Denní hlídka diskuze
2. kniha série Hlídka. Souboj stoupenců Světla a Tmy pokračuje. Znovu se setkáváme s oběma hlavními protihráči – Geserem a Zavulonem – i s jejich družinami. Boj mezi Dobrem a Zlem, mezi Světlými a Temnými, nekončí… Do tohoto boje zasahuje Inkvizice, jejímž úkolem je střežit křehkou rovnováhu. Se světlým mágem Igorem se dostáváme před její tribunál, sídlící ve starobylém domě na Vyšehradě v Praze… Překlad Libor Dvořák.... celý text
Originální název: Дневной дозор (Dněvnoj dozor), 2004
více info...
Diskuze u knihy Denní hlídka (0)
Přidat komentář
Kniha volně navazuje na události prvního dílu, který se mně zdál přece jen o chlup svižnější. Autor zde dál rozvíjí svůj svět soupeření hlídek Světla a Tmy, nabízí pohled na vidění světa Temných a dokonce se dotkne i funkce Inkvizice. To vše poskytuje solidní základ pro vystavění spletitého příběhu, kde nic nemusí být tak, jak se zdá. Navíc svým velice čtivým stylem autor dokazuje, že psát rozhodně umí.
"Jestliže je jedno ze dvou východisek past, znamená to, že je třeba hledat východisko třetí."
Opět se čte velmi dobře, konečně sympatická postava, ale nakonec se ukáže, že je to jen zrcadlo, škoda. Nápad se zrcadlem je z celé knížky nejlepší. Bohužel se do knihy trochu protlačily i autorovy politické názory na Američany a bombardování v Kosovu, a to je otrava.
Jsem asi nenapravitelný romantik, který by měl být odsouzen k pobytu v knihovně se samými díly Stephenie Meyerová, ale já mám ten titulní limonádový příběh z Artěku ze všech hlídkových nejraději. Ani ten o Jiném bez paměti spadlém do boje hlídek nejdřív nebyl k zahození, ale ten už se k závěru odporoučel ke klasickému hlídkovému šachovému turnaji Světla a Tmy, což je poloha, která mne úplně nevzala za srdce ani při prvním čtení. A závěrečný pražský příběh už je jasným pokračování téhle filozofické linie, a to i s pijáckou epizodou a nekonečným dumáním nad nesmrtelností chrousta.
Celkově Denní hlídku hodnotím výš než tu Noční, šlo o příjemný výlet do ruských devadesátek, v nichž se mísí poslech nelegálně vypálených CDček s posměchy nad "novými ruskými" podnikateli s kolchozně uvázanými kravatami od Hermése a dozvuky zahořklých postojů k čerstvému Clintonovu bombardování Jugoslávie. Žel dnes už je všechno jinak.
70%
Druhý díl je o dost slabší, než skvělý první a to hlavně díky tomu, že se Lukjaněnko rozhodl přizvat dalšího autora, který svým stylem (ne nutně dobrým, právě naopak) značně poznamenal celý vývoj příběhu. Bylo to jako číst úplně jinou knihu, kterou napsal nějaký druhořadý fanoušek...
Pro někoho zřejmě malinko slabší díl série, ale zapadnout sem musí. Autor musí popsat i druhou stranu hlídky. Přečíst se to dá, Sergej píše konstantně dobře. Je to jako v Hobitovi, někdy s pytlíky bojujete a někdy se s nimi jen tak potulujete [převážně muži].
Oproti předchozímu dílu mě Denní hlídka přišla jak povídky pro děcka. Nadržené, nudné, nezajímavé. Další díl mě zřejmě mine. Možná za nějaký rok až zapomenu co toto bylo za tragédii
Asi patřím na temnou stranu, ale oproti prvnímu dílu, tohle byla jízda. No, ono teda spíš jsem tomu všemu líp porozuměl a začalo mi to do sebe zapadat. Osudy postav jsou napříč příběhy provázané a doplnil jsem si spousty hluchých míst z prvního dílu. Těším se na další.
Druhý díl Hlídky mě zaujal krapánek více, než díl první. Podle názvu by člověk řekl, že kniha se bude tentokrát zaměřovat výhradně na Temné, ale není tomu tak. Těm je tu sice dán větší prostor, a čtenář se toho dozví více o jejich filozofii a vnitřním fungování, postupně se ale dostáváme opět do hlavy našemu známému Antonu Goroděckijmu a jeho příběh pokračuje.
Český čtenář nepochybně ocení to, že se třetina knihy odehrává v Praze, takže protagonisté knihy vymění filozofování u vodky za debaty nad českým pivem.
Pohled na protistranu z prvního dílu. Díky pražské anabázi se zde víc pije, chválí české pivo a u toho se opět tlachá. Kniha má několik dobrých momentů a rozkrývání vrstev, které kryjí jiné vrstvy a zájmy. Osobně jsem z tohoto světového hitu zklamán. Další části této série už nechám jít vlastní cestou a filmy si zřejmě také nechám ujít.
Pro mě výrazně slabší než noční hlídka. 3 povídky a z nich 2 slabé a nudné. Zápletka jednoduchá a nezajímavá a akce chybí téměř úplně.
Nějakou chybou (vlastní) čtu tento díl jako první. Další díly určitě dočtu. Trvalo mi se začíst, přestože dej se mi moc líbil. Osobně jsem měla problém, že se mi dost pletly postavy, ale vždy z textu jsem během chvíle věděla, kdo na čí straně stojí. A ten závěr mě opravdu nadchl. Rychlý spád a hlavně děj umístěný do Prahy, co si víc přát.
