsem MĚL možnost se setkat – jen jsem ji prostě (na rozdíl od mnohých návštěvníků 20. mezinárodního veletrhu Svět knihy 2014) nevyužil…
http://www.centrum-detektivky.cz/vse/anders-de-la-motte-to-ze-jste-paranoidni-jeste-neznamena-ze-po-vas-nejdou
Tak já se připojím, ačkoliv to není přímo autorka knih, ale tak napsala pět bestsellerů a zde na databázi jsou dvě její knihy. Já se setkal po jejím stand up vystoupení k nejnovější knize (Uganda Be Kidding Me) s Chelsea Handler - http://www.databazeknih.cz/autori/chelsea-handler-9081. Byla milá, příjemná (spíš jako autorka známá jako moderátorka) ale dala podpis i s věnováním a bylo to. Takže tak asi, ale s autory se kterými bych se rád setkal se asi nesetkám. I když - ještě musím dodat - že se mi jednou zdálo, že jsem ve městě (žiji v Irsku) viděl na ulici J.K. Rowling, ale do dnes nevím zda to opravdu byla ona kdo spěchal rychle pryč nebo někdo jiný ×D spíš asi ne no :D
S panem spisovatelem Ondřejem Neffem a jeho paní herečkou Ljubou Krbovou na neformální besedě, hlavně o cestování a fotografování, s autogramiádou v Minigalerii na Třech Studních. Oba jsou hrozně fajn, pěkně jsme si popovídali.
Před mnoha a mnoha lety, bylo mi tak 12-13, jsme měli besedu se Stanislavem Rudolfem. Pěkně mi tam umyl hlavu a dal mi jasně najevo, že bych se o nějaké psaní nebo nedej Bože publikování rozhodně neměl pokoušet :-D
Naproti tomu setkání se Zdeňkem Šmídem krátce před jeho smrtí bylo velmi příjemné a moc rád na něj vzpomínám. Stejně jako na samotného autora.
Moc ráda vzpomínám na setkání s Ladislavem Špačkem (červen 2014, Brno), měl autogramiádu ke své knížce Tereza a byl moc sympatický =)
Moc ráda vzpomínám na velice příjemné setkání s Vlastimilem Vondruškou. Poutavě vyprávěl, jak se dostal k psaní i o tom, jak vznikají jeho knihy.
Moje největší zážitky jsou setkání s Andersem de la Motte, kterého jsem viděl na veletrhu Svět knihy 2014, měli jsme příležitost si popovídat a překvapilo mě, jak je to hrozně vtipný a bezprostřední chlapík. Vážně trochu jako HP z jeho trilogie Game, Buzz a Bubble. Měl přehled o všech seriálech, knihách a filmech, takže opravdu vynikající společník.
A letos v dubnu nebo v květnu jsem se dostal na předpremiéru filmu Dítě číslo 44, kde jsem si zase našel asi pět minut a mohl jsem si popovídat s Tomem Robem Smithem. Trochu tišší a zamlklejší osobnost, podle mě mu moc nedělala dobře ta pozornost, fotografové, novináři atd., ale zase mi přišel velice laskavý a milý.
S Václavem Větvičkou. Nejen, že je zaníceným botanikem a obdivuhodným odborníkem, výborným spisovatelem a fejetonistou, ale navíc je obdařen i vypravěčským talentem. P. Větvička působí při osobním setkání velmi příjemně a sympaticky, s nefalšovanou laskavostí a skromností. Umí poutavě podat informace a zajímavosti ze svého oboru, s přehledem a nadhledem prezentuje své názory, nešetří vtipnými glosami a pointami. Přiznám se, že setkání a beseda s VV mě nadchla.
Mluvil jsem s Evanem Hunterem, jehož detektivky psané pod pseudonymem Ed McBain jsem kdysi překládal. Byl tu jednou na knižním veletrhu a mám od něj i podepsanou knihu s věnováním.
S Michalem Vieweghem, To je můj asi nejoblíbenější autor ze všech. A pak různě na knižních veletrzích např. s Ivanem Van Christeinem to byl působivý člověk. Jinak hodlám potkávat další :).
S Ladislavem Fuksem, Miroslavem Horníčkem, Františkem Nepilem, Terrym Pratchettem, možná i někým jiným, tito se mně vybavili okamžitě. Osobně se znám s Evženem Bočkem.
S Rudom Slobodom, mnoho razy. Boli sme susedia v Devínskej Novej Vsi, pracoval som vtedy v redakcii, v ktorej bol pracoval o dve desaťročia skôr aj on, a boli sme aj priateľmi, hoci bol medzi nami viac ako dvadsaťročný vekový rozdiel. Sloboda bol nesmierne inteligentný a úžasne zaujímavý človek, nezávislý, takmer by som povedal mierne asociálny typ, mal v hlave more vedomostí. Z jeho knižiek som mal najradšej Narcis, ostatné sa mi až tak nepáčili, skôr jeho poviedky, no i tak som ho obdivoval a pokladal za veľkého človeka. Jeho koniec je smutný smutný smutný, no kto ho poznal, vie, že to na neho presne sedí. Viete čo za kresba je na titulke Knihy Útek z rodnej obce? Je to nekonečná, mnohoročná, stále obnovovaná a menená maľba na strope jeho izbičky v dome v Devínskej Novej Vsi. Hocikedy vzal štetec a namaľoval nad seba niečo, čo mu práve napadlo. Ten strop bol celkom nízko...cez okno na západ svietila podvečerná tmavnúca červeň, sedel som pri Rudovom starom rádiu, chlipkal som jazmínový čaj a pozoroval som Ruda, ako skúma nebo a potom chvíľku maľuje na ten úžasný nízky strop niečo, čomu rozumel iba on - vyzeral veľmi sústredene a zamyslene, až bol o pár minút hotový a jednou dvoma hladkými vetami otvoril rozhovor na tému, ktorú mal počas maľovania v hlave. Mal som veľmi rád jeho jazmínový čaj.
Vložit příspěvek