2001: Vesmírná odysea diskuze

2001: Vesmírná odysea https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29781/vesmirna-odysea-29781.jpg 4 1325 175

Vesmírná odysea série

< 1. díl >

Román vypráví o nálezu záhadného díla vyspělé cizí civilizace a o meziplanetární výpravě, která má roušku tajemství poodhalit. Dnes už klasické dílo SF, předloha neméně slavného filmu Obvykle vznikají filmové scénáře podle knižních předloh. V případě 2001: Vesmírné odysey tomu bylo přesně naopak. V roce 1968 napsal Arthur C. Clarke společně s režisérem Stanley Kubrickem scénář k jednomu z prvních úspěšných filmů žánru sci-fi. Scénář inspirovala Clarkova povídka Hlídka. Clarke v románu poněkud uspěchal technologický pokrok, nicméně dílo se stalo mezi fanoušky sci-fi skutečným kultem. Příběh začíná v době před pěti miliony lety. Tlupa Toho, jenž hledí na Měsíc na cestě z úspěšného lovu našla velký černý kvádrový monolit, který na ni začal zvláštně působit. Rozvíjel lidoopům logické myšlení. Ten, jenž hledí na Měsíc, si třeba vyrobil lepší zbraň. Nové schopnosti jim pomohly také, aby přemohli levharta, kterého přilákala krev ulovené antilopy. Vůdce tlupy teď nosil levhartí hlavu a kůži na sobě jako trofej. S novým sebevědomím tlupa zaútočila na jinou tlupu a vyhrála. Pak se monolit přesunul na Měsíc. Děj se posunul do roku 1999, kdy na Měsíci žijí lidé a je tam postavena spousta základen jako i americká základna Clavius poblíž kráteru Tycho, která je zrovna v karanténě kvůli nějaké epidemii. Ve skutečnosti tak ale maskuje vysoce utajený objev anomálií v magnetickém poli Měsíce. Za tyto anomálie byl zodpovědný monolit, který vědci objevili v kráteru. Monolit při prvním slunečním paprsku zkopíroval data všech signálů a vyslal je dále do vesmíru. Signál se ztratil u Japetusu, Saturnova měsíce. Heywood Floyd s dalšími vědci při zkoumání monolitu zjistí jeho mimozemský původ. Kámen dostane název MAT-1. Děj se posouvá do roku 2001. K Saturnu je vyslán raketoplán Discovery s pětičlennou posádkou, kapitánem Davidem Bowmanem, jeho zástupce Frankem Poolem a dalšími třemi vědci v hibernaci. Loď řídí palubní počítač HAL 9000. Bezproblémovou misi naruší na Davidovy narozeniny porucha jednotky zajišťující spojení se Zemí, kterou HAL nahlásí. Jednotka se musí vyměnit z prostoru ve vesmíru. Frank se toho ujme. Ačkoliv s Davidem zjistí, že funguje dobře, nechtějí se incidentem dále zabývat. Brzy ohlásí palubní počítač stejnou závadu. Frank znovu nastoupí do speciální kapse a chce jednotku vyměnit. Během opravy ovšem HAL jeho kapsi nasměruje dál do vesmíru a Frankovi tak podepíše ortel smrti. David podezřívá HAL z poruchy, stejně tak přemýšlejí na Zemi. Když chce kapitán probudit ostatní z hibernace, najde je mrtvé. HAL je odpojil od přístrojů. David HALa odpojí a znovu se spojí se Zemí. Konečně se dozvídá pravý cíl cesty – průzkum Japetusu, o kterém věděli jen hibernující vědci a HAL. Když se dostane David k cíli, vyrazí v kapsi na průzkum. Objeví MAT-2, „Velkého bratra“ monolitu, a hvězdnou bránu, která ho přemístí na jinou planetu. Následně se David dostane do hotelového pokoje, který je přesnou kopií pokoje jednoho seriálu z roku 1999. Monolit tehdy okopíroval signál a poslal jej sem. David usíná a místo atrapového nábytku se objeví mimozemšťané. Ti rozdělí jeho tělo a duši. Duše má přetrvat navěky, tělo ale okamžitě umírá.... celý text

Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: , Svoboda
Originální název:

2001: A Space Odyssey , 1968


více info...