Tentokrát pohled z druhé strany. To není nikdy na škodu. Vždyť každá mince mát taky dvě. Příběh už je zajímavější. Ocitneme se v mé milované Praze. To mě hodně potěšilo, protože se v okolí Malostranské a hlavně teda na Malé Straně dost často pohybuju. Podle uživatele Zanzary jsem tedy Iknvizitor. No, alespoň vím, jak se věci mají a na čem jsem. Konečně to někdo odhalil.
Tento díl se mi líbil o kousíček víc, než Noční hlídka. Ale oba díly se vzájemně doplňují, takže číst jednu bez druhé jen snižuje požitek z příběhu.
Při čtení knihy jsem si říkala, že dám tak max 3 hvězdy a určitě nebudu v serii pokračovat.... Nicméně člověk míní a život mění a závěr knihy to vytáhl na hvězdu čtvrtou a nezbývá než přečíst další díl....
Pozor lidé!
Poté, která část - první nebo druhá - se vám víc líbí, dáváte najevo, zda patříte do Světla nebo do Tmy. Komu se obě časti líbily stejně, a navíc žije v Praze - vše je také jasné: patří k Inkvizicí...;)
Po Noční hlídce, která mě bohužel moc nenadchla, přišlo milé překvapení. Příběhy mi přišly zajímavější, propracovanější...Už není vše tak jednoznačné, černobílé jako v prvním díle.
Mnohem, mnohem lepší než první díl. Složená ze dvou částí, obě skvělé, navzájem se doplňují, proplétají s dílem prvním, mění se i pohled vyprávění (první osoba se třetí) během jednoho dílu. Trochu nezvyk, ale ničemu to nevadí.
Ani druhá kniha série neztratila z lesku první knihy. Lukjaněnko dál rozvíjí svůj svět boje Světla a Tmy, boj Noční a Denní hlídky, boj dobra a zla. Ale co je vlastně dobro a co zlo?
Druhá kniha série Hlídky, které pro mě osobně byla slabší než první díl, ale přesto stále čtivá a zábavná. Tři příběhy, které se následně propojí dohromady, jsou napsány čtivě a ve stejném duchu jako kniha první.
Dostal som to, čo som od knihy očakával. Síce prvá poviedka bola kvalitatívne horšia a bola akoby vytrhnutá z upírych denníkov (alebo Tvajlajtu) pre -násťročných, druhá bola po všetkých stránkach dokonalá. Akčná jazda ako sa patrí, kedy neviete, čo od hlavnej postavy očakávať. Čitateľ už z predchádzajúcej knihy vie, ako funguje svet a šero, pozná postavy a jednotlivé strany, a tak si túto jazdu môže užiť bez zbytočných filozofovaní a vysvetľovaní. Kráľovsky som sa bavil. 90%
Tretia časť bola skôr uzatvárajúca a neutrálna. Som zvedavý na poslednú tretiu knihu z trilógie.
Pěkné a akční pokračování Noční hlídky. Možná se mi líbila i víc než ta. Obsahuje samostatné příběhy, které se velmi nenásilně pojí jeden s druhým a vyústí v neočekávané rovnováze. :)
Začínám tomu přicházet na chuť pořád víc.
A to blahořečení českého piva mě opravdu pobavilo. (kdo ví, jaký s tím má pan spisovatel osobní zkušenosti?)
Druhý díl série je za mnou a musím říct, že se mi možná líbil i trochu víc než ten první. Pěkně navazoval a já jsem měla pocit, že už vstupuju do známého prostředí. Tentokrát neměla kniha jen jednoho hlavního hrdinu, ale většinu zúčastněných už jsem znala a najednou jsem je viděla v úplně jiném světle. Ještě výrazněji se ukázalo, že nic není černobílé. Že i Světlí jsou schopni pěkných intrik a Temní dokážou milovat až za hrob. No a to, že se poslední třetina odehrává v Praze, byl moc příjemný bonus :o)
„Je třeba prožít jeden plnohodnotný lidský život, tak do osmdesáti nebo do sta let, ztratit nějaké příbuzné a blízké, myslím lidi, zjistit, jak směšní jsou politici, co budují tisícileté říše, nebo filosofové, vymýšlející věčné pravdy pro jednu až dvě generace... a teprve pak se z tebe stane Jiný. Kdežto dokud žiješ svůj první, obyčejný lidský život, zůstáváš člověkem. I když třeba umíš chodit do šera, pronášet zaklínadla a prohlížet pravděpodobnostní linie...“
O něco lepší díl než ten první. Moc se mi líbila první povídka a rozuzlení konce, bohužel to je asi tak všechno. Rozhodně z knihy nejsem nijak nadšená, hodnotila bych ji jako průměrné čtení-
POZOR SPOILERY!!!!
Mě se líbila o něco méně než první díl. Jsem zvědavá jaké postavy se objeví v třetím díle, protože v tomto díle spoustu mích oblíbených postav spolklo šero.
Jinak zápletka opět nezklamala, ale autorovi filosofické úvahy už mě tolik nebavily jako v prvním dílu.

Tak se nám zápletka opět prohlubuje. Velmi sympatický příběh, kde navštívíme i Prahu... Za mě na dnešní poměry docela povedený závěr, vše vysvětleno, vše do sebe zapadá ;)