ponorka
diskuze
Tak já to zkusím:
Pan Harold Shrink, manžel majitelky penziónu, mi řekl, že chůze o berlích má něco do sebe, protože znamená, že se nikdy neožením.
Stáli jsme v kuchyni penziónu jeho ženy v Imperial Street v Brunswicku a pan Shrink pronesl tato slova, když se předtím na okamžik zamyslil nad poznámkou, již prohodila jeho manželka při odchodu z pokoje:
"Nesmíš ztrácet čas planým řečněním," pokárala ho ostře.
Tato poznámka zahrnovala víc než jen malý svět, vymezený povídavostí pana Shrinka. Naléhavě připomínala, že se panu Shrinkovi nedostává peněz, že je nesnadné sehnat strávníky a že domácí pán vymáhá zvýšené nájemné. Svědčila také o tom, že pan Shrink, aby si uchoval sebedůvěru, rychle přesunul vinu a odpovědnost za své nezdary na manželku.
Narážka na manželství, které podle představ pana Shrinka vysvětlovalo jeho neúspěchy, mě sklíčila, neboť jsem právě očekával jednoho mladého muže, svého přítele, v jehož společnosti jsem hodlal jít do kavárny a zkusit se seznámit s nějakými dívkami.
Jelikož pan Shrink nevěřil, že se kdy ožením, a tím naznačil, že podobné výpravy jsou marné, cítil jsem, jak mé nadšení opadává.
Dell: Hádám Löwensköldův prsten (Lagerlöfová). Sice si už vůbec nepamatuju jména těch postav, ale tu zápletku jo. :-)
Nejvíc se mi líbí "Shakespeare and Company", tam bych se nastěhovala. :-)
Dnes jsem odvážela chabaští ze zahrady do sběrného dvora a v oddělení papíru tam někdo vyhodil asi metr krychlový knížek. Dala jsem se ihned do pilného prohlížení a menší hromádku jsem si odvezla. Byl tam např. Brdečkův Limonádový Joe, moc pěkné vydání Marťanské kroniky od Bradburyho, taky jsem přibrala nějaké ruské klasiky. Knížky měly většinou razítko "Sedláček Vladimír", tak jsem přemýšlela, že pan Sedláček asi potřeboval místo v bytě a proč asi, anebo to mohlo být i pochmurnější a třeba umřel... V jedné bylo napsáno rukou "poručík Sedláček Vladimír", možná ještě z dávných časů, kdy existovala vojna.
Tak mě napadá, že se dá ke knihám přijít různě, máte nějaké zajímavosti spojené s přírůstky do vaší knihovny?
Nějaká nehoda s jídlem nebo vanou - chápu, že se to může stát, ale ohýbat rožky? To mi přijde jako prasečina - vždyť to není nutné! Ke svým knihám se chovám opatrně, zuřím, když mi je ničí děti, které se nežinýrují si v knize občas něco podtrhnout a dost neopatrné jsou na vazbu a hřbet. Ale zase že bych četla knihy v bavlněných rukavičkách, aby se náhodou neohmataly nebo padala do mdlob z otisku prstu, to ne. Pokud je to větší kniha a čtu ji často, obalím si ji do igelitu stejně, jako to dělají v knihovně. A už knížky nepůjčuju, málokdy se mi vracely. Doteď pláču nad knihou o vázání koberců, kterou nemůžu sehnat - a zaboha si nevzpomenu, kterému bídákovi jsem ji půjčila! :-)
Hnusné obálky mě odrazují např. od nových vydání klasiků. Raději si
v knihovně půjčím vydání starší, než nové se škaredým přebalem.
A ze stejného důvodu si klasickou knihu radši koupím v antikvariátě.
Lepší grafika, víc ilustrací, míň chyb.
Hned mě napadly Staré řecké báje a pověsti od Petišky. Jako dítě jsem je četla pořád dokola. Ale asi hledáš něco jiného. :-)
Obávám se, že mi to tentokrát nevyjde. Ale kdyby se to změnilo, tak vím,
kde vás všechny najdu! :-)
Přeju vám, ať se sraz vydaří!
Pan Kaplan má třídu rád. Anebo Svět je malý (Lodge). Pratchet už byl
zmíněný (nejlepší je číst si ho s někým nahlas!) :-)
O mojí rodině a jiné zvířeně (Durrel).
Tohle téma moc nemusím, ale líbila se mi jakási parodie - o upírovi, který sál místo krve ovocnou a zeleninovou šťávu a dokázal se měnit v rajče. Bohužel si nevzpomínám, jak se to jmenovalo... :-)
Ještě jsem čtečku nikdy ani nedržela v ruce. Ale začínám o ní uvažovat. Náš byt prostě není nafukovací. Navíc teď existuje spousta knih takzvaně spotřebního charakteru, které prostě přečtete jednou a víc je nemusíte.
Tak si říkám, že pro takové případy a taky pro všechny ty už zde výše zmíněné důvody, cestování a pod., může být něco takového dobré. Ale čtečky jsou pro mě zatím velká neznámá. Napadá mě, jak je to třeba s ilustracemi?
Mohla bych ti snadno oponovat v bodech 2 až 5 - ale bylo by to moc dlouhé...
Asi to nechme radši až na nějaký sraz. :-)
WEIL: Tenhle tvůj příspěvek nějak nechápu. Co vlastně říkáš? Že realita
se nedá změnit? Že filosofie je jakýsi luxus, na který zbývá čas, až když
není co jiného řešit? Nesouhlasím ani s jedním.
A naopak si taky myslím, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda jiného, a nic na tom nemění ani to, že to půlka lidstva porušuje. Je to prostě princip, který má člověk právo požadovat a domáhat se ho. Alespoň v něčem tak nevýznamném, jako je tato diskuse. Ať se někdo řídí Kantem nebo Ježíšem - hlavně, ať se nechová jako prase.
ZDRAVÍM VŠECHNY ÚČASTNÍKY PRVNÍHO HISTORICKÉHO SRAZU! Myslím, že se docela vyvedl, i když nás bylo méně, než jsem čekala.
Rekapitulace pro nezúčastněné anebo třeba pro zápis do kroniky:
Srazu se zúčastnili: mineas, nokid, sam198, Yötua a já, tj. pět lidí - no, ani ne tolik, kolik je trpaslíků od Sněhurky!
(to je asi nějaká asociace na to, že se to odehrávalo v Severce) :-)
Tak zase někdy příště!
Takové malé srazy by si mohli uspořádat navštěvovatelé jednotlivých
knihoven - a mohli by se setkat přímo tam. :-)
Pro mě je takovým čtenářským deníkem tahle databáze. Proč
vést ještě něco dalšího, když je tady téměř všechno. A co není, můžu
doplnit. :-)