Louis De Bernières

Bernieresovu latinsku trilogiu by som zaradil do povinneho citania. Pre stredne skoly samozrejme. Maloktory spisovatel pise tak dokonale vyvazene spojenie tragedie, komedie. A pritom je to ludske, clovecenstvo zobrazne v cistej forme. Citate o mnohokrat tragickych pribehoch ale u neho mate stale aky-taky pocit ze svet je vlastne krasny. Nevaha vam predstavit 5 nadhernych milych ludi, ktorych pribehy ocakavate dalej citat, aby ich na konci kapitoly nezabil vybuchom granatu. Mnoho spisovatelov sa v praci s postavami a ich prepracovanostou nedostanu ani na zaciatok toho, co Bernieres robi automaticky.
Kazda veta vam da dalsi a dalsi detail do obrazu. V jeho knihach neexistuje jedina veta ktora by bola zbytocna, bola len vatou.
Pracuje s magickym realizmom ako dnes nikto iny. Ale napriklad citat Mandolinu, budete mat doslova bolest v srdci, ako sa zamilujete spolu z hlavnym hrdinom. Su to tak obycajne veci opisane ale tak neskutocnym stylom.

Můj obdiv, jako by se stavil na jednu lekci u G.G.M. a pak už talentu rozepjal křídla, aby nám snesl příběhy života.

Mistr magického realismu. Mix mystiky a kruté reality mi přesně vyhovuje, taková je prostě současnost. Geniální místopisné názvy. Ale není to pro ty, co mají rádi pohádky. Vítejte v Kočičím Podjezeří.

Výborný spisovatel. Jak dokáže míchat masakry typu rozpáraných střev či posraných shnilých řití v zákopech a lidskou krutost s jemnými city a romantikou, je úchvatné. Jeho styl psaní je strhující, čte se to samo. Jeden z nejlepších současných autorů.

Jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Když jsem ho objevil, během dvou tří let jsem měl přečtené skoro všechny jeho knihy a teď každý měsíc nahlížím do jeho stránek, jestli se neobjevilo něco nového. Číst knihy Louise de Berniérese je pro mě posvátné.