Diskuze o knize (10)

Přidat komentář

piratmartin
07.01.2015 4 z 5

pkno: to asi bude fontem (písmem), u druhé knihy použili třeba menší, tak se to vešlo na méně stran.

pkno
01.12.2014

Ahojte na internete som našiel dva typy kníh jedna má 280 strán a dalsia 272 prosim napisali by ste ktoru ste citali vy ?


nightlybird
25.03.2013

Ta diskuze potvrzuje jedno - dobrá kniha by měla být sto, donutit čtenáře přemýšlet a je nesporné, že si každý čtenář vybere to, co jeho naturelu nejvíc vyhovuje. Je možné, že Clarke psal závěr tak, jak psal , zcela úmyslně a právě s tímto úmyslem.
Jinak je pravdou, že vícekrát prezentoval své - řekněme protináboženské založení.
Na druhou stranu - je celá řada vědců a to i zvučných jmen, kteří naopak tvrdí, že jsou věřící.
Takže je opravdu na každém jedinci, jak si čtené přebere.

paulhunter
24.03.2013 5 z 5

Clarke told the Sri Lankan newspaper, The Island, "I don't believe in God or an afterlife," and he identified himself as an atheist.

A famous quotation of Clarke's is often cited: "One of the great tragedies of mankind is that morality has been hijacked by religion."He was quoted in Popular Science in 2004 as saying of religion: "Most malevolent and persistent of all mind viruses. We should get rid of it as quick as we can."

Clarke left written instructions for a funeral that stated: "Absolutely no religious rites of any kind, relating to any religious faith, should be associated with my funeral."

pistalka
24.03.2013 5 z 5

Bohem se může zaštítit lecos a v tomto směru mají věřící výhodu, protože to je obtížné verifikovat. A přitom Boha nikdy nikdo neviděl ani neuvidí, páč neexistuje :D

paulhunter
24.03.2013 5 z 5

Někdo by mohl namítnout, že si může každý z knihy či filmu vzít, co chce a že když něco nejde přesně interpretovat, tak může mít každý pravdu. Což samozřejmě musíme také uznat, ale zrovna pokud se vezme v potaz A. C. Clarke, který byl vědecky založený a na náboženství určitě neměl zrovna nejlepší názor, tak je zde Bůh nesmyslný. A teď by určitě zase mohl kontrovat s tím, že každý může b/Bohem nazývat, co uzná za vhodné. Je to těžké.

pistalka
24.03.2013 5 z 5

On to hlavně prezentoval skrz svého učitele češtiny, který tuhle tématiku v tom vidí jako hlavní (a ten zase četl román a neviděl film).

paulhunter
24.03.2013 5 z 5

Tak zřejmě toho vína vypil víc, než je zdrávo, protože nějak nerozumím, jak k tomu mohl přijít.

pistalka
24.03.2013 5 z 5

Konec je nad lidské chápání a taky si teda myslím, že o náboženství v jakékoliv podobě v knize vůbec nejde.
Ale inspirovalo mě k napsání toho dnešního komentáře včerejší (nebo spíš dnešní ranně-noční :D ) povídání s kamarádem u vína, který vidí odyseu trochu jinak (a viděl jen film).

paulhunter
24.03.2013 5 z 5

pistalka: Souhlasím s tím, že pojovat boha (či Boha) s touto knihou je opravdu nemístné.
Co se týče závěru knihy, tak je velice těžce uchopitelný. Po přečtení finální kapitoly jsem přemýšlel nad jejím smyslem či významem a nakonec jsem dospěl k názoru, že jí Clarke schválně napsal tak, aby byla našim mozkovým aktivitám zcela nepochopitelná a cizí.