Gérard Labrunie
Gérard de Nerval · pseudonym
francouzská, 1808 - 1855
Diskuze (2)
Přidat příspěvek
Pokud vás zajímá tento úžasný básník, který napsal „Vše v přírodě nabývalo nového vzhledu, tajné hlasy zaznívaly z každé rostliny, stromu, ze zvířat, z nejpokornějšího hmyzu, aby mě varovaly a dodaly mi odvahu... Ze seskupení oblázků, obrazců, úhlů, štěrbin nebo otvorů, z vykrojení listů, z barev, vůní a zvuků jsem viděl vznikat harmonie, do té doby nevídané... Vše žije, vše jedná, vše si odpovídá.“, nelze dost doporučit knihu Miloslava Topinky Hadí kámen (http://www.databazeknih.cz/knihy/hadi-kamen-11755).
Škoda je pouze to, že v češtině neexistuje adekvátní překlad jeho Chimér, dvanácti sonetů, které patří mezi nejzásadnější díla moderní literatury: jenže ono je totiž asi nejde rýmovaně přeložit (když to říká Věra Linhartová, nelze tomu nevěřit). Nejde až tak o to, že Nerval byl zřec – to je třeba Petr Hruška taky: uhodl z Ostravy, že moje brněnská paní doktorka bude mít v ordinaci porcelánového velblouda – ale ty verše jsou tak nabité symbolikou a odkazy a tak dále, že tady prostě nejde nahradit jediné slovo: každá květina, která v nich je, je pečlivě vybrána alchymicky, ne náhodně, a tak dále a tak dále... Jen v třetím řádku úvodního sonetu El Desdichado je výraz "mon luth constellé": loutna zhotovená v okamžiku, kdy hvězdy byly v určitém postavení. Platí-li (a to platí jistě) zásada (zde cituji Petra Krále a jeho kritiku knihy Galský kohout zpívá) "z básně je vždy nutné zachovat to, čím je jedinečná, její nezaměnitelné nálezy. Je-li z ní občas třeba něco obětovat, tyto nálezy to být nemohou – jinak překlad prostě ztratí smysl.", pak to prostě nemůže být „loutna plná hvězd", i když se to rýmuje s „jest". Naštěstí jsou originály buď v českých vydáních, nebo lehce sehnatelné (koneckonců Nerval byl už před delší dobou uznán ve Francii za velikána rovného těm největším jménům a vydán v Plejádě).
Přesto si můžete vybrat: je tu překlad Závadův (s podstročniky od Zadrobílka), Kameníkův (http://www.databazeknih.cz/knihy/preklady-39261), Tomešův (zřejmě nejméně povedený, protože „dobásňující" originální fragmentárnost) a Zlínův.
Gérard Labrunie - knihy
Žánry autora
Literatura světová Novely Povídky Poezie Historické romány
Štítky z knih
drogy láska francouzská literatura hašiš dvojjazyčná vydání výbor z díla francouzština milostná poezie šílenství sanatorium, ozdravovna
Labrunie je 5x v oblíbených.
Kéž by byl překlad problémem pouze u Chimér. Mám tím na mysli např. možnost překladu Sylvie. Překladatel se může pokoušet o cokoliv, ale pokaždé narazí na bariéry našeho jazyka, který není s to provést něco obdobného tomu, jak je samotný text napsán. Vzniká nutnost dlouhých opisů a tím se naruší struktura celého díla.
Trochu tento problém nadhodil i Eco v Šesti procházkách literárními lesy (ne nadarmo pokládá Sylvii za jednu z nejlepších knih - a nejen on).
Nervala je prostě téměř nutností mít i (nejlépe) v originále a překlad/převod do češtiny brát jako pomocnou berličku sloužící k lepšímu pochopení.
Osobně mám překlady Chimér od Tomeše a Zlína, ke zbylým dvěma jmenovaným jsem se ještě nedostal. Abych pravdu řekl, a jak již bylo zmíněno, ani jeden z překladů, které jsem četl, mi nepřišel adekvátním. Nemůžu však říci, který z nich je méně povedený, nebo více povedený. Tomešův mi osobně přijde lepší k uvedení do básní, více zaměřený na to, aby báseň přirozeně "plynule" a nečetla se bez "zadrhávání". Avšak proti bych našel více než dost, vypisovat to ale nebudu. Tomešův překlad Aurélie, vydaný BB artem, jsem nečetl, tudíž tady porovnávat nemohu.
Překladatelské obtíže nemění nic na faktu, že Nerval je jednou z absolutně nejzajímavějších postav celé literatury.