Makropulos
diskuze
Tak beru zpět. Na střední to určitě nebylo. Ale je to fakt dávno a po těch zkušenostech, které teď s panem Ecem mám, si to chci znovu přečíst.
Vlastně ano, ale kdysi dávno asi tak na střední. Takže se k ní chci vrátit.
denib: Jenže Ty už máš skoro všechnu poezii přečtenou :-). Tak se nediv. Mně zásoba knihovny vydrží na dlouho.
denib: Nevím, dle čeho tak soudíš. Moc jsem té poezie ještě nepřečetla. Ale myslím, že jsem našla tu cestu zpátky k ní, která se mi někam ztratila. U nás v knihovně je jeden velký regál plný poezie, takže já mám zatím z čeho vybírat.
A já už mám v knihovně rezervaci na Poslední desku.
R.E.M.: Ne, neříkám, že se mi Anděl nelíbil. Jen jsem z něj byla trochu mimo.
A Stručná historie času mě oslovila a to velmi, ale čtu to po malých částech.
Eicherik: Díky. Začnu jí shánět a s chutí si ji přečtu.
Já jsem zatím zdolala toho Topola, a vlastně zatím vůbec nevím, proč jsem to četla.
Tak já mám rozečtenou depresivní knihu Jáchyma Topola - Anděl a trochu jsem nakoukla do Hvoreckého Trola. Ale možná to ještě proložím něčím trošku lehčím.
Eicherik: Ano, s tím souhlasím a v této knížce je často uvedena i většina jmen Bohů, ale tohle není o jiném jméně, ale jen asi o nějakém počeštění, či co. Já mám vlastně dost často problém s překlady jmen v knihách. Ale to už je zřejmě můj problém. Ale nejvíc mi vadí, když už se překládají jména, že se třeba v novějším vydání přeloží jinak než ve starším.
Všude a ve všem to byl vždycky Thor a najednou změna. Nevím. Možná mi něco ušlo.
Eicherik: Už jsem to dočetla.
Ale mě zajímá knížka, co čteš Ty. "Poslední deska". Dala bych si docela nějakou dobrou detektivku zase po čase a mám ráda jazz. Takže dej, prosím, vědět, jak se Ti to líbilo.
Eicherik: Myslím, že se toho Neil zhostil dost dobře. Něco málo jsem o nich věděla, ale on tu vychází z různých dostupných pramenů a musím říct, že mě to baví.
Právě jsem dočetla Křehké věci Neila Gaimana. Všechny povídky jsou tak trochu hororové, či duchařské, ale v povídce Křemínky uličky paměti se zjeví pod lampou žena a hrdina říká:
"Najednou mě přepadl strach: opravdový, absolutní strach, jaký zažívá člověk ve snu. Otočil jsem se a šel pryč, se srdcem v hrdle, po cestě a za roh". .....
Takže to by bylo k tomu strachu. A protože nás teď pořád pronásledují bouřky, pokračuje čtenář knihy, ve které je nějaká bouře.
denib: Mě kromě Naslouchače a Faji asi nejvíc překvapila kniha Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů. Do té jsem se vážně zamilovala.