Knihy, ve kterých dobro nezvítězí nad zlem?


Poczklan 13.07.2018 v 00:57:33

Dobrý den všem, již delší dobu marně hledám sérii, ve které by nebylo předem jisté, že kniha bude mít „happy end“. Četl jsem několik knih z krimi sérií jako Lincoln Rhyme, Harry Hole, Will Trent atd. a u všech zmiňovaných mi postupem času začalo vadit, že ve všech případech byl pachatel nakonec dopaden a všechny otázky byly zodpovězeny. Uvítal bych, kdyby například každý třetí případ zůstal nedořešený, a vrah by spravedlnosti unikl. Každá kniha takovéto série by ihned byla mnohem více napínavá a čtenář by až dokonce napnutě čekal, jak to tentokrát celé dopadne.

Nemusí se nutně jednat o krimi sérii, v podstatě by mi ke štěstí stačila jakákoliv kniha, která neskončí úplně dobře.

Proč takovou knihu vůbec hledám? Jeden z nejsilnějších filmových zážitků jsem měl u snímků jako Requiem za sen nebo Kult hákového kříže. Ani jeden z těchto filmů neměl šťastný konec a možná právě proto jsem o nich musel přemýšlet ještě dlouho po skončení závěrečných titulků. Na knihu, která by na mě zapůsobila podobně, jsem ovšem doposud nenarazil.

HTO 13.07.2018 v 04:19:18

Napadá mě https://www.databazeknih.cz/knihy/87-revir-slyste-85589

Velice by mě v souvislosti s touto knihou zajímala jedna věc – SPOILER – : Jan Zábrana v doslovu k výboru https://www.databazeknih.cz/knihy/87-revir-trikrat-steve-carella-a-spol-26728 (1979), v němž taky ve všech třech románech pachatel unikne, píše, že nechat zločince (jímž je ve všech těchto knihách jedna postava) uniknout, to nemůže McBain nakonec udělat, protože to by porušil základní pravidlo detektivky a čtenáři by snad napsali OSN. Přesto mám dojem, že právě to se stalo. Nestačil už McBain napsat další díly, nebo porušil pravidla žánru?

Text příspěvku byl upraven 13.07.2018 v 05:08:21

Atuin 13.07.2018 v 08:29:29

Malý život - ten happyendem nekončí rozhodně..on vlastně vůbec happy není..

siena 13.07.2018 v 16:45:27

Možná budu za rýpala, ale... "ne-happy end" neznamená "dobro nezvítězí nad zlem". Jsou to, dle mého, významově odlišné skutečnosti.

Díky Vašemu příspěvku Poczklan, jsem si vzpomněla na starší komentář, s kterým jsem se snažila drobet polemizovat. Paní uživatelka, teď parafrázuji, psala, že ti, co vyhledávají a čtou detektivky, drsnější detektivky, nebudou zcela "normální". Snažila jsem se vysvětlit, že ač čtu zmíněné, domnívám se, že jsem, že bych si začala dělat starosti až v momentě, kdy přestanu číst, nebudu mít radost, že je lump dopaden a potrestán, nebo alespoň jeho chování odsouzeno:)

Text příspěvku byl upraven 13.07.2018 v 19:03:40

rysavas 13.07.2018 v 19:36:47

Jiskra života nebo Na západní frontě klid (Remarque) resp. hodně jeho knih nekončí happy endem. Ale není to tak, že by dobro nezvítězilo nad zlem. To já spíš řešila opačný problém, najít knihu ve které nikdo nezemře (nebo neumírá) nebo nemá nějakou nevyléčitelnou nemoc (a není to pohádková kniha).

siena 13.07.2018 v 19:51:16

rysavas, zrovna pohádky bych nepovažovala úplně za žánr, který by měl Vaše podmínky splňovat. Jestli stále ještě hledáte, měla bych dva tipy:
https://www.databazeknih.cz/knihy/tisic-dnu-v-toskansku-6015
https://www.databazeknih.cz/knihy/tisic-dnu-v-benatkach-6016
Řekla bych, že na léto jak dělané:)

rysavas 13.07.2018 v 20:04:17

siena: já si právě myslím, že v pohádkách je největší šance najít něco, kde není nevyléčitelná nemoc - je pravda, že smrt tam je docela často, ale i tak to vnímám, že je větší šance najít zcela optimistickou knihu v pohádkách než v beletrii pro dospělé.
Každopádně moc děkuji za tipy, podívám se na ně.
Nejčastěji mi byla doporučována kniha Anna ze zeleného domu, ale tam smrt je. Nicméně kniha byla tak pěkná, že si kupuji její pokračování ve slovenštině :))

siena 14.07.2018 v 11:11:52

rysavas, smrt patří k životu, těžko se jí tedy mohou spisovatelé vyhnout. I přes její přítomnost, mohou být knihy optimistické. Zmínila jste EM Remarque, jeho knihy mě nikdy do deprese nepřivedli, navzdory opravdu těžkým životním zkušenostem jeho hrdinů. Samozřejmě i zmiňovaná Anna ze Zeleného domu. Což jste mi připomněla, že bych se po ní mohla opět poohlédnout. Doprovázela mne dětstvím a dospíváním:) Nejspíš je to tím, dle mého, že lidská neštěstí, smrt, reflektovali autoři jako něco, co k životu patří, své příběhy nestaví a netočí jen kolem nich. Obávám se, že mnozí dnešní spisovatelé, a komentáře k jejich knihám mi to "potvrzují", se staví k tomu přesně obráceně:( Potoky slz za každou cenu...ale to bych se zase rozpovídala o mém oblíbeném "beletrie vs. osobní vyprávění". Omlouvám se za odbočení:)
Zmiňované knihy paní de Blasi berte, prosím, opravdu jako knihu odpočinkovou, k posezení v křesílku a se sklenkou Chianti. Ke knize Tisíc dní v Toskánsku ještě i s plným žaludkem:)

Text příspěvku byl upraven 14.07.2018 v 11:31:01

Vložit příspěvek