Audioknihy

Kollektor: teorie hezká, ale praxe?
Přívěspek vypadá potom takhle:
"Audiokniha: hsjwkskeke*"

*hodnocení knihy

Takže bych to neviděla tak, že to tam lidi píšou jenom proto, aby si jejich komentáře nečetli lidi jako já...a přeci jen, nejde o to, zda je někdo bere vážně nebo nebere (to není podle mě správný směr myšlenky). Ale zda dává smysl u komentáře psát, že to byla audiokniha, když v komentáři to vypadá jako v normální knize. Jistě, je to kvůli jejich přehledu, ale není potom přehlednější si na tohle udělat seznam? Tam to člověk hezky uvidí.

No, ale asi jsem naivní, že jsem myslela, že vím, co je definice knihy, ale evidentně nevím, tak to nechám na jiných, ať si to proberou mezi sebou, co je kniha a co na knižní databázi patří. Já už napsala svoje. Hezkej den :)

Text příspěvku byl upraven 23.07.21 v 15:49

kolektor, hezky jste celý "problém" shrnul. Domnívám se, že většina zdejších uživatelů má podobný náhled. A ti ostatní holt budou i nadále mít pocit, že jsou zdejší databázi užitečnější, případně, že jejich komentáře jsou hodnotnější, než těch, co knihu poslouchají...

Eicherik, Dada077, alekis: přesně tak, souhlasím s vámi.

Dada077: Také jsem se tu kdysi ptala na to samé, ve zkratce: všechno jsou to knihy, jen v různých formátech a tohle je databáze. Proč nejsou knihy v databázi :)? Odpověď neexistuje, proto jsem ji nedostala.
Kdyby šla slova vnímat čichem a chutí, také by to neuznali, přesto máme pět smyslů, jimiž si vypomáháme při vnímání světa tak, abychom se necítili o něco ošizeni.

Kollektor: A knihy v braillu jsou hmatové. Co tím chcete říct? Jsou to tytéž knihy.

pobijecmuch, Lenka.vilka: Někdo z vás, nebo oba, jste se ptali/řešili, proč čtenáři do komentářů uvedou, že šlo o audio knihu a třeba zmíní přednes, nebo napíšou, že knihu přečetli jen díky zvukové podobě... Z mého pohledu jde spíš o to, abych ostatní čtenáře upozornila na fakt, že existuje i zvuková verze pro případ, že by:
- v případě starého vydání měli problém ho číst. Starý tisk bývá všelijaký, fonty menší, nebo divné.
- museli knihu přečíst do školy, ale nebavilo je do toho čučet. Ono kolikrát je fakt lepší starší knihy slyšet, protože je to pohodlnější. Příběhy nebývají vždy tolik čtivé a tím, že se uleví oku, je snazší příběh vstřebat sluchem.

A nemyslím si, že bych čtením písmenek vytvářela nějaké vlastní představy a poslechem ne.
Předčitatel mi nic nevnucuje, jen čte stejná písmenka. A představy se dostaví i tak. Ne jeho, moje. A v případě dobré práce herce dojde dost možná i k takového hlubšímu prolnutí čtenáře s příběhem.

Text příspěvku byl upraven 23.07.21 v 17:30

Ja som počúvala len zjednodušené anglické a tam som sa sústredila hlavne na to, aby som rozumela, o čo ide, slovenské ani české som nepočúvala, tak neviem, ako to človek vníma. Ale nesúhlasím s tým, že ten, kto tú knihu nahovoril, len číta. Veď pritom dáva dôraz na niektoré slová, hovorí smutne, veselo, zakričí či zašepká... A to sa nemusí nutne zhodovať s predstavou čitateľa, takže ten „hlas“ predsa len počúvajúcemu do istej miery svoju predstavu vnucuje. Lenže bez toho to nejde. Počúvala som aj jednu knihu, ktorá bola nahovorená, akoby šlo o nákupný zoznam. To sa nedalo počúvať, musela som to zabaliť, tú monotónnosť som nevydržala. A nehovorím o tom, že je rozdiel, či je ten hlas počúvajúcemu sympatický, či nie. Aj to môže ovplyvniť názor na knihu. Súdim tak podľa toho, čo som sa dočítala v komentároch.

Mluveného slova mám naposlouchaného za ty léta pěkný počet, a proto se musím připojit ke skupině A, která tvrdí, že je ještě čtením. Skupina B možná má s tím nějakou špatnou zkušenost, a tím pádem tvrdí, že není. Jinak to řazení na skupiny je čistě rozlišovací záležitost. Skupina B není v žádném případě podřadná.

@Janadvorackova

Zavádějící otázka, úhybný manévr, částečně podsunutý argument a reakce mimo téma i mimo komentář, na který reagujete. Vše na jednom řádku mínus má přezdívka. Gratuluji.

Nechci tím říct nic, protože jsem o braillu nic nepsal. Eicherik uvedl, že pokud jsou na databázi eknihy, není důvod, aby tu nemohly být audioknihy. Což je chybná analogie. ekniha se od tištěné knihy neliší, jde o totéž, psané slovo. Mění se jen materiál, forma nikoliv. Kdežto audiokniha není psané slovo, je to slovo mluvené, naprosto odlišná forma. Toliko k tomu, co psal Eicherik a na co jsem reagoval a co jsem tím chtěl říct.
O psaném slovu jsem psal v souvislosti s audioknihami, které nemohou být z knižích předloh, kde text není, namluveny. Jinak samozřejmě nejde jen o psané slovo, jsou to i komiksy, knihy ilustrací, fotografií apod., kde text není podstatnou částí díla. Ty též mohou být do eknihy převedeny, do audioknihy nikoliv nebo jen částečně.
Tahání brailla do této diskuze i do reakce na mě je naprosto scestné. Jde o speciální, tedy zvláštní druh písma. Není to standard. Kterým je jak psané slovo pro čtení, tak slovo mluvené pro poslech. Braill je určen primárně postiženým a jde o ekvivalent písma psaného pro ty, kteří číst nemohou nebo jim to dělá kvůli postižení problémy.

Knihy, eknihy = psané slovo plus ten zbytek (najmě obrázkové publikace). Databáze se zaměřuje na ně, pokud mají ISBN. Braill = ekvivalent tohoto, pokud to braill zvládne.
Audioknihy pak stojí mimo, nejsou ekvivalentem, jsou úplně odlišnou formou.

"A už vůbec nerozumím tomu, proč by jejich komentář měl být automaticky čímsi horším, než komentář čtenáře."
Sieno, rád bych Vás upozornil na fakt, že některé audioknihy jsou oproti psanému textu zkráceny (a nebývá zvykem na to čtenáře upozornit). Může se tak stát, že posluchač hodnotí dílo nekompletní a ani o tom neví.
(Já na tohle přišel u Chestertonovy Létající hospody, kterou uváděl na pokračování Český rozhlas a která je zpracována opravdu velmi dobře, ovšem je zkrácená.)

Ad Lenka.Vílka:
Pokud si posluchač audioknihy nepřečte originál, leckdy ani nepozná, že audiokniha je oproti němu zkrácená. (Já to tak měl s Chestertonovou Létající hospodou. Dlouhou dobu jsem jen poslouchal čtení na pokračování z ČRo a pak mne velmi překvapilo, že kniha je obsáhlejší.)
---
Ad Pampalini:
"Myslím, že dojem z knihy je hodně odlišný. Klasickým čtením se myšlenky a obrazy formují v hlavě. Audiokniha všechno předkládá hotové."
Takové audioknize se říká film. ;-)
---
Ad kollektor:
"ekniha se od tištěné knihy neliší, jde o totéž, psané slovo."
Souhlasím. Eknihu si, pokud si s tím chcete dát práci, můžete vytisknout a svázat (já to tak udělal), audioknihu nikoliv.

Text příspěvku byl upraven 24.07.21 v 03:17

PanPredseda, a mohu se zeptat, poprosit, jen tak na ukázku, že byste sepsal tedy komentáře se zkrácením a bez něj... nějak si nedovedu představit případný rozdíl... zcela zásadní rozdíl. Mohu tedy zatím soudit jen dle toho, co si tu již léta v komentářích čtu... a opravdu nevím, nač ta opakující potřeba se vymezovat vůči těm, co knihy poslouchají. O tom byl můj příspěvek, z kterého jste citoval.

Text příspěvku byl upraven 24.07.21 v 08:15

PanPredseda to napsal správně. Když si přečtu zkrácenou nebo převyprávěnou knihu, většinou o tom vím. Kromě staršího vydání. Viz třeba jedno vydání knihy Malé ženy, kde je na obálce jméno autorky, ne české autorky, která převyprávěla. Jednu dobu to bylo chybně vedeno od autorkou originálu. Co když to někdo četl a hodnotil, protože myslel, že čte originál? Já si chtěla přečíst právě ten zmiňovaný Zelený děs. Ale přešla mě chuť, když jsem zjistila, že to není original. Nebudu psát, jak to autor skvělé napsal. Když to on takhle původně nenapsal.
A to samé je u audioknih, které jsou zkrácené. Nebo rádiových inscenacích. Nevadí mi poslech, ale nevidím důvod, proč bych na jeho základě sem měla napsat komentář.
A pokud by zde audioknihy byly (tj muselo by se změnit pravidlo jenom isbn, tak bych se ozvala kvůli zrušenému issn, když tady nemůže být kvůli tomu hodně knih), tak by se muselo právě tohle evidovat. Jaká verze to je. Protože tohle není jenom o tom, že napišete komentář. Je k tomu přidruženo spoustu dalších věcí :/

Dedukce, že si někdo myslí, že posluchači mají méně hodnotnější komentáře a že jsou strkáni na okraj pískoviště, je úplně mimo. Nechápu, jak tohle mohlo někoho napadnout :(

Text příspěvku byl upraven 24.07.21 v 09:32

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

Ad siena:
Mohu-li se odchýlit od Létající hospody a zvolit markantnější příklad, kterým je Doylova Studie v šarlatové, tak tedy:
---
(rozhlasová adaptace, tuším rok 1989, účinkují pánové Kaiser, Lábus a další - vsuvka: bere se to ještě jako audiokniha?):
Ve Studii v šarlatové se poprvé setkává doktor Watson se Sherlockem Holmesem a jeho počáteční nedůvěra k Holmesovým metodám se rychle změní v obdiv, zvláště když tyto metody poslouží k vyřešení jejich prvního společného případu. Tím je záhadná vražda amerického obchodníka na londýnské Brixton Road. Na místě nalezený nápis "Rache" (německy pomsta) a snubní prsten dávají tušit, že v případě hraje roli pomsta kvůli milované ženě.
---
(přečteno v knize Příběhy Sherlocka Holmese)
Doylovo dílo Studie v šarlatové se skládá ze dvou dosti odlišných částí. V části situované do Londýna se doktor Watson poprvé setkává se Sherlockem Holmesem a jeho počáteční nedůvěra k Holmesovým metodám se rychle změní v obdiv, zvláště když tyto metody poslouží k vyřešení jejich prvního společného případu. Tím je záhadná vražda amerického obchodníka na londýnské Brixton Road. Na místě nalezený nápis "Rache" (německy pomsta) a snubní prsten dávají tušit, že v případě hraje roli pomsta kvůli milované ženě.
A právě tímto příběhem lásky a pomsty se zabývá druhá část, jejíž děj začíná více jak 30 let před londýnskou vraždou a která se odehrává v americkém Utahu. Vypráví příběh dvojice, která se vzepřela praktikám mormonů, ovládajícím tamní území. Tragický závěr této části je pak jasným motivem ke zmíněné vraždě na Brixton Road.
V závěru díla pak Holmes shrne pomocí jakých dedukcí se mu podařilo případ rozluštit a mírní Watsonovo rozmrzení, že zásluhy za rozluštění případu připadnou Scotland Yardu.

Text příspěvku byl upraven 24.07.21 v 09:58

Ad Janadvorackova:
"Audioknihu si můžete nechat převést do písmenkové podoby. A pak si to vytisknete.
Jen nevím, i když by to šlo, proč by to někdo dělal."
Zatímco mnou zmíněný postup je sice pracný, co se týká vázání, ale jinak relativně schůdný, ten Váš už mi přijde strašně krkolomný a navíc se výsledná převedená a vytištěná původně audiokniha může značně lišit od skutečné tištěné knihy (myšleno textem).

A brožovanú knihu si môžete nechať previazať do pevnej väzby, čo znamená, že brožovaná a pevná väzba sú to isté. A z farebného obrázku môžete urobiť čiernobiely. Argument ako víno.

Text příspěvku byl upraven 24.07.21 v 09:57

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

PanPredseda, a resumé... ano, máte podrobnější příběh, ale vážně to cosi říká o tom, kdo zůstal jen u toho poslechu? To je důvod proto, psát tu, že on, jinak formuluje myšlenky, audiokniha není kniha? Dle mého ne, a proč, jsem napsala. Pro mne je podstatnější, když vidím, že komentující pochopil co čte, že to umí zformulovat, případně i zasadit do souvislostí. A jedno, jestli knihu četl, či poslouchal. Na druhou stranu neříkám, že by tu měly být audioknihy vkládány, že je dostatek jiných možností, jak si je v Knihotéce označit. Jen mne nijak nepohoršují komentáře, které jsou k vyposlechnuté knize.

Text příspěvku byl upraven 24.07.21 v 10:23

Siena: ano, říká. Že to neslyšel celé (v uvedeném příkladu). A otázkou je, zda to potom není na stejné úrovni jako: "Přečetl jsem začátek, něco uprostřed, potom konec a to mezitím jenom prolistoval." Protože nikdy nevíte, co je všechno vynecháné :( a zda je oprávněn tedy soudit celek, když celek nemá. (Ale to už je zároveň i na jinou debatu, že spousta lidí hodnotí knihu, kterou nedočetla na základě toho, kam se ve čtení dostali.)

Text příspěvku byl upraven 24.07.21 v 10:32

@Janadvorackova "Zaráží mě, že si někdo myslí, že poslech audia není čtení."
Poslech vnímáme sluchem, čtení vnímáme zrakem...

Lenka.Vilka, jak jsem napsala, a nakonec by to tak mělo být... posuzování hodnoty komentářů, natož komentujících, nechme na každém jednom. Nakonec je u každé knihy diskuze, v ní případně se může učinit poznámka. Obecně, a nejspíš nebudu sama, ocením spíše příspěvek, který sice komentuje rozhlasovou adaptaci Pýcha a předsudek, případně zmíní i jeho televizní/filmové zpracování, než jásot nad viktoriánskou Anglií, od někoho, kdo si přečetl nejen všechny písmenka, ale i čárky a tečky... a evidentně to žádný velký dopad, literární dopad, na něj nemělo. Natož aby to dalšímu cosi dalo. Obdobně, všechny komentáře, které začínají, povinná četba, takže k nečtení. Je opravdu zajímavé, že tyto komentáře, patřičná hodnocení knih, se v podobných diskuzí mnoho neprobírají, a když už, žádné úvahy nad tím, jestli jsou pro uživatele hodnotné...

Text příspěvku byl upraven 24.07.21 v 10:53

Ad siena: Long story short: Ta rozhlasová adaptace vůbec neobsahuje tu část z Utahu. Tedy posluchač hodnotí něco jiného než čtenář.
(Navíc myslím existuje i audiokniha Studie v šarlatové, která je kompletní, aby v tom byl dobrý zmatek.)

PanPredseda, nedá mi to... a máte pocit, že když někdo napíše, kniha se mi líbila, a slyšel jen část příběhu, že kdyby jí slyšel celou, že jí dá odpad? Že komentující, ve svých příspěvcích, hodnotí takříkajíc "každou čárku a tečku", že máte jistotu, že při čtení nepřeskakoval celé stránky? :)

Text příspěvku byl upraven 24.07.21 v 11:01

Siena: já je taky nehodnotím. Tedy jednou jsem se neudržela (Autonomie), protože ty bláboly v komentářích byly fakt moc, ale většinou se sama pro sebe jenom pousměju.
Ale pokud někdo na základě té inscenace bude hodnotit Studii v šarlatové, když znám rozdíly, poklepu si na čelo, a bude mi líto, že přišel o hodně materiálu, byť o tom bude psát erudovaně, a jak to všechno pochopil.
(Čili se to částečně stírá s mým vlastním osobním odporem k hodnocení knihy, pokud ji nepřečtu celou.)

Ad siena:
Domnívám se, že ne každému musí ta utažská část sednout a tudíž dílo kompletní bude hodnotit jako slabší, než kdyby znal jen tu londýnskou část. (Ne nutně rozdíl 5* - odpad, ale klidně o hvězdičku hůř. )

Tak jo, vzdávám to... jak také říkám, i když občas na to zapomínám, jako nyní, jsem jen obyčejný čtenář, kterému tedy stačí i komentáře, které jsou napsány bez znalostí "každého písmenka", natož abych byla vůbec v nich toto byla schopna rozeznat.

Uživatel svůj příspěvek odstranil